Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 3/2023 — 23. 6. 2023 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 32023

Právní předpisy:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/839 ze dne 19. dubna 2023,
kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel pro vykazování a zajištění souladu a stanovení cílů členských států pro rok 2030, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum. 

Tímto nařízením se novelizují pravidla týkající se závazků členských států EU, pokud jde o využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví, které přispívají k dosažení cílů Pařížské dohody a k naplňování cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro období let 2021–2025, jakož i cílů členských států pro čisté pohlcení skleníkových plynů ve výše uvedených odvětvích na období let 2026–2030.

Platnost: 11. 5. 2023

Nařízení vlády č. 113/2023 Sb. ze dne 12. dubna 2023, kterým se mění nařízení vlády č. 187/2018 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu, ve znění nařízení vlády č. 152/2022 Sb.
Změna nařízení vlády spočívá ve zrušení řádku přílohy „CZ0113774 Praha-Letňany“ a nahrazení řádku „CZ0620421 Svatá a Prostřední vrch“ řádkem „CZ0620421 Dambořický les“, tzn. první z uvedených EVL byla zrušena a druhá rozšířena a přejmenována. 

Účinnost 1. 5. 2023 

Vyhláška č. 114/2023 Sb. ze dne 24. dubna 2023 o požadavcích na bezpečnou instalaci výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovaným výkonem do 50 kW 
Vyhláška stanoví požadavky na bezpečnou instalaci výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů do 50 kW, konkrétně požadavky na materiálové provedení, na vypnutí a odpojení od elektrické instalace a distribuční soustavy a požadavky na provedení kabelového vedení.

Účinnost 1. 5. 2023 

Zákon č. 126/2023 Sb. ze dne 19. dubna 2023, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů 
Novela rozšiřuje působnost zákona na stavby a zařízení rozvodných tepelných zařízení a do přílohy vkládá nový bod: horkovod z elektrárny Dukovany do Brna.

Účinnost 1. 7. 2023

Nařízení vlády č. 140/2023 Sb. ze dne 24. května 2023 o stanovení podmínek provádění opatření agrolesnictví
Toto nařízení upravuje, v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a v souladu se Strategickým plánem Společné zemědělské politiky Evropské unie v České republice, podmínky provádění opatření agrolesnictví; definuje přitom, co se rozumí liniovou či roztroušenou výsadbou dřevin a ochranným pásem dřevin. Nařízení také specifikuje podmínky čerpání příslušných dotací.

Účinnost zčásti 1. 6. 2023, zčásti 1. 1. 2025 

Vyhláška č. 144/2023 Sb. ze dne 26. května 2023 o veterinárních požadavcích na chov včel a včelstev a o opatřeních pro předcházení a tlumení některých nákaz včel 
Vyhláška upravuje příslušná preventivní opatření a také postup při uplatňování náhrady nákladů a ztrát vzniklých v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených k tlumení některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

Účinnost 1. 7. 2023 

Poznámka k legislativnímu vývoji: 
Dne 22. května 2023 podepsal prezident republiky zákon o jednotném environmentálním stanovisku („JES“) a doprovodný „změnový“ zákon (ke dni 31. 5. 2023 nebyly tyto zákony ještě zařazeny ve Sbírce). Cílem nové právní úpravy je zajištění veřejného zájmu na ochraně životního prostředí při rozhodování dle stavebního zákona nebo podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. JES má být závazným stanoviskem vydávaným namísto jednotlivých správních aktů dle devíti zákonů z oblasti ochrany životního prostředí. Environmentální spolky získají zčásti zpět právo účastnit se řízení podle stavebního zákona, pokud v něm bude rozhodováno současně o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les a/nebo o povolení výjimky ze zákazů na ochranu památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Dne 22. května 2023 podepsal prezident republiky též zákon (ve Sbírce dosud nezařazený), kterým se mění stavební zákon a některé další související zákony. Tato novela (nového a dosud neúčinného) stavebního zákona ruší plánovaný Nejvyšší stavební úřad a jemu podřízenou soustavu státních stavebních úřadů. Vzniknout má pouze Dopravní a energetický stavební úřad podřízený ministerstvu dopravy, běžné stavební úřady zůstanou na obcích a krajích v přenesené působnosti. Nově bude stavební úřad vést jediné řízení o povolení stavby a sám bude obesílat dotčené orgány, od nichž získá jediné koordinované závazné stanovisko, jehož součástí bude i JES. Na konci procesu má být pouze jedno razítko pro stavebníka. 

Celá reforma veřejného stavebního práva by měla být spuštěna pro vyhrazené stavby od 1. 1. 2024 a pro běžné stavby od 1. 7. 2024. 

Judikatura České republiky:

Nález Ústavního soudu ze dne 16. května 2023, sp. zn. I. ÚS 233/23
Ústavní soud zčásti vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2022, č. j. 30 Cdo 1749/2022-367, kterým bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu a spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel se v řízení před obecnými soudy domáhal na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, spočívající v silném stresu a obavách o zdraví své i členů rodiny a celkově zhoršené kvalitě života. Újma vznikla v důsledku nepřijetí účinných opatření ke snížení znečištění ovzduší v místě bydliště stěžovatele pod úroveň zákonných imisních limitů. Obvodní soud pro Prahu 10 žalobu stěžovatele zamítl. Shledal sice vznik nemajetkové újmy i nesprávný úřední postup spočívající v nevydání akčního plánu a Programu zlepšování kvality ovzduší, avšak nárok stěžovatele byl již promlčen. Městský soud v Praze odvolání zamítl. Nejvyšší soud odmítl dovolání pro nepřípustnost. 

Stěžovatel zejména namítal, že v důsledku nezákonné nečinnosti příslušných orgánů nebylo v místě jeho bydliště dosaženo takového stavu znečištění ovzduší, který nepřekračuje závazné imisní limity.
Ústavní soud dospěl k závěru, že Nejvyšší soud odmítnutím dovolání stěžovatele pro nepřípustnost porušil jeho právo na spravedlivý proces a jeho rozhodnutí proto zrušil. Nejvyšší soud se tedy bude dovoláním znovu zabývat.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. dubna 2023, č. j. 3 As 385/2020 - 183
V roce 2018 požádala těžařská společnost, která hodlala obnovit těžbu čediče v lomu na kopci Tlustec u Jablonného v Podještědí, u krajského úřadu o udělení druhové výjimky dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. („ZOPK“), a to pro jeden druh zvláště chráněné rostliny a třináct druhů zvláště chráněných živočichů. Environmentální spolky, které se správního řízení účastnily, navrhly podklady (tj. biologické hodnocení a průzkum předložené žadatelem) doplnit mj. o odborné vyjádření k posouzení biotopů a dopadu záměru na zvláště chráněné druhy („ZCHD“) v dotčené lokalitě z předchozího řízení o povolení výjimky, které bylo ovšem zastaveno. 

Krajský úřad však uvedené podklady zahrnující i návrhy na vyhlášení čtyř zvláště chráněných území („ZCHÚ“) do spisu nezařadil a druhovou výjimku udělil, a to i napodruhé, poté co bylo jeho první rozhodnutí zrušeno nadřízeným orgánem. Podle krajského úřadu šlo totiž o „soukromé návrhy“ na vyhlášení ZCHÚ odborníka, jenž ani nebyl účastníkem řízení o udělení druhové výjimky; otázka zřizování nových chráněných území nadto nebyla předmětem řízení o výjimce. 

Po neúspěchu odvolání podaného u nadřízeného orgánu se spolky obrátily na krajský soud, který rozhodnutí ministerstva i krajského úřadu zrušil s odůvodněním, že nebylo možné a priori vyloučit relevanci odborných podkladů, jejichž doplnění a zohlednění spolky žádaly. Jedná se o listiny obsahující řadu odborných zjištění ohledně dopadu obnovení těžby na biotopy ZCHD, jimiž byly už v minulosti zpochybňovány výsledky biologických hodnocení a tudíž i závěry o naplnění zákonných podmínek pro udělení druhové výjimky. Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěrem krajského soudu, že krajský úřad měl navrhované listinné důkazy provést. Pokud tak neučinil, jde o podstatnou vadu řízení, která mohla mít vliv na rozhodnutí o věci samé. 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. dubna 2023, č. j. 9 As 184/2022 – 34
Předmětem sporu (správní a soudní řízení trvá již od r. 2016) je zde otázka, zda má správní orgán v řízení po zrušujícím rozsudku krajského soudu postupovat ohledně účastenství spolku, jehož hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny, dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2017, nebo dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2018, odkdy environmentální spolky nadále nejsou účastníky těchto řízení vyjma případů, kdy se jedná o řízení navazující na posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). 

Geneze případu se odvíjí od povolení stavby rodinného domu. Proti tomuto rozhodnutí magistrátu podal spolek odvolání s tím, že je opomenutým účastníkem. Po neúspěchu odvolání se obrátil na krajský soud, který shledal, že odvolání žalobce připuštěno být mělo. Dle krajského soudu byly totiž naplněny podmínky pro účastenství ve správním řízení, neboť v něm mohlo dojít k dotčení zájmů přírody a krajiny. Správní orgán ovšem i napříště setrval na svém stanovisku, že dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2018 již žalobce (tj. environmentální spolek) není účastníkem daného správního řízení. To potvrdil následně (poněkud překvapivě) i krajský soud, dle jehož názoru je na další řízení třeba aplikovat právní úpravu účinnou v době rozhodování správního orgánu, a to bez ohledu na to, že žalobce splnil podmínky účastenství dle předchozí právní úpravy. Podle nové právní úpravy již žalobci účastenství nesvědčilo, a proto musel žalovaný jeho odvolání zamítnout jako nepřípustné. 

 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. května 2023, č. j. 1 As 237/2022 – 36 
Česká inspekce životního prostředí („ČIŽP“) pokutovala provozovatele malé vodní elektrárny, jenž mj. odtěžil říční sedimenty, aniž by disponoval závazným stanoviskem orgánu ochrany přírody k zásahu do významného krajinného prvku a potřebnou druhovou výjimkou ve smyslu § 56 ZOPK (jednalo se o biotop zvláště chráněného živočicha velevruba malířského). Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí ČIŽP potvrdilo a Městský soud v Praze žalobu proti rozhodnutí nadřízeného správního orgánu zamítl. 

V řízení o následně podané kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zdůraznil, že ZOPK v otázce obstarávání stanoviska orgánu ochrany přírody vychází z principu předběžné opatrnosti a předcházení možným negativním důsledkům na samotnou existenci významného krajinného prvku či na jeho ekostabilizační funkci. Z principu předběžné opatrnosti vyplývá, že postačí možnost hrozby závažného poškození významného krajinného prvku jako chráněné části přírody a že pochybnosti o tom, zda k takovému poškození opravdu dojde, nemohou být důvodem k tomu, aby žádné opatření nebylo činěno, tedy konkrétně, aby nebylo vydáno závazné stanovisko, které tuto činnost bude případně regulovat. Skutečnost, zda zamýšlený zásah či zamýšlená déletrvající činnost může negativně ovlivnit ekostabilizační význam významného krajinného prvku, je na úvaze příslušného orgánu ochrany přírody, který vede řízení o vydání závazného stanoviska podle § 4 odst. 2 ZOPK. 

Nejvyšší správní soud shodně s městským soudem uvedl, že správní orgány jasně vysvětlily, v čem spočíval škodlivý zásah do uvedených významných krajinných prvků a jakým způsobem došlo k oslabení jejich ekostabilizační funkce a ke snížení biologické rozmanitosti krajiny. Kasační soud dodal, že lze rozumět motivaci stěžovatele a jeho frustraci, neboť bylo jako přestupek posouzeno jednání, které zřejmě sám považoval za prospěšné nejen pro své okolí, ve kterém žije a podniká, ale i životní prostředí obecně. To je však pouze jeho laická představa. Jak kasační soud uvedl shora, správní orgány v něm nevzbudily legitimní očekávání, že jeho činnost nevyžaduje souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud by o něj stěžovatele požádal, nepochybně by se mu dostalo odborného poučení a mezí, jak v takovém případě postupovat, aby nedošlo k protiprávnímu zásahu do krajinných prvků. Stěžovatel tak naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 88 odst. 1 písm. e) a i) ZOPK a městský soud nepochybil, jestliže rozhodnutí žalovaného v části posuzující naplnění skutkové podstaty přestupku aproboval jako zákonné. Komentovaný rozsudek se vztahuje také ke stanovení výše uložené pokuty.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. dubna 2023, č. j. 3 As 103/2021 – 60 
Rozsudek se týká správního uvážení o stanovení náhradní výsadby dřevin. S odkazem na svou konstantní judikaturu Nejvyšší správní soud zdůraznil, že správní orgán si nejprve musí ujasnit, jak velký zásah do životního prostředí povolené kácení způsobí (posoudit ekologickou újmu); od toho se dále odvine jeho úvaha ohledně případného nařízení náhradní výsadby. Náhradní výsadba tak musí jednak přiměřeně nahradit ekologickou újmu vzniklou kácením dřevin, ale současně musí být také přiměřená ve vztahu k uložené povinnosti náhradní výsadby; žadatel nesmí být plněním této povinnosti nepřiměřeně zatížen. Ekologickou hodnotu dřevin (potažmo újmu spojenou s jejich likvidací) nelze ztotožňovat s jejich hodnotou společenskou (zahrnující hledisko estetické, kulturní, atd.). Zatímco posouzení společenské hodnoty dřevin je kritériem při úvahách o (ne)možnosti jejich pokácení, ekologická hodnota je rozhodujícím faktorem při úvahách o případném uložení povinnosti náhradní výsadby. Jakkoli jde o kritérium v principu nemateriální, musí existovat nějaký exaktní, měřitelný způsob jeho vyjádření, aby mohlo být přijato adekvátní reparační opatření. Pro tyto potřeby se v praxi používá metoda ekonomická, ve smyslu ocenění hodnoty dřevin určených ke kácení, která v principu vyjadřuje náklady, které bude třeba vynaložit na výsadbu nových dřevin (plnících reparační funkci) a případně i následnou péči o ně. 

Využít lze tzv. Kochovu metodu, postavenou na ekonomickém vyčíslení hodnoty dřevin určených k pokácení; kalkulačka AOPK ČR je rovněž ekonomickým vyjádřením hodnoty dřevin (pouze za použití jiné vnitřní metodiky). Žádnými právními předpisy není stanoveno, která metoda výpočtu je správná. Ostatně ani z Metodické instrukce MŽP nevyplývá, že kalkulačka AOPK ČR je jedinou metodou, jež by měla být užita, označuje ji pouze za vhodnou, nikoli povinnou. Metodika AOPK ČR vychází z toho, že náhradní výsadba má být provedena v takovém rozsahu, aby nově vysazené dřeviny plně nahradily ekologickou hodnotu odstraňovaných dřevin již v horizontu pěti let, což logicky rezultuje v požadavek na extenzivnější náhradní výsadbu, oproti metodě, která s uvedeným časovým horizontem nepracuje. 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. května 2023, č. j. 5 As 129/2022 - 34
Hospodářská správa města Bruntál, příspěvková organizace, byla pokutována ze strany ČIŽP za škodlivý zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněného druhu rorýse obecného. Zásah spočíval v trvalém znepřístupnění ventilačních otvorů v rámci zateplování dvou panelových domů (přestupek dle § 88 odst. 1 písm. e) ZOPK) a dále v neplnění podmínek udělené druhové výjimky (přestupek dle § 88 odst. 2 písm. p) ZOPK). Zákonnost a správnost udělení pokuty ve výši 200 tis. Kč byla potvrzena nadřízeným správním orgánem a posléze i Městským soudem v Praze. 

V rámci řízení o následně podané kasační stížnosti Nejvyšší správní soud mj. vyzdvihl význam databáze NDOP, když uvedl, že zateplované domy zde byly vedeny jako registrovaná hnízdiště rorýse obecného. Databáze NDOP dle soudu představuje výsledek dlouhodobé aktivity AOPK ČR v oblasti druhové ochrany. Dle této databáze byly oba panelové domy hnízdištěm rorýse obecného a na základě toho, i s přihlédnutím k obecné biologii rorýse obecného (ten si hnízdo staví v dutinách a štěrbinách různých typů vyšších staveb), správní orgány považovaly předmětné budovy za hnízdiště tohoto zvláště chráněného druhu ptáka. Z uvedeného vycházel též městský soud a NSS s ním nemá důvod nesouhlasit. Okolnost výskytu zvláště chráněného druhu tak byla mj. s pomocí údajů v NDOP v daném místě a čase objektivizována. 

Velevrub malířský.   Foto archiv AOPK

Další dokumenty: 
Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Aktualizován byl souhrn doporučených opatření pro EVL Chřiby, nově zpracovány byly souhrny doporučených opatření pro ptačí oblast Králický Sněžník, ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy a ptačí oblast Libavá.

Ústřední seznam ochrany přírody (https://drusop.nature.cz):
V dubnu 2023 byla zaevidována následující chráněná území:

(Věstník MŽP, XXXIII, duben 2023, částka 3, 
č. j. MZP/2023/080/208)

Aktuality sestavuje Samostatné právní oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR 
(olga.svobodova@nature.cz)