Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Zrevitalizovaný mokřad  nad Kulatinou otevřen

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Tisková  zpráva

Zrevitalizovaný mokřad  nad Kulatinou otevřen

Ve čtvrtek 17. 5. 2018 členové spolku Mokřady – ochrana a management společně se zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, města Jihlavy a kraje Vysočina slavnostně otevřeli nedávno zrevitalizovaný mokřad nad Kulatinou. Událost proběhla za velmi „mokřadního“ počasí (trvalý déšť) a tak účastníci mohli na vlastní oči vidět, jak se valí proudy vody novým korytem potoka.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Příběh o rysím muži a muži, který zavřel kožešinové farmy

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Tisková  zpráva

Příběh o rysím muži a muži, který zavřel kožešinové farmy

Oba dva spojuje neuvěřitelná touha ochránit životy šelem v České republice. První věnoval svou životní energii a zápal do návratu rysa do středoevropské přírody. Ten druhý bojoval v poslanecké lavici za zpřísnění norem upravujících pravidla pro kožešinové farmy. Oba dva teď za svou práci získaly nejprestižnější české environmentální ocenění – Cenu Josefa Vavrouška, kterou uděluje Nadace Partnerství. Ludvík Kunc a Robin Böhnisch.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Evropská unie: Bělověžský les  a neonikotinoidy na pořadu dne  

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník

Evropská unie: Bělověžský les  a neonikotinoidy na pořadu dne  

V poslední době hýbou i částí evropské veřejnosti, která se o ochranu přírody příliš nezajímá, dva ne vždy s chladnou hlavou a racionálně diskutované případy: kácení v Bělověžském lese na východě Polska a dopad neonikotinoidů na hmyzí opylovače. Připomeňme si proto, o co v nich jde, a nezaujatě shrňme jejich současný stav.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Dokážeme omezit predaci hospodářských zvířat šelmami?

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník

Dokážeme omezit predaci hospodářských zvířat šelmami?

Lov dobytka predátory, zejména velkými šelmami, zůstává v různých částech světa nejčastějším konfliktem mezi lidmi a volně žijícími živočichy. Velmi často se řeší, a to nejen v rozvojových zemích, povoleným usmrcením nebo upytlačením problémového zvířete nebo zvířat.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Věk lidí i zvířat lze zásadně prodloužit

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Evžen Korec

Věk lidí i zvířat lze zásadně prodloužit

Průměrný věk zvířat se zásadně liší od několika dnů do stovky let. Antarktická houba Cinachyra Antarctica se dožila 1550 let, škeble Arctica Islandica více než 400 let. Nejdéle žijícím obratlovcem je želva obrovská, která se dožívá více než 200 let. Nejdéle žijícím savcem je velryba grónská (až 200 let). Dlouhověký je i slon, který se dožívá až 70 let. Lidé ve vyspělých zemích se běžně dožijí 80 let, existuje ale skupina lidí, jejichž věk přesáhl 100 let. Obrovské věkové rozdíly můžeme nalézt i mezi ptáky. Orel skalní se dožívá až 80 let, velcí papoušci ary až 70 let, zatímco drobní pěvci žijí 5–10 let.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

BirdLife International hodnotí stav světové avifauny

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník

BirdLife International hodnotí stav světové avifauny

Ptáci bezesporu patří po celá staletí k nejoblíbenějším živočichům vůbec. Mnozí z nich citlivě reagují na změny prostředí, vyvolané lidskou civilizací, nezanedbatelným způsobem přispívají k fungování přírody a jejich výzkum napomáhá pochopení základních procesů v ekosystémech, ať už přirozených, přírodě blízkých, nebo umělých. V neposlední řadě představují dlouhodobou inpiraci umělců a bývají – poněkud technicky řečeno – také důležitým biologickým zdrojem, a to nejen z pohledu hospodářství jednotlivých zemí. To vše činí z ptáků víc než vhodnou skupinu pro informování, výchovu a vzdělávání nejširší veřejnosti i cílových skupin obyvatelstva a pro získávání jejich podpory pro myšlenku aktivní péče o přírodní a krajinné dědictví.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Saské zkušenosti s vlky pomohou v České republice

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Tisková  zpráva

Saské zkušenosti s vlky pomohou v České republice

Za spolupráce tří českých a jedné německé organizace začíná tříletý projekt věnovaný sdílení zkušeností při ochraně vlka („Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině – OWAD“). Zaměří se na zpřesnění informací o výskytu a šíření vlků do České republiky, koncepční přístup k jejich ochraně a zmírňování konfliktů, které návrat vlků může mít. Projektovým územím je Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj, dopad však bude celorepublikový.

Ochrana přírody 2/2018 22. 4. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Podepsáno: Domažlice a ochrana přírody budou postupovat společně

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Tisková  zpráva

Podepsáno: Domažlice a ochrana přírody budou postupovat společně

Dlouholetá spolupráce byla dnes stvrzena podpisem veřejnoprávní dohody o bezzásahovém území v nejvyšších partiích Českého lesa. Bez lidských zásahů tu bude ponechán les téměř na 140 hektarech v národní přírodní rezervaci Čerchovské hvozdy [1], v přírodní rezervaci Smrčí [2] a ve vybraných porostech první zóny CHKO Český les. Je to vůbec první veřejnoprávní dohoda, kterou státní ochrana přírody a zástupci samosprávy v České republice podepsali.

Ochrana přírody 2/2018 22. 4. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Je ropucha dost Bufo?

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Mojmír Vlašín

Je ropucha dost Bufo?

Není zvykem v ochranářském periodiku publikovat taxonomické práce, ale v tomto případě je to více než vhodné. Není marné vrátit se krátce k vzniku českého jména ropucha, které bylo převzaté z polštiny a podle jedné etymologické teorie má společný základ se slovem rampouch, a to sice ve staroslovanském slovese ropěti = kapat. Z rampouchu kape a ropucha také vylučuje jedovatou tekutinu. Jiná teorie říká, že jde o praslovanský základ chorp = hrubý, drsný. Ať tak či tak, máme s ropuchou od Preslových dob v češtině celkem jasno. Ne tak ve vědecké taxonomii, vulgo též v latinských názvech. Víme, že název bufo, použil už Karl Linné a pojmenoval tak ropuchu po francouzském přírodovědci Francoisi Buffonovi – Rana bufo. Oficiálně na jeho počest, zlé jazyky však tvrdily, že se moc nesnášeli, a proto po něm Linné pojmenoval právě ropuchu. Po popsání samostatného rodu si nese ropucha obecná hrdě vědecké jméno Bufo bufo, (Laurenti, 1768).

Ochrana přírody 2/2018 22. 4. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Fragmentace zásadně působí na pohyb živočichů krajinou

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník

Fragmentace zásadně působí na pohyb živočichů krajinou

Rozpad přírodního a přírodě blízkého prostředí na menší části, nezřídka následovaný poškozováním a v krajním případě vedoucí k jeho úplné ztrátě, je oprávněně považován za největší hrozbu pro planě rostoucí rostliny, volně žijící živočichy a další organismy na naší planetě, i když mu v poslední době mocně šlape na paty záměrné vysazování či neúmyslné zavlékání invazních nepůvodních druhů a nadměrné využívání bioty (živé složky ekosystémů) lidmi.

Ochrana přírody 2/2018 22. 4. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf