Podrobné vyhledávání v článcích

Tvrzení, že vývoj lidské civilizace je od samého počátku těsně spjat s přírodou, může znít jako banalita. Přitom ve světě přibývá obyvatel, zejména dětí, kteří se do přírody dostávají stále méně a méně. Uvedený posun není jen důsledkem pokračujícího úbytku člověkem neovlivněného prostředí, ale i postupně se rozšiřující nabídky dalších činností. Americký ekolog a publicista Richard M. Pyle v roce 1993 trefně nazval odcizování se lidí přírodě „vymíráním zkušeností“.

Jeden z na naší planetě nejrozšířenějších herbicidů čelí v poslední době vážným podezřením, že není až tak neškodný, jak o něm jeho výrobci několik desetiletí tvrdili. V roce 2015 byl zařazen na seznam potenciálních karcinogenů a v červnu 2016 jeho registraci (tedy povolení prodávat) zamítl Evropský parlament. Evropská komise pak na nátlak zemědělců registraci prodloužila o 18 měsíců, během nichž má být toxicita přípravku definitivně prozkoumána. Výsledek se dozvíme zhruba v polovině roku 2017.

„Národ, který si zničí svou půdu, zničí sám sebe,“ prohlásil v roce 1937 Franklin Delano Roosevelt. Ve 30. letech 20. století zapříčinily ve Spojených státech k přírodě nešetrné zemědělské postupy, umocněné opakovaným suchem, řadu prachových bouří. Velká mračna půdy vítr odnášel z Velkých plání ležících mezi Skalnatými horami a řekou Mississippi až na východní pobřeží USA. Vždyť i nositel Nobelovy ceny za literaturu John Steinbeck popisuje v poutavém románu Hrozny hněvu nemalé důsledky katastrofální větrné bouře z května 1935.

Je všeobecně známo, že Milešovka (dříve též Donnersberg – Hromová hora) je nejvyšší horou na území Českého středohoří, kde jako jediná svým vrcholem (836,5  m) přesahuje úroveň nadmořské výšky 800 metrů.

V roce 2016 si připomínáme 60 let zákonné ochrany jednoho z nejznámějších beskydských pralesů – Salajky. Vyhláška Ministerstva školství a kultury z 4. 7. 1956 stvrdila statut tzv. lesní rezervace, za kterou „prales pod Bumbálkou“ již v roce 1937 prohlásil tehdejší majitel lesů – Arcibiskupství olomoucké.

Dnes se vrátíme k zeleni ve městech, ovšem z trochu odlišného pohledu než ve druhém díle seriálu. Ve městech se principy správy veřejné zeleně řídí nepříliš omezenými pravidly, jedině města s památkovou ochranou MPR nebo MPZ mají určené metodické principy obnovy zeleně a péče o ni.