Fotografie z obálky

Tis červený(Taxus baccata) patří mezi nemnoho dřevin, které jsou naší legislativou zařazeny mezi druhy zvláště chráněné, a to v kategorii silně ohrožený druh. Původně se vyskytoval v severní Africe, jihozápadní Asii i po většině Evropy na stinných stanovištích v kyprých humózních půdách. Roste velmi pomalu a dožívá se velmi vysokého věku (podle některých pramenů až přes tisíc let). Z našich dřevin má nejtěžší dřevo, které bylo v minulosti využíváno k výrobě velmi kvalitních luků a kuší, ale také luxusního nábytku. Zásadní vliv na omezení areálu výskytu a jeho značnou fragmentaci mělo, vedle přímého využití dřeva, také holosečné hospodaření v lesích. Bohatší populace tisu červeného se tak zachovaly většinou jen v těžko přístupných terénech.

Jarní pohled na Hrubý Jeseník od Dolní Moravice.

Nejfrekventovanější lavinové dráhy se v Hrubém Jeseníku nacházejí ve Velké a Malé kotlině. Tyto lokality leží v závětrném prostoru anemoorografických systémů Divoké Desné a Merty. Vrstva sněhové pokrývky zde dosahuje díky ukládání větrem neseného sněhu mocnosti mnoha metrů, při příhodných podmínkách se sníh uvolňuje a sjíždí v podobě lavin, které vedou k destrukci porostů dřevin, výraznému narušení vegetace a transportu živin do míst dopadu lavin. Jindy se sníh pozvolna sune po příkrých svazích a doslova hobluje povrch. Tím se udržuje bezlesí hluboko pod klimatickou hranicí lesa, jsou obnažována skalní stanoviště, okolí pramenišť a bystřin, vytvářející pestrou mozaiku biotopů skalních terásek a štěrbin, alpínských pramenišť, vysokobylinných niv, vysokostébelných trávníků a subalpínských křovin s celou řadou druhů rostlin a živočichů.

Text Jindřich Chlapek

Zvonek vousatýCampanula barbata L.je vytrvalá rostlina dorůstající do výšky asi 30 cm a dobře se šířící semeny. V ČR se vyskytuje pouze na Králickém Sněžníku a v Hrubém Jeseníku. Těžiště areálu druhu se nachází v Alpách, izolovaně roste zvonek vousatý v jižním Norsku. Dříve, zejména na holích, byl zvonek vousatý hojnější, dnes vzhledem k životní strategii roste na občas narušovaných místech lavinových drah a na druhotných stanovištích v okolí turistických chodníků, horských chat a cest v horském a subalpínském vegetačním stupni, kde dosahuje lokální početnosti až několika stovek jedinců (chaty Alfrédka, Kurzovní, Barborka). Vzácně se tento druh vyskytuje v bíle kvetoucí formě. Koruna květu je charakteristicky uvnitř i vně dlouze chlupatá, díky čemuž získal zvonek své druhové jméno. Je erbovní rostlinou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Text Jindřich Chlapek

Říční toky tvoří kostru územního systému ekologické stabilityv Praze. Podél nich je soustředěno největší množství zachovalých přírodních lokalit, tvoří přirozené biokoridory zasahující hluboko do kompaktní zástavby města. I přes řadu negativních zásahů v minulosti a přes jistou míru znečištění lze dosud v Praze najít úseky vodních toků v takřka přirozené podobě – svobodně meandrující, s hodnotnými břehovými porosty tvořenými olší lepkavou, vrbami a jasanem, obývané řadou druhů ptáků, obojživelníků i bezobratlých. K takovým místům patří například přírodní památka Meandry Botiče.

Text Jan Moravec

Tesařík obrovský(Cerambyx cerdo) je rozšířen ve střední a v jižní Evropě, jižním Švédsku, severní Africe a na Kavkaze. Na území České republiky je hojnější pouze na omezených lokalitách v jižních Čechách a na jižní Moravě, ostatní nálezy jsou ojedinělé. Brouci se vyvíjejí ve starých dubech nacházejících se na slunných stanovištích, méně často v jiných listnatých dřevinách (vzácně v jilmu a ořešáku, uváděny jsou i jasan a vrba). Samice kladou vajíčka do kůry, ve které se vylíhnou larvy, jež v kůře první rok přezimují. Larvy jsou světle žluté s rezavou hlavou a dosahují délky až 10 cm. Svým žírem technicky znehodnocují napadené dřevo. Vývoj brouka trvá většinou tři roky. Dospělí brouci se objevují od června do začátku srpna. V důsledku mizení a na druhé straně zvýšenému zapojení původních dubových porostů je tesařík obrovský vzácný. Je zařazen mezi druhy chráněné zákonem v kategorii silně ohrožený.

Text Jiřina Bulisová

Kriticky ohrožená vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium) byla na Křivoklátsku objevena teprve před pár lety. Dodnes byly ověřeny čtyři lokality v centrální části v okolí Pracoviště. Jde o druh, který vykazuje co do rozšíření i množství sledovaných rostlin v jednotlivých letech velikou variabilitu.

Krása a druhové bohatství Křivoklátska vyniká zejména na podzim, kdy se les postupně zabarvuje mnoha odstíny barevné škály. Druhová pestrost, reprezentovaná 84 druhy původních dřevin, je nejpatrnější v málo přístupných partiích, kde se již řadu desetiletí nehospodaří a les se vyvíjí samovolně.

Na fotografii je pohled do údolí Národní přírodní rezervace Týřov ze skalního vrcholku Krkavčin.

Údolí Berounky z vrcholu Přírodní rezervace Čertova skála.