Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 3/2022 — 23. 6. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Konference Velkoplošná ochrana a obnova biodiverzity

autoři: Ivana Jongepierová a přípravný výbor

Přípravný výbor ve složení I. Jongepierová, R. Hamerský, R. Hédl, P. Pešout, K. Řehounková, E. Šmerdová a L. Tichý zajistil nejen zajímavý odborný program, ale i společenský večer s cimbálovou muzikou. Během konference bylo předneseno 21 referátů rozdělených do sedmi bloků (Úvodní blok, Suché trávníky I–III, Horské bezlesí, Vodní toky a mokřady, Lesy) a prezentováno 10 posterů. Akce se zúčastnilo celkem 130 zájemců.

Jako červená nit se vinulo většinou přednášek využívání evropských financí z projektů LIFE a OPŽP a také používání bagrů, buldozerů či vojenské techniky k razantním, velkoplošným obnovním zásahům na degradovaných lokalitách.

Pomyslnou soutěž o největší rozlohu obnoveného území vyhráli kolegové z Maďarska Balázs Deák a Orsolya Valkó, kteří prezentovali různé zásahy na 4000 hektarů v NP Hortobágy. Na rozsáhlé ploše došlo k odstranění 40 000 kusů munice, zasypání kráterů po bombách a zavedení pastvy. Během několika let se zde podařilo zvýšit rozlohu trávníků s alkalickou vegetací.

Janine Ruffer z německé organizace Stiftung NaturSchutzFonds Brandenburg zaujala publikum obnovou 240 hektarů vegetace vátých písků a vřesovišť v rámci projektu LIFE Sandrasen jihovýchodně od Berlína. Po vykoupení pozemků odstranili němečtí kolegové nejen borové monokultury, ale i svrchní eutrofní vrstvu písku. Ve spolupráci s botanickou zahradou v Postupimi následně vyseli semena a dosadili cílové druhy, např. silenku ušnici (Silene otites), sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides) či smělek sivý (Koeleria glauca), protože vhodné zdroje semen nebyly v okolí k dispozici. Zatímco výsev je i u nás používanou metodou především u obnovy luk, výsadba napěstovaných rostlin byla některými přítomnými považována už za přílišné zahrádkaření.

Třetím zahraničním referujícím byl Pavol Littera ze slovenské nevládní organizace BROZ. Účastníkům konference s obrovským nadšením popsal úspěšnou obnovu slanisek (11 lokalit) a písečných dun (4 lokality) na jižním Slovensku, kterou na 380 ha realizoval Inštitút aplikovanej ekológie DAPHNE ve spolupráci s BROZ a ŠOP SR. Odstranění náletu doplnilo mulčování s odvozem biomasy, sečení, maloplošné odstranění svrchní vrstvy půdy (2 ha), zasypání odvodňovacího kanálu (450 m) a především zavedení pastvy. Obdobně jako v případě NP Hortobágy se v poměrně krátké době na řadě míst podařilo obnovit proces zasolování a znovu potvrdit již dlouho nezvěstné slanomilné druhy nebo zvýšit početnosti silně či kriticky ohrožených druhů. Úspěšná byla i obnova vátých písků, a to včetně zlepšení stavu populací ohrožených druhů rostlin i živočichů.

Monika Janišová z Centra biológie rastlín a biodiverzity SAV přiblížila úlohu domácích zvířat v ochraně a obnově luk a pastvin na příkladu Karpat. Ukázala, nakolik se současný způsob obhospodařování liší od toho tradičního. Prezentaci doplnila krátkou ukázkou filmu o tradičním hospodaření v Rumunsku „World of Colors“ (www.youtube.com/watch?v=D1NsybFOXeM).

V bloku Suché trávníky ukázal netradiční způsob obnovy vojenských cvičišť a střelnic Jiří Koptík z organizace Beleco, z. s. V rámci projektu Military LIFE for Nature společně s několika spoluřešiteli vyzkoušeli na čtyřech jihomoravských lokalitách a Blšanském chlumu u Loun tradiční způsoby péče, např. likvidaci náletu a obnovu pastvy hospodářských zvířat, i alternativní zásahy – motokros, pojezdy vyřazené vojenské techniky a pastvu polodivokých koní.

Druhý den byl zahájen blokem Horské bezlesí. Jindřich Chlapek s Radkem Štenclem seznámili účastníky s tím, jak se výsledky dlouhodobých experimentů Leo Bureše v jesenické Cimrmanově zahrádce podařilo převést do praxe státní ochrany přírody. Jedná se především o sečení borůvky (dílčí výsledky po šesti letech ukazují, že je možné ji zásadně potlačit, ale nikoliv zcela eliminovat), vyřezávání kleče a obnovu pastvy. Specifickým opatřením je plošné stržení drnu a obnažení volných ploch pro klíčení cílových druhů jakými jsou sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora) nebo vzácné druhy jestřábníků (Hieracium sp. div.).

V bloku Vodní toky a mokřady strhla přítomné svým nadšením Ester Ekrtová, která představila výsledky obnovy tří desítek mokřadních a rašeliništních lokalit v Kraji Vysočina. Zásahy probíhaly na různé prostorové škále od velkoplošných (obnova vlhkých a rašelinných luk, rybníků a litorálních mokřadů) až po maloplošné experimentální zásahy na podporu nejohroženějších rašeliništních druhů (např. stržení mechového patra a jeho využití k mulčování silně degradovaných ploch). Ukázalo se, že výrazně razantní zásahy jsou ve většině případů úspěšnější než dosud běžné způsoby obnovy rašelinných pramenišť (vytržení vrb s kořeny vs. vyřezání vrbin), že silně degradované plochy mohou překvapivě úspěšně a rychle regenerovat a že kombinace tradičních a experimentálních přístupů je velmi efektivní. Pro udržení pozitivního efektu provedených opatření je však důležitá kvalitní následná péče o každou z lokalit.

Pro mnohé přítomné byla překvapením přednáška Michala Vávry z Povodí Labe, s. p., který informoval o obnově říčních ramen, což je v současnosti jedna z prioritních zelených aktivit tohoto podniku. V regulovaných částech vodních toků a niv se při absenci přirozené dynamiky přistupuje k technickým opatřením na údržbu a obnovu ekologických a vodohospodářských funkcí říčních ramen a tůní. Tomu předcházejí biologické průzkumy spolu s návrhem opatření na obnovu degradovaných částí (obnova napojení ramen na tok nebo zaústění postranního přítoku, obnova původního koryta řeky, odbahnění sedimentů, tvorba nových tůní, zajištění migrační průchodnosti, obnova břehových porostů, opatření na podporu vzácných druhů, organismů či řešení biologických invazí) a zachování hodnotných partií toku.

V bloku Lesy se Radim Hédl zamyslel nad tím, jak naložit s úbytkem světlomilných a teplomilných druhů oligotrofních stanovišť a současně také s aktuálními poznatky, že lesní mikroklima pomáhá bránit zhoubným účinkům globálního oteplování na lesní biodiverzitu. Co je však z určitého pohledu interpretováno jako odolávání klimatické změně, vypadá na úrovni biodiverzity společenstev jako poměrně podstatná ztráta. Abychom nepřišli o významnou část biodiverzity temperátních lesů, je tak třeba aplikovat vhodné způsoby hospodaření.

Na těchto řádcích nebylo možné představit všechna témata přednesená během dvou dní. Celá konference však byla nahrávána a bude poskytnuta členům ČBS a pracovníkům AOPK. Doufáme, že se představené zásahy a především výsledky obnovy stanou další inspirací pro zlepšení stavu naší přírody.    ■