Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Evropská komise rozšířila seznam významných invazních nepůvodních druhů.

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Jan Plesník

Evropská komise rozšířila seznam významných invazních nepůvodních druhů.

Jádrem nařízení č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů jsou zejména opatření proti druhům a nižším taxonům, považovaným za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Evropskou unii. Jedná se o druhy nepůvodní v celé EU (s výjimkou nejvzdálenějších oblastí), které by měly být schopny vytvořit životaschopnou populaci, jež se dokáže rozšířit do přinejmenším dvou států EU nebo jedné mořské podoblasti. Současně mají vykazovat závažný dopad na biologickou rozmanitost, lidské zdraví a hospodářství nebo musí být tento dopad vysoce pravděpodobný.

Ochrana přírody 4/2017 26. 8. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Certifikační programy v arboristice

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Josef Grábner

Certifikační programy v arboristice

Diskuse nad tím, zda kvalitního realizátora prací v oboru péče o dřeviny poznáme podle vzdělání, nebo podle certifikátu, probíhá již velmi dlouho. Obě strany tohoto sporu se shodují v konstatování, že práce prováděné na stromech jsou nevratné a často mohou způsobit škody nepředstavitelného rozsahu. Fakt, že zvláště v menších obcích jsou občas ke „zkracování stromů” přizváni vedle lesních dělníků i příslušníci místního sboru hasičů, patří mezi noční můry všech, kdo byli někdy s výsledkem takovýchto projektů konfrontováni.

Ochrana přírody 4/2017 26. 8. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Umělé podložky pro hnízdění čápů bílých – příkladová studie z Jihomoravského kraje

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Mojmír Vlašín

Umělé podložky pro hnízdění čápů bílých – příkladová studie z Jihomoravského kraje

V Česku je čáp bílý jedním z nejznámějších a nejsledovanějších ptáků. Je to tím, že je to pták atraktivní, který svou velikostí i vzhledem každého upoutá, a také tím, že hnízdí často v bezprostřední blízkosti člověka. Na jižní Moravě hnízdí čápi ještě také v lesních koloniích. V poslední době však svá stará hnízdiště opouštějí (Pohansko, Soutok, Sekulská Morava, Oskovec, Skařiny). Příčinou jsou rušivé zásahy do jejich biotopu, nevhodné meliorační zásahy do krajiny, mýcení břehových porostů, totální zničení meandrovitého povodí Dyje a Moravy atd.

Ochrana přírody 4/2017 26. 8. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Nová metodika vymezování ÚSES  – promarněná příležitost

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Václav Hlaváč, Pavel Pešout

Nová metodika vymezování ÚSES  – promarněná příležitost

Územní systém ekologické stability (ÚSES) představuje jeden z pilířů ochrany přírody a krajiny České republiky. Vytváření ÚSES je již od roku 1992 zakotveno v zákoně o ochraně přírody a krajiny, dokonce je výslovně označeno za veřejný zájem, na kterém se společně podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Legislativně je stanoveno také začlenění ÚSES v územním plánování. Jestliže má ÚSES zajišťovat vzájemné propojení přírodních i pozměněných ekosystémů, pak by se mohlo zdát, že česká ochrana přírody má v rukou nejen jedinečný nástroj k podpoře zdravé přírody a krajiny, ale také pro řešení problému fragmentace prostředí, populací a společenstev, stejně jako pro zachování či obnovu konektivity.

Ochrana přírody 4/2017 26. 8. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Prostupnost migračních bariér ve vodních tocích pro naše potamodromní mihule

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Lubomír Hanel, Petr Hartvich, Stnislav Lusk, Bohumír Lojkásek

Prostupnost migračních bariér ve vodních tocích pro naše potamodromní mihule

V posledních dvaceti letech se migrační prostupnost příčných staveb ve vodních tocích pro ryby stala jedním z preferovaných témat spadajících do komplexu revitalizačních a státem financovaných opatření v ČR. Specifické konstrukce a stavby, souhrnně označované jako „rybí přechody“, umožňují rybám přesuny v podélné trati vodních toků i v profilech, kde jim tomu brání umělé překážky v podobě příčných staveb různého typu. Postupně byly vytvořeny normy, metodické materiály a publikovány knihy, které poskytují širokému spektru zájemců potřebné informace a podklady k rozhodování, jak prostupnost vodních toků pomocí rybích přechodů zajistit.

Ochrana přírody 3/2017 27. 6. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Analýza škod způsobených bobrem  evropským na vodních dílech

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Jitka Uhlíková

Analýza škod způsobených bobrem  evropským na vodních dílech

Od 70. let 20. století se na naše území navrací bobr evropský. Jeho početnost narůstá a aktuálně je odhadována na více než 6000 jedinců. Základní životní projevy bobrů se tak stále častěji dostávají do střetu s hospodářskými zájmy člověka v krajině a narůstá i množství působených škod. Náhradám škod působených bobrem evropským byl věnován článek v čísle 2/2015 časopisu Ochrana přírody, zaměřený na škody na trvalých porostech (tj. zejména dřevinách) a polních plodinách. Tyto škody stát kompenzuje dle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, v platném znění. Jak je to ale se škodami na vodních dílech?

Ochrana přírody 3/2017 27. 6. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Projekt podpory biodiverzity horských biotopů v oblasti Pradědu

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Jindřich  Chlapek, Radek Štencl, Miroslav Havira

Projekt podpory biodiverzity horských biotopů v oblasti Pradědu

Současná doba je velice dynamická, nejrůznější faktory ovlivňující přírodní prostředí se vyvíjejí a neustále proměňují a v citlivém horském prostředí to platí dvojnásob. Poznání důsledků nejrůznějších, zpravidla antropických, vlivů se opožďuje, než popíšeme a vyhodnotíme působení nějakého faktoru, už se spojí s jiným, kumulují se, anebo vyzní a svým projevem převládne jiný. V centrálních partiích Hrubého Jeseníku se tak deklarovaný zájem na ochraně přírodního dědictví přinejmenším národního významu potýká se změnou klimatu, projevy depozice síry a dusíku, které v alpínském prostředí ovlivňují sukcesní pochody po ukončení tradičního hospodaření a trvající citelnou nerovnováhou mezi lesem a zvěří. Samostatným a nesmírně zajímavým fenoménem je dynamika návštěvnosti území a volnočasových aktivit, které se neustále ve své struktuře, objemu, a tedy i působení na přírodu vyvíjejí.

Ochrana přírody 3/2017 20. 6. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Glosy k ochraně fauny mrtvého dřeva

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Mladen Kaděra

Glosy k ochraně fauny mrtvého dřeva

Drobnou zvířenou mrtvého dřeva se zejména v posledních letech zabývá řada zoologů. S pravidelnými výzkumy se začalo až v poslední čtvrtině 20. století s důrazem na životní nároky rychle ustupujících druhů, např. páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), později však rovněž na další, méně nápadné xylofágy či xylobionty. Záměrem je navrhnout způsoby efektivní ochrany ohrožených druhů. Jaké jsou ukazatele stanovištní kvality mrtvého dřeva a možnosti, jež lze prakticky použít při ochraně různých ohrožených druhů?

Ochrana přírody 2/2017 30. 4. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Na sloupech elektrického vedení  stále hynou desetitisíce dravců

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Vlasta  Škorpíková, Václav Hlaváč, Zbyněk Janoška

Na sloupech elektrického vedení  stále hynou desetitisíce dravců

Již od osmdesátých let minulého století se organizace ochrany přírody zabývají problémem úrazů ptáků elektrickým proudem na linkách vysokého napětí. I přes vynaložené úsilí však počty zraněných a usmrcených ptáků dosud významněji neklesají. Historie řešení tohoto problému včetně dosud používaných metod zabezpečování sloupů byla v časopise Ochrana přírody již popsána (Hlaváč, Neuwirthová, Koubová, 2012). Poznatky minulých let ukazují, že hlavní překážkou při omezování počtu úrazů ptáků je absence systematického terénního monitoringu.

Ochrana přírody 2/2017 30. 4. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Rekultivace pískovny Provodín –  šance nejen pro ropuchu krátkonohou

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Petr Dobrovský, František Balek, Slavomír Valda

Rekultivace pískovny Provodín –  šance nejen pro ropuchu krátkonohou

V souvislosti s těžbou písků a štěrkopísků často vznikají písčité, vodní a litorální biotopy vhodné pro výskyt vzácných a ohrožených druhů. Je při tom důležité, aby ochrana přírody i samotná těžební či rekultivační společnost měly jasnou představu o detailech ve způsobu provedení rekultivace i o druzích, které při ní chtějí podpořit. Na Provodínsku těžba písků a rašelin probíhá již století, zároveň zde v okolí přežívají populace našich nejvzácnějších, v několika případech dokonce i endemických druhů rostlin, velmi významný je výskyt obojživelníků, motýlů a vážek, vázaných na vodní plochy a mokřady. Způsob provádění rekultivací vytěžených pískoven zde má proto zásadní význam. Jedním z podporovaných druhů je zde ropucha krátkonohá.

Ochrana přírody 1/2017 5. 3. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf