Ochrana přírody 3/2023 — 23. 6. 2023 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Pomáhají získávat peníze na ochranu přírody lépe tradiční dopisy, nebo sociální sítě?
„Conservation without money becomes conversation“ neboli “Bez peněz se ochrana přírody stává konverzací“, tvrdí známá slovní hříčka. Je ovšem více pravdivá než jen úsměvná. Protože nedostatek financí sužuje státní i dobrovolnou ochranu přírody v téměř všech státech světa, hledají ochránci přírody nové účinnější přístupy k získávání peněz, včetně oslovování jednotlivých občanů nebo firem. Vždyť internetové sbírky na konkrétní ochranářské akce vynesly v období 2009–2017 celkem 5 milionů USD (107 milionů Kč).
Japonské vědce vedené Takahirem Kubou z Národního ústavu pro výzkum životního prostředí v Cukubě zajímalo, zda více pomáhají získat peníze na ochranu přírody tradiční poštou zaslané dopisy, nebo sociální sítě (Conserv. Lett, e12931, 2023). V letech 2020–2021 probíhala v zemi vycházejícího slunce sbírka na výkup tří hektarů soukromého lesa na ostrově Amami Óšima v jihozápadní části souostroví. Subtropický deštný les v něm poskytuje vhodné prostředí endemické ohrožené flóře a fauně, jako je tmavě zbarvený králík japonský (Pentalagus furnessi). Část ostrova se stala v roce 2021, stejně jako národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, přírodní lokalitou světového dědictví UNESCO. V červenci 2020, kdy výzkumníci se šetřením začali, se podařilo získat více než polovinu z plánované částky 5 milionů jenů (1,1 milionu Kč).
Badatelé se obrátili na spoluobčany jak prostřednictvím dopisů, tak reklamou na sociální síti. V obou skupinách uplatnili tři rozdílné typy informací. Japonci oslovení v kontrolním vzorku obdrželi pouze základní údaje o nezbytnosti finančních prostředků na získání unikátního lesa a následnou péči o něj. Jiní se navíc dozvěděli, že se již podařilo shromáždit 55 % cílové sumy. Poslední část dotazovaných v obou skupinách získala podrobnější údaje o ohrožených druzích a zároveň organizátoři neopomněli zdůraznit, že 62 % druhů savců žijících na ostrově zůstává i nadále ohroženo vyhubením, což je téměř třikrát více než hodnota pro celou zemi.
Náklady na vytištění a rozeslání dopisů 630 obyvatelům posledního císařství na světě dosáhly pouze 819 USD (17 527 Kč): částka vybraná tímto způsobem převyšovala náklady pětinásobně. Pokud jde o sociální media, badatelé si zvolili Facebook propojený s japonskou dárcovskou stránkou známé firmy Yahoo!, přičemž cílovou skupinu představovali lidé s trvalým bydlištěm v Japonsku nebo cizinci starší 20 let, již ostrov Amami Óšima nedávno navštívili.
Umístění reklamy na Facebooku na měsíc přišlo na 3 628,5 USD (77 650 Kč). Vědci se dále dozvěděli, kdo se proklikal až k dárcovskému tlačítku, umožňujícímu zvolit si jednu ze tří uvedených typů informací o cílech kampaně a následně se rozhodnout, zda pomyslně sáhne do peněženky, přesněji řečeno na internetový bankovní účet. Je nutné zdůraznit, že všichni účastníci výzkumu projevili již před ním zájem o péči o přírodní a krajinné dědictví. Reklamu zhlédlo každý den v průměru 20 700 lidí, z nichž jen 93 kliklo na adresu dárcovské stránky. Celkově se prostřednictvím sociální sítě podařilo shromáždit 2 908,2 USD (62 231 Kč), a to ještě 80 % dárců nepocházelo z facebookového prostředí: na stránku se dostali, aniž by předtím viděli zaplacenou reklamu.
Údaj o dosud poskytnutých finančních darech zvýšil počet donorů, zatímco skutečnost, že sbírka pomůže ohroženým druhům, množství sponzorů naopak snížila. Právě v tomto ohledu se zjištění japonských vědců diametrálně odlišuje od výstupů předcházejících výzkumů. Pravdou zůstává, že nenápadný králík japonský nepatří k vlajkovým druhům ani v třetím hospodářsky nejsilnějším státě světa.
Zjištění, že náklady na reklamu na Facebooku převýšily získané finance, což naopak neplatilo v případě obesílání možných dárců dopisy, vedou autory k závěru, že před zahájením kampaně by měli její provozovatelé pečlivě uvážit, koho a jak oslovit s prosbou o peněžitý dar, a využít při tom zaběhlé marketingové postupy. K tomu je ovšem potřeba, aby také v ochraně přírody působili příslušní odborníci. Japonská studie rovněž potvrdila, že poskytnutí více informací o cílech kampaně může za určitých podmínek představovat při získávání finančních prostředků jistou překážku, protože zájemce může naopak přilákat právě kratší sdělení.
Marcela Plesníková, Jan Plesník