Ochrana přírody 2/2024 — 24. 4. 2024 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Ohrožuje obchod skutečně flóru a faunu?
Obchod s planě rostoucími rostlinami, volně žijícími živočichy a dalšími organismy, jako jsou houby, může v některých případech vést k nadměrnému využívání jejich populací vyvolávajícímu úbytek početnosti a zmenšení areálu rozšíření. Následovat může i vymření příslušného taxonu. Sjednání známé Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (CITES), jedné z prvních norem mezinárodního práva zaměřených na péči o biologickou rozmanitost (viz Ochrana přírody, 78, 4, 44–48, 2023), bylo důležitým krokem k jeho omezení.
Odpůrci regulace obchodování s flórou a faunou a výrobky z nich občas tvrdí, že snaha ho omezit je vysloveně přehnaná, mj. proto, že zatím podle jejich názoru přímo nevedl k extinkci žádného druhu a že příčiny ohrožení globální bioty je nezbytné hledat jinde, zejména v rozpadu, poškozování, ničení a ztrátě přírodního a přírodě blízkého prostředí v rozvojových zemích. Amy Hinsleyová z Oxfordské univerzity se svými kolegy vyhodnotila, nakolik obchod, ať už mezinárodní, nebo vnitrostátní, přispěl a přispívá k vymírání druhů (Cambridge Prisms Extinction, 1, e10, 1-9, 2023).
Autoři využili vědeckou literaturu uveřejněnou v letech 1960–2021 a známý červený seznam celosvětově ohrožených druhů pravidelně uveřejňovaný Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN), jenž obsahuje i informace o činitelích vedoucích k extinkci či ohrožení vyhubením daného taxonu. Našli celkem 1 698 článků zmiňujících vzájemné vazby mezi obchodem, nadměrným využíváním populací planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a hub a jejich ohrožením vymřením.
Zprávy o extinkcích provázaných alespoň částečně s obchodem se týkají celkem 511 taxonů. Ve 294 případech se jednalo o globální vymření, dalších 25 sice vymřelo ve volné přírodě, ale udrželo se alespoň v lidské péči a 192 taxonů vymizelo v určité části světa, nikoli v celosvětovém měřítku.
Většina z úplných vymření nebo vymření ve volné přírodě souvisejících s obchodem připadá na vrub paprskoploutvých (Actinopterygii), a to plných 230 druhů. Jde hlavně o 200 druhů tlamovcovitých cichlid (Pseudocrenilabrinae), obývajících velká africká jezera. Hlavním důvodem extinkce těchto pozoruhodných ryb ale podle většinového názoru zůstává vysazení invazní nepůvodní dravé ryby robala nilského (Lates niloticus), označovaného podle tělesných rozměrů i jako nilský obr.
Celkově ale platí, že 75 ze 175 vymření živočichů v určité části světa, k nimž přispělo obchodování s flórou a faunou, představují savci, kdežto 22 celosvětových extinkcí nebo extinkcí ve volné přírodě a 16 místních nebo regionálních vymření zahrnovaly druhy planě rostoucích rostlin. K místní extinkci v důsledku příliš intenzivního sběru došlo i u hub. Verpáník lékařský (Fomitopsis officinalis), známý i jako troudnatec lékařský, byl začátkem 20. století vysbírán v Alpách v důsledku velké poptávky farmaceutického průmyslu, jenž využíval jeho schopnosti ničit viry a bakterie a podporovat imunitu, známé již lékařům v antickém Řecku.
Badatelé se nezaměřili jen na taxony, na jejichž zániku se v různé míře podílel obchod, ale i na druhy a další taxonomické jednotky, které v současnosti obchod bezprostředně ovlivňuje tak, že se ocitly na pokraji vymření. Rešerše odhalila, že uvedenou skupinu tvoří celkem 340 druhů z 19 tříd, z nichž 269 představují živočichové.
Autoři v této souvislosti upozorňují, že samotný obchod nemá na biotu jen přímý dopad tím, že podněcuje lov, rybolov, sběr či sklizeň, ale že někdy ovlivňuje i necílové taxony. Nejmenší kytovec sviňucha kalifornská (Phocoena sinus), zvaná též vaquita, jehož extinkce se zdá být již neodvratitelná, se stal obětí ilegálního rybolovu, zaměřeného v mexických vodách na endemickou smuhu MacDonaldovu (Tatoaba macdonaldi): jejímu plynovému měchýři neobvyklého tvaru přisuzuje tradiční čínské lékařství schopnost omlazovat.
Současně je zřejmé, že nadměrné využívání hub, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů pro komerční účely jen málokdy představuje jediný důvod jejich vymření. Extinkce jesetera velkého (Acipenser sturio) v Dunaji nezpůsobil jen příliš intenzivní rybolov, ale i úbytek vhodného prostředí a znečištění evropského veletoku cizorodými látkami. Rovněž vyhubení některých poddruhů a populací tygra (Panthera tigris) má na svědomí jak pytláctví, tak úbytek upřednostňovaných biotopů a pokles početnosti kořisti.
Tým Hinsleyové zdůrazňuje, že uvedená čísla s velkou pravděpodobností skutečnou situaci podhodnocují, protože někdy bývá obtížné určit činitele, jež vyvolaly extinkci příslušného taxonu. U četných méně zkoumaných taxonů, jako jsou houby, rostliny a bezobratlí, odpovídající údaje zcela chybějí. Navíc se opakovaně ukazuje, že stanovit, že konkrétní druh definitivně vymřel, může být mnohem obtížnější než určit stupeň jeho ohrožení. Ochránci přírody proto váhají označit určitý druh za vymřelý, protože uvedený krok s sebou pochopitelně přináší úplnou ztrátu zájmu o jeho záchranu. Nicméně příspěvek jednoznačně potvrzuje, že obchod s flórou a faunou vedl a vede k vymírání druhů a že uvedený trend bude pokračovat i v budoucnu. ■
- - - -
Úvodní Foto: Nosorožec indický (Rhinoceros unicornis) se původně vyskytoval v celé severní části indického subkontinentu, od Pákistánu po indicko-myanmarskou hranici. Dnes osídluje pouze několik chráněných území v Indii a Nepálu. Zejména jeho roh je mimořádně ceněn tradičním asijským lékařstvím. Foto Jan Plesník