Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 1/2024 — 28. 2. 2024 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny

Autor: Samostatné právní oddělení AOPK ČR

Právní předpisy:

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2770 ze dne 12. prosince 2023,

o zákazu dovozu exemplářů některých druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin do Unie podle nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.

Tímto nařízením se nahrazuje dosavadní prováděcí nařízení (EU) 2019/1587 stanovící seznam druhů, jejichž dovoz do Unie je zakázán. Nové prováděcí nařízení reflektuje aktuální vědecké poznatky o tom, že dovoz exemplářů některých druhů do Unie již není třeba zakazovat; u jiných druhů by dovoz naopak zakázán být měl. Konference smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) proto převedla určité druhy z přílohy II úmluvy CITES do přílohy I a z přílohy B do přílohy A nařízení (ES) č. 338/97. U několika druhů byly zároveň provedeny změny v nomenklatuře.

Platnost: 2. ledna 2024

- - -

Nařízení Rady (EU) 2024/223 ze dne 22. prosince 2023,

kterým se mění nařízení (EU) 2022/2577, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů

Účelem novelizovaného nařízení, použitelného do 30. června 2024, bylo zavést neodkladná doplňující a cílená opatření za účelem okamžitého urychlení některých povolovacích postupů pro konkrétní technologie a projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem zmírnit dopady energetické krize. Vzhledem k tomu, že rizika pro dodávky energie a ceny přetrvávají, bude i po konci června 2024 třeba rychleji zavádět projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aby bylo možné postupně ukončit zbývající dovoz ruského plynu do Unie. V rámci prodloužení platnosti nařízení byly upřesněny některé detaily týkající se posuzování alternativních řešení či lhůt pro povolování modernizace elektráren.

Platnost: 1. července 2024

- - -

Zákon č. 428/2023 Sb. ze dne 14. prosince 2023, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů

Dle této zákonné novely se budou škody způsobené kormoránem velkým na rybách hradit i v letech 2024, 2025 a 2026. V případě škody způsobené na rybách kormoránem velkým v roce 2023 se náhrada poskytne postupem podle zákona č. 115/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely.

Účinnost: 1. ledna 2024

- - -

Zákon č. 1/2024 Sb. ze dne ze dne 20. prosince 2023, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona zavádí právo získat digitální stejnopis průkazu – veřejné listiny. Digitální průkaz bude sloužit ke stejným účelům jako fyzický průkaz (kartička), tedy k prezenčnímu prokazování totožnosti a popř. dalších skutečností v průkazu uvedených. Prokazování digitálním průkazem bude mít tytéž právní účinky jako prokazování běžnou kartičkou. Novela zavádí novou skutkovou podstatu přestupku: zneužití digitálního stejnopisu průkazu. K projednání nového přestupku bude věcně příslušné Ministerstvo vnitra, které bude moci ukládat příslušné pokuty (max. do výše 10 000 Kč). Poskytovatelem potřebné mobilní čtecí aplikace „eDoklady“ i webové čtečky pro použití na přepážkách institucí je Digitální a informační agentura. Orgány veřejné moci jsou nyní postupně (ve třech vlnách digitalizace) povinny opatřovat si příslušná čtecí zařízení a uvádět je do provozu. Na AOPK ČR se tato povinnost vztahuje ke dni 1. července 2024. Pro občany je digitální prokazování údajů pouze volitelnou alternativou; klasické doklady (kartičky) tedy zůstávají nadále v platnosti.

Účinnost: 20. ledna 2024, zčásti 2. února 2024

- - -

Judikatura Česká republika:

Nález pléna Ústavního soudu ze dne 20. prosince 2023, sp. zn. 7/23

Ústavnímu soudu („ÚS“) byl Krajským soudem v Ostravě („KS“) předložen návrh na zrušení § 23a odst. 3 poslední věty zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí („zákon EIA“). Napadené ustanovení ÚS nezrušil.

KS návrh podal v souvislosti s aktuálně řešenou žalobou ekologického spolku směřující proti povolení stavby silnice R48 (obchvat Frýdku-Místku o délce 380 m). Obchvat je součástí dálnice D48, tzn. jednoho z prioritních dopravních záměrů, o který se vede letitý spor před správními orgány i soudy. Napadené ustanovení zákona EIA fakticky umožňuje pokračovat v přípravě některých prioritních dopravních staveb na základě původního hodnocení vlivu na životní prostředí, a to i v případech dlouhotrvajících sporů o platnost stavebního povolení, pro které by jinak (ve standardním řízení) platnost stanoviska již vypršela.

Klíčovou otázkou pro ÚS tedy bylo, zda u „dobíhajících“ prioritních dopravních staveb tvořících transevropskou dopravní sít nebude muset být znovu prováděn kompletní proces EIA.

Napadené ustanovení dle ÚS nezasahuje do jádra ústavně zaručeného práva na příznivé životní prostředí, sleduje legitimní cíle a představuje racionální prostředek k jejich dosažení. Co nejrychlejší dokončení prioritních dopravních staveb přispěje ke snížení negativních důsledků tranzitní silniční dopravy na zdraví obyvatel. Dotčená právní úprava umožňuje také rozvoj transevropské dopravní sítě a vede tak k naplnění závazků České republiky vyplývajících z unijní legislativy. Na druhou stranu, určitým nedostatkem, na který ÚS upozornil, je chybějící záruka, že závazné stanovisko dle napadeného ustanovení zákona EIA nebude platné nepřiměřeně dlouho (na neurčito). Nepřiměřenost doby platnosti stanoviska by však bylo možné případně namítat v navazujících správních řízeních, resp. před správními soudy.

- - -

Nález Ústavního soudu ze dne 10. ledna 2024, sp. zn. I. ÚS 2956/23

Ekologický spolek zveřejnil na sociálních sítích reklamní spot společnosti ČEZ, a. s., nazvaný „Rozsvícení vánočních stromů“. Původní spot ale předem zveřejněním upravil tak, že přidal záběry poškozených, suchých a vykácených lesů i lesních požárů s komentářem, že uvedená společnost svojí činností škodí životnímu prostředí. Energetický gigant se bránil soudní cestou.

Městský soud v Praze uložil ekologické organizaci zdržet se neoprávněného užití reklamního spotu a společnosti ČEZ, a. s., se za neoprávněný zásah (tj. za zveřejnění dehonestujícího spotu) omluvit. Vrchní soud v Praze ale rozsudek městského soudu změnil a žalobu společnosti zamítl s odůvodněním, že jde zjevně o boj ekologické organizace proti velkému producentovi emisí za zdravější životní prostředí. A tento boj je pod ochranou ústavně zaručené svobody slova. Nejvyšší soud poté dovolání společnosti odmítl. Společnost proto nakonec podala ústavní stížnost s tím, že došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv (konkrétně práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti a práva na soudní ochranu).

ÚS však společnosti nevyhověl. Uvedl, že parodické či satirické umělecké projevy, jakožto příspěvky do veřejné debaty, již ze své podstaty provokují a pobuřují. Humor, nadsázka, ironie i sarkasmus jsou podle ÚS nutnou součástí společenského dialogu a v demokratické společnosti přispívají ke svobodné výměně názorů. Tyto projevy jsou proto chráněny svobodou projevu podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Je však nutné je vždy posuzovat kontextuálně, tzn. dle jejich skutečného obsahu, pravdivosti a přínosu k diskusi o otázce obecného zájmu. Svoboda projevu se tak nevztahuje na nenávistné projevy, a to ani satirické či parodické (např. na projevy antisemitismu apod.).

Ani parodie, humor, nadsázka, ironie, sarkasmus nebo satira tedy dle názoru ÚS nesmí překročit obecně akceptovaná pravidla slušnosti. Ohledně posuzovaného spotu nicméně bylo zřejmé, že nejde o „oficiální“ reklamu, ale o snahu někoho jiného s nadsázkou (a aniž by bylo porušeno autorské právo společnosti) kriticky upozornit na negativní dopady činnosti společnosti na životní prostředí. Rozpor s ústavním pořádkem tedy ÚS neshledal.

- - -

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. prosince 2023, č. j. 6 As 280/2022

Česká inspekce životního prostředí („ČIŽP“) uložila městu Klatovy pokutu ve výši 100 000 Kč za přestupek podle § 88 odst. 1 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny („ZOPK“). Město se provinilo tím, že prostřednictvím dodavatelské firmy nechalo do jedenácti vzrostlých stromů v městském parku (sedmi dubů, jedné lípy, jednoho javoru a dvou jasanů) nainstalovat lanové centrum. Dřeviny byly poškozeny umístěním šroubů (konkrétně 16 šroubů o šířce 5 cm a hloubce závrtu cca 5 cm do každého kmene stromu). Odvolání města MŽP zamítlo, to se bránilo žalobou a roztočilo tím spirálu soudních sporů.

Město před správními soudy zejména argumentovalo, že u stromů nedošlo k podstatnému ani trvalému snížení ekologických ani společenských funkcí, že si pro realizaci stavby opatřilo veškerá povolení, a také tím, že realizaci provedla dodavatelská firma, která dřeviny preventivně ošetřila štěpařským voskem. Město rovněž nesouhlasilo s tím, že ČIŽP při uložení pokuty vycházela „pouze“ z odborného posouzení AOPK ČR, aniž zohlednila souhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody k zásahu do významného krajinného prvku („VKP“) vydané pro účely stavebního řízení. Dle názoru města byla pokuta uložena v nepřiměřené výši a nebyla dostatečně odůvodněna.

Městský soud v Praze nejprve žalobě města vyhověl se závěrem, že správní orgány nedostatečně zjišťovaly bližší okolnosti smluvního vztahu mezi městem a zhotovitelem prací, resp. že správní spis nedokládá faktickou činnost žalobce (ani činnost jeho zaměstnanců) na místě realizace díla.

Nejvyšší správní soud („NSS“) rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, protože naopak usoudil, že závěry správních orgánů o přičitatelnosti škodlivého následku (poškození dřevin) žalobci se opírají o dostatečně zjištěný skutkový stav věci. Ve správním řízení bylo prokázáno, že město stavbu v jím požadovaném rozsahu a způsobu provedení zadalo k vypracování projektové dokumentace a její následné realizaci, objednalo práce u zhotovitele, kterého za tím účelem vybralo ve výběrovém řízení, a připevnění konstrukce na vybrané stromy bylo samou podstatou objednané stavby.

V dalším řízení městský soud žalobu města zamítl a s odkazem na odborné posouzení AOPK ČR konstatoval, že zásah dřeviny oslabil z pohledu vitality i zdravotního stavu a vyvolal riziko infekce (které mohlo ošetření voskem pouze zmírnit). Místa upevnění šrouby jsou místy možného zlomu, selhání dřeviny a vyvolávají energeticky náročný obranný proces. Zásah do dřevin je trvalý a nevratný. Posouzení AOPK ČR zmiňuje rovněž problematický estetický aspekt a skutečnost, že se ze stromů staly pouhé sloupy nesoucí konstrukce. Městský soud se tedy ztotožnil se závěry správních
 
orgánů, že popsaný charakter a důsledky zásahu představují narušení ekologických a společenských funkcí dřevin, neboť jsou významné pro jejich další dlouhodobý vývoj a zdravotní stav, a narušena byla rovněž původní společenská funkce parkových dřevin. Dřeviny tedy byly nedovoleně poškozeny a toto poškození je přičitatelné rovněž městu, které závadné zásahy do kmenů stromů objednalo. Při ukládání výše pokuty správní orgány nezneužily správního uvážení a pokuta uložená při dolní hranici zákonné sazby není pro město likvidační.

Město podalo proti rozsudku kasační stížnost, v níž zejména uvedlo, že využití stromů jako podpěr pro herní prvky je obvyklé a cílem městského parku je jeho aktivní užívání obyvateli, nikoli ochrana zacílená na oddělení lidí a stromů. NSS tuto opakovanou kasační stížnost připustil, neboť v rámci té, kterou město podalo poprvé, se mohl (vázán žalobními body) zabývat pouze otázkou přičitatelnosti přestupkového jednání městu, zatímco k dalším sporným otázkám se závazně nevyslovil. NSS při opětovném posuzování kauzy shledal, že narušením kmenů šrouby došlo přinejmenším ke snížení ekologických funkcí stromů a jejich původní parková společenská funkce byla redukována na funkci zábavní atrakce. Argument o větší atraktivitě parku a zvýšení jeho návštěvnosti může jen stěží obhájit popsané zásahy do kmenů zdravých stromů, které navíc bylo možné provést s využitím jiných, šetrnějších technologií upevnění. NSS uzavřel, že kasační stížnost není důvodná a přiklonil se k závěrům správních orgánů o tom, že sporný zásah do dřevin skutečně představoval jejich poškození ve smyslu § 88 odst. 1 písm. c) ZOPK.

- - -

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. ledna 2024, č. j. 10 As 268/2022

ČIŽP uložila podnikající fyzické osobě pokutu ve výši 15 000 Kč za spáchání přestupku dle § 88 odst. 1 písm.
i) ZOPK, konkrétně za škodlivý zásah do významných krajinných prvků – rybníků nalézajících se v k. ú. Nové Dvory u Velké Losenice. Podnikatel totiž na rybníky vypustil a choval zde kachny divoké březňačky (minimálně 60 kusů), čímž došlo k poškození funkce rybníků a k oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce. MŽP poté v rámci odvolacího řízení pokutu snížilo na 3 000 Kč, neboť uvážilo i další faktory, které mohly ekologicko-stabilizační funkci rybníků negativně ovlivnit. Podnikatel se obrátil na krajský soud, který jeho žalobu zamítl. Následně podal kasační stížnost.

V kasační stížnosti pokutovaný připustil, že souhlas s vypouštěním kachen neměl. Argumentoval však okolností, že ačkoli kachny vypouštěl již od roku 2013, ČIŽP s jistotou neurčila, kdy přesně byl škodlivý následek, který je mu kladen za vinu, způsoben. A zda
 
vůbec je mezi jeho jednáním a tímto následkem příčinná souvislost. Ačkoli nepolemizoval se závěry o tom, že kachny mohou způsobit zakalení vody, že okusem porostů a hrabáním v bahně, jakož i lovením drobných živočichů (pulců i rybího potěru) dochází k ovlivnění biotopu, namítal, že VKP mohl být negativně ovlivněn i dalšími faktory (např. splachem z polí, vyústěním kanalizace z okolní zástavby apod.).

NSS shledal kasační stížnost nedůvodnou. S odkazem na svou konstantní judikaturu uvedl, že odpovědnost vznikající na základě § 88 ZOPK je odpovědností objektivní, tj. za následek, bez ohledu na zavinění. Otázka zavinění se vůbec nezkoumá. Posuzuje se však naplnění obligatorních znaků objektivní stránky dotčené skutkové podstaty, kterými jsou jednání, následek a příčinná souvislost mezi nimi. Podstatné přitom je, aby správní orgány řádně zjišťovaly skutkový stav věci a naplnily tak zásadu materiální pravdy.

V předložené kauze správní orgány svým povinnostem dle NSS dostály, řádně zjistily skutkový stav a dostatečně vysvětlily, jak vypouštění a chov kachen mohlo VKP negativně zasáhnout. Správní orgány vycházely z odborného vyjádření AOPK ČR poukazujícího na skutečnost, že chov kachen ve zjištěných hustotách na daných rybnících mnohostranně a nevyhnutelně narušuje tamější ekosystém. K tomu, aby byl zásah posouzen jako škodlivý, dle NSS postačuje závěr o ohrožení či oslabení funkcí VKP. Otázka, zda tento stav byl způsoben již dříve vypuštěnými kachnami (resp. jinými okolnostmi), je pro posouzení objektivní odpovědnosti podnikatele irelevantní.

Judikatura zahraničí:

Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 7. prosince 2023 ve věci C-434/22 Latvijas valsts meži AS

Předmětem sporu předloženého Soudnímu dvoru Evropské unie se stalo rozhodnutí lotyšského orgánu ochrany životního prostředí, který nařídil společnosti Latvijas valsts meži, aby zmírnila nepříznivé důsledky kácení stromů, které provedla v chráněném území z důvodu prevence lesních požárů.

Vyvstala otázka, zda činnosti za účelem údržby protipožární infrastruktury v chráněném území podléhají tzv. odpovídajícímu posouzení podle směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích).

Soudní dvůr konstatoval, že pokud tyto činnosti, prováděné v souladu s vnitrostátní právní úpravou na úseku protipožární ochrany lesů, mění fyzický stav dotčené lokality, pak tzv. odpovídajícímu posouzení podléhají. Popsané činnosti proto nelze zahájit, resp. v nich pokračovat, před provedením posouzení jejich důsledků (výjimkou z posuzování je však hrozba bezprostředního nebezpečí či újmy). Příslušné orgány členského státu mají povinnost přijmout opatření k nápravě případných negativních důsledků, pokud by byly způsobeny činnostmi provedenými bez předchozího posouzení. Směrnice o stanovištích naproti tomu neukládá členským státům povinnost požadovat náhradu způsobené škody od jednotlivců, pokud je jim přičitatelná.

- - -

Další dokumenty:

Metodiky samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení MŽP:

„Hodnocení plochy zeleně, její druhové skladby a hodnocení stavu ve městech s cílem snížení dopadů meteorologických extrémů“ a „Hodnocení městského klimatu, zvláště tepelného ostrova (a postupy a opatření pro omezení negativních dopadů meteorologických extrémů na obyvatele a životní prostředí)“

Na základě Koncepce environmentální bezpečnosti 2020–2030 s výhledem do roku 2050 předkládá samostatné oddělení bezpečnosti a krizového řízení dvě metodiky, které mohou pomoci při přijímání cílených opatření pro prevenci negativních dopadů extrémních klimatických jevů. Metodiky určují vhodné postupy pro zlepšení městského prostředí, včetně specifikace postupu pro provedení analýzy klimatu daného města. V metodikách jsou prezentovány soubory doporučení a zásad pro zajištění plně funkční zeleně tak, aby byly respektovány nároky a požadavky při jejím vysazování v městské infrastruktuře a zeleň mohla efektivněji zmírňovat tzv. tepelný ostrov města. Podpora ekosystému mimo jiné vhodnou úpravou urbanizovaného prostředí je významnou součástí adaptace na měnící se klima.

(Věstník MŽP, roč. XXXIII, prosinec 2023, částka 10, č. j. MZP/2023/080/531, přílohy č. 2 a 3)

- - -

Sdělení sekce ochrany přírody a krajiny MŽP o stanovení proměnných veličin vzorců obsažených v příloze č. 3 vyhlášky č. 432/2005 Sb. ze dne 18. října 2005, kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku

Ministerstvo životního prostředí stanovuje ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství proměnné veličiny vzorců obsažených v příloze č. 3 výše uvedené vyhlášky, jež stanoví podmínky poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření ve smyslu
§ 58 odst. 2 ZOPK. Sdělení mj. reaguje na situace, kdy v praxi může docházet k souběhu některých typů omezení na jedné ploše pozemku. Pouze ve vybraných případech lze za takové situace jednoduše sčítat sazby pro jednotlivá omezení. Některá omezení se z hlediska dopadu do hospodaření vzájemně překrývají, a je proto nezbytné vyloučit dvojí proplacení té části náhrady, která je v jedné ze sazeb již obsažena.

- - -

Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Nově byly zpracovány souhrny doporučených opatření („SDO“) pro evropsky významné lokality („EVL“) a ptačí oblasti („PO“): EVL Louky u Přelouče; EVL Meandry Jihlavy; EVL Podyjí; EVL Pražská pole; PO Nádrž vodního díla Nechranice; PO Novohradské hory; PO Hlubocké obory, PO Hovoransko-Čejkovicko.

- - -

Metodický pokyn k aplikaci institutu společného rozhodnutí v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na přijetí zákona č. 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku

Tento metodický pokyn je samostatnou přílohou Věstníku MŽP za měsíc leden 2024. Pokyn vysvětluje, jak chápat pojem „společné rozhodnutí“ zakotvený v § 83 ZOPK a pomocí příkladů objasňuje, jak se tento typ rozhodnutí povinně uplatní ve dvou odlišných případech. Zaprvé v režimu § 83 odst. 4 ZOPK, v němž je společné rozhodnutí stanoveno jako obecný procesní postup, který se použije, za splnění předepsaných podmínek, v jakémkoliv řízení vedeném podle ZOPK. Druhým případem je § 83 odst. 9 ZOPK, který zavádí společné rozhodnutí konstruované speciálně pro záměry vyžadující jednotné environmentální stanovisko, které aspoň zčásti zasahují chráněné území. Metodika se věnuje i otázkám použití nové právní úpravy v přechodném období od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024.    ■

(Věstník MŽP, roč. XXXIV, leden 2024, částka 1, č. j. MZP/2024/080/46, vč. přílohy)

Ústřední seznam ochrany přírody (https://drusop.nature.cz):

- - - -

Aktuality sestavilo Samostatné právní oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR (olga.svobodova@nature. cz)