K jubileu klasika naší přírodovědy Vojena Ložka
Z ochrany přírody ve světě
Chráněná území představují tradiční přístup k péči o přírodní a krajinné dědictví. Protože se v celosvětovém měřítku zvyšuje zejména v posledních 30 letech jak jejich počet, tak celková rozloha, otázkou zůstává, do jaké míry napomáhají chránit biologickou rozmanitost. Při tom až dosud věnovali vědci otázce, v jakém rozsahu přispívají chráněná území k zachování významných druhů, které je obývají a pro jejichž zachování byla často zřízena.
Za památnými stromy v Praze
Praha– Kulturní bohatství Prahy je všeobecně známé, už méně její obyvatelé či návštěvníci vědí, že na území hlavního města se nacházejí památné stromy, jejichž ochrana je ukotvena v zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992, Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jde obvykle o cenné nepůvodní dřeviny, jako například platany či cedry, nebo o dřeviny významně spjaté s historií národa či s jeho pověstmi a bájemi.
Krystalová chodba, skrytý klenot Punkevních jeskyní
Povodně v podhůří Jizerských hor
Liberecký kraj– Lokální extrémní srážky počátkem srpna 2010 způsobily v Libereckém kraji povodně s velkými škodami především v severním podhůří Jizerských hor. Těžce postižena byla města Frýdlant a Raspenava a další obce ležící dále po toku Smědé. Mnozí obyvatelé těchto obcí trpce sledovali, jak rozvodněný tok ničí jejich majetek, často v těsné blízkosti zregulovaného toku, a mnozí budou muset řešit zásadní otázku, zda by v těchto nivách měly být obnoveny poškozené či zničené stavby.
Migrace velkých savců nezná hranic
Praha– Ve dnech 8.–9. dubna 2010 se v Praze uskutečnil workshop k migraci velkých savců – Large mammals migration workshop, jehož se zúčastnilo na 33 odborníků z pěti středoevropských států zabývajících se problematikou migračních koridorů.
Knihovna AOPK ČR v novém
Praha– Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v srpnu znovu otevřela odbornou knihovnu, která společně se Sbírkou listin Ústředního seznamu ochrany přírody a dalšími pracovišti organizace sídlí od 19. července 2010 v nových prostorách v Praze na Chodově.
Stav a výhled světové biodiverzity: cíl OSN nebyl naplněn
Rok 2010 nebyl vyhlášen Valným shromážděním OSN Mezinárodním rokem biodiverzity náhodou. Již v roce 2002 se vrcholní představitelé členských zemí OSN na Světovém summitu o udržitelném rozvoji (WSSD) v Johannesburgu slavnostně zavázali do roku 2010 významně snížit rozsah a rychlost úbytku biologické rozmanitosti, a to v celosvětovém měřítku, v jednotlivých částech světa i v rámci států, a přispět tak k omezení chudoby. Bezesporu značně ambiciózní a obtížně vyhodnotitelný cíl evropským politikům však nestačil. Rozhodli se, že nejen v Evropské unii, ale na celém šířeji pojatém kontinentě včetně zemí bývalého Sovětského svazu úbytek biodiverzity rovnou zastaví.
Nová aplikace pro výdej údajů o území pro účely pořizování ÚAP
Praha– AOPK ČR uvedla v srpnu 2010 do provozu novou aplikaci, sloužící pro automatické poskytování údajů o území dle zákona 183/2006 Sb. (stavební zákon) pro účely pořizování územně analytických podkladů (ÚAP). Aplikace vznikla na základě potřeby automatizovat průběžné poskytování aktualizovaných dat příslušným subjektům veřejné správy (krajské úřady, obecní úřady s rozšířenou působností, újezdní úřady, Ministerstvo obrany ČR) a zajistit při vysoké náročnosti této agendy zákonné povinnosti včetně kvality poskytovaných údajů.
Ze světa ochrany přírody
Přízemní ozon, tedy ozon vyskytující se v troposféře (část atmosféry až do výšky 9–18 km nad zemským povrchem), může ve vyšších koncentracích vyvolávat zejména u starších lidí dýchací potíže a nemoci oběhové soustavy, protože omezuje fotosyntézu, poškozuje vegetaci a snižuje sklizeň zemědělských plodin. Nejčastěji vzniká reakcí oxidů dusíku (NOx) s těkavými organickými látkami při intenzivním působení slunečního světla. Samotný ozon v nejnižší vrstvě ovzduší navíc působí jako významný skleníkový plyn. Látky, z nichž se troposférický ozon vytváří, pocházejí mj. ze spalování fosilních paliv.

