Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 5/2022 — 27. 10. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Konference „Management lesů v chráněných územích zatížených kůrovcovou kalamitou – příležitost ke zm

Autor: Tomáš Růžička

Z mnoha přednesených příspěvků je patrné, že klimatická změna významně přispěla k proměně prostředí. To, co dosud platilo pro management lesa, je mnohdy již bohužel nevyužitelné. Klimatické modely jsou zpracovány maximálně do roku 2050 a kvůli příliš mnoha proměnným není možné po tomto roce predikovat další vývoj. Pro území ČR je zřejmé, že dojde k homogenizaci podmínek a na většině území ke změně druhové skladby lesa.

Z Evropského kongresu ochranářské biologie konaného na ČZU v Praze.    Foto Tomáš Růžička

Změny parametrů prostředí a klimatu a posun společenské objednávky si žádají i změny v lesním hospodaření. Současná legislativa nevyhovuje a bude nutné ji zásadním způsobem co nejdříve přizpůsobit (újmy, lesní zákon, zákon o myslivosti). Zákonodárství musí umožňovat především nové přístupy hospodaření v lese, zrovnoprávnit pasečné a nepasečné nástroje, radikálně změnit přístup myslivosti k lovu zvěře. Podle posledních zjištění ÚHÚL je např. až 35 % stromků do 1,3 m výšky v ČR poškozeno okusem vrcholového terminálu. Škody zvěře na lesích dosahují 4,14 mld. Kč ročně. Některé nevládní organizace též požadují zrušení vyplácení újem ve ZCHÚ pro LČR s. p.

V chráněných krajinných oblastech je třeba umožnit takové hospodaření, které by soukromým vlastníkům dávalo možnost ekonomického využití lesa a současně dovolilo zachovat předměty ochrany v příznivém stavu. Vzhledem k vysoké míře nejistoty ohledně vývoje přírodních podmínek v horizontu desítek let je vhodné udržovat ve ZCHÚ vysokou rozmanitost přístupů k pěstování lesa, a to včetně bezzásahových území ve vybraných maloplošných ZCHÚ.

V návaznosti na důsledky klimatických změn vidí účastníci konference jako zásadní nutnost redefinovat zadání pro vlastníky lesa ze strany státu směrem k podpoře mimoprodukčních funkcí. Takto jasně definované zadání směrem k zajištění ekosystémových služeb je nejnaléhavější vůči LČR, s. p., hospodařícím na státních pozemcích. Některé nevládní organizace též očekávají reflexi MŽP a AOPK ČR na předchozí přístupy k zasahování proti kůrovci v ZCHÚ.

Ačkoliv se kůrovcová kalamita v ČR momentálně může jevit jako katastrofická, z příspěvků prezentujících i účastníků je zřejmé, že převažuje optimistický názor, že jde spíše o příležitost pro změnu struktury lesů směrem k větší odolnosti k měnícím se přírodním podmínkám, pro snížení rizika požárů a ke zvýšení biodiverzity. Při exkurzi se účastníci seznámili s vybranými lokalitami, kde se intenzivněji zasahovalo proti kůrovci v letech 2018–2020 a kde již dochází jak ke spontánní obnově porostů, tak k cílenému zalesňování s převahou buku a využitím dalších dřevin. V současnosti jsou vytvořené holiny na 4 % rozlohy lesů CHKO Jeseníky.

Během diskusí byla mnohokrát zmíněna potřeba si navzájem naslouchat. Je přirozené, že názory na řešení kůrovcové kalamity a na obnovu lesa mohou být rozdílné. Navíc v době s tak výrazným stupněm nejistoty, který nemá za několik předchozích století obdoby. Právě proto je potřeba diskutovat o nových přístupech pěstování lesa napříč vědeckými disciplínami a lidmi z praxe. Jedno se jeví však jisté: lesy je nutné pěstovat s daleko větším respektem k přírodním podmínkám a procesům. Jenom takové lesy budou schopné plnit do budoucna žádoucí ekosystémové služby a reagovat na měnící se klimatické parametry.

Prezentace z konference budou k dispozici na webu AOPK ČR.    ■