Kulér-Medailonky

Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Medailonky — Tištěná verze článku v pdf

Přírodní úkaz! Prof. Josef Fanta oslavil devadesátiny

Autor: František Pelc

Josef Fanta oslavil 3. července 2021 až v neuvěřitelné duševní i fyzické kondici devadesátku. Oslavenec napsal o své životní dráze hezkou knížku Ekolog lesa a krajiny (Radioservis 2020). Kdo se bude chtít trochu hlouběji seznámit s profesním i životním osudem jednoho z celosvětově uznávaných krajinných ekologů, ať si tuto publikaci určitě přečte (viz Ochrana přírody, 75, 6, xvii-xviii, 2020).

Kromě vědecké práce zaměřené na výzkum krajiny a lesních ekosystémů Josef Fanta vždy prosazoval moderní ochranu přírody a propagoval přírodě blízké lesní hospodaření. O neudržitelnosti schematického pěstování našich převážně monokulturních stejnověkých ekologicky labilních lesů s převahou smrku a borovice hovoří prakticky celý život. Ne vždy byly jeho sofistikované názory lesnickou veřejností vítány, protože nabourávaly zažité pracovní postupy. To, že Josefovy postoje odrážely vědecké poznatky a zkušenosti mnoha lesníků z praxe stejně jako smutné události v lesním obhospodařování (kalamity mnišky, lýkožrouta smrkového a dalšího škodlivého hmyzu či imisní škody), bohužel nezajistilo většinovou akceptaci tohoto přístupu. V posledních letech gradující kalamita kůrovce v našich i části středoevropských lesů v koincidenci s probíhající klimatickou změnou, zejména suchem, podtrhuje správnost takových pozic při pěstování druhově a strukturou rozmanitějších lesů, kde se při obnově lesa racionálně využívají přírodní procesy a nebojuje proti nim. Pod tlakem kalamitních okolností se churavé lesy v České republice začínají obnovovat s větším akcentem na zmiňované ekologicky odůvodněné požadavky. Probíhající parametricky ne úplně přesně odhadnutelná klimatická změna uvedený přístup ještě umocňuje. Doufejme pouze, že kůrovcová kalamita nebude časem interpretována jako přechodná „chřipečka“ a že se lesnictví nevrátí k překonaným, byť mnohde tradičním, modelům obhospodařování. Takový krátkozraký přístup si lesy v České republice bezesporu nezaslouží.      

Josefu Fantovi je potřeba také poděkovat za zásadní praktickou pomoc při obnově a revitalizaci imisemi poškozených lesů Krkonošského národního parku. Z nizozemské Nadace  FACE zajistil po sametové revoluci stovky milionů Kč na vzkříšení rozvráceného lesa nejvyšších českých hor. Významně napomohl i se získáním několika milionů Kč – klíčových startovních prostředků – z Nadace prince Bernarda pro obnovu jizerskohorských lesů. Na vše je nutné nahlížet optikou a vnímáním příslušného období, kdy řada potenciálních zahraničních partnerů přišla do Československa, resp. České republiky, jen se sliby nebo hodně specifickými požadavky na to, co chtějí financovat. Podobně stál na správné straně při složitých diskusích o managementu lesů Národního parku Šumava.

Milý Josefe, jako profesionální ochranář přírody Ti děkuji za celoživotní pomoc naší i evropské krajině a do dalších let přeji hodně entuziasmu a zdraví Ještě tady totiž je stále co zlepšovat!