Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 3/2017 — 27. 6. 2017 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf

Analýza škod způsobených bobrem evropským na vodních dílech

Autor: Jitka Uhlíková

Narůstající škody – důvod k provedení analýzy
Předmětem v úvodu zmíněné analýzy nebyly škody působené bobrem na vodních dílech, které nejsou dle výše uvedeného zákona č. 115/2000 Sb. kompenzovány, avšak svou závažností a finančním rozměrem jsou nesrovnatelné s hrazenými škodami na dřevinách či plodinách.

Hráze rybníků poškozené norami bobrů patří mezi nejzávažnější konflikty.
Foto Jitka Uhlíková

Narůstající nespokojenost subjektů, v jejichž majetku či správě vodní díla jsou, vyústila v požadavek vyčíslení finančního rozsahu bobrem působených škod na vodních dílech. Z tohoto důvodu byla v roce 2016, konkrétně v rozmezí měsíců červenec až říjen, provedena analýza, jejímž cílem bylo zjištění finančního rozsahu škod, které bobr evropský způsobil v období let 2010–2016 na vodních dílech (rybníky a vodní nádrže), zařízeních zajišťujících u vodních děl ochrannou nebo doplňkovou funkci (drenážní systémy, odvodnění, těsnící prvky apod.), umělých kanálech, vodohospodářských a technických objektech a ochranných hrázích. Rozsah časového období analýzy byl zvolen s ohledem na reálnou dostupnost údajů v evidencích dotčených subjektů a pro ně přijatelný rozsah zasílaných informací. Kromě výše jmenovaných škod byly subjekty také dotázány na rozsah nákladů, které v tomto období vynaložily na odstraňování bobřích hrází.

K provedení analýzy byly osloveny tyto subjekty: správci toků (5 podniků povodí), správci a majitelé lesů (LČR, s.p., VLS ČR, s.p., Kolowratovy lesy, a.s.), subjekty podnikající v rybářství (26 firem, které jsou dominantní v této sféře), Český rybářský svaz (7 svazů), Moravský rybářský svaz (102 pobočných spolků), Rybářské sdružení ČR, tři zemědělské subjekty, sedm obcí.

Chodníky bobrů narušují břehy rybníků a mohou způsobit propojení rybníka
s obtokovou stokou. Foto Jitka Uhlíková

Dotazované informace o škodách způsobených bobrem poskytly tyto subjekty: správci toků (5 podniků povodí), správci a majitelé lesů (LČR, s.p., VLS ČR, s.p., Kolowratovy lesy, a.s.), subjekty podnikající v rybářství (22 firem, které hospodaří na 11 138 ha vodních ploch), Český rybářský svaz (pouze Severočeský územní svaz), Moravský rybářský svaz (pouze 8 pobočných spolků), zemědělské subjekty (1 subjekt) a obce (2 obce).

Výsledky analýzy
V období let 2010–2016 výše uvedené subjekty vykázaly finanční rozsah škod způsobených bobrem na vodních dílech v rozsahu 191 667 724  Kč, z toho na vodních nádržích byly způsobeny škody za 24 611 006  Kč. Náklady na odstraňování bobřích hrází dosáhly 7 104 776  Kč (viz tab. 1).

Tab 1: Finanční rozsah škod způsobených bobrem a nákladů na odstraňování bobřích hrází
v letech 2010–2016. Zpracovala Jitka Uhlíková

Téměř dvě třetiny uvedených škod na vodních dílech tvoří škody, zjištěné Povodím Moravy s.p. Jedná se o škody na ochranných hrázích řeky Moravy u Spytihněvi a Napajedel a poškození hrází Baťova kanálu mezi Sudoměřicemi a Petrovem. Odhad finančního rozsahu těchto škod je 101 623 000 Kč.

Reprezentativnost výsledků
Výsledky provedené analýzy nelze považovat za zcela reprezentativní pro celé území České republiky. Informace o výši škod na vodních nádržích používaných k produkci ryb byly získány od subjektů, které hospodaří přibližně na 11 000 ha vodních ploch. Tyto subjekty náleží mezi hlavní producenty sladkovodních ryb u nás a jejich vodní nádrže se nacházejí v oblastech trvale osídlených bobrem. Na celém území ČR je však k produkci ryb využíváno přibližně 42 000 ha vodních ploch a informace tak byly získány přibližně z jedné čtvrtiny rozsahu hospodářsky využívaných vodních ploch.

Graf 1: Náklady na odstraňování bobřích hrází (Kč) vynaložené v letech 2010–2016.
Zpracovala Jitka Uhlíková

Nutné je v této souvislosti dále zmínit skutečnost, že bobrem je v současnosti plošně osídlena většina území Moravy, avšak ve východní, střední a jižní části Čech k plošnému osídlení bobrem dosud nedošlo. V těchto oblastech tedy zatím škody způsobené bobrem na vodních dílech nevznikly. Např. v Jihočeském kraji je pak hlavním producentem sladkovodních ryb Rybářství Třeboň a.s., které zde hospodaří na přibližně 8000 ha vodních ploch, které rovněž nejsou v analyzovaných 11 000 ha zahrnuty.

Z hlediska dalších vodních děl nejsou v získaném přehledu reprezentativně zastoupeny škody na kanálech a zařízeních MVE nebo ČOV. Dále v nákladech na odstraňování bobřích hrází nejsou zahrnuty především související náklady zemědělských subjektů. Majitelé či správci vodních nádrží také často provádějí odstraňování bobřích hrází, aniž by k tomu měli vedenou evidenci, a tak ani tyto náklady nejsou v souhrnné částce obsaženy.

Z výše uvedeného vyplývá, že reálný finanční rozsah škod vzniklých v hodnoceném časovém období na vodních dílech v ČR bude významně vyšší, a lze předpokládat, že řádově spíše o jednotky než o desítky milionů Kč. Podobně i reálné náklady na odstraňování bobřích hrází budou vyšší. Zde však lze očekávat částky až několikanásobně vyšší, než je zjištěných cca 7 milionů Kč.

Dalším problémem, který bobr na rybnících způsobuje, je jím ucpaný
bezpečnostní přeliv. Foto Jitka Uhlíková

Výhled finančního rozsahu bobřích škod na vodních dílech v příštích letech
Pro odhad trendu vývoje rozsahu škod působených bobrem na vodních dílech v budoucích letech byl použit graf časového vývoje nákladů na odstraňování bobřích hrází (graf. 1). Obdobné grafické vyhodnocení vývoje nákladů na nápravu škod na vodních dílech nebylo možné použít, jelikož na rozdíl od odstraňování hrází, nelze stanovit jednotkovou finanční náročnost na tuto činnost a škody nebyly odstraňovány v krátké době po jejich vzniku. Pokles nákladů na odstraňování bobřích hrází v grafu 1 za rok 2016 je pouze zdánlivý, jelikož období, kdy bobři opravují či nově staví hráze, začíná v měsíci září a větší část prostředků na odstraňování hrází tak byla v roce 2016 vynaložena až po ukončení analýzy. Finální náklady za rok 2016 jednoznačně převýší náklady v roce 2015 a budou dosahovat cca 2,5 milionu korun. Pro rok 2017 dotázané subjekty předpokládají náklady v hodnotě 3 737 600  Kč, což je v souladu s dosavadním růstovým trendem nákladů na odstraňování bobřích hrází.

Podobně jako v případě růstu nákladů na odstraňování bobřích hrází lze v příštích letech očekávat nárůst škod způsobených bobrem na vodních dílech. Dle analýzy provedené v rámci Programu péče o bobra evropského v ČR může početnost naší populace dosáhnout až 18 000 jedinců. Bude-li realizován plošný odlov bobrů na jihu Čech v tzv. zóně C a vzhledem k lokálním odlovům bobrů při vyhrocených konfliktních situacích lze očekávat, že bobří populace u nás bude čítat minimálně 12 000 jedinců, tj. zdvojnásobí se současný stav. Této početnosti bude dosaženo v následujících cca 10–15 letech. V souvislosti s tím lze očekávat nárůst nákladů na nápravu škod působených bobrem nejen na vodních dílech. Na vzestup četnosti škod na tocích či vodních nádržích v posledních letech upozorňovaly také oslovené subjekty ve svých odpovědích. Tento trend je způsoben jak obsazováním dosud bobrem neosídlených lokalit, tak obsazováním suboptimálních lokalit, ke kterému jsou tito hlodavci nuceni v již plošně osídlených regionech. Z hlediska míry nárůstu a rozsahu škod bude stěžejní, zda bude odlovem výrazně a plošně limitován početní stav bobrů v zóně C, tj. v oblasti jihočeských rybničních soustav. Nebude-li realizován, lze očekávat v následujícím desetiletém období vznik škod, zejména na vodních dílech, značeného až enormního finančního rozsahu, řádově ve stovkách milionů korun.

Možné přístupy ke snížení rozsahu škod působených bobrem na vodních dílech
Vzhledem k závažnosti škod vzniklých na vodních dílech a v kontextu pokračujícího růstu početnosti bobří populace je nutné hledat způsoby snížení jejich rozsahu. Finanční rozměr škod a jejich vliv na funkčnost a bezpečnost vodních děl způsobuje eskalaci konfliktů, vedoucí až k nepřijatelnosti výskytu bobra z pohledu poškozených lokalit. Důsledkem pak může být nelegální odlov přítomných bobrů. K hlavním možnostem předcházení škodám patří:

1. Úprava dotačních titulů
Na preventivní opatření proti vzniku škod či na nápravu škod způsobených bobrem evropským je možné získat finanční podporu ve stávajícím programovém období 2014–2020 Operačního programu životní prostředí (dále jen „OP ŽP“). Konkrétně je možné získat dotaci v rámci prioritní osy 4, cíle 4. 2 a aktivity 4. 2. 4. Využitelnost titulu, zejména pro drobné vlastníky, však snižuje časově náročná a komplikovaná administrace. Další překážkou může být 15 % výše konfinancování projektů. Poněvadž se jedná o finančně velmi nákladné opravy, může tak 15 % podíl představovat pro drobné majitele příliš vysokou částku. Možnou úpravou by bylo navýšení maximální výše podpory pro předcházení, minimalizaci a nápravu škod způsobených bobrem evropským na majetku až na 100 % způsobilých výdajů.

2. Novelizace zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, v platném znění
V současné době nejsou v režimu předmětného zákona škody působené bobrem evropským na vodních dílech kompenzovány. Úpravou zákona by se tak rozšířilo spektrum hrazených škod o škody působené bobrem na vodních dílech. Je však otázkou, vzhledem finančnímu rozsahu škod a s tím spjatými nároky na státní rozpočet, jak je taková úprava zákona reálná.

3. Aktualizace Programu péče o bobra evropského v ČR
Tento koncepční materiál byl MŽP schválen v říjnu 2013. Jeho stěžejní částí je tzv. zonace diferencované ochrany, tj. rozdělení území ČR na zóny A, B, C. Přístup k ochraně bobra v jednotlivých zónách se liší dle míry rizika vzniku závažných škod. V zóně A (cca 1  % území ČR), jež je z větší části tvořena lokalitami soustavy Natura 2000, ve kterých je bobr předmětem ochrany, je hlavním záměrem ochrana a rozvoj přítomného bobřího osídlení. Naopak v zóně C (cca 13  % území ČR) je výskyt druhu vzhledem k riziku vzniku závažných škod na jihočeských rybničních soustavách nežádoucí. Na zbývajícím území, v tzv. zóně B (cca 86  % území ČR), není cílem umožnit vznik plošného osídlení, ale vytvářet vyvážené podmínky pro řešení závažných dopadů na hospodářskou činnost, správu a využívání krajiny a zároveň umožnit výskyt druhu na lokalitách, kde k závažným škodám nedochází. Praktický management druhu má spočívat v kombinaci technických opatření a v krajním případě i eliminace jedinců. Pro zajištění dostupnosti informací o možných technických opatřeních k prevenci či snížení rozsahu škod působených bobrem byla v roce 2016 dokončena publikace „Průvodce v soužití s bobrem“, v níž opatření k předcházení škodám tvoří stěžejní část.

Na lokalitách, kde hrozí závažnější škody či tam, kde technická opatření nelze aplikovat, je krajním opatřením povolení eliminace přítomného bobřího osídlení. Takovými lokalitami jsou vodní nádrže, na kterých z důvodu bobří činnosti hrozí ohrožení jejich bezpečnosti a negativní ovlivnění jejich provozní spolehlivosti. V některých případech může narušení vodních nádrží ohrožovat i veřejnou bezpečnost či infrastrukturu. Náprava uvedených škod vyžaduje velké finanční prostředky, což ukázala i provedená analýza. Zároveň není reálná plošná rekonstrukce vodních děl spjatá s aplikací preventivních opatření, která by vzniku škod působených bobrem zabránila. Z těchto důvodů je v rámci Programu péče o bobra evropského v ČR plánováno navržení koncepce, která by řešila management bobrů na hospodářsky využívaných rybnících a nádržích. V rámci navrhované koncepce budou stanovena kritéria definující nádrže, u kterých existují predispozice pro vznik závažných škod vlivem bobří činnosti. Na těchto nádržích bude navrženým opatřením ke snížení konfliktnosti výskytu předmětného druhu povolení eliminace přítomných jedinců odchytem s následným usmrcením nebo odlovem. Současně na těchto lokalitách nebude možné získat finanční příspěvek z dotačních titulů na opravu vodních nádrží a aplikaci technických opatření zabraňujících rizikové činnosti bobrů.

Závěr
Provedená analýza dle předpokladů potvrdila značný finanční rozsah a s tím spjatou závažnost škod působených bobrem evropským na vodních dílech. Snížení rozsahu těchto škod proto náleží v následujících letech mezi hlavní cíle managementu bobra v České republice.