Pavel Pešout

Dvacet let je v České republice zaveden institut vyplácení finanční náhrady (újmy) hospodářům (vlastníkům či pachtýřům zemědělské půdy, lesních pozemků nebo rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže) za ztížení hospodaření v důsledku omezení z důvodu ochrany přírody. Právní rámec pro vyplácení újmy dotváří dvě prováděcí vyhlášky, které v poslední době doznaly významnějších úprav. Za dvacet let se také vyvinula a upřesnila metodika pro posuzování oprávněnosti a výše újmy. Finanční náhradu celostátně (s výjimkou území v působnosti správ národních parků) administruje AOPK ČR.

Ve všech expertních analýzách prováděných v posledních třiceti letech byla oblast Podluží a nivy Dyje pod Novými Mlýny označena jako nejvyšší priorita pro doplnění soustavy velkoplošných chráněných území. Význam oblasti kromě zařazení do evropské soustavy chráněných území potvrzuje prohlášení biosférické rezervace Dolní Morava v roce 2003 (rozšířením dřívější biosférické rezervace Pálava, existující od r. 1986). Na území také zasahují dva mokřady mezinárodního významu, významné části jsou předmětem nejvyšší památkové ochrany. I přes národní a celoevropský význam jsou však dosud prostřednictvím zvláště chráněných území zajištěna pouhá dvě procenta výměry této mimořádně hodnotné krajiny.

Na pragmatické rady svého otce, právníka, se gymnazista Milan Damohorský, narozený v dubnu 1963 v Praze 7, rozhodl rovněž ke studiu právních věd. Zřejmě však byl tehdy jeho osud na vážkách, neboť do té doby projevoval silné zájmy přírodovědné, hlavně zoologické. Již jako dítě byl nadšeným návštěvníkem, posléze členem spolku přátel a držitelem permanentní vstupenky Zoologické zahrady v Praze-Troji. Při vytrvalém pozorování tam chovaných zvířat vzala počátek jeho práce o levorukosti u paviánů anubi, se kterou pak zaujal v gymnaziální soutěži SOČ – Studentské odborné činnosti. Nestal se zoologem, ale i tak měla tato práce značný význam pro jeho další směřování. Zajímaví sočkaři z letenského gymnázia Nad Štolou byli totiž odlovováni do činorodé Komise pro tvorbu a ochranu životního prostředí (KTOŽP) při obvodním výboru Socialistického svazu mládeže v Praze 7. Tato komise se scházela ve staré letenské vodárenské věži, náležíci Obvodnímu domu pionýrů a mládeže, později dětí a mládeže. Vyvíjela různé zajímavé přírodovědné a ochranářské aktivity, osvětové i výkonné, byla v začátcích terénní ochrany přírody v Praze 7 a stala se pařeništěm, z něhož převážně vzcházel tehdejší tzv. obvodní aktiv dobrovolných pracovníků státní ochrany přírody, silná obvodní organizace hnutí Brontosaurus... a v roce 1981 také základní organizace tehdy nově vzniknuvšího Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Milan Damohorský se stal pro následujících dvacet let horlivým činovníkem právě této 01/30. ZO ČSOP „Troja“, která se brzy od obvodní svazácké komise odloupla a stala se samostatně bojeschopnou jednotkou. 

Perla Hedvábné stezky – Uzbekistán, území s mimořádnou koncentrací zachovalých středověkých islámských měst a památek upomínajících na někdejší rozsáhlou říši ovládající značnou část Střední a Jihozápadní Asie.  Současná Republika Uzbekistán se pyšní přírodovědně cennými územími mezinárodního významu. Má sice legislativně rozvinutý systém ochrany přírody, pojatý především jako ochranu životního prostředí člověka, tento však jen omezeně dokáže zpomalovat poškozování přírodního bohatství, které je ohrožováno potřebami rychle se rozvíjející nejlidnatější středoasijské republiky. Můžeme zde tak navštívit lokalitu světového přírodního dědictví UNESCO, ale i sledovat jednu z největších světových environmentálních katastrof. 

František Pelc se narodil 4. října 1962 v Turnově a tomuto městu zůstal věrný dodnes, žije zde s manželkou Ivetou a spolu zde vychovali své dva syny Marka a Adama. Již na druhém stupni základní školy propadl své celoživotní zálibě – poznávání přírody, která je už 35 let jeho profesí a posláním.

Evropská komise zveřejnila 22. června 2022 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody. Přináší tím legislativní nástroj k naplňování Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti 2030 přijaté před dvěma lety, která obsahuje plán na obnovu přírody a je jedním z pilířů „Zelené dohody pro Evropu“ (The European Green Deal). Evropská komise tím plní svůj úkol vyplývající ze strategie předložit právně závazný návrh cílů v oblasti obnovy přírody (obnovy narušených ekosystémů). Dramatický nárůst extrémních projevů počasí, rizik a hrozeb v oblasti životní úrovně, bezpečnosti a sociálního smíru významně umocňuje naléhavost realizace opatření zacílených na obnovu ekosystémů jako předpokladu zajištění dlouhodobé potravinové a energetické soběstačnosti a kvality života.

Psát vzpomínku na někoho, koho jste dobře znali, kdo byl víc než kolega a kdo šel nemalý kus života s vámi, bývá ošidné. I při posledním slově zachyceném na papír či dnes spíše na obrazovce počítače ve vás přetrvává dojem, že jste vzpomínaného nevystihli, že jste něco opomněli, že to zkrátka není ono. Uvedené pochyby platí o to více, pokud se zamýšlíme nad životaběhem košaté osobnosti, která skutečně ovlivnila stovky lidí a která pozitivně spoluurčovala směřování celého oboru. Právě takovou personou v ochraně přírody a krajiny se na celá desetiletí stal RNDr. Václav Petříček.

Teze nastavení současného systému zvláštní druhové ochrany přírody pocházejí z druhé poloviny osmdesátých let minulého století. Uvedeny v život byly zákonem o ochraně přírody a krajiny v r. 1992 a od té doby se až na menší úpravy v souvislosti se vstupem do Evropské unie téměř nezměnily. Za třicet let se poznání významně posunulo, značně se proměnil stav naší přírody a krajiny. Dlouhodobě působící negativní vlivy jsou dnes ještě znásobené dopady změny klimatu. Je zjevné, že nástroje druhové ochrany jsou v řadě ohledů zastaralé a jejich účinnost je nedostatečná. Nedokážeme čelit úbytku druhové diverzity a účinně chránit prostředí, biotopy jednotlivých druhů, jako základní podmínku jejich existence. Řada potřebných změn je realizovatelná úpravou metodik a přístupů v zajišťování výkonu státní správy a nastavením ekonomických nástrojů bez nutnosti změn legislativy, avšak účinnější ochranu a vytvoření podmínek pro zajištění péče o nejohroženější druhy lze zajistit pouze prostřednictvím nové právní úpravy v oblasti zvláštní druhové ochrany.

Uganda je vnitrozemský africký stát rozkládající se na rovníku na ploše přes 241 000 km². Díky mimořádné krajinné rozmanitosti a kráse ji před více než sto lety významný britský politik Winston Churchill nazval perlou Afriky obdobně, jako v té době bylo vnímáno Švýcarsko v Evropě. Zároveň však jde o jednu z nejhustěji zalidněných oblastí světa, kde se začíná rozmáhat čínský neokolonialismus se všemi negativními dopady včetně poškozování přírody. Přesto zůstávají zachovalé fragmenty zdejší divočiny mimořádné a oprávněně si zasluhují nejvyšší ochranu a péči.

Letošní třicáté výročí současného zákona o ochraně přírody a krajiny je umocněno výročím ještě starším. Je tomu totiž právě sto let od předložení prvního návrhu zákona o ochraně přírody poslancem Národního shromáždění J. V. Stejskalem a dokončení vládního návrhu zákona přírodovědcem J. S. Procházkou a historikem J. Emlerem. Pojďme si úsilí ochránců přírody a přírodovědců o prosazení zákonné ochrany přírody a domoviny u nás stručně připomenout.