Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 4/2023 — 24. 8. 2023 — Kulér-Nové právní předpisy

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny

(Přehled vybraných aktualit převážně z období červen – červenec 2023)

Právní předpisy:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023, 
kterým se zřizuje Sociální klimatický fond a mění nařízení (EU) 2021/1060
Tímto nařízením se zřizuje Sociální klimatický fond (dále jen „fond“) na období let 2026-2032, jehož cílem je přispívat k sociálně spravedlivému přechodu ke klimatické neutralitě. Fond má poskytovat finanční podporu členským státům na opatření a investice ve prospěch domácností, mikropodniků a uživatelů dopravy, kteří jsou zranitelní a zvlášť zasaženi začleněním emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v EU.

Platnost: 5. 6. 2023

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023,
o dodávání na trh EU a vývozu z EU některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010
Toto nařízení stanoví pravidla pro uvádění a dodávání relevantních produktů uvedených v příloze I, které obsahují relevantní komodity, totiž skot, kakao, kávu, palmu olejnou, kaučuk, sóju a dřevo, na trh EU a jejich vývoz z EU s cílem přispět ke snížení celosvětového odlesňování a snížení emisí skleníkových plynů a úbytku biologické rozmanitosti.

Platnost: 29. 6. 2023 

Zákon č. 148/2023 Sb. ze dne 10. května 2023, o jednotném environmentálním stanovisku 
Nový zákon upravuje postup a působnost správních orgánů při vydávání jednotného environmentálního stanoviska („JES“) za účelem zajištění veřejného zájmu na ochraně životního prostředí jako celku a přispění k udržitelnému rozvoji při rozhodování v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona nebo navazujícím řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
JES bude závazným stanoviskem vydávaným namísto jednotlivých správních aktů dle devíti zákonů z oblasti ochrany životního prostředí. Státní správu v oblasti vydávání JES bude vykonávat ministerstvo životního prostředí, dále ministerstvo zemědělství, též krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady. Do JES však nebudou zahrnuty úkony podle zákona o ochraně přírody a krajiny pro záměry ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti a v případě záměrů na území národního parku, kde budou posouzeny dotčené zájmy dle ZOPK příslušnými krajskými úřady, AOPK ČR či správami národních parků ve společném řízení a bude vydáváno společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK. 

Účinnost: 1. 1. 2024 pro tzv. vyhrazené stavby, 
1. 7. 2024 pro ostatní stavby 

Zákon č. 149/2023 Sb. ze dne 10. května 2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku 
Tento doprovodný (změnový) zákon průřezově přizpůsobuje dílčí environmentální zákony nové právní úpravě JES a mj. stanoví, že vyžaduje-li záměr nebo jiná činnost vydání více než jednoho souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny, orgán ochrany přírody vždy vede společné řízení a vydá žadateli jedno společné rozhodnutí. Environmentální spolky získají zčásti zpět právo účastnit se řízení podle stavebního zákona, pokud v něm bude rozhodováno současně o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les a/nebo o povolení výjimky ze zákazů na ochranu památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. 
Doprovodný zákon také zvrátil novelu ZOPK (provedenou zákonem č. 284/2021 Sb.), dle níž měla AOPK ČR rozhodovat o povolení veškerého kácení na území CHKO. AOPK ČR bude tedy o povolení kácení v CHKO rozhodovat v rámci společného rozhodování pro účely záměrů podléhajících JES (viz výše). 
Pozn.: Veškeré další novelizace ZOPK provedené zákonem č. 284/2021 Sb., které měly nabýt účinnosti ke dni 1. 7. 2023 (např. změna zákazu v § 26 odst. 1 písm. b) ZOPK, kdy se zákaz táboření a rozdělávání ohně nemá týkat zastavěného území obcí) se posouvají v čase k datu 1. 1. 2024.

Účinnost: 1. 1. 2024 

Zákon č. 152/2023 Sb. ze dne 10. května 2023, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony
Nejnovější novela (dosud stále neúčinného) stavebního zákona ruší plánovaný Nejvyšší stavební úřad a jemu podřízenou soustavu státních stavebních úřadů. Vzniknout má pouze Dopravní a energetický stavební úřad podřízený ministerstvu dopravy, běžné stavební úřady zůstanou na obcích a krajích v přenesené působnosti. Nově bude stavební úřad vést jediné řízení o povolení stavby a sám bude obesílat dotčené orgány, od nichž získá jediné koordinované závazné stanovisko, jehož součástí bude i JES. 

Účinnost: 1. 7. 2023

Zákon č. 224/2023 Sb. ze dne 21. června 2023, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů 
Novela zákona definuje pojem „národní datová sada prostorových dat“, přičemž témata těchto dat pro území České republiky uvádí příloha k zákonu, a to včetně určení jejich koordinátorů (např. téma č. 9 Chráněná území má koordinovat ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem kultury). Novela rovněž upřesňuje podmínky odepření zpřístupnění informací z procesních důvodů a mj. konkretizuje povinnosti ministerstva životního prostředí v oblasti infrastruktury pro prostorová data (včetně agendy ministerstvem řízeného poradního orgánu – Koordinačního výboru pro infrastrukturu pro prostorová data; správcem informačního systému pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE je nově pověřen zcela nový úřad Digitální a informační agentura). 

Účinnost: 29. 7. 2023

Vyhláška č. 169/2023 Sb. ze dne 8. června 2023 o stanovení podmínek, při jejichž splnění přestává být tuhé palivo z odpadu odpadem 
Tato společná vyhláška ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu zapracovává příslušné předpisy EU. Upřesňuje, co se rozumí tuhým palivem z odpadu, kdy a za jakých podmínek odpadem být přestává, jaký je účel jeho využívání a požadavky na nakládání s ním.

Účinnost: 1. 7. 2023

Vyhláška č. 200/2023 Sb. ze dne 15. června 2023, kterou se mění vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, ve znění pozdějších předpisů 
Vyhláška stanoví podrobnosti vedení záznamů o jmenovaných přípravcích a jejich označování. Předpis dále konkretizuje postup zasílání informací o přípravcích od distributorů a uživatelů do centrálního datového úložiště. 

Účinnost: 1. 5. 2023 

Vyhláška č. 201/2023 Sb. ze dne 20. června 2023, kterou se mění vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, ve znění vyhlášky č. 186/2022 Sb.
Jedná se o čistě technickou novelu přílohy č. 6 vyhlášky, která upřesňuje dílčí matematické operace a číselné údaje tabulkové přílohy.

Účinnost: 1. 1. 2024

Vyhláška č. 210/2023 Sb., ze dne 27. června 2023 o kadáverech koňovitých a zvířat v zájmovém chovu
Tato vyhláška upravuje, v návaznosti na přímo použitelné předpisy EU, podmínky neškodného odstranění kadáveru zahrabáním chovatelem na vlastním pozemku (se souhlasem krajské veterinární správy) a dále veterinární a hygienické požadavky na místa určená pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu mimo vlastní pozemky chovatelů (tzv. hřbitovy pro zvířata). 

Účinnost: 1. 7. 2023

Vyhláška č. 231/2023 Sb., ze dne 12. července 2023 o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území a některých nařízení okresních úřadů spadajících do působnosti Ministerstva životního prostředí
Obsahem této vyhlášky je pouze jediný paragraf (zrušovací ustanovení), kterým MŽP sprovodilo ze světa celkem 17 různorodých předpisů z oblasti ochrany přírody a krajiny vydaných různými subjekty v časovém rozmezí let 1926 (skutečně!) až 2005. 

Účinnost: 1. 1. 2024

Nařízení vlády č. 216/2023 Sb. ze dne 28. června 2023, kterým se mění nařízení vlády č. 236/2022 Sb., o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2023
Vláda prostřednictvím tohoto nařízení, v rámci úsporných opatření, seškrtala příslušné rozpočtové prostředky téměř o polovinu.

Účinnost: 1. 7. 2023

---

Judikatura Česká republika:

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. června 2023, č. j. 4 As 33/2023–26 
Nejvyšší správní soud („NSS“) se zde zabýval posouzením právní otázky, zda územní řízení vedené stavebním úřadem lze považovat za „řízení podle tohoto zákona“ ve smyslu § 70 odst. 3 ZOPK, má-li v něm dojít k povolení kácení dřevin a povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle § 8 odst. 6 a § 56 odst. 6 ZOPK. 
Otázku NSS zodpověděl kladně. Ministerstvo pro místní rozvoj („MMR“) přitom r. 2021 publikovalo metodický názor, že územní řízení, v němž se aplikuje § 8 odst. 6 nebo § 56 odst. 6 ZOPK, není řízením podle ZOPK a spolky se jej tedy účastnit nemohou. 
Ministerstvo životního prostředí („MŽP“), v reakci na metodický názor MMR, vzápětí dospělo k opačnému metodickému závěru. NSS se tedy v rozsudku, jenž se týká řízení o umístění stavby bytového domu a snahy environmentálního spolku účastnit se jej, přiklonil k metodickému názoru MŽP. 
(Pozn.: Otázka účastenství spolků je aktuálně vyřešena obdobně i na legislativní úrovni – viz informaci o obsahu zákona č. 149/2023 Sb. výše).

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. července 2023, č. j. 5 As 317/2021 
Soukromá firma zaměřující se na vrtné práce byla pokutována ze strany České inspekce životního prostředí („ČIŽP“), neboť při realizaci hlubinných vrtů neprovedla přiměřená opatření proti úniku závadných látek (konkrétně jílových sedimentů) ze vsakovací usazovací jímky do povrchových vodních toků Ponávka a Svratka. 
Uložená pokuta ve výši 300 tis. Kč byla nadřízeným orgánem (MŽP) snížena na polovinu. Následně podanou žalobu Městský soud v Praze zamítl s odůvodněním, že z pořízené fotodokumentace je zcela zjevné (i pro laiky), že do vodních toků byl z jímky zanášen jíl, a to nejen dle intenzivního zabarvení toku, ale taktéž ze zřetelných stop šedého jílu na svahu, přes nějž voda přetékala. Na svahu totiž zůstal silný nános na rostlinách. Výše uvedené skutkové okolnosti byly též zaprotokolovány, přičemž proti obsahu protokolu nebyly vzneseny žádné námitky. Znečištění toku bylo natolik rozsáhlé a viditelné, že nebylo dle ČIŽP ani dle městského soudu třeba provádět rozbory vypouštěné vody. 
Skutečnost, že se jednalo o vodu znečištěnou jílovitými částicemi, které spadají do kategorie sedimentovatelných tuhých látek s nepříznivým účinkem na dobrý stav povrchových vod, nebyla během řízení před městským soudem zpochybněna. Stejně tak měl městský soud za prokázané ohrožení rostlin a živočichů, kteří se ve vodě nacházeli; jedná se totiž o tzv. ohrožovací přestupek, u něhož není nutné, aby škodlivý následek skutečně nastal - postačuje jeho reálná hrozba. Znečišťovatel, který je právnickou osobou, odpovídá tzv. objektivně, tedy bez ohledu na zavinění. Na druhou stranu, nadřízený orgán uloženou pokutu snížil, neboť mj. zvážil polehčující okolnost, že reálný úhyn živočichů prokázán nebyl (resp. nebyl, vzhledem k zákalu vody, zjistitelný). 
Proti rozsudku pokutovaná společnost podala kasační stížnost odůvodněnou tím, že vypouštěná voda obsahovala tak nízkou koncentraci jílu, že se ve výsledku nemohlo jednat o závadnou látku ohrožující vodní prostředí; ostatně bez rozboru vzorků vody není tvrzení o její závadnosti dle přestupce průkazné. 
NSS však v rozsudku vysvětlil, že k naplnění skutkové podstaty daného přestupku musely být naplněny tři znaky – přestupce zacházel se závadnou látkou (a jíl takovou závadnou látkou dle právní úpravy je), neučinil přitom přiměřená opatření, aby látky neunikly, no a zároveň došlo k ohrožení přirozeného prostředí vod. Jíl je přitom způsobilý ohrozit vodní prostředí v jakékoli koncentraci. Firma sice učinila jistá opatření zamezující úniku závadných látek, ale nepřiměřená, neboť jímky neměly dostatečnou kapacitu a nebyly průběžně kontrolovány. Dle odborných poznatků citovaných NSS může jíl ohrozit jak ryby, tak další živé organismy na dně vodních toků, jelikož dno pevným nánosem „zadusí“. 
NSS proto, ve shodě se správními orgány i s městským soudem, konstatoval, že všechny tři znaky přestupku byly naplněny. Výši pokuty označil NSS za přiměřenou (tj. nikoli zanedbatelnou, ale ani likvidační, neboť může být uhrazena ve splátkách). S poukazem na svou předchozí judikaturu NSS uzavřel, že sankce má být ukládána v takové výši, aby měla odrazující účinek, a aby tedy zásadně nenastávaly případy, že porušení zákona „se vyplatí“. Pokutu má pokutovaný ve své ekonomické sféře výrazně pocítit.

---

Judikatura zahraničí:

Rozhodnutí Nejvyššího soudního dvora Rakouska ze dne 27. ledna 2023, sp. zn. 1Ob254/22t 
Nejvyšší soudní dvůr Rakouska řešil spor bývalých manželů, kteří po rozvodu oba požadovali, aby jim byl přidělen kocour pořízený v průběhu trvání manželství. Nejvyšší soudní dvůr připomněl, že pro účely porozvodového vypořádání majetku se zvířata považují za věci (přestože se dle rakouského právního řádu obecně o věci nejedná). Dále uvedl, že není-li vyčíslena relevantní ekonomická hodnota zvířete, je nutné posoudit, který z manželů měl ke kocourovi silnější emocionální pouto. Pro rozhodnutí již naopak není relevantní, ke kterému z manželů má silnější citovou vazbu zvíře samotné. 
Rozsudek vypráví příběh ze života o tom, jak účastníci řízení nabyli v průběhu trvání manželství kocoura, kterého si manželka při vystěhování ze společného obydlí vzala s sebou. V rámci vypořádání společného jmění manželů po rozvodu se stalo sporným, kterému z manželů by měl kocour připadnout. Bývalý manžel svoji argumentaci opíral především o to, že měl ke kocourovi silnější citové pouto. Dále tvrdil, že manželka kocoura vzala při vystěhování s sebou tajně a tím jej vytrhla z jeho obvyklého prostředí (v bytě se nacházela i další kočka, která u manžela zůstala). Toto jednání manžel považoval za pochybné z pohledu práva na ochranu zvířat. Manželka naopak svou argumentaci mimo jiné stavěla na tom, že kocour měl být pořízen jakožto „náhrada“ za zemřelou kočku, kterou do manželství vnesla ona, a tedy měl připadnout jí. Manžel dle ní ani nebyl schopen o kocoura přiměřeně pečovat. 
Nejvyšší soudní dvůr nejprve konstatoval, že domácí zvířata se pro porozvodové vypořádání majetku považují za věci. Toto platí i přes skutečnost, že dle rakouského práva zvířata věcmi nejsou. Ustanovení o věcech se na zvířata použijí totiž pouze tehdy, pakliže neexistuje odlišná speciální právní úprava. Tato však pro porozvodové vypořádání majetku v rakouském právním řádu neexistuje. 
Soud prvního stupně nejprve přidělil kocoura bývalému manželovi, a to proto, že dle něj měl mít manžel ke kocourovi silnější citovou vazbu nežli manželka. Dále prvoinstanční soud uvedl, že v daném případě nebylo možné rozhodnout o přidělení zvířete na základě jeho ekonomické hodnoty, jelikož na tuto se manželé vůbec nezaměřovali. Šlo jim pouze o jejich citovou vazbu ke kocourovi. Soud uvedl, že v případech jako je tento, kdy neexistují rozhodující ekonomická kritéria, je v souladu se zásadou spravedlnosti přihlédnout k tomu, kdo má ke zvířeti vytvořené silnější citové pouto. 
Z tohoto pravidla však dle Nejvyššího soudního dvora existuje výjimka v případech, kdy by přidělení zvířete osobě se silnějším citovým poutem vedlo k rozporu s právem na ochranu zvířat. Zohlednit se má dále i péče o zvíře během trvání manželství (zde manželčina). Při porozvodovém vypořádání majetku však není relevantní skutečnost, ke kterému z manželů má samotné zvíře vytvořenou silnější citovou vazbu. Ani skutečnost, že (zda) si kocour vytvořil citový vztah ke druhé kočce, není pro rozhodnutí o přidělení kocoura k jednomu z manželů okolností podstatnou, jelikož se nejedná o okolnost podstatnou pro ochranu zvířat. Vzhledem k těmto úvahám zrušil Nejvyšší soudní dvůr napadené prvoinstanční rozhodnutí a vrátil věc nižšímu soudu k dořešení.

(Informace o rozsudku byla v češtině publikována v Bulletinu Nejvyššího soudu ČR, č. 2/2023, roč. XIII, s. 5)

---

Další dokumenty: 

Akční plán pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice 
Dne 14. června 2023 vláda ČR schválila první Akční plán proti šířícím se invazním nepůvodním druhům, který se zaměřuje na omezení nejzásadnějších způsobů (nezáměrného) šíření invazních nepůvodních druhů. Opatření Akčního plánu se mají realizovat v příštích šesti letech společnou aktivitou zejména ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství, dalších orgánů státní správy, ale i vědců a veřejnosti. 
Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality 
Nově byly zpracovány SDO pro EVL: Oleksovická mokřina, Porta Bohemica, Rybník Strach. Aktualizace SDO byla zpracována pro Novodomské a Polské rašeliniště.

(Věstník MŽP, XXXIII, červen 2023, částka 5, č. j. MZP/2023/080/346)

Sdělení Ministerstva životního prostředí k aplikaci článku 3 nařízení Rady (EU) 2022/2577, kterým stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů
Uvedené evropské nařízení bylo přijato jako mimořádné a dočasné opatření (pro období od 30. prosince 2022 do 30. června 2024, než bude přijat řádný právní rámec), jehož cílem je zmírnění dopadů energetické krize vyvolané útokem Ruské federace na Ukrajinu a zvýšení energetické nezávislosti EU. Nařízení proto stanoví zvláštní pravidla směřující k urychlení výstavby a zavádění obnovitelných zdrojů energie („OZE“). 
Nařízení reaguje na aktuální potřebu urychlení zavádění energie z OZE mj. tím, že modifikuje aplikaci některých právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí. Jedno z přijatých opatření formulované v čl. 3 nařízení spočívá v zavedení vyvratitelné domněnky, že u projektů v oblasti OZE existuje převažující veřejný zájem a že tyto projekty slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti, s výjimkou případů, kdy existují jasné důkazy o tom, že dané projekty mají významné nepříznivé účinky na životní prostředí, které nelze zmírnit nebo kompenzovat. 
Účelem ministerského sdělení je proto poskytnout správním orgánům příslušným v oblastech ochrany přírody a krajiny a ochrany vod informace o výkladu a aplikaci uvedeného čl. 3 nařízení (stručně řečeno: žadatel bude sice ušetřen prokazování, že jeho záměr, resp. projekt OZE, je ve veřejném zájmu, pokud by však významné nepříznivé účinky záměru na životní prostředí nebylo možné zmírnit či kompenzovat, pak dojde k vyvrácení domněnky a záměr nebude možné uskutečnit). Konkrétně se sdělení MŽP věnuje aplikaci § 5b, § 45i a § 56 ZOPK a též § 23a odst. 7 až 11 vodního zákona.

(Věstník MŽP, roč. XXXIII, červen 2023, částka 5, č. j. MZP/2023/080/346) 

Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o přijetí Zásad regulace pajasanu žláznatého a Zásad regulace bolševníku velkolepého
Bolševník velkolepý i pajasan žláznatý patří mezi 88 invazních nepůvodních druhů z unijního seznamu. Pro tyto široce rozšířené druhy zpracovávají členské státy tzv. zásady regulace. Pro ČR se jimi stanovují hlavně prioritní typy míst a metody zásahů proti invazním druhům. Ministerstvo životního prostředí nyní zveřejňuje Zásady regulace pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima) a bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) v ČR, což jsou první dva z plánovaných 20 druhů. K financování boje s invazními nepůvodními druhy lze využít dotačních programů MŽP. 

(Věstník MŽP, roč. XXXIII, červenec 2023, částka 6, č. j. MZP/2023/080/383)

Nařízení AOPK ČR ze dne 27. července 2023 o vyhlášení přírodní památky Deštenské pastviny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Jedná se o tzv. přehlášení uvedené přírodní památky na území Libereckého kraje, k. ú. Deštná u Dubé. Předmětem ochrany přírodní památky jsou travinné ekosystémy suchých trávníků.
(Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, dostupné z https://sbirkapp.gov.cz) 

Aktuality sestavilo Samostatné právní 
oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR 
(olga.svobodova@nature.cz)