Jeskyně Velký stalagnát

Česká republika se řadí ke dvanácti státům na světě, kde se nacházejí kořenové útvary. Kořenové útvary (především kořenové stalagmity), které se vytvářejí ze stromových kořenů prorůstajících do jeskyní nebo pod skalní převisy, jsou u nás zastoupeny především v pískovcových skalních městech (Kopecký & Jeník 2001; Mlejnek 2007, 2008; Mlejnek, Ouhrabka & Růžička 2009; Winkelhöfer 1975). Souhrnně lze konstatovat, že výška kořenových stalagmitů, případně stalagnátů se pohybuje do 30 cm. Existují útvary ještě vyšší?
Jilm – strom roku 2011

Lesy České republiky, s.p., vyhlásily stromem roku 2011 jilm (Ulmus). Rod opadavých anebo částečně opadavých listnatých stromůnebo keřů z čeledi jilmovité(Ulmaceae) zahrnuje asi 35 druhů rostoucích v severním mírném pásmu, Asii a ve Střední Americe. V Evropě se jilmy rozšířily již v třetihorách. Zalednění přežily v několika útočištích na jihu a jihovýchodě Evropy. Na území dnešní České republiky se objevily asi před 12 000 lety (v nejjižnější části Třeboňské pánve a na jižní Moravě). Mohou se dožívat až 400 let.
V jezevčím doupěti

Jezevec lesní Meles meles(Linnaeus, 1758) je větší lasicovitá šelma (dosahuje hmotnosti až 20 kg a délky 62–80 cm, s ocasem i metr) se zavalitým tělem na nízkých končetinách se širokými lysými chodidly a dlouhými drápy. Štíhlá hlava je v poměru k tělu malá a vpředu protažená v pohyblivý rypáček. Ve zbarvení hřbetu a boků převládá šedivý nebo šedohnědý odstín s černými a bílými konci delších chlupů, zatímco břicho a končetiny jsou tmavohnědé až černé. Na bílé nebo žlutavé hlavě se po stranách táhnou dozadu přes uši dva tmavé pruhy.
Časopis Příroda 29
Katalog biotopů

Významným počinem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je druhé vydání publikace Katalog biotopů České republiky, která vymezuje jednotky používané pro mapování biotopů. Po prvním vydání knihy v roce 2001 bylo zahájeno rozsáhlé mapování biotopů, během kterého se shromažďovaly podrobné podklady pro vytvoření národního návrhu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000.
Katastrofální úhyn racka chechtavého

Severní Morava– Smutnou událostí ptačí oblasti Litovelské Pomoraví v roce 2010 byl úhyn asi 1 440 ex. racka chechtavého (Larus ridibundus) v hnízdní kolonii na Chomoutovském jezeře v důsledku otravy rodenticidem Lanirat®MICRO. První příznaky otravy racků zpozorovali rybáři 8. dubna. Autor článku navštívil lokalitu hned následující den a zaznamenal úhyn několika desítek racků na březích jezera, z nichž dva uhynulé jedince převezl na Státní veterinární ústav v Olomouci za účelem zjištění příčiny úhynu. Pitva prokázala intoxikaci bromadiolonem (účinná látka rodenticidu Lanirat®MICRO) a vyloučila intoxikaci fosfidem zinku (účinná látka rodenticidu Stutox). Stejnou příčinu úhynu potvrdila i pitva dalších šesti uhynulých jedinců.
Geneticky upravený bavlník zvyšuje v Číně gradaci ploštic
S rozvojem moderních biotechnologií se objevil příslib řešení potravinových problémů a odstranění nežádoucích účinků moderního zemědělství. Geneticky modifikované organismy (GMO) totiž nabízejí možnost záměrně upravit vlastnosti organismů tak, aby poskytovaly maximální zisk při snížení zátěže na životní prostředí. Termínem geneticky modifikovaný organismusoznačujeme nositele nové kombinace dědičného materiálu, získané některým z postupů soudobé biotechnologie. Veřejnost se častěji setká s oběma krajními názory, podle nichž jsou geneticky upravené organismy a jejich produkty vždycky hrozbou nejen pro přírodu, ale i lidské zdraví, nebo naopak představují učiněný zázrak.
Podmínky prostředí ovlivňují hnízdění poštolky obecné

Zeměpisná poloha určité lokality určuje do značné míry významné ukazatele vnějšího prostředí, jako je poměr světla a tmy v průběhu 24 hodin nebo primární produkce (rostlinná biomasa vytvořená primárními producenty – zelenými rostlinami). Již delší dobu víme, že ptáci mohou rozmnožováním reagovat právě na tyto charakteristiky.
Ohlédnutí za druhou konferencí ochrany přírody v Olomouci, aneb jak dál
Severní Morava– Tento sloupek jsem začal psát s masochistickou snahou organizátora o sebekritické ohlédnutí za konferencí, která se v Olomouci konala ve dnech 14.–17. září 2010. Nespokojen s několika verzemi textu jsem se nakonec přiklonil spíše k zamyšlení nad odkazem dvou konferencí, které v Olomouci proběhly a které si byly (někdy až příliš) podobné a které přes řadu nedostatků ukázaly, že v České republice chybí platforma pro širší setkávání relativně velké skupiny lidí, kteří se na různých úrovních podílejí na ochraně přírody. Obě konference (první proběhla ve dnech 19.–22. 9. 2008) byly vlastně tak trochu průzkum bojem na nepříliš prozkoumaném poli potřeby ochranářů vyměňovat si zkušenosti.
Pozvánka na Konferenci Mokřady a klimatická změna
Ve dnech 2. – 5. února 2011proběhne v Češkovicích u Blanska konference Mokřady a klimatická změna, jejímž cílem je výměna pozitivních i negativních zkušeností získaných při ochraně, obnově a managementu různých typů mokřadních ekosystémů na území České republiky a Slovenské republiky.
Bližší informace ke konferenci naleznete na www.mokrady2011.cz.