Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 1/2020 — 29. 2. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Necitlivá turistika ovlivňuje druhovou bohatost a početnost obratlovců
Každoročně navštíví chráněná území ve světě podle uznávaných odhadů na 8 miliard turistů. Protože na Zemi žilo k 1. 7. 2019 7,7 miliardy lidí, čistě numericky do národního parku, přírodní rezervace a dalších typů územní ochrany zavítá od ledna do prosince jednou každý obyvatel zeměkoule. A obráceně: 94 % všech chráněných území, zanesených do Světové databanky chráněných území (World Database on Protected Areas, WDPA, www.protectedplanet.net), je přístupných veřejnosti.
Nelze popřít, že návštěvy chráněných území pomáhají získávat pro péči o přírodní a krajinné dědictví nezbytnou podporu široké veřejnosti i cílových skupin obyvatelstva, financovat jak chráněná území, tak konkrétní opatření v nechráněné krajině a podporovat nejrůznější formy místního rozvoje. Uvádí se, že turisté na naší planetě za rok utratí v chráněných územích 600 miliard USD (13,6 bilionu Kč) vytvářejících mj. 329 000 pracovních míst. Přitom asi 80 % všech prodaných zájezdů v Africe má za cíl pozorovat faunu a flóru v přirozeném prostředí.
V některých případech turisté za velkými africkými zvířaty ani nemusejí
vyrážet do terénu. Slon africký (Loxodonta africana) navštívil jeden z kempů
v národním parku Dolní Zambezi v Zambii. Foto Jan Plesník
Na druhou stranu nebudeme zastírat, že necitlivá turistika vyvolává u volně žijících živočichů zvýšený fyziologický stres a výdeje energie, vystavuje je více predátorům, zmenšuje jim upřednostňované biotopy a mění jejich denní aktivitu. Uvedené dopady se přitom netýkají pouze vnímavých jedinců, ale projevují se na úrovni celých populací a společenstev, přičemž se mohou u různých taxonů či ekosystémů do značné míry odlišovat.
Courtney Larsonová se na Univerzitě státu Colorado ve Fort Collinsu se svými spolupracovníky podrobně zabývá vlivem turistiky na živočichy. Před několika lety uveřejnila rozbor všech až dosud publikovaných studií zaměřených na tuto stále důležitější otázku. Výsledek mnohé překvapil: 93 % z nich vykazovalo alespoň jeden významný dopad turistiky na biotu, a to většinou negativní. Tentokrát vědci prohlédli novější články, konkrétně statě uveřejněné v březnu 2018 ve 196 recenzovaných vědeckých časopisech. Metaanalýza, postup, v němž pomocí propracovaných statistických metod kombinujeme údaje z obdobných již publikovaných studií, abychom získali větší vzorek, ale současně bereme v úvahu jejich rozdílnost, kupř. pokud jde o zkoumaný taxon nebo během výzkumu použitou metodu, se zaměřila na obratlovce (Conserv. Sci. Practice, 1, e93, 2019).
Autoři docházejí k závěru, že v případě vyšší intenzity snižuje turistický ruch na dotčeném území v 70 % hodnocených případů jak počet druhů (druhovou bohatost), tak početnost obratlovců. Pokud jde o turistiku, již badatelé klasifikovali jako středně intenzivní, negativně působila na abundanci ptáků a savců, kdežto u ryb a plazů obdobná zákonitost zaznamenána nebyla. Přítomnost turistů dopadla mnohem více na masožravce a býložravce než na všežravce. Mezi turistikou nejvíce negativně ovlivněné ptáky patřili menší, na zemi hnízdící opeřenci.
Zjištění Larsonové a jejího týmu potvrzuje, že správci přírodních zdrojů musejí obvykle hledat křehkou rovnováhu mezi zpřístupněním přírody turistům a její ochranou. Výzkumníci proto doporučují, aby v určité oblasti měli návštěvníci volný přístup do krajiny, ale současně by v ní měly být některé lokality pro turistiku zcela uzavřené.