Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2016 — 20. 10. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti
10. evropská konference o ekologické obnově
Ekologie obnovy (restoration ecology) je komplexní vědní obor zabývající se obnovou přírodě blízkých stanovišť na místech narušených činností člověka. Poskytuje vědecké podklady pro praktickou ekologickou obnovu a prosazuje v co možná největší míře využívání spontánní či řízené sukcese – bez nadbytečného používání klasických způsobů technické rekultivace.
Ve dnech 22.–26. 8. 2016 se pod záštitou evropské pobočky Společnosti pro ekologickou obnovu (Society for Ecological Restoration Europe) konala 10. evropská konference o ekologické obnově s názvem Best Practice in Restoration (Nejlepší postupy při obnově). V prostorách Technické univerzity Mnichov v německém Freisingu se při ní setkalo na 330 vědců, studentů a praktických odborníků v ochraně přírody z více než 40 zemí Evropy i zámoří. Mottem konference bylo: „It is the concern of ecological restoration to make ecosystem repair and reconstruction technically feasible, successful in enhancing biodiversity and ecosystem function, and sustainable for society and economy in future generations.“ (Zájmem ekologické obnovy je, aby byla oprava a rekonstrukce ekosystémů technicky možná, úspěšná v podpoře biodiverzity a ekosystémových funkcí a trvale udržitelná pro společnost a ekonomiku budoucích generací) Program sestával ze tří dnů plných přednášek a jedné celodenní exkurze – viz
www.ser2016.org/index.php?cat=program,
kde lze nalézt také abstrakty přednášek a posterů. Prezentace byly rozděleny do 27 sekcí, které paralelně probíhaly v pěti sálech.
V šesti plenárních přednáškách na aktuální nebo průřezová témata také postupně promluvili někteří význační světoví ekologové. Například profesor Rob Marrs (University of Liverpool) v přednášce Managing soil fertility for ecological restoration seznámil posluchače s možnostmi, co dělat s půdou příliš obohacenou živinami, bránícími obnově oligotrofních stanovišť, jako jsou vřesoviště nebo druhově bohaté louky. Profesorka Anne Tolvanen (University of Oulu) se v příspěvku nazvaném New approaches to reconsolidate ecological restoration within the multiple land use scheme zamýšlela nad ekosystémovými službami krajiny a nad tím, zda může dobře nastavené využití krajiny současně poskytovat ekologické, ekonomické a sociální benefity a být tak udržitelné a široce přijatelné. Profesor Karel Prach (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích) v publikaci Passive restoration – allow nature to do the work instead of us na různých příkladech poukázal na častou nesmyslnost technických rekultivací a vyzdvihl případy, kdy se spontánní sukcesí vytvořila druhově bohatá a krajinářsky hodnotná společenstva při nulových nákladech. Upozornil však i na situace, kdy je třeba sukcesi usměrňovat, například likvidací nežádoucích invazních či expanzivních druhů nebo na místech bezprostředně ohrožených silnou erozí. Profesorka Jane Memmott (University of Bristol) v přednášce The restoration of ecological interactions velmi poutavě představila výsedky několika studií týkajících se ekologických sítí: vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a rozšiřovateli semen. Tyto vztahy tvoří základ mnoha ekologických funkcí a ekosystémových služeb a mohou silně ovlivnit reakci daného společenstva na ztrátu některých klíčových druhů, stres i ekologickou obnovu.
Účastníci konference si mohli vybrat také z nabídky deseti exkurzí. Jako příklad uvádíme exkurzi Calcareous grassland restoration near Munich, jíž jsme se z profesních zájmů osobně zúčastnili (coby pracovníci AOPK ČR, regionálního pracoviště SCHKO Bílé Karpaty, kteří na konferenci prezentovali výsledky sledování obnovy květnatých luk v Bílých Karpatech). Začala na druhově bohatých loukách v přírodní rezervaci Garchinger Heide severně od Mnichova. Kromě ochrany několikahektarového zbytku kdysi rozsáhlých pastvin a luk se zde místní organizace zaměřily také na obnovu luk na přilehlých pozemcích, sloužících převážně jako pole. Vedle spontánní sukcese na pravidelně koseném úhoru tady květnatý porost obnovili také přenosem zeleného sena z rezervace v kombinaci s odstraněním svrchní vrstvy půdy a cílenými výsevy vybraných cílových druhů. Pozoruhodné je, že se na těchto záchranných a obnovných aktivitách jako přímí účastníci podílejí nejen ochranářské organizace, ale také místní samosprávní jednotky ve spolupráci s Technickou univerzitou Mnichov.
Pozitivní přístup veřejnosti k pestrému prostředí byl znát i na květnatých trávnících před mnichovským fotbalovým stadionem, založených výsevem směsi regionálních druhů s různou dobou květu, takže se tu od jara do podzimu vystřídají různé kvetoucí aspekty. Nejen pro našince byla pak ohromující návštěva semenářské firmy pana Johanna Krimmera, který na 70 ha polí pěstuje v matečných porostech 250 lučních druhů. Produkce regionálního druhově bohatého osiva je v Německu opravdu na vysoké úrovni a je hojně využívána jak v ekologické obnově míst narušených lidskou činností ve volné krajině, tak i v městské zeleni. Bez podpory zodpovědných úřadů, zákonodárců a zejména široké veřejnosti, jejíž vstřícnější přístup k přírodě a krajině tu nelze nevidět, by to ovšem šlo jen obtížně.
Ivana Jongepierová, Karel Fajmon