Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Výzkum a dokumentace

Třicet let výzkumu  v národní přírodní rezervaci Čertoryje

Výzkum a dokumentace

Autor: Ivana Jongepierová

Třicet let výzkumu  v národní přírodní rezervaci Čertoryje

Milovníkům Bílých Karpat asi není třeba NPR Čertoryje představovat. Z hlediska druhové rozmanitosti je jedním z nejcennějších maloplošných chráněných území nejen Bílých Karpat, ale i Evropy. V celosvětovém přehledu nejvyšších zjištěných počtů cévnatých rostlin na různě velkých plochách (Wilson et al. 2012) bylo pět světových rekordů hlášeno právě z luk v NPR Čertoryje: 13, 44, 105, 116 a 131 druhů na plochách 0,004, 0,25, 16, 25 a 49 m². V roce 2014 byl na stejné lokalitě vyrovnán dosavadní světový rekord 43 druhů na 0,1 m2 (Chytrý et al. 2015).

Ochrana přírody 2/2017 1. 5. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Některé aspekty návštěvnosti jeskyní  v NPR Kaňon Labe

Výzkum a dokumentace

Autor: Jaroslav Kukla

Některé aspekty návštěvnosti jeskyní  v NPR Kaňon Labe

Kaňon Labe v úseku od Děčína ke státní hranici tvoří významný a monumentální krajinný celek, který je výjimečný i na evropské poměry. Řeka Labe a její přítoky se v těchto místech zařízly hluboko do pískovcové kry a pomohla tak vytvořit morfologicky velice zajímavé prvky, jako jsou vysoké skalní věže a stěny, suťová pole, ale i pískovcové jeskyně, které bývají hojně navštěvovány amatérskými speleology. Odrazem atraktivity těchto míst je jejich návštěvnost. Provedená studie objasňuje některé aspekty návštěvnosti vybraných jeskyní nacházejících se na území NPR Kaňon Labe. Data byla publikována v rámci diplomové práce (Kukla 2013).

Ochrana přírody 2/2017 1. 5. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Hodnocení biotopů zemědělsko-lesní krajiny v souvislosti se změnou klimatu pomocí modelů a GIS nástr

Výzkum a dokumentace

autoři: Ondřej Cudlín, Vilém Pechanec, Jan Purkyt, Lenka Štěrbová, Pavel Cudlín

Hodnocení biotopů zemědělsko-lesní krajiny v souvislosti se změnou klimatu pomocí modelů a GIS nástr

V současnosti dochází stále častěji k výkyvům počasí, mj. k odlišnému rozložení srážek a teplot v průběhu roku v porovnání s obdobím mezi roky 1961–1990, často označovaným jako starý klimatický normál. Změny podnebí se v České republice pravděpodobně projeví i v zemědělském a lesním hospodaření. Predikci vlivů klimatických změn na ekosystémy a možnosti jejich využívání lze provést na základě prostorového modelování. V rámci výzkumného projektu bylo modelování vybraných produkčních a regulačních ekosystémových funkcí a služeb provedeno převážně v povodí Kopaninského potoka.

Ochrana přírody 1/2017 5. 3. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Zastaví OPŽP ústup páchníka?

Výzkum a dokumentace

autoři: Radek Hejda, Karel Kříž, Ondřej Pašek

Zastaví OPŽP ústup páchníka?

Páchník hnědý (Osmoderma eremita s.l.) patří mezi ikonické druhy saproxylického hmyzu v Evropě. Tento druh listorohého brouka je nejznámější představitel z nepříliš známých a skrytě žijících druhů hmyzu vázaných na stromové dutiny a lze ho nalézt téměř v celé Evropě od jihu až po Skandinávii a evropskou část Ruska. Bohužel v celém svém areálu je ohrožen a můžeme pozorovat jeho mizející svět v takřka přímém přenosu. V rámci snahy o jeho záchranu se připravuje hned několik projektů financovaných z prostředků Operačního fondu Životního prostředí.

Ochrana přírody 1/2017 5. 3. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Kočka divoká se vrací do ČR

Výzkum a dokumentace

Autor: Jana Pospíšková

Kočka divoká se vrací do ČR

Kočka divoká, kdysi běžný druh naší přírody, pravděpodobně doplatila na přeměnu přirozených lesů a rozmanité struktury krajiny na smrkové plantáže a intenzivní hospodářství. Finální ranou pro ni pak byl jistě i lov „škodné“, masivně podporovaný chovateli drobné pernaté zvěře, a nařízený dokonce i běžným sedlákům. Koncem 18. století tak kočka divoká začíná rapidně mizet a už na začátku 19. století je považována za vzácné zvíře, jehož sporadický výskyt je přisuzován spíše zatoulaným jedincům ze sousedního Slovenska, popřípadě Německa.

Ochrana přírody 6/2016 29. 1. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Divočící řeka Morávka

Výzkum a dokumentace

Autor: Jiří Kroča

Divočící řeka Morávka

Série protimluvů v názvu článku není náhodná. Stručně vystihuje charakter divočícího toku. Prostředí je dynamické svou proměnlivostí, stabilní pestrou mozaikou biotopů a rychlou regenerací společenstev, ohrožené… je bohužel také namístě. To vše vyplývá z výsledků hydrobiologického inventarizačního průzkumu provedeného v letech 2011 až 2013.

Ochrana přírody 6/2016 28. 1. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Z odkazu Vladimíra Homoly  k ochraně přírody ve speleologii

Výzkum a dokumentace

Autor: Vladimír Homola

Z odkazu Vladimíra Homoly  k ochraně přírody ve speleologii

Když jsme v roce 2013 připravovali seminář k 150. výročí objevení Chýnovské jeskyně, společně s konceptem svého referátu mi profesor Vladimír Homola tehdy poslal i kopii strojopisu s názvem „Ochrana přírody ve speleologii“. Na dokumentu bylo uvedeno datum 21. 1. 1945. Asi není příliš obvyklé publikovat texty, od jejichž vzniku uplynuly desítky let. Existují však případy, kdy takový materiál může být až překvapivě aktuální a přitom nabídnout i zajímavý pohled na dané téma s časovým odstupem.

Ochrana přírody 5/2016 20. 12. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Využití bezpilotních prostředků v ochraně přírody

Výzkum a dokumentace

autoři: Jiří Bělohoubek, Vladimír  Hůda

Využití bezpilotních prostředků v ochraně přírody

Použití čím dál dokonalejších bezpilotních prostředků – dronů – přináší v poslední době nové, mnohdy nečekané aplikace v řadě oborů lidské činnosti. Drony využívají filmaři, záchranáři, vojáci i policisté, jsou využívány při měření v lomech i na stavbách. V poslední době se také objevují úvahy o využití dronů při monitorování stavu ovzduší nebo při expresním doručování zásilek. Ani ochrana přírody nezůstává stranou.

Ochrana přírody 5/2016 20. 12. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Sjezdová trať – spása, nebo prokletí?

Výzkum a dokumentace

autoři: Miroslav  Zeidler, Marek Banaš

Sjezdová trať – spása, nebo prokletí?

Několik posledních lyžařských sezon ukazuje, že ani zasněžovací technika není všemocná a člověk mnohdy musí kapitulovat před rozmary počasí. Důležitou roli proto stále sehrává nadmořská výška lyžařských areálů, která se odráží v příznivějším klimatu a delší lyžařské sezoně výše položených středisek. Nejvýše položené lyžařské areály u nás ovšem zpravidla požívají nejvyššího stupně ochrany přírody a dochází tak k zákonitému střetu mezi snahou o ochranu jedinečných přírodních hodnot a sportovním vyžitím. Jak se konkrétně projevuje provoz sjezdové tratě bez používání umělého zasněžování v životním cyklu horské vegetace, ukazuje následující pojednání.

Ochrana přírody 4/2016 1. 11. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Oměj tuhý moravský

Výzkum a dokumentace

Autor: Josef Janeček

Oměj tuhý moravský

Návštěvníci Beskyd se mohou v období léta setkat se zajímavou, statnou, modře kvetoucí rostlinou, omějem tuhým moravským, a to zejména podél turistických chodníků, potoků a pramenišť.

Oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum Skalický) je západokarpatským endemitem s centrem výskytu v České republice v oblasti Moravskoslezských Beskyd a byl popsán teprve v roce 1982 (Skalický 1982). Vzhledem ke svému omezenému areálu je řazen mezi ohrožené druhy červeného seznamu ČR a je také evropsky významným druhem, zařazeným do přílohy II směrnice o stanovištích (92/43/EHS).

Ochrana přírody 4/2016 1. 11. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf