Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Lov beze zbraně aneb mapování výskytu jeleních druhů pomocí audionahrávek

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Monika Nečasová

V České republice dochází ke křížení mezi původním jelenem evropským (Cervus elaphus) a zavlečeným jelenem sikou (Cervus nippon). Vzniklé křížence lze bohužel jen velmi těžko odlišit od rodičovských druhů. Na pomoc by zde mohla přijít bioakustika, jelikož vokalizace během říje se u obou druhů zásadně liší, a i hlas kříženců má svou typickou podobu. Zapojte se do projektu HLASY JELENŮ a nahrávkami zvuků říjných jelenů pomozte zmapovat výskyt kříženců!

Ochrana přírody 4/2019 30. 8. 2019 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Seminář CITES zaostřil na Čínu

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Silvie Ucová, Jan Plesník

Seminář CITES zaostřil na Čínu

Jubilejní 10. roční semináře zabývajícího se problematikou naplňování Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a pravidelně pořádaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR s finanční podporou Ministerstva životního prostředí, se tentokrát zaměřil na Čínu a její úlohu v ochraně přírody a krajiny. Důvod je nasnadě. Nejlidnatější země světa představuje jeden z největších, ne-li rovnou vůbec největší, trh s faunou a flórou a z nich získávanými produkty na naší planetě. Není žádným tajemstvím, že uvedená skutečnost významně dopadá na přírodu nejen v Číně.

Ochrana přírody 4/2019 30. 8. 2019 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Návrat zubra evropského do české přírody

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Evžen Korec, Adéla Grieblová

Návrat zubra evropského do české přírody

Zubr evropský (Bison bonasus) žil ve většině Evropy od středního pleistocénu. Od středověku byl systematicky vybíjen a jeho stavy neustále klesaly. Počátkem 20. století, po 1. světové válce, byl v přírodě zcela vyhuben. Pouze 54 kusů přežilo v lidské péči v zoologických zahradách a soukromých chovech.

Ochrana přírody 4/2019 30. 8. 2019 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Problematika a ochrana zpřístupněných jeskyní Evropy

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Olga Suldovská

Problematika a ochrana zpřístupněných jeskyní Evropy

Zástupci veřejnosti přístupných jeskyní Evropy se v roce 2018 sešli, aby společně prodiskutovali aktuální problematiku spojenou se správou, ochranou a provozem zpřístupněných jeskyní. Stalo se tak na 12. ročníku konference EuroSpeleo Forum v rakouském Ebensee, kde se uskutečnil první průkopnický ročník semináře EuroSpeleo Show Cave Symposium.

Ochrana přírody 4/2019 30. 8. 2019 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Ochrana přírody v interaktivních science centrech

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Lukáš Nekolný

Ochrana přírody v interaktivních science centrech

V posledních desetiletích dochází k proměnám turistické nabídky. Jedním z produktů změn jsou interaktivní expozice, kde je návštěvník vtažen do děje, do tématu. Už nejde o prosté pasivní čtení textů na informačních tabulích. Je zde snaha zapojit také další smysly a návštěvníkovi umožnit aktivně si vyzkoušet mnohé činnosti. Rozvoj interaktivity lze pozorovat napříč turistickými cíli (tradiční muzea, zoo…). Vznikají též zcela specifické nové areály – science centra. Většinou je jejich spojujícím tématem technika. Musí to však platit bezvýhradně? Je zde možnost šířit i další témata, např. přírodu a její ochranu? Následující text se na základě několika příkladů snaží ukázat, že takové areály již skutečně existují.

Ochrana přírody 4/2019 30. 8. 2019 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

IPBES představil přelomovou zprávu o minulosti, současnosti a budoucnosti globální biodiverzity

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník

IPBES představil přelomovou zprávu o minulosti, současnosti a budoucnosti globální biodiverzity

Více než 1800 stránek textu připravovaného tři roky. Jeho autoři a redaktoři přečetli na 15 000 recenzovaných článků v časopisech, sbornících a knihách a dalších ověřitelných informačních zdrojů a vypořádali na 22 000 připomínek recenzentů. Uvedená čísla charakterizují dlouho očekávanou zprávu o stavu celosvětové biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb. Uveřejnila ji Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES), odborný panel OSN zaměřený na uvedenou problematiku (viz Ochrana přírody, 71, 3, 44―47, 2016). Její v pořadí již 7. plenární zasedání se uskutečnilo 29. dubna ― 4. května 2019 a hostilo jej pařížské ústředí Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation, UNESCO). Vysoce informativní dokument podrobně hodnotící stav přírody a služeb, které poskytuje lidské společnosti, sepsalo více než 450 expertů z 50 států. Nechyběli mezi nimi ani pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Brno, Univerzity Karlovy v Praze/Jihočeské univerzity České Budějovice, Masarykovy univerzity v Brně a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Ochrana přírody 3/2019 27. 6. 2019 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Krkonoše: Příroda a lidé 2019

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Martin Erlebach

Krkonoše: Příroda a lidé 2019

Ve dnech 11.–13. září 2019 se ve Špindlerově Mlýně pod záštitou Ministerstva životního prostředí za podpory Státního fondu životního prostředí ČR uskuteční první ročník odborné vědecko-vzdělávací konference Krkonoše – příroda a lidé (Krkonoše Mountains – Nature and People). Nejedná se o úplnou novinku na poli významných odborných konferencí a vzdělávacích akcí, které jsou spojeny s prezentací aktuálních poznatků živé i neživé přírody, problematiky ochrany přírody a jejího managementu domácích i zahraničních autorů a výzkumných skupin. Konference kontinuálně navazuje na dlouholetou tradici vědeckých konferencí, které v tříletých intervalech střídavě na obou stranách Krkonoš pořádaly správy obou národních parků (KRNAP/KPN) a které od roku 1991 nesly název Geoekologické problémy Krkonoš. Změna názvu, ale i struktury této tradiční vědecké akce je reflexí celé řady podnětů a připomínek, jež vycházejí ze současných vědeckých témat a aktuálních problémů spojených s naším nejvyšším pohořím, ale i s dalšími horami a chráněnými územími spadajícími do Sudetské soustavy.

Ochrana přírody 3/2019 27. 6. 2019 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Občanská věda v oblasti mapování invazních druhů v Evropě

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Tomáš Görner

Invazní nepůvodní druhy rostlin a živočichů mohou představovat vážnou hrozbu pro přírodní lokality kdekoliv na světě – o tomto zřejmě nikdo z nás nepochybuje. Nejčastějším způsobem boje s nimi stále zůstává jejich přímá likvidace, nicméně nákladově nejefektivnější se jeví včasné odhalení výskytu invazního druhu a následné rychlé zakročení. Taková aktivita je závislá na dostatku informací nejen o biologii druhu, ale i o jeho aktuální rychlosti a způsobu šíření. Není v moci pouze ochranářských či akademických institucí zajistit dostatek nálezových dat, a tak se nabízí možnost využití mnohem větší komunity – zainteresované veřejnosti. Toto tzv. citizen science, čili zapojení veřejnosti do odborného výzkumu, se stává čím dál častějším fenoménem v řadě oblastí. Na poli mapování invazních druhů se setkáváme s řadou databázových systémů, do kterých mohou uživatelé přidávat svá pozorování buď přímo, nebo prostřednictvím mobilních aplikací, vytvořených k takovému účelu. V České republice tak funguje projekt BioLib (www.biolib.cz) a s ním kooperující Nálezová databáze ochrany přírody (https://portal.nature.cz/nd/, blíže viz např. Chobot et al. 2018,) a mobilní aplikace BioLog (viz Zárybnický et al. 2015). Takto se dá monitorovat jakýkoliv druh u nás, nicméně v rámci následného prohlížení si lze vyfiltrovat pouze druhy invazní. Pojďme se nyní podívat i na další státy Evropské unie, jak se vypořádávají s touto problematikou. Výčet zemí zde není kompletní, i některé z dalších států disponují databázovými systémy s možností vkládání dat od veřejnosti (např. slovenský Komplexný informačný a monitorovací systém, švédský Artportalen či estonský eBiodiversity). Vybírány byly ty nejvíce používané a zejména ty, na které je napojena i příslušná mobilní aplikace.

Ochrana přírody 3/2019 27. 6. 2019 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti