Jan Plesník

Odborná instituce Evropské unie, Evropská agentura životního prostředí (European Environment Agency, EEA) působící od roku 1993 v Kodani, zřizuje pro vybrané okruhy péče o životní prostředí specializovaná pracoviště – evropská tematická střediska. Tvoří je konsorcia mezinárodních organizací, odborných institucí z členských zemí EEA i soukromých firem a obvykle působí čtyři až pět let. V pořadí již třetí Evropské tematické středisko biologické rozmanitosti (European Topic Centre on Biological Diversity, ETC/BD) zahájilo svou činnost v lednu 2014. Kapacity v něm spojilo třináct vědeckovýzkumných institucí, univerzit, rezortních odborných pracovišť a odborných mezinárodních organizací, zaměřených na péči o přírodu, krajinu a biologickou rozmanitost, z jedenácti evropských zemí. Vedoucí organizací ETC/BD zůstává pařížské Národní přírodovědecké muzeum, kde působí i koordinační jednotka střediska. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se stala partnerem konsorcia ETC/BD v roce 2005.

Vymezení konfliktních druhů, tedy volně žijících živočichů, kteří interakcí s člověkem působí finanční nebo jinou újmu na majetku, představuje přímo ukázkový příklad antropocentrického pohledu na svět kolem nás. Vždyť jak ekologie, tak ochranářská biologie vychází z názoru, že každý druh má pro fungování přírody určitý, byť různě velký význam.

Široká veřejnost dosud vnímá Afriku jako ohromný přírodní ráj tvořený savanami a deštnými pralesy, v nichž se to doslova hemží velkými volně žijícími živočichy. Skutečnost bývá bohužel velmi odlišná. Tamější příroda byla na většině ploch drsně přeměněna v zemědělsky využívané prostory a původní charakter prostředí se uchoval pouze v různě velkých fragmentech.

Průzkumy veřejného mínění prováděné standardními metodami na dostatečně velkém vzorku dotazovaných opakovaně potvrzují, že mezi povolání, kterých si lidé v České republice považují nejvíce, se dlouhodobě řadí vědci a vysokoškolští učitelé. O to více potěší, jestliže alespoň někteří ze zástupců těchto profesí jsou přesvědčeni, že péče o přírodní a krajinné dědictví je rozumná věc a svůj postoj dají najevo. Mezi právě takové patřil také nedávno zesnulý prof. RNDr. Jan Buchar, DrSc. (1932–2015).

Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť, podle místa sjednání v roce 1979 nazývaná jako Bernská, podporuje na našem kontinentě péči o celoevropsky významné druhy a poddruhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a o přírodní prostředí. Ve dnech 1.– 4. prosince 2015 se ve štrasburském sídle Rady Evropy již po pětatřicáté sešel její Stálý výbor tvořený zástupci smluvních stran konvence a na základě odborných podkladů přijímající doporučení určená smluvním stranám.

I přes viditelný ústup představuje Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) nejdůležitější mezinárodní nevládní ochranářskou organizaci se vskutku celosvětovou působností. Její ojedinělost je založena na členské základně: tvoří ji nezávislé státy, státní instituce a mezinárodní nevládní organizace i dobrovolné organizace působící v jednotlivých zemích. Připomeňme, že IUCN byla ustavena z podnětu OSN v roce 1948 a po celou dobu své existence důsledně prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých základech.

Příležitosti a výzvy environmentálního výzkumu
Frouz J. & Moldan B.

Karolinum Praha (2015). 312 str.
ISBN 978-80-246-2667-3. Cena 370 Kč

Soustavu chráněných území Natura 2000 vytvářenou v Evropské unii není čtenářům našeho časopisu třeba podrobněji představovat. V uplynulém desetiletí se v České republice dostala do povědomí nejen ochránců přírody, ale i nejširší veřejnosti. A dodejme, že si kromě zarytých příznivců získala i četné odpůrce. V následujících řádcích se pokusíme pragmaticky zhodnotit její význam.