Nově zrekonstruovaná naučná stezka Sudslavický okruh v Pošumaví
Vimperk– Jedna z nejstarších pošumavských naučných stezek se dočkala po 33 letech své rekonstrukce. Stezka se nachází nedaleko Vimperku a vede přírodní rezervací Opolenec. Rekonstrukce proběhla díky iniciativě Českého svazu ochránců přírody Šumava, který nechal zhotovit a podél celé trasy rozmístit 15 nových informačních tabulí a dřevěný mobiliář, jako jsou lavičky, zábradlí či stojan na vrcholovou knihu. Výsledná podoba stezky je také dílem mnoha dobrovolníků a místních nadšenců, kteří se v průběhu celé výstavby do realizačních prací ochotně zapojovali.
Ochrana přírody v Učené společnosti České republiky
Praha– Učená společnost České republiky, založená v roce 1994, sdružuje špičkové vědce z nejrůznějších oborů. Navazuje na činnost někdejší Československé akademie věd a je obdobou věhlasných vědeckých společností působících zejména v západní Evropě i několik století jako je proslulá britská Královská společnost, Královská švédská akademie věd nebo Francouzská akademie věd. V současnosti má Učená společnost ČR 99 řádných a 39 čestných členů, kteří působí ve čtyřech sekcích, mj. v sekci biologicko-medicínských věd.
Správní řízení ve věci zásahu do přirozeného vývoje vzácných dravců na jižní Moravě, informace o jeh
Jižní Morava– Koncem roku 2009 zahájily příslušné orgány ochrany přírody dvě správní řízení ve věci společných žádostí čtyř subjektů – Lesů České republiky, s. p., Českomoravské myslivecké jednoty, o. s., Biosférické rezervace Dolní Morava, o. p. s., a Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně – povolení poměrně rozsáhlého projektu na „výzkum a ochranu“ raroha velkého (Falco cherrug) a orla královského (Aquila heliaca) v lužních lesích Břeclavska na jižní Moravě.
Informace o mapování biotopů na mapovém serveru AOPK ČR
V průvodci mapovými službami (http://mapy.nature.cz) je v současné době možné prohlížet vrstvu mapování biotopů a vyhledávat vybrané charakteristiky segmentů a biotopů. Tato data bylo doposud možné získat pouze na základě písemné žádosti a licenční smlouvy. Jejich online zpřístupnění na internetu je proto užitečným nástrojem, díky kterému jsou data nyní pohodlně přístupná široké veřejnosti.
Výstavba větrných elektráren a Natura 2000 – metodika Evropské komise
Evropská Komise vydala metodický materiál: Anonymous (2010): Wind energy development and Natura 2000. European Commission, 116p. (Výstavba větrných elektráren a Natura 2000).
Cílem dokumentu je podat návod jak sladit ochranu lokalit soustavy Natura 2000 s požadavky na výstavbu větrných elektráren. Dokument je určen především státní správě a investorům.
Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačíchoblastí v letech 2005–2007
V publikaci jsou hodnoceny výsledky prvního tříletého cyklu monitoringu druhů přílohy I Směrnice 79/409/EHS (směrnice o ptácích) a ptačích oblastí v letech 2005–2007. Získané výsledky monitoringu jsou doplněny staršími údaji publikovanými v ornitologické literatuře i dosud neuveřejněnými. Kromě nich se čtenáři seznámí s historií vzniku ptačích oblastí či s přípravou monitoringu a jeho organizačním zajištěním. Výsledky získané monitoringem jsou významné nejen z hlediska vědeckého výzkumu, ale jsou zejména důležitým zdrojem informací pro orgány ochrany přírody na všech úrovních při zajišťování druhové a územní ochrany ptáků v ČR.
Okna do divočiny v české krajině
Nevládní organizace Hnutí Duha vydalo publikaci zaměřenou na problematiku tzv. území lesní divočiny. Tedy lesů, které jsou ponechány samovolnému vývoji. Tematicky je publikace velmi aktuální. Kolem ponechávání lesů samovolnému vývoji probíhá diskuze na různých úrovních. Stačí se jenom podívat na současné problémy kolem Národního parku Šumava nebo kontroverze, které provázejí zamýšlené vyhlášení národního parku na Křivoklátsku, případně v Jeseníkách.
K jubileu klasika naší přírodovědy Vojena Ložka
Letos v červenci oslavil 85. narozeniny nestor české přírodovědy RNDr. Vojen Ložek, DrSc. Vyjmenujeme-li obory, v nichž se pohybuje jako ryba ve vodě, vznikne neuvěřitelný seznam: malakozoologie, kvartérní paleontologie, pedologie, geologie, botanika, ekologie, klasická antropologie, archeologie.
Z ochrany přírody ve světě
Chráněná území představují tradiční přístup k péči o přírodní a krajinné dědictví. Protože se v celosvětovém měřítku zvyšuje zejména v posledních 30 letech jak jejich počet, tak celková rozloha, otázkou zůstává, do jaké míry napomáhají chránit biologickou rozmanitost. Při tom až dosud věnovali vědci otázce, v jakém rozsahu přispívají chráněná území k zachování významných druhů, které je obývají a pro jejichž zachování byla často zřízena.
Za památnými stromy v Praze
Praha– Kulturní bohatství Prahy je všeobecně známé, už méně její obyvatelé či návštěvníci vědí, že na území hlavního města se nacházejí památné stromy, jejichž ochrana je ukotvena v zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992, Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jde obvykle o cenné nepůvodní dřeviny, jako například platany či cedry, nebo o dřeviny významně spjaté s historií národa či s jeho pověstmi a bájemi.