Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti
České verze programů k prvotnímu odhadu invazního potenciálu
Biologické invaze jsou jedním z nejvýznamnějších, aktuálních problémů ochrany přírody téměř na celém světě. Vznik nežádoucí biologické invaze je hierarchický proces, při kterém nepůvodní druh musí překonat čtveřici bariér: 1. transport, 2. introdukce/zavlečení, 3. usazení, 4. šíření. Platí, že čím déle je druh v rámci tohoto procesu na nepůvodním území, tím obtížněji se proti němu zasahuje. Rostou finanční náklady, přitom účinnost takových zásahů je nižší. Efektivním jednáním je tedy klást důraz na prevenci – předcházení invazím před jejich vznikem. Základním postupem v rámci prevence biologických invazí je odhad/predikce, zdali se druh může na hodnoceném území usadit, příp. stát invazním. Tyto odhady jsou prováděny pomocí pestré škály programů. Jednou z možností pro prvotní screening, předcházející další hlubší analýze, jsou programy anglické společnosti Centre for Environment Fisheries and Aquaculture Science (CEFAS).
CEFAS do roku 2016 postupně vyvinul pětici programů k prvotnímu odhadu invazního potenciálu sladkovodních ryb (FISK), v mořích žijících ryb (MFISK), sladkovodních (FI-ISK) i mořských (MI-ISK) bezobratlých a obojživelníků (Amphi-ISK). Tyto programy byly následně sloučeny v aplikaci s názvem Aquatic Species Invasiveness Screening Kit (AS-ISK), která prezentuje jednotný přístup k problematice napříč taxony a lze v ní hodnotit jakýkoliv vodní druh od rostliny po savce. Od svých předchůdců se AS-ISK kromě komplexnosti liší zejména zohledněním legislativy Evropské unie a přidanou sekcí otázek zaměřených na očekávané klimatické změny a jejich vliv na invazi.
AS-ISK byl vytvořen v rozhraní programu Microsoft Excel a je uživatelsky velmi přívětivým nástrojem. Skládá se z 55 otázek. Otázky 1–49 (tzv. Basic Risk Assessment = BRA) se týkají tří sekcí: historie/biogeografie; biologie/ekologie; nežádoucích vlastností druhu. Otázky 50–55 (tzv. Climate Change Assessment = CCA) pak vlivu klimatické změny na budoucí invaze. K práci s programem tak stačí pouze co nejdetailnější znalosti o hodnoceném druhu. Jednotlivé otázky program automaticky uživateli předkládá i s možnou odpovědí (nejčastěji ANO/NE). Důležitá je i čtyřstupňová korekce na míru jistoty vyplňované otázky (nízká, střední, vysoká, velmi vysoká) (viz obr.). Míra jistoty je velmi vhodnou úpravou, protože ne vždy jsou veškeré detaily ze života hodnoceného organismu známé nebo publikované, a bodová závažnost takové odpovědi je pak programem snížena. Program totiž nevychází z matematického základu, ale z empirického ohodnocení závažnosti jednotlivých odpovědí, které jsou vyjádřeny bodovou hodnotou. Výsledným výstupem programu AS-ISK je excelovská tabulka s bodovým hodnocením, kdy vyšší skóre značí vyšší riziko invaze. Tabulka obsahuje rozpis jednotlivých sekcí a jejich příspěvek k celkovému skóre. Druh je na výsledném listu též zařazen do jedné ze tří kategorií rizikovosti (nízká, střední, vysoká). Pro hrubou orientaci nebo seřazení několika druhů dle jejich invazního potenciálu pro hodnocené území je to dostatečná informace. Nicméně se získanými čísly lze pracovat i dále, nejčastěji se užívá AUC analýz.
Další nezanedbatelnou výhodou programu AS-ISK je od roku 2020 dostupnost české jazykové verze. Vznik jazykových mutací (aktuálně je program přeložen do 32 jazyků) byl motivován snahou o jeho zpřístupnění co nejširšímu spektru uživatelů, zejména pak řadovým pracovníkům vládních i nevládních organizací zabývajících se ochranou přírody. To, že překlad má své opodstatnění, ukázaly testy na dvou skupinách studentů. Studenti pracující s českou verzí programu měli výsledky podobnější těm, kterých dosáhla u stejných druhů i skupina expertů, a zároveň studenti pracující s českou verzí dosahovali průměrně vyšší míry jistoty u svých odpovědí než jejich kolegové pracující v anglickém jazykovém rozhraní.
Program AS-ISK byl koncipován pouze pro vodní organismy, ovšem většina v něm obsažených otázek má obecnou platnost. To vedlo v nedávné minulosti k celé řadě snah program alespoň částečně využít i k hodnocení suchozemských organismů. Na tuto poptávku část týmu tvůrců AS-ISK reagovala snahou o adaptaci původního konceptu pro hodnocení suchozemských druhů. Její vývoj aktuálně probíhá pod pracovním názvem TAS-ISK (terrestrial version of AS-ISK) a v tomto roce bychom se mohli dočkat jejího uveřejnění. Česká jazyková verze pak bude brzy následovat.
Programy včetně manuálů a textů o pozadí programů je možné bezplatně stáhnout z webových stránek společnosti CEFAS (www.cefs.co.uk).