Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Výzkum a dokumentace

Evidence zvířat přijímaných do Národní sítě záchranných stanic a co z ní lze vyčíst

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr N. Stýblo

Evidence zvířat přijímaných do Národní sítě záchranných stanic a co z ní lze vyčíst

Projekt Národní sítě záchranných stanic přináší kromě tisíců zachráněných životů volně žijících živočichů a účinné osvěty a výchovy obyvatel také zajímavé statistické údaje. Centrální evidence všech přijímaných zvířat umožňuje sledovat nejenom počty druhů a jedinců handicapovaných zvířat a data a místa jejich nálezu, ale také jejich osudy – příčiny, proč k handicapu došlo, období příjmu, počty dní strávených ve stanici apod. O každém přijatém zvířeti může být v evidenci zaznamenáno až 57 údajů. Dlouhodobě jednotná metodika evidence rovněž umožňuje sledování těchto parametrů během let.

Ochrana přírody 3/2019 23. 6. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Ochranářská botanika ČSOP Hořepník

Výzkum a dokumentace

Autor: Jaroslav Podhorný

Ochranářská botanika ČSOP Hořepník

Základní organizace ČSOP Hořepník se sídlem v Prostějově se v rámci své činnosti věnuje mimo jiné terénní mapovací práci. Je zaměřena především na botaniku a pracuje převážně v oblasti střední a jižní Moravy. Za dobu své patnáctileté činnosti realizovala celou řadu akcí. K víceletým projektům patří šestileté sledování monitorovacích čtverců v rámci výzkumu generativní reprodukce koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) v okolí Plumlova (2008–2013), včetně zkoumání vlivu vypalování travního porostu, a pětileté sledování populací tořiče včelonosného (Ophrys apifera) na lokalitách Ždánice a PP Zouvalka (2008–2012), při němž byly zkoumány dopady různých druhů managementu na generativní reprodukci této orchideje.

Ochrana přírody 3/2019 23. 6. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Bozkovské dolomitové jeskyně  – 50 let od zpřístupnění veřejnosti

Výzkum a dokumentace

Autor: Dušan Milka

Bozkovské dolomitové jeskyně  – 50 let od zpřístupnění veřejnosti

Před padesáti lety, 2. května 1969, byly pro veřejnost otevřeny Bozkovské dolomitové jeskyně. Dodnes jediné zpřístupněné jeskyně v severní části Čech a jediné dolomitové jeskyně v celé republice otevřené veřejnosti. Jsou to jediné jeskyně, jejichž charakteristickou a převládající výzdobou jsou křemenné síťovité, nitkovité a lištovité struktury na stěnách i stropech, vytvořené procesem selektivní koroze. Spodní patro Bozkovských dolomitových jeskyní je zvodnělé, a tak vás návštěvní okruh zavede nejen k Labutím jezírkům, ale i k největšímu podzemnímu jezeru v Čechách.

Ochrana přírody 3/2019 22. 6. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Výzkumný ústav vodohospodářský  T. G. Masaryka slaví 100 let

Výzkum a dokumentace

Autor: Tomáš Hrdinka

Výzkumný ústav vodohospodářský  T. G. Masaryka slaví 100 let

Letos je tomu přesně 100 let, co byl usnesením ministerské rady založen Státní ústav hydrologický, dnešní Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Za těch 100 let si naše vodní hospodářství prošlo turbulentním vývojem, vznikaly velké vodní nádrže, systémy meliorací, byla modernizována vodárenská infrastruktura. Dnes je naopak kladen důraz na zadržování vody v krajině, efektivní hospodaření s vodními zdroji a posilování zásob vody nejen v podobě výstavby nádrží, ale např. i prostřednictvím umělé infiltrace vody. U všech těchto událostí a činností VÚV TGM stál nebo participoval. Pojďme se spolu podívat na vodohospodářská témata, která obvykle nejvíce jitří společenskou debatu.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Bobr evropský na řece Labi – po 23 letech

Výzkum a dokumentace

Autor: Jitka Uhlíková

Bobr evropský na řece Labi – po 23 letech

Na řece Labi se nacházejí dvě lokality soustavy Natura 2000, ve kterých je bobr evropský (Castor fiber) předmětem ochrany a ve kterých lze očekávat negativní vliv plavebního stupně Děčín v případě jeho výstavby. Konkrétně se jedná o EVL Labské údolí a EVL Porta Bohemica. V návaznosti na tzv. naturové hodnocení Koncepce vodních cest, jejíž součástí je i zmíněný plavební stupeň Děčín, byla mimo jiné posuzována kompenzovatelnost negativního vlivu plánovaného vodního díla na přítomné bobří osídlení.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Dopady klimatické změny na bilanci povodí Labe po Drážďany

Výzkum a dokumentace

Autor: Martin Hanel, Vojtěch Havlíček, Martin Heřmanovský, Petr Máca

Dopady klimatické změny na hydrologický režim jsou klíčovým podkladem pro plánování vodohospodářské infrastruktury i management vodních zdrojů. V tomto článku shrnujeme výsledky rozsáhlejší studie, zabývající se dopadem klimatické změny na dlouhodobou hydrologickou bilanci a minimální odtoky v několika subpovodích povodí Labe po Drážďany. Přes značnou nejistotu lze konstatovat pravděpodobnou stagnaci či mírný růst celkového odtoku, pokles minimálních odtoků a výrazný pokles zásoby vody v půdě. Realizace adaptačních opatření tak bude vytvářet tlak na intenzifikaci využití vodních zdrojů v povodí.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Štěrky, štěrky, štěrky…  (ne)valící se kameny po Labi

Výzkum a dokumentace

Autor: Jan Hradecký, Václav Škarpich, Tomáš Galia, Václav Gurkovský, Lukáš Vaverka

Labský úsek Střekov – státní hranice vykazuje deficit sedimentů a antropogenní ovlivnění jejich zrnitostní kvality. Sedimenty přitom představují zcela zásadní komponentu fluviálního systému. Dlouhodobé omezení pohybu sedimentů vede k negativní bilanci a zásadnímu ovlivnění jejich distribuce v podélném profilu, což limituje vznik a dynamiku říčních náplavů. Ty přitom představují významná a velmi cenná stanoviště řady kriticky ohrožených druhů fauny a flóry a jsou krajinným fenoménem labského údolí. V rámci prezentované studie byla analyzována zrnitostní stavba sedimentárních příbřežních forem Labe a jejich stav byl interpretován s ohledem na vodohospodářské a plavební aktivity a byl nastíněn možný vývoj.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Bahnité náplavy v ČR a na Labi

Výzkum a dokumentace

Autor: Vladimír Bejček, Eva Volfová

Bahnité náplavy v ČR a na Labi

Bahnité náplavy chráněné jako typ evropského stanoviště se v České republice vyskytují především na řece Labi mezi Ústím nad Labem a Hřenskem (státní hranicí s Německem). Jedná se o fenomén, který je předmětem zájmu ochrany přírody, ale také je ohrožen plánem na výstavbu plavebních stupňů. Ta je dlouhodobým zájmem Ředitelství vodních cest. Z tohoto důvodu se bahnité náplavy opakovaně dostávají pod lupu a mnoho odborníků se jimi zabývá. V roce 2018 byla Českou zemědělskou univerzitou zpracována komplexní práce, která shromáždila dosavadní znalosti o bahnitých náplavech a drobnokvětu pobřežním. Zabývala se i souvislostmi v rámci říčního kontinua a vyhodnocením možností kompenzačních opatření.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Nová metoda mapování trvale zatopených prostor v NPP Chýnovská jeskyně

Výzkum a dokumentace

Autor: Jiří Šindelář, František Krejča

Nová metoda mapování trvale zatopených prostor v NPP Chýnovská jeskyně

Chýnovská jeskyně představuje morfologicky značně komplikovaný jeskynní systém. V současné době je známo více než 1,5  km chodeb, z nichž téměř jedna čtvrtina je trvale zatopena vodou. V roce 2017 zde proběhlo testování nové metody mapování zatopených prostor. Ve spolupráci Správy jeskyní ČR, České speleologické společnosti a firmy GEO-cz se podařilo zrealizovat historicky první 3D skenování zatopené části jeskyně metodou „videogrammetrie“. Již první výsledky potvrdily předpoklad vysoké kvality tohoto způsobu dokumentace. Výrazným pozitivem je nenáročnost a zejména rychlost metody v terénní fázi.

Ochrana přírody 1/2019 20. 2. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Tetřev bez hranic

Výzkum a dokumentace

Autor: Sascha Rösner, Pavel Bečka

Tetřev bez hranic

Dříve obýval tetřev hlušec (Tetrao urogallus) většinu lesů na území České republiky. Ještě mezi 1. a 2. světovou válkou se vyskytoval ve všech českých a moravských pohraničních horách, ale i ve vnitrozemí. Poté začaly jeho stavy klesat, a to zejména kvůli ztrátě příhodných stanovišť, změnám ve struktuře lesa a zvýšenému stresovému zatížení v důsledku volnočasových aktivit člověka. Poslední větší populace přežila pouze na Šumavě, v území, které bylo kvůli železné oponě obhospodařováno méně intenzivně a které bylo na české straně pro veřejnost prakticky nepřístupné.

Ochrana přírody 1/2019 20. 2. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf