Zdeněk Patzelt

Nejenom Národní park České Švýcarsko, ale i jeho správa a zaměstnanci mají za sebou 20 let působení. Tak jako se vyhlášení národního parku stalo v krajině Labských pískovců dlouho očekávaným mezníkem v ochraně přírody, stal se vznik správy národního parku i mezníkem v životech mnoha lidí, kterým se národní park stal zároveň i pracovním místem. Je potěšující, že pro mnohé z nich se tak stalo na celých dvacet let a přetrvává to i nadále. Dvacáté výročí od vzniku je vhodnou příležitostí připomenout si alespoň v krátkosti, jaké počátky působení správy národního parku byly, ale i zapřemýšlet o budoucnosti.

Od vzniku chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy uplynulo již padesát let. Otevření Domu přírody bylo jednou z akcí, kterými si toto výročí připomínáme a současně tak zahajujeme novou etapu rozvoje CHKO. Je potěšující, že se takové aktivity dostávají do zorného pole zájmu politiků. Věříme, že je to jedna z cest, jak dostat ochranu životního prostředí do širšího povědomí veřejnosti a tak zlepšit informovanost o přírodě obecně.

Máme moderní a vyspělé zemědělství. Anebo ne? Lesnictví také bylo celá desetiletí považováno za vyspělé, až teprve kůrovec odhalil „jisté chyby“. Překvapení to ale nebylo – na rizika monokultur vědci poukazovali dávno, byli však ignorováni. Vědecké poznatky, které mají potenciál ohrozit zisky, jsou bohužel ignorovány systematicky, ani v zemědělství tomu není jinak. Příkladem může být pokračování užívání glyfosátů v EU poté, co si chemický koncern Bayer za 66 miliard dolarů „shodou okolností“ zrovna koupil firmu Monsanto – vynálezce nejenom glyfosátu. Týká se to nás všech, hra o životy pokračuje a Německo i EU si prostřednictvím firmy Bayer koupily nekonečné břemeno zodpovědnosti za její následky. A nejde jenom o glyfosáty, těm se jen dostalo větší publicity.

Labský kaňon je unikátní nejen pro své krajinné a přírodní hodnoty, představuje zároveň obrovský potenciál pro turistické a rekreační využití. Zatímco na německé straně si to uvědomili již dávno, na straně české stále přežívá snaha přetvořit Labe na průmyslový dopravní kanál. Historie turistického využití zdejší krajiny přitom sahá až do devatenáctého století, kdy zde vznikly jedny z nejstarších turistických spolků v Evropě a území se spolu s Alpami stalo kolébkou evropské i světové turistiky. Fascinující krajina Českosaského Švýcarska inspirovala věhlasné romantické umělce. Jejich díla a později i staré pohlednice k nám dnes promlouvají o přírodní podobě Labe.