Ochrana přírody 3/2024 — 26. 6. 2024 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Co určuje přežívání včelstev v městském prostředí
Úbytek hmyzích opylovačů, a to jak zdomácnělých, tak volně žijících, byl zaznamenán v některých částech světa, i když v rozdílném rozsahu. Předpokládalo se, že včela medonosná (Apis mellifera) a další opylovači mohou naopak těžit z výhod, které jim městské prostředí poskytuje. Urbánní biotopy je mohou chránit před účinky pesticidů a před predátory, nabízet více rozrůzněnou flóru a s ní více potravních zdrojů v podobě živných rostlin a v důsledku vyšší teploty nejen díky působení tepelného ostrova a ochraně před větry prodlužovat období opylování. Nicméně současný výzkum se z pochopitelných důvodů soustřeďuje zejména na příčiny snižování početnosti opylovačů, hlavně včel, v běžné zemědělské krajině. Chov včel ve městech a činitele související s přežíváním včel v nich vědci studují mnohem méně.
Misha Young z Francouzské univerzity v Torontu proto se svými spolupracovníky analyzoval údaje o 3 697 včelstev, shromážděné v letech 2017–2022 v Montrealu a Torontu (Landsc. Urban Plan., 247, 10506, 2024). Pro statistický rozbor výzkumníci použili nejen data o umístění úlů, ale i o prostředí v okruhu jednoho kilometru kolem nich, což odpovídá vzdálenosti, v níž včely medonosné shánějí potravu. Informace o hustotě vegetace jim poskytly snímky s rozlišením 30 metrů pořízené družicí Landsat 8. Badatele rovněž zajímalo, kdo vlastní pozemky v okolí úlů a jaký je průměrný příjem tamějších domácností. O stavu včelstev podávali zprávy po pravidelných kontrolách zaměstnanci firmy Alvede provozující úly nejen v Montrealu a Torontu, ale i v dalších 40 městech po celé Severní Americe.
Přežívání včelstev v obou kanadských sídlech negativně ovlivňovala nejen koncentrace přízemního ozónu a výška úlu nad zemí. Jestliže se ve vzdálenosti jednoho kilometru nacházelo více než deset jiných úlů, šance včelstev na další existenci rovněž klesala. Předcházející studie ukázaly, že chov včel medonosných v městském prostředí může vést k úbytku volně žijících samotářských včel: entomologové uvedenou skutečnost vysvětlují nasycením prostředí včelstvy.
Včely medonosné přežívaly významně lépe v Torontu, kde bylo po celou dobu studie zakázáno používání pesticidů, než v Montrealu, v němž obdobné opatření vstoupilo v platnost až 1. ledna 2022. Kladně se na zdraví zmiňovaného užitkového hmyzu podepsalo také omezení pohybu obyvatelstva během syndemie nemoci covid-19, kdy výrazně poklesla intenzita automobilové dopravy a s ní i koncentrace některých škodlivin v ovzduší. Negativní účinky znečištěného prostředí dokázala redukovat i hustota vegetace.
Výsledky kanadských ekologů potvrzují, že by urbanisté měli při hledání nejvhodnějších míst pro chov včel medonosných zvažovat působení environmentálních činitelů i v širším měřítku než jen na místě, kde budou úly umístěny. ■
- - - -
Úvodní foto: Park na hoře Mont Royal, podle níž dostalo kanadské město jméno, patří mezi jeho nejdůležitější zelené plochy.
Foto Jan Plesník
- - - -