Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 6/2021 — 18. 12. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Petr Orel obdržel Cenu Ivana Dejmala

Autor: Ondřej Petrovský

„Petr Orel měl myšlenku na záchranu ptačího druhu, který byl u nás vyhuben, a podařilo se mu ji přes všechny překážky ve spolupráci se slovenskými kolegy dotáhnout do konce. Díky němu se orel skalní vrátil do naší volné přírody. Začínal prakticky od nuly, ale nikdy to nevzdal. Jeho práci obdivuji a přeji si, aby takovýchto nadšených osobností bylo u nás co nejvíce,“ říká František Pelc. Účastníci se sešli v nejstarší záchranné stanici ve střední Evropě v Bartošovicích, kterou pan Orel vede od roku 2000 a kterou za tu dobu prošly tisíce zvířat.

S myšlenkami na repatriaci tohoto majestátního dravce do české přírody, který v našich pohraničních horách hnízdil ještě na přelomu 19. a 20. století, se zabýval od devadesátých let minulého století. Repatriační projekt pro tento druh byl postaven na získávání druhých, slabších mláďat z populace orlů skalních na Slovensku, která v rámci geneticky zakódovaného kainismu bývají ve většině případů odsouzena k smrti. Petru Orlovi se podařilo přesvědčit slovenskou státní ochranu přírody o smysluplnosti tohoto projektu, překonal velké byrokratické, administrativní problémy a zajistil financování projektu. V současnosti můžeme konstatovat, že na Moravě je díky tomuto úsilí opětovně funkční základ populace orla skalního. Za projektem je nadšení pro tuto práci a tisíce odpracovaných hodin poměrně malého realizačního týmu. „Rozhodli jsme se vrátit sem orla skalního jako hnízdní druh do české přírody. Důvodů je několik. Především jsme toho názoru, že stálá populace tohoto vlajkového druhu, který je na konci potravního řetězce, v naší přírodě chybí. Takže jeho stálý výskyt v horském a podhorském biotopu přispěje k žádoucí stabilizaci ekosystému,“ říká dnešní senátor Orel a doplňuje: „Druhým důvodem je humánní a etické hledisko. Právě člověk způsobil přímou likvidaci hnízdních párů orlů skalních v ČR. A podle nás již nazrála doba tyto nesmyslné činy napravit, přistoupit k aktivní ochraně tohoto druhu a pomocí repatriace mláďat získaných ze Slovenska hnízdní populaci orla skalního obnovit. Tento nádherný a majestátní dravec si naši pozornost zaslouží.“

Při příležitosti předání ceny vysadil oceněný Petr Orel javor, ke kterému byla umístěna pamětní deska. Obojí bude tuto akci důstojně připomínat. Účastníkům byl promítnut unikátní film o sledování námluv, hnízdění a šíření orla zejména v Beskydech a v Oderských vrších, který představil i práci letošního laureáta. Akce se zúčastnila také Kateřina Dejmalová, která připomněla, že se cena uděluje symbolicky v den nedožitých 75. narozenin Ivana Dejmala (blíže viz  vzpomínka na Ivana Dejmala v sekci Medailonky a vzpomínky). 

Předchozí laureáti Ceny Ivana Dejmala:
2009 – novinář Čestmír Klos, který byl nominován za své celoživotní dílo v propagaci tématu krajiny a šíření myšlenek zlepšujících věci veřejné.
2011 – Vladimír Buřt, místostarosta města Horní Jiřetín a neúnavný odpůrce prolomení limitů těžby v Podkrušnohoří.
2013 – Dagmar Kjučuková, místostarostka šumavské obce Zdíkov, vůdčí duch Okrašlovacího spolku Zdíkovska, jenž se kromě péče o Zdíkov a šumavskou přírodu a krajinu věnuje i ochranářským aktivitám.
2015 – Martin Říha, architekt a urbanista, který je příkladem korektního, o odbornost se opírajícího profesionála, působícího ve veřejné správě, usilujícího o nalezení řešení, splňujících kritéria udržitelného rozvoje území. 
2017 – Miloslav Nevrlý, který je znám nejen jako vynikající přírodovědec, ale také jako vlastivědný badatel a excelentní popularizátor přírody a historie Jizerských hor.
2019 – Lubor Křížek, arborista a ornitolog cenu obdržel za svou dlouhodobou a příkladnou činnost v oblasti nakládání s vodou v krajině.