Ochrana přírody 1/2026 — 26. 2. 2026 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Ohlédnutí za 8. světovým kongresem ochrany přírody
Olympijské hry, populace některých hrabošovitých nebo individuální vývoj chroustů mají společného jmenovatele. Je jím čtyřletý cyklus. Od r. 1996 se k nim řadí také světové kongresy ochrany přírody pořádané nejvýznamnější mezinárodní nevládní ochranářskou organizací – Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN). Rozvíjí se tak dlouholetá úspěšná tradice generálních shromáždění IUCN organizovaných v období 1950–1994: celkem jich proběhlo 19.
Nicméně stejně jako většina zákonitostí v přírodě, i čtyřletý interval globálních setkávání profesionálních a dobrovolných ochránců přírody a jejich příznivců má výjimku. Stal se jím sedmý kongres, jenž se uskutečnil v září 2021 v druhém největším francouzském městě Marseille. Posun o rok způsobila omezení přijatá během syndemie nemoci covid-19 (viz Ochrana přírody, 76, 6, i-iv, 2021).
Na ropu bohaté státy si vzhledem k příjmům z její těžby mohou dovolit organizovat logisticky a finančně náročné celosvětové politické, kulturní, sportovní a environmentální akce. Také 8. světový kongres ochrany přírody, jenž proběhl 9.–15. října 2025, hostila jedna z těchto zemí – Spojené arabské emiráty, konkrétně jejich hlavní město Abú Zabí ležící ve stejnojmenném emirátu. Skutečnost, že prosperita a následně i geopolitické postavení uvedených států pochází z fosilních paliv, zůstává terčem kritiky zejména některých nevládních organizací. Pořadatelé kongresu IUCN proto možná až příliš úzkostlivě dbali na to, aby tato bez nadsázky masová akce byla v nejlepším smyslu prokazatelně šetrná k prostředí a udržitelná.
V době konání kongresu tvořilo IUCN 1 500 členů, z toho 92 států, 110 státních agentur, 32 regionálních úřadů a institucí, 1 143 nevládních organizací pracujících v určité zemi, 99 mezinárodních nevládních organizací, 39 institucí domorodého obyvatelstva a 58 přidružených členů, ponejvíce vědecko-výzkumných pracovišť. Několik málo význačných osobností péče o přírodní a krajinné dědictví bylo v minulosti oceněno čestným členstvím v IUCN: patří mezi ně také jeden ze zakladatelů moderní československé a české ochrany přírody Jan Čeřovský. Mezinárodní unii ochrany přírody tak můžeme plným právem označit za vskutku globální instituci: v současnosti působí ve více než 140 zemích všech kontinentů.
Dvojí role IUCN i kongresu
Od svého založení v r. 1948 plní IUCN, která si zakládá na tom, že pracuje na vědeckých základech, dvě klíčové role. Je myšlenkovou dílnou, v níž se zrodila celá řada novátorských přístupů v ochraně přírody, jako jsou červené a zelené seznamy druhů a ekosystémů, klasifikace chráněných území podle deklarované péče o ně, přírodě blízká opatření omezující dopady změn podnebí nebo se jim přizpůsobující, informování, výchova a vzdělávání veřejnosti i cílových skupin obyvatelstva a získávání jejich podpory nebo sjednání mezinárodních mnohostranných úmluv zaměřených na ochranu biologické rozmanitosti a udržitelné využívání jejích složek. Současně funguje jako ojedinělá globální platforma, kde se pravidelně setkávají představitelé státních institucí, nevládních organizací s různým rozsahem působnosti a akademické obce.
Uvedené nice IUCN odpovídá i struktura světových kongresů ochrany přírody. První část, Fórum, řeší nejrůznější odborné otázky a může se jí účastnit kdokoli. Naproti tmu Členské shromáždění se zaměřuje na záležitosti související s fungováním organizace.
Odborné otázky na stole
Nejvýznamnější mezinárodní ochranářské jednání r. 2025 se vyznačovalo tak nabitým programem, že účastníci skutečně nevěděli, kam dřív skočit. Vždyť kongres jim nabízel více než tisícovku rozmanitých akcí, od panelových diskusí přes tvůrčí semináře až po komentované videoprojekce. K tomu připočtěme, že se přímo v Národním výstavišti Abú Zabí, kde se kongres konal, představilo na 140 stánků a pavilónů členských organizací či hostů kongresu.
Stejně jako na předcházejících kongresech, ani v Abú Zabí nevystačili organizátoři Fóra s jediným tématem. Sáhli proto po celé řadě aktuálních otázek: za všechny jmenujme alespoň posilování odolnosti a pružnosti ekosystémů v různém prostorovém a časovém měřítku, nebezpečí překročení kritických hodnot souvisejících se změnami podnebí, spravedlivou ochranu přírody, podporu péče o přírodu vycházející zdola, koncept Jedno zdraví (myšlenka, že skutečně účinná ochrana lidského zdraví není dost dobře myslitelná bez zachování zdraví jak hospodářských zvířat, tak ekosystémů včetně jejich fauny), chráněná území v lidských sídlech, globální strategii ochrany sladkovodní biodiverzity, ochranu mezinárodních vod (viz Ochrana přírody, 78, 4, 34–38, 2023) nebo vzájemné vazby mezi zemědělstvím, biodiverzitou a obchodem.
V první části kongresu bylo rovněž za značného zájmu hromadných sdělovacích prostředků prezentováno nové vydání Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN. Aktualizace evropského červeného seznamu naléhavě upozornila na zvyšující se ohrožení volně žijících opylovačů na našem kontinentě.
Osmý světový kongres ochrany přírody proběhl v říjnu 2025 v Národním výstavišti v Abú Zabí. Foto IUCN
Hledání společného
Nejvíce času delegáti Členského shromáždění věnovali rezolucím (motions). Jedná se o právně nezávazná stanoviska k rozmanitým otázkám souvisejícím s ochranou přírody, resp. péčí o biodiverzitu. Celkem jich bylo ve Spojených arabských emirátech přijato 144.
Největší pozornosti se těšilo vůbec první stanovisko IUCN k rychle se rozvíjejícímu oboru, jakým syntetická biologie bezesporu je. Syntetická biologie v užším smyslu představuje činnost zaměřenou na navrhování a přípravu umělých biologických procesů, organismů nebo nástrojů včetně jejich částí a na cílenou zásadní přeměnu již existujících přirozených biologických soustav, vycházející z biologických poznatků a využívající počítačové programy. Při ní podle umělou inteligencí připraveného postupu skládáme z jednotlivých genů jako puzzle zcela umělý organismus, který nemá v přírodě obdoby. Ačkoliv první jedinec zkonstruovaný syntetickou biologií přišel na svět až v květnu 2010, dosud jí byly vytvořeny nejen viry, bakterie a sinice, ale i eukaryontní řasy. IUCN ale stejně jako Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD) chápe syntetickou biologii poněkud šířeji jako jakoukoli činnost, kdy biotechnologickými postupy navrhujeme, vytváříme nebo upravujeme organismy či jejich části. Připomeňme, že na předcházejícím kongresu se přijmout společný názor členské základny nepodařilo a že ještě před jednáním v Abú Zabí obdržel hodně podrobný návrh podnětu na 80 připomínek. Naopak stanovisko zabývající se geneticky upravenými planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy v přírodních ekosystémech dostatečnou podporu členů IUCN nezískalo.
Naopak na rozdíl od Marseille byla přijata rezoluce o ekocidě, která má podle ní být klasifikována v legislativě jednotlivých zemí i v mezinárodním právu jako trestný čin. Uvedeným termínem označujeme jakoukoliv aktivitu způsobující na životním prostředí škody značného, obvykle planetárního rozsahu, spáchanou se znalostí důsledků, které z ní vyplývají. Není žádným tajemstvím, že za odsouhlasením uvedené rezoluce stály zejména lidskoprávní nevládní organizace.
Vzhledem k sílícímu pronikání umělé inteligence i do péče o přírodní a krajinné dědictví vypracuje IUCN expertní názor na tuto problematiku. Totéž se týká i geoinženýrství, které již dávno není naivním sněním několika pošetilců: kromě některých vlivných a také bohatých amerických nadací a soukromých firem jej podporuje také vláda USA. Nejde o nic jiného než o předpokládanou stabilizaci klimatického systému Země uskutečňovanou technologickými zásahy do energetické rovnováhy planety s cílem omezit vlivy změn podnebí. Jde kupř. o metody snažící se ovlivnit dopad a následné pohlcování slunečního záření zasahujícího Zemi: na mysli máme používání aerosolů síry ve stratosféře, využití zrcadel ve vesmíru a posilování schopnosti mraků odrážet dopadající záření řízenou změnou počasí. Jiné postupy navrhují odstraňovat uhlík z ovzduší ukládáním CO2 do vodního sloupce, na mořské dno či do podpovrchových geologických útvarů, hromaděním biomasy v oceánu nebo sycením moří sloučeninami železa.
Další rezoluce z Abú Zabí upozorňuje, že bychom místo oblíbených, co nejmasovějších akcí měli vysazovat správné stromy na správném místě pro správný účel. IUCN rozhodnutím delegátů kongresu rovněž připraví zásady účinné regulace komerčního obchodu s domácími mazlíčky – suchozemskými volně žijícími živočichy – a podpoří žádoucí omezování odcizování se lidí přírodě co nejčastějším pobytem v ní. Pokračující globalizace, narůstání podílu obyvatelstva žijícího ve městech, rozpad, ničení a úbytek původního prostředí a obrovský rozmach informačních a komunikačních technologií vedou k tomu, že děti a mládež zejména v hospodářsky vyspělých zemích tráví mnohem více času nad digitálními neboli novými médii než činnostmi mimo uzavřený prostor, ačkoliv přílišná doba strávená nad obrazovkami může mít negativní důsledky pro jejich psychické zdraví.
Cestovní mapa schválena
Přívlastek světový v názvu hodnocené akce není nikterak nadsazený: zúčastnilo se jí, ať už přímo, nebo online, více než 10 000 zájemců ze 189 zemí. V hromadných sdělovacích prostředcích včetně digitálních platforem byl kongres zmíněn více než 30 000× a oficiální hashtag vykázal 210 milionů přístupů.
Účastníci kongresu uctili památku význačné britské primatoložky, ochránkyně přírody a filantropky Jane Goodallové, čestné členky IUCN, která zesnula první říjnový den roku 2025 (viz Ochrana přírody, 80, 5, xi–xii, 2025). Organizaci se podařilo zastavit propad finančních příjmů způsobený syndemií nemoci covid-19: celková hodnota projektového portfolia IUCN dosáhla v roce 2024 1,2 miliardy CHF (31,5 miliardy Kč).
Členské shromáždění přijalo vizi činnosti organizace do r. 2045 kladoucí oprávněný důraz jak na ochranu celistvosti a rozmanitosti přírody, tak na spravedlivé a ekologicky udržitelné využívání přírodních zdrojů. Podpořit její naplnění má schválený program na období 2026–2029 obsahující řadu měřitelných výstupů.
Představitelé Panamy v průběhu kongresu oznámili, že Světový kongres chráněných území, jenž se měl původně konat v r. 2024 v Ruské federaci, proběhne v jejich zemi, a to v září 2027.
Osvědčený tandem sestávající z generální ředitelky Gerthel Aguilarové původem z Kostariky a prezidentky Razan al Mubarakové z pořadatelské země, která pracuje jako ředitelka Agentury životního prostředí Abú Zabí a která založila jednu z nejbohatších nadací na ochranu ohrožených druhů, bude pokračovat i další čtyři roky. Region východní Evropy a Severní a Střední Asie, kam spadá i Česká republika, v nové Radě IUCN zastupují představitelé Ukrajiny, Rumunska a Arménie.
Jednání v Abú Zabí potvrdilo nezastupitelnou úlohu IUCN v mezinárodní péči o biologickou rozmanitost a udržitelném využívání jejích složek, a to i s ohledem na rychle se měnící svět kolem nás. ■
- - - -
Úvodní foto:
Logo kongresu Foto IUCN