Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Výzkum a dokumentace

Výzkumný ústav vodohospodářský  T. G. Masaryka slaví 100 let

Výzkum a dokumentace

Autor: Tomáš Hrdinka

Výzkumný ústav vodohospodářský  T. G. Masaryka slaví 100 let

Letos je tomu přesně 100 let, co byl usnesením ministerské rady založen Státní ústav hydrologický, dnešní Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Za těch 100 let si naše vodní hospodářství prošlo turbulentním vývojem, vznikaly velké vodní nádrže, systémy meliorací, byla modernizována vodárenská infrastruktura. Dnes je naopak kladen důraz na zadržování vody v krajině, efektivní hospodaření s vodními zdroji a posilování zásob vody nejen v podobě výstavby nádrží, ale např. i prostřednictvím umělé infiltrace vody. U všech těchto událostí a činností VÚV TGM stál nebo participoval. Pojďme se spolu podívat na vodohospodářská témata, která obvykle nejvíce jitří společenskou debatu.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Bobr evropský na řece Labi – po 23 letech

Výzkum a dokumentace

Autor: Jitka Uhlíková

Bobr evropský na řece Labi – po 23 letech

Na řece Labi se nacházejí dvě lokality soustavy Natura 2000, ve kterých je bobr evropský (Castor fiber) předmětem ochrany a ve kterých lze očekávat negativní vliv plavebního stupně Děčín v případě jeho výstavby. Konkrétně se jedná o EVL Labské údolí a EVL Porta Bohemica. V návaznosti na tzv. naturové hodnocení Koncepce vodních cest, jejíž součástí je i zmíněný plavební stupeň Děčín, byla mimo jiné posuzována kompenzovatelnost negativního vlivu plánovaného vodního díla na přítomné bobří osídlení.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Dopady klimatické změny na bilanci povodí Labe po Drážďany

Výzkum a dokumentace

Autor: Martin Hanel, Vojtěch Havlíček, Martin Heřmanovský, Petr Máca

Dopady klimatické změny na hydrologický režim jsou klíčovým podkladem pro plánování vodohospodářské infrastruktury i management vodních zdrojů. V tomto článku shrnujeme výsledky rozsáhlejší studie, zabývající se dopadem klimatické změny na dlouhodobou hydrologickou bilanci a minimální odtoky v několika subpovodích povodí Labe po Drážďany. Přes značnou nejistotu lze konstatovat pravděpodobnou stagnaci či mírný růst celkového odtoku, pokles minimálních odtoků a výrazný pokles zásoby vody v půdě. Realizace adaptačních opatření tak bude vytvářet tlak na intenzifikaci využití vodních zdrojů v povodí.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Štěrky, štěrky, štěrky…  (ne)valící se kameny po Labi

Výzkum a dokumentace

Autor: Jan Hradecký, Václav Škarpich, Tomáš Galia, Václav Gurkovský, Lukáš Vaverka

Labský úsek Střekov – státní hranice vykazuje deficit sedimentů a antropogenní ovlivnění jejich zrnitostní kvality. Sedimenty přitom představují zcela zásadní komponentu fluviálního systému. Dlouhodobé omezení pohybu sedimentů vede k negativní bilanci a zásadnímu ovlivnění jejich distribuce v podélném profilu, což limituje vznik a dynamiku říčních náplavů. Ty přitom představují významná a velmi cenná stanoviště řady kriticky ohrožených druhů fauny a flóry a jsou krajinným fenoménem labského údolí. V rámci prezentované studie byla analyzována zrnitostní stavba sedimentárních příbřežních forem Labe a jejich stav byl interpretován s ohledem na vodohospodářské a plavební aktivity a byl nastíněn možný vývoj.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Bahnité náplavy v ČR a na Labi

Výzkum a dokumentace

Autor: Vladimír Bejček, Eva Volfová

Bahnité náplavy v ČR a na Labi

Bahnité náplavy chráněné jako typ evropského stanoviště se v České republice vyskytují především na řece Labi mezi Ústím nad Labem a Hřenskem (státní hranicí s Německem). Jedná se o fenomén, který je předmětem zájmu ochrany přírody, ale také je ohrožen plánem na výstavbu plavebních stupňů. Ta je dlouhodobým zájmem Ředitelství vodních cest. Z tohoto důvodu se bahnité náplavy opakovaně dostávají pod lupu a mnoho odborníků se jimi zabývá. V roce 2018 byla Českou zemědělskou univerzitou zpracována komplexní práce, která shromáždila dosavadní znalosti o bahnitých náplavech a drobnokvětu pobřežním. Zabývala se i souvislostmi v rámci říčního kontinua a vyhodnocením možností kompenzačních opatření.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Nová metoda mapování trvale zatopených prostor v NPP Chýnovská jeskyně

Výzkum a dokumentace

Autor: Jiří Šindelář, František Krejča

Nová metoda mapování trvale zatopených prostor v NPP Chýnovská jeskyně

Chýnovská jeskyně představuje morfologicky značně komplikovaný jeskynní systém. V současné době je známo více než 1,5  km chodeb, z nichž téměř jedna čtvrtina je trvale zatopena vodou. V roce 2017 zde proběhlo testování nové metody mapování zatopených prostor. Ve spolupráci Správy jeskyní ČR, České speleologické společnosti a firmy GEO-cz se podařilo zrealizovat historicky první 3D skenování zatopené části jeskyně metodou „videogrammetrie“. Již první výsledky potvrdily předpoklad vysoké kvality tohoto způsobu dokumentace. Výrazným pozitivem je nenáročnost a zejména rychlost metody v terénní fázi.

Ochrana přírody 1/2019 20. 2. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Tetřev bez hranic

Výzkum a dokumentace

Autor: Sascha Rösner, Pavel Bečka

Tetřev bez hranic

Dříve obýval tetřev hlušec (Tetrao urogallus) většinu lesů na území České republiky. Ještě mezi 1. a 2. světovou válkou se vyskytoval ve všech českých a moravských pohraničních horách, ale i ve vnitrozemí. Poté začaly jeho stavy klesat, a to zejména kvůli ztrátě příhodných stanovišť, změnám ve struktuře lesa a zvýšenému stresovému zatížení v důsledku volnočasových aktivit člověka. Poslední větší populace přežila pouze na Šumavě, v území, které bylo kvůli železné oponě obhospodařováno méně intenzivně a které bylo na české straně pro veřejnost prakticky nepřístupné.

Ochrana přírody 1/2019 20. 2. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Zimující netopýři Chýnovské jeskyně  – dříve a nyní

Výzkum a dokumentace

Autor: Miloš Anděra, František Krejča, Hana Štěrbová, Petr Zbytovský

Zimující netopýři Chýnovské jeskyně  – dříve a nyní

Jihočeská Chýnovská jeskyně je jednou z nejdéle chiropterologicky sledovaných lokalit u nás. První konkrétní zprávy o zdejších netopýrech pocházejí již z druhé poloviny 50. let 20. století, soustavné sledování, zprvu pouze v zimním období a později i celoročně, ovšem začalo až počátkem 80. let. Do té doby byly kontroly nepravidelné a nepokrývaly všechny dostupné prostory jeskyně, takže získané údaje bezpochyby neodpovídají reálné situaci v jeskyni.

Ochrana přírody 6/2018 19. 12. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Mapování výskytu bahňáků ve velkoplošných chráněných územích v roce 2018

Výzkum a dokumentace

Autor: Jan Havlíček

Mapování výskytu bahňáků ve velkoplošných chráněných územích v roce 2018

Snižování biodiverzity a úbytek ptáků v naší krajině jsou dnes již obecně známými skutečnostmi, kterým byl i v tomto časopise věnován prostor (např. č. 4/2018). Jako ukázkový příklad dříve poměrně běžného a početného druhu, který v průběhu posledních pár desetiletí prodělal dramatický pokles početnosti, bývá uváděna čejka chocholatá, dosud náš nejhojnější zástupce bahňáků. V tomto ohledu je čejka vlastně i typickým bahňákem. Většina druhů z této skupiny na tom totiž není, co se vývoje populací týče, o moc lépe. Příčiny jejich úbytku lze v naprosté většině případů hledat ve změnách ve využívání krajiny.

Ochrana přírody 6/2018 16. 12. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Management jmelí

Výzkum a dokumentace

Autor: Valentino Cristini

Management jmelí

V posledních asi dvaceti letech se setkáváme s významným nárůstem kolonizace stromů poloparazitickými keři jmelí a ochmetu. V České republice evidovaný výskyt je v rámci Evropy mimořádný (Procházka, 2004) a v žádném jiném státě nebyl dosud zaznamenán tak kalamitní výskyt jmelí, jaký je například na severní a střední Moravě. Snahou tohoto článku je shrnout problematiku šíření jmelí bílého (Viscum album) a popsat dosavadní zkušenosti s jeho managementem v rámci realizovaných pilotních studií.

Ochrana přírody 5/2018 21. 10. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf