Ochrana přírody 4/2025 — 28. 8. 2025 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Co je nového ve Světovém dědictví
Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, sjednaná v prosinci 1972 v Paříži, chrání kulturní památky a přírodní plochy nesporného globálního významu. O vývoji a mechanismu fungování uvedené normy mezinárodního práva jsme v našem časopise nedávno psali (Ochrana přírody, 79, 4, 48–52, 2024).
Ve dnech 6.–16. července 2025 proběhlo v pořadí již 47. zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu). Uskutečnilo se v pařížském ústředí UNESCO, protože Bulharsko, které Výboru předsedá, se v březnu 2025 muselo pořadatelství vzdát. Připomeňme, že Výbor přijímající zásadní rozhodnutí tvoří představitelé 21 zemí ze všech regionů světa zvolení Valným shromážděním smluvních stran úmluvy. Program jednání byl vskutku hutný: Výbor se zabýval celkem 248 lokalitami světového dědictví.
Nové přírůstky prestižního soupisu
Nejvíce sledovanou položkou agendy Výboru zůstává zápis určité lokality na Seznam světového dědictví. Letos se této cti dostalo 26 místům, z nichž 21 představují kulturní památky, 4 jsou přírodní a jedna plocha spadá do kategorie smíšení dědictví. Z přírodních lokalit jde o pobřežní a mořské ekosystémy Bissagovských ostrovů v Guineji-Bissau zahrnující jedno z mála souostroví na světě vznikajících činností říční delty a komplex Gola-Tiwai v Sierra Leone, rovněž v západní Africe: v tamějším deštném pralese se vyskytuje nejen 113 rostlinných endemitů s 448 ptačími druhy, ale také 66 celosvětově ohrožených druhů savců, mezi nimi rovněž méně známý slon pralesní (Loxodonta cyclotis) a samotářsky žijící hrošík liberijský (Choeropsis liberiensis).
Křídové útesy a další geomorfologické jevy v dánském Møns Klint a kaňon řeky Peruaçu v brazilském státě Minas Geiras hostící pozoruhodné krasové jevy, jako jsou podzemní řeky, vápencové oblouky a rozlehlé jeskyně, se od července rovněž řadí mezi modelové ukázky přírodních hodnot celoplanetárního významu. Diamantové hory (Kumgang) v Korejské lidově demokratické republice se staly posvátným místem budhismu již v dávných dobách, což dokládají četné prastaré kláštery, chrámy a skalní kresby. Oblast rovněž nabízí širokou škálu bělostných žulových štítů, hlubokých údolí, vodopádů a dalších přírodních ekosystémů vytvářejících působivý krajinný ráz. Z těchto důvodů návrh Severní Koreje uspěl jako smíšené světové dědictví. Odsouhlasené významné změny hranic přírodních lokalit světového dědictví umožní vznik přeshraničních národních parků mezi Vietnamem a Laosem, respektive Jihoafrickou republikou a Mosambikem.
Jako zajímavost uveďme, že třetina nově zapsaných kulturních míst chrání památky minulosti sahající až do pravěku. I když přírůstky světového dědictví navrhly příslušné vlády, všem se dostalo oficiální přímé podpory místních komunit.
K 1. srpnu 2025 bylo na Zemi vyhlášeno ve 170 státech celkem 1 248 lokalit světového dědictví UNESCO, z toho 972 kulturních, 235 přírodních a 41 smíšených, přičemž 46,5 % těchto míst bychom našli v Evropě a Severní Americe.
Bučiny mimořádné hodnoty
Pokud jde o lokalitu světového dědictví Dlouhověké bukové lesy a pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy, Výbor uvítal zřízení stálého sekretariátu financovaného Rakouskem, Belgií a Slovenskem a vyzval ostatní státy, na jejichž území se nacházejí části mezinárodní sériové lokality, k jeho podpoře. Znepokojují jej ale zásahy, jako je clonná seč nebo holosečné hospodářství, prováděné v ochranných pásmech některých lokalit, nebo dokonce přímo v nich. Další konkrétní připomínky Výboru směřují na bučiny v deseti zemích.
Kde by měli rozhodně přidat
Značnou část jednání ve francouzské metropoli zabraly detailní zprávy o stavu vybraných lokalit z hlediska jejich ochrany. Na prvním místě jde o 57 míst v současnosti zařazených na Seznam světového dědictví v ohrožení. Z přírodních jmenujme alespoň tropické deštné lesy na Sumatře, národní park Everglades v USA či dva národní parky z Demokratické republiky Kongo – Virunga a Garamba. Výbor se rovněž seznámil s aktuálním stavem a výhledem do budoucnosti dalších přírodních ploch s určitými problémy, kam se řadí také známé národní parky Doňana (Španělsko), senegalský Niokolo Koba, Iguazú na brazilsko-argentinském pomezí, Serengeti v Tanzanii, polsko-běloruský Bělověžský prales, Pirin v Bulharsku, západoevropské trilaterální Wattové moře či vůbec první vyhlášené místo globálního přírodního dědictví UNESCO – proslulé souostroví Galapágy.
Co hrozí světovému přírodnímu dědictví
Uznávaná Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) připravuje pro úmluvu nejrůznější odborné podklady týkající se světového přírodního dědictví. V roce 2023 uveřejnila podrobnou studii o ojedinělém přínosu světového dědictví globální péči o biologickou rozmanitost. Přestože uvedené plochy zabírají méně než 1 % zemského povrchu, hostí více než pětinu dosud zmapované druhové bohatosti (počtu druhů) naší planety, konkrétně nejméně 75 000 druhů rostlin a 30 000 druhů obratlovců. Současně chrání přinejmenším 20 000 celosvětově ohrožených druhů, mj. třetinu všech slonů (Elephantidae), tygrů (Panthera tigris) a pand velkých (Ailuropoda melanoleuca). O tři roky dříve upozornila zmiňovaná mezinárodní ochranářská organizace, že 30 % přírodních ploch světového dědictví je významně ohroženo a 7 % muselo být dokonce klasifikováno jako nacházející se v kritickém stavu. Za největší hrozbu pro ukázky přírody důležité pro celé lidstvo IUCN označila změny podnebí následované invazními nepůvodními druhy, příliš intenzivní masovou turistikou a lovem či odchytem.
Podle údajů představených ve velkoměstě nad Seinou je dnes celá třetina přírodních lokalit světového dědictví UNESCO legálně vystavena těžbě ropy, plynu nebo minerálních surovin. Dobrou zprávou ale je, že na 2 000 firem již učinilo první kroky popsaný stav změnit.
UNESCO na jednání prezentovala pokyny pro projekty větrné a sluneční energie v souvislosti se světovým dědictvím: rozvoj těchto obnovitelných zdrojů by neměl ohrožovat uznané hodnoty zmiňovaných ploch.
Výbor pro světové dědictví a Česká republika
Česká republika se může pyšnit tím, že patří mezi 23 zemí, v nichž bylo vyhlášeno více než 15 lokalit světového dědictví. Navíc jak památková péče, tak ochrana přírody a krajiny mají u nás i ve světovém měřítku dlouhou tradici. Proto ČR již vůbec poprvé ohlásila kandidaturu do Výboru pro světové dědictví. Volba proběhne na 25. zasedání Valného shromáždění smluvních stran úmluvy v listopadu 2025.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR představila v Paříži během doprovodné akce organizované Stálou delegací ČR při UNESCO některé soudobé přístupy v péči o přírodní a krajinné dědictví uskutečňované jako odpověď na trojitou globální krizi v lokalitě světového dědictví Jizerskohorské bučiny.
Příští zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO se uskuteční 19.–29. července 2026 v jihokorejském Busanu. ■
- - - -
Úvodní foto: Pohled do zahrady v pařížském ústředí UNESCO. Foto Jan Plesník