Recenze

Monitoring ohrožených
rašeliništních mechorostů
a péče o jejich lokality
Štechová T., Holá E., Ekrtová E. Manukjanová A.
& Kučera J.

V roce 2019 oslaví státní ochrana přírody na Slovensku sto let od svého vzniku. Vznik státní ochrany přírody je datován k vydání Nařízení ministra, zplnomocněnce vlády Československé republiky pro správu Slovenska Václava Šrobára z 20. října 1919 („O právomoci Vládneho komisariátu na ochranu pamiatok na Slovensku“). K tomuto nadcházejícímu výročí vydala v roce 2013 Státní ochrana přírody Slovenské republiky objemnou knihu „Dejiny ochrany prírody na Slovensku“. Jejím autorem je lesník, dlouholetý pracovník ochrany přírody a zkušený autor či spoluautor více než dvou desítek knih a několika set odborných článků Ing. Viliam Stockman, CSc. „Předvoj“ této knihy vydalo Ministerstvo životního prostředí k 90. výročí státní ochrany přírody na Slovensku již v r. 2011. Knihou autor navazuje také na své další předchozí počiny, zejména „Kto je kto v ochrane prírody Slovenska“ z let 2009 a 2010.

Černý M., Waldhauser M.
ČSOP Vlašim 2014, 180 stran.

Kubíková J., Kříž J., Hrouda L., Skalická A.
Dokořán 2014, Praha, 270 str., 24 barevných
tabulí, geologická mapa a mapa ZCHÚ
na předsádce.

Ještě před několika lety se zdálo, že většina afrických i asijských druhů nosorožců překoná kritické chvíle svého totálního ohrožení. V relativním bezpečí několika národních parků a rezervací se jejich počty většinou stabilizovaly či narůstaly, protože hlavní důvod jejich vybíjení vymizel. Vybájené afrodiziakální účinky prášku z rohoviny byly nahrazeny opravdu funkčními medikamenty jako viagra a další. Vypadalo to slibně.

Kubátová-Hiršová (2014) nedávno výstižně přiblížila často rozporuplné názory na možný vliv neonikotinoidů na hmyzí opylovače. Autorka mj. zdůrazňuje, že Evropská komise přijala v březnu 2013 dvouletý zákaz používání zmiňovaných insekticidů na území členských států EU, který vstoupil v platnost 1. prosince 2013. Opatření se ale nevztahuje na situace, kdy je zemědělci aplikují jinak než mořením osiva, granulátem do půdy či postřikem na list u jarních obilovin, nebo na plodiny, které včely za normálních okolností příliš nelákají, kupř. na ozimé obilniny, cukrovou řepu, chmel či brambory. Zákaz navíc nezahrnuje neonikotinoidy acetamiprid a thiakloprid, které působí podobným způsobem jako zmíněné zakázané látky a mohou je proto nahradit. Mezitím ale místy notně vzrušená debata na toto nejen odborně, ale i politicky ožehavé téma pokračuje, podpořena novými zjištěními.