Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Fotografie z obálky

Ochrana přírody 1/2011 4. 11. 2011 Fotografie z obálky

Sokol stěhovavý

autoři: Petr Köppl, Jiří  Spíšek

Sokol stěhovavý

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Skalní města Broumovska patřila až do poloviny 20. století mezi naše nejvýznamnější území, v nichž sokol pravidelně hnízdil.

V poválečných letech zde bylo zaznamenáváno hnízdění až šesti párů v roce. Poté se však situace změnila a od 70. let u nás nebylo prokázáno jediné zahnízdění. V novodobé historii se na Broumovsku pokusil první pár o zahnízdění v roce 1998. V současnosti je zde pozorováno 3–5 párů (Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny). Zatím nejúspěšnější je hnízdění na historickém hnízdišti na Chrámových stěnách v národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály. Toto hnízdiště je lokalizováno v dolní části devadesátimetrové skalní stěny, v blízkosti frekventované cesty, která je součástí turistického okruhu Teplickými skalami.

Své svatební lety a výběr hnízdní dutiny uskutečňuje sokolí pár od konce února, kdy jsou soutěsky skalního města vzhledem k obvyklému množství sněhu téměř bez lidí. Turisté, kteří přicházejí po odtátí sněhu pod hnízdo, ptáky ruší. Vyplašení rodiče pak nemohou dostatečně zahřívat inkubovaná vejce nebo chránit mláďata před prochladnutím, dehydratací nebo predátory. Proto správa již několik let po dobu hnízdění uzavírá část turistické cesty v blízkosti známého hnízdiště a zajišťuje během hnízdění ostrahu. Díky dobré spolupráci s partnery v území a pochopení turistické veřejnosti vyváděl nejúspěšnější sokolí pár Broumovska v letech 2005–2009 dvě až čtyři mláďata ročně.

Autor textu Petr Köppl

Fotografie Jiří Spíšek