Zdeněk Patzelt

Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc. (1964)
Vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze, pracuje v České geologické službě a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Od roku 2015 je profesorem environmentálních věd Univerzity Karlovy.
V letech 1997-1999 pracoval na Švédské zemědělské univerzitě v Umea. Zabývá se problematikou ochrany přírody a krajiny, změnou klimatu, vlivem kyselého deště na vody, půdy, lesy a ekologií zemědělské krajiny.
Člen rady Krkonošského národního parku (od 2002) a NP Šumava (2006-2011, znovu od 2014),
Člen vědecké rady PřF UK (2006-2013)a fakulty ŽP ČZU (od 2015)
Člen panelu Rady vlády ČR pro trvale udržitelný rozvoj (od 2014).
Hlavní řešitel vládního úkolu č. 532/2000 „Návrh komplexního a systémového řešení směřujícího k zastavení degradace lesních půd pod vlivem imisí“.
Předseda Petičního výboru „Petice za obnovu zemědělské krajiny - 2012, (25 tisíc signatářů).
Držitel nominace na cenu Josefa Vavrouška (2012) a ceny Vojtěcha Friče Časopisu Živa (2013).
Sportuje, rybaří, provozuje myslivost, sbírá obrazy českých krajinářů a pečuje o les, rybník a polnosti zděděné po předcích.

Milí čtenáři, asi mi dáte za pravdu, že podzimní les působí blahodárně. V tomto čísle se mu věnujeme i proto, že koncem září byla zveřejněna data o vývoji kůrovce. Vyplývá z nich, že Morava je v kalamitním stavu, v celé ČR je pro smrk a borovici vydán nevídaný zákaz úmyslné těžby mýtní, protože zpracovatelé nestačí ani na kůrovcové dříví, cena kulatiny padá a ministr zemědělství situaci nazval „zcela katastrofální“.

Robin Böhnisch (1976) 

Poslanec PS PČR od roku 2003, od roku 2013 předseda výboru pro životní prostředí. 

Předtím působil dvě volební období jako jeho místopředseda, byl také místopředsedou zahraničního výboru. Před vstupem do politiky se v rámci studia věnoval vegetaci Podkrkonoší, podílel se také na mapování biotopů v rámci soustavy Natura 2000 v Podkrkonoší a v Podorlicku. Dlouhodobě se zajímá o ochranu přírody v Izraeli a na Jižním Kavkazu. Opakovaně je Zeleným kruhem vyhodnocován jako poslanec nejvíce přátelský životnímu prostředí.

Návštěvníci Příbrami získali další možnost, jak příjemně strávit čas. V Domě NATURA na náměstí T. G. Masaryka byly zpřístupněny další tři expozice, jejichž prohlídku lze navíc spojit i s výletem do nedalekého areálu ekologického centra v Orlově (ECO). Zřizovatelem Domu NATURA je obecně prospěšná společnost Ekologické centrum Orlov, která má statut krajského střediska environmentální výchovy Středočeského kraje. „Dům NATURA je multifunkční objekt přibližující krásy, bohatství a turistické možnosti Brd. Zároveň chce být zázemím i pro společenský, kulturní a občanský život města a jeho okolí,“ uvedl Vladimír Král, ředitel ECO.

Udržitelný rozvoj je velmi komplexní záležitost a vyžaduje nejen změnu jednotlivých opatření,
ale i změnu myšlení a organizace lidské společnosti.

Mým přáním je posílení společenské pozice památkové péče. Veřejnost se hlásí k památkám, ráda je navštěvuje a seznamuje se s jejich příběhy, ale někdy již zapomíná, že prosazování veřejného zájmu je mnohdy na úkor toho osobního a že ochrana památek není pouze věcí odborné instituce, ale nás všech – proto je třeba se v ochraně kulturního dědictví více angažovat, nebýt lhostejný k odkazu našich předků.