Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2020 — 30. 8. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
African Parks
– zajímavý model správy velkých chráněných přírodních území
V současné době se v Africe nachází více než 7000 chráněných přírodních území různých kategorií, od národních parků až po soukromé rezervace. Průměrné roční náklady na správu jednoho hektaru chráněného území se odhadují na 7 až 8 USD (155–177 Kč). Do péče o přírodní dědictví v subsaharské Africe se významným způsobem zapojila také nevládní nezisková organizace African Parks, která má hlavní sídlo v jihoafrickém Johannesburgu a spravuje 17 velkých přírodních území v 11 státech Afriky o celkové rozloze téměř 17 milionů hektarů., převážně v politicky a bezpečnostně nestabilních oblastech, a to po dohodě s vládami jednotlivých zemí.
African Parks (AP) byla založena roku 2000 jako reakce na pokračujííc rozsáhlé poškozování afrických chráněných území vlivem jejich špatné správy a nedostatku financí. Zajišťuje transparentně nejen ochranu přírody, ale i bezpečnost rozsáhlých oblastí. Současně usiluje o ekonomický rozvoj a snižování chudoby tamních obyvatel, což je nezbytné k dlouhodobému zabezpečení ochrany místní přírody.
AP pracuje na principu spolupráce státního a soukromého sektoru a v případě potřeby i s použitím síly v oblastech zamořených nejrůznějšími ozbrojenými bandami, usilujícími o politickou moc, mj. umožňující nepovolené a nekontrolované využívání přírodního bohatství, od volně žijících živočichů po vzácné minerály. Tento přístup vzbudil zájem bankéřů, filantropů a bohatých podnikatelů investovat v těchto oblastech a také si vylepšit svou pověst. Jako čestný prezident AP působí od roku 2017 britský princ Harry.
Nosorožec dvourohý u napajedla. Foto archiv AOPK ČR
V současné době se africká příroda potýká s mnohými nepříznivými vlivy, zapříčiněnými raketovým růstem tamější populace (viz Ochrana přírody, 75, 3, 40-44, 2020). V první řadě se jedná o stále více mezinárodně organizované a vyzbrojené pytláctví, zaměřující se zejména na slony, nosorožce, lvy a mnohé další druhy. Dále to je zvyšující se poptávka po mase (bushmeat) a částech těl volně žijících živočichů využívaných pro nejrůznější účely a chybějící legislativa a potíže s jejím dodržováním a vymáháním. Významnou roli hraje i tradiční nadměrná pastva domácích zvířat na nevhodných místech a využívání dřeva jako zdroje energie, způsobující ničení prostředí a mizení druhů, nehledě na organizované kácení pralesů a vypalování krajiny. Nezanedbatelným problémem zůstává poškozování prostředí při ilegální těžbě vzácných minerálů, necitlivé budování infrastruktury, urbanizace a velkoplošná přeměna přírodních ekosystémů na zemědělské pozemky.
AP pracuje na principu spolupráce sektoru státního a soukromého a je zodpovědná za zajištění celkové správy chráněných území, pro které jednotlivé státy stanovují obecné zásady. Důležitou součástí organizace se stala tisícovka polovojensky vycvičených strážců, kteří mají k dispozici zbraně (pistole, samopaly, útočné pušky i lehké kulomety), vysílačky, mobilní telefony, letadla, helikoptéry, auta všeho druhu atd. V roce 2018 zabavili téměř 60 000 nelegálních výrobků pocházejících ze živočichů a 17 000 pastí a pytláckých ok a zadrželi 797 osob.
Při ochraně fauny proto AP kombinuje ochranu biotopů, repatriaci, vysazování a přemisťování volně žijících živočichů, sledování účinnosti prováděných opatření a naplňování příslušných právních předpisů. Existence chráněných území musí být přínosem i pro místní obyvatele, proto AP nabízí různé výhodné příležitosti pro zapojení se do jejich správy, staví školy, podporuje zakládání místních firem, které provozují trvale udržitelnou činnost, organizuje environmentální a zdravotní vzdělávání pro místní obyvatele a zajišťuje i jejich sociální ochranu. V roce 2018 mělo více než 85 000 místních obyvatel přístup k mobilním zdravotnickým klinikám a nemocnicím financovaným AP a 80 000 dětí a 278 škol obdrželo finanční pomoc.
Příjmy z turismu a podnikání v chráněných územích pomáhají financovat jejich ochranu a v mnohých afrických státech tvoří významnou část HDP, např. v Tanzanii dokonce hlavní podíl. Dobrá správa chráněných území představuje přínos i pro místní a státní ekonomiku a AP patří k významným zaměstnavatelům, protože vytváří pracovní příležitosti pro tisíce osob. V roce 2018 vyplatila na mzdách 11,4 milionu USD (252 milionů Kč), přičemž zisk z turistiky činil 4,7 milionu USD (104 milionů Kč). Celkově AP investovala v roce 2018 do ochrany přírody afrického kontinentu 50 milionů USD (1,1 miliardy Kč)..
Účinná správa chráněných území a jejich odpovídající trvalé zakotvení v legislativě jednotlivých afrických států je hlavním cílem AP. Proto má každé její chráněné území správní radu složenou z partnerských institucí, klíčových zainteresovaných stran a zástupců organizace AP, která je odpovědná přímo vládě. K zabezpečení správy se buduje potřebná infrastruktura, jako jsou např. komunikační sítě, výstavba ubytování pro zaměstnance a vědce, pracoviště veterinární služby, laboratoře nebo úprava cest. V případě nutnosti se buduje i oplocení zamezující konfliktům místních obyvatel s faunou. Činnost AP má viditelné výsledky, organizace buduje v každém spravovaném území, ve kterém má většinou od jednotlivých států udělenou koncesi na 50 let, základny pro dlouhodobou účinnou správu zaručující odpovědnost a transparentnost, dobré řízení a důvěru sponzorů.
Příklad ze Středoafrické republiky
Nepochybně zajímavé je působení African Parks při správě velké přírodní rezervace Chinko na východě Středoafrické republiky, jednoho z nejchudších států světa. Jedná se o zemi dlouhodobě zmítanou ozbrojenými konflikty nejrůznějších band, které dnes ovládají 80 % území státu a masakrují obyvatelstvo. Ještě nedávno působilo v zemi s pěti miliony obyvatel pouhých sedm chirurgů. Povinná školní docházka byla zavedena až v roce 2008, ale mnoho škol je právě z bezpečnostních důvodů zavřeno. Vyhrocená bezpečnostní situace vede k tomu, že Středoafrickou republiku již opustily některé humanitární organizace. Z těchto a dalších důvodů se správa Chinka potýká s problémy, které v Evropě neznáme.
Přesto Parlament Středoafrické republiky 15. dubna 2020 odsouhlasil rozšíření chráněného přírodního území Chinko, pojmenovaného podle tamní řeky, na trojnásobnou rozlohu z původních 17 600 km2 na 55 000 km2.
V oblasti se nachází celkem 11 ekoformací či subbiomů, od suché savany po tropické deštné lesy, galeriové lesy, mokřady, vodní toky a jejich ekotony. AP spravuje území od konce roku 2014. Původně byla oblast součástí čtyř soukromých loveckých rezervací, odkud koncem 20. století vymizelo až 90 % některých velkých lovených druhů, jako jsou žirafy, antilopy Derbyho, lvi, sloni, nosorožci, hroši a další druhy. Proto lovecké využití, kdy bohatí lovci za ulovení slona, lva, hrocha, bonga, levharta či antilopy Derbyho platili 20 000 USD (445 000 Kč), bylo změněno na ochranu území s cílem zachování tamější přírody a ekoturistického využití. V prvním desetiletí 21. století se Chinko i další neklidné a nebezpečné oblasti státu staly i cílem nomádského pastevectví se stovkami tisíc skotu, přeháněnými z okolních států. Jen ve vlastní Středoafrické republice připadají na jednoho obyvatele tři krávy.
Po roce 2014 AP pastvě na území Chinka zamezila, přetrvává jen v okrajových částech a přehánění hovězího dobytka chráněnou oblastí je povoleno jen vymezenými koridory. Fauna tak v Chinku opět postupně zaujímá bývalá stanoviště. Dnes se na původní rozloze uvádí 90 druhů savců o hmotnosti větší než 100 gramů, k nimž např. patří několik druhů primátů včetně šimpanzů, sloni afričtí (savanový i lesní poddruh), dvě desítky druhů sudokopytníků včetně antilopy Derbyho, bonga lesního, buvolce stepního či buvola afrického, pes hyenový, levhart, lev, promyka a mnohé další druhy. Unikátní chráněné území osídluje také 447 druhů ptáků, jako je drop černobřichý, perličky, dudci, zoborožci, ledňáčci, hadilov, kur skalní, strdimilové a další druhy.
Z rozsáhlé oblasti je AP schopná v současnosti plně zabezpečit necelou polovinu, při čemž ji finančně podporují některé vládní instituce Středoafrické republiky a dalších zemí, rozvojové agentury a soukromé nadace. O správu území se starají polovojensky vycvičení strážci, organizovaní formou ozbrojených komand. Jejich výcvik zajišťují bývalí členové evropských speciálních vojenských oddílů a většina strážců, kterých je celkem asi padesát, jsou místní obyvatelé, dokonce i bývalí pytláci, kteří vynikají jako zkušení stopaři. AP je ve válce s těmi, kdo ohrožují přírodu Chinka, což jsou nomádští pastevci, pytláci, ozbrojené milice a bandy, ilegální těžaři vzácných minerálů a nájemní žoldnéři. Vedoucí strážců jsou Evropané – bývalí vojáci, zpravodajci, lidé se zkušeností s prací v humanitárních organizacích, zásobovači i profesionální přírodovědci – ochránci přírody. Jejich zbrojnice zahrnuje 120 samopalů a útočné pušky. Kromě pozemní a letecké techniky využívají i družicové sledování svěřeného území.