THE NATURE CONSERVATION
JOURNAL

Vítejte na stránkách časopisu Ochrana přírody.

Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

Letos na podzim uplyne již 35 let od založení naší největší nevládní organizace působící v ochraně přírody. Český svaz ochránců přírody není čtenářům časopisu zapotřebí příliš představovat. Navíc do minulosti se často neradi vracíme, připadá nám příliš vzdálená a vyvětralá. Ale pro porozumění role dobrovolné ochrany přírody u nás se bez aspoň malého ohlédnutí neobejdeme.

K posuzování kvality biotopů, indikaci jejich změn i argumentaci v ochraně přírody jsou obvykle využívány nápadnější a snadno rozeznatelné druhy organismů, z hmyzu často např. střevlíkovití (Carabidae), včely (Apoidea) nebo denní motýli (Papilionoidea). Velmi cenné informace o stavu prostředí a podklady pro jeho management nám ovšem poskytují i mnohé další, spíše nenápadné a méně atraktivní skupiny hmyzu.

NPP Jeskyně Na Špičáku

Historicko-archeologický výzkum a restaurátorské práce v NPP Jeskyně Na Špičáku

Jeskyně Na Špičáku v Jesenickém krasu se řadí k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. Pestrou historii lidského zájmu o zdejší podzemí dokládá značné množství vzácných nápisů, kreseb a maleb na stěnách a stropech jeskyně, kterých bylo v mramorovém labyrintu o celkové délce 410m zdokumentováno na 4 000.

Rozdílný a mnohdy dramatický průběh jednotlivých etap geologické minulosti vtiskl krajině na území naší republiky rozmanité formy reliéfu i různorodou škálu přírodních útvarů. Malebné scenérie vrchovin střídají mohutné horské hřebeny, úrodné nížiny kontrastují s ostrými suky vulkanických pohoří. Ale i svět podzemí má v České republice nebývalou pestrost.

Nedaleko města Lázně Bohdaneč se nachází nejvýznamnější ornitologická lokalita Pardubicka, Národní přírodní rezervace (NPR) Bohdanečský rybník. Jedinečný obraz přírodního ostrova v moři okolní zemědělské krajiny skládají plochy mokřadních luk, rákosin, křovin a podmáčených lesů obklopující rozlehlý rybník se zátočinami a ostrovy. V území nastaly ve druhé polovině 20. století vlivem ústupu od tradičních forem hospodaření výrazné změny. V posledních 20 letech tu jsou prováděny rozsáhlé managementové zásahy s cílem obnovy cenných biotopů.

Bezzásahový režim se postupně stává důležitou součástí ochrany biodiverzity lesních stanovišť, dosud však v malé míře těch, které byly činností člověka v minulosti výrazně pozměněny. Přes neúplnost současného poznání se zdá, že zastavení lesního hospodaření může představovat významný – a možná nenahraditelný – stimul i pro biodiverzitu dlouhodobě hospodářsky využívaných lesů kulturní krajiny střední Evropy. Podmínkou pro naplnění uvedeného předpokladu je prozíravý a dostatečně velkorysý přístup k vymezení takového území.

Ochrana přírody se od počátku vyvíjí a mění v důsledku toho, jak roste naše poznání vztahů mezi jednotlivými skupinami organismů a klíčových faktorů, které je ovlivňují. Zároveň se v čase mění i ohroženost jednotlivých druhů, biotopů, ale i celých ekosystémů, na což musí ochrana přírody adekvátně reagovat. A my to musíme mít na paměti, pokud se rozhodujeme, který z možných přístupů zvolit pro konkrétní území nebo situaci. To samozřejmě platí i pro zavádění bezzásahovosti v lesích, protože zde kromě pozitiv existují i významná rizika, zejména v případě lesů nižších poloh.

Nejčastějšími případy, kterými se zabývají správní soudy v rámci přezkoumávání zákonnosti správních rozhodnutí v oblasti ochrany přírody a krajiny, jsou rozhodnutí, kterými orgány ochrany přírody uložily pokutu za protiprávní jednání právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti podle § 88 ZOPK. V důsledku neexistence obecné právní úpravy správního trestání není pro orgány ochrany přírody snadné se v řadě otázek spojených s rozhodováním o odpovědností za protiprávní jednání a ukládání pokut orientovat.

Počínaje prvním lednem letošního roku vstoupila v účinnost rozsáhlá novela slovenského zákona o ochraně přírody a krajiny („zákon o ochrane prírody a krajiny č. 543/2002 Z. z. z 25. Júna 2002“). Novela nově definuje, mění či doplňuje celou řadu ustanovení zákona. Z důvodu zmírnění ochrany dřevin rostoucích mimo les, nedostatečné implementace evropského práva, neúplného postavení Státní ochrany přírody a zejména z důvodu přenesení kompetencí k vyhlašování a rušení chráněných území až na úroveň vlády, byla novela kritizována ze strany odborné veřejnosti a nevládních organizací.

Havelková S. & Zatloukal P.: Civil Society Organizations Dissolving and Citizens Participation in Nature Conservation in the Czech Republic

On January 1, 2014, the new Civil Code and other related acts will come into force in the Czech Republic.

Zánik občanských sdružení

a účast občanů na ochraně přírody

Zákon o ochraně přírody a krajiny v § 70 upravuje účast občanů na ochraně přírody a krajiny prostřednictvím občanských sdružení. Ta mají právo za podmínek zákonem stanovených požadovat od příslušných orgánů státní správy informace a případně se zúčastnit rozhodovacích procesů, v nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. V důsledku rekodifikace soukromého práva však k 1. 1. 2014 všechna občanská sdružení zanikají. Na tuto změnu zákon o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) nezareagoval. Autoři v tomto článku uvádějí několik úvah o účasti občanů na rozhodovacích procesech, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny po zániku občanských sdružení.

Z třinácti evropských druhů sov hnízdí na území České republiky deset druhů (z toho dva nepravidelně). Ti, kdo chtějí vidět ve volné přírodě některý ze zbylých tří druhů, musejí obvykle počítat s delším výletem na sever, případně východ Evropy. To ale v letošní zimě neplatilo, protože jedním z nejvýraznějších ornitologických fenoménů zimy 2013/2014 
byla invaze a výskyt obou druhů „sovic“ v prostoru střední a západní Evropy – 
tedy sovice krahujové (Surnia ulula) i sovice sněžní (Bubo scandiacus).

Území CHKO Blanský les je okrajovou oblastí stálého výskytu rysa ostrovida v rámci izolované populace přežívající na území Šumavy, Bavorského lesa, Českého lesa a Novohradských hor. Rys ostrovid je také předmětem ochrany vyhlášené Evropsky významné lokality Blanský les. Díky dlouhodobému monitoringu výskytu rysa nejen na Šumavě, ale i v celých jižních a západních Čechách, máme dnes k dispozici řadu údajů také z tohoto chráněného území.

Ochrana včel (a opylovačů vůbec) v souvislosti s používáním pesticidů je v posledních letech žhavé téma, a to nejen v Evropě, ale například i ve Spojených státech. Skupinou pesticidů, která má na svědomí největší rozruch kvůli negativním účinkům na včely, jsou neonikotinoidy. V médiích i na internetu jim bylo věnováno hodně pozornosti, ale informace byly velmi různorodé a často dokonce zcela protichůdné. Jak to s nimi tedy vlastně doopravdy bylo a je?

Projekt Domů přírody v České republice, jehož realizátorem je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, si klade za cíl vybudovat ve vybraných chráněných územích moderní informační střediska. V posledních letech pracovníci agentury uskutečnili několik cest s cílem seznámit se jak s výstavbou, tak i s provozem takovýchto zařízení. V září loňského roku to byla cesta do Švédska.

V letech 2003 až 2005 jsem pracoval na realizaci projektu, který byl zaměřen na zvyšování povědomí o soustavě Natura 2000. Jeho hlavními součástmi bylo značení místních výrobků v územích Natura 2000 a ekologická výchova. Značení regionálních produktů si nekladlo za cíl nahrazovat žádné dosud zavedené certifikáty (např. kvality, ekologické šetrnosti), jeho hlavním smyslem bylo a je zdůraznění a garance původu výrobků ve velkoplošném chráněném území. I přes prvotní nezájem se podařilo vybudovat systém regionálních značek, které dnes používá 24 regionů po celé republice.

Asociace regionálních značek, o.s. (ARZ) je založena na jednotných principech a pravidlech udělování značky ve všech členských regionech a na jednotném grafickém stylu značek i propagačních materiálů. Značenípodporuje řemeslné výrobky, potraviny a přírodní produkty šetrné k životnímu prostředí, se zaručeným původem z daného území a s vazbou k tomuto území vyjádřenou naplněním (některého nebo všech) specifických kritérií týkajících se tradice, podílu ruční práce, podílu místních surovin a specifičnosti pro daný region. U služeb se hodnotí celkový přístup provozovatele s důrazem na regionální charakter – tj. např. využívání místních produktů, nabídka programů seznamujících s regionem a ekologická šetrnost. U zážitků je podstatná jedinečnost a vztah k regionu. Základní podmínkou pro udělení regionální značky ve všech kategoriích je plnění zákonných předpisů a norem pro daný provoz (hygienické a technické normy, bezpečnost práce apod.).

Obrázky z jihozápadní Číny

- ochrana přírody v Říši středu

Čína je zemí mnoha nej. Rozlohou je sice až čtvrtá největší, ale pokud jde o počet obyvatel, jednoznačně vede a první místo zřejmě brzy obsadí, i pokud jde o absolutní velikost hospodářství vyjádřenou hrubým domácím produktem. Přímo před očima se mění z rozvojové země v planetární velmoc, protože tempo výstavby celých městských čtvrtí, dálnic a železnic nemá jinde obdobu. Zvedá se i životní úroveň obyvatel, ale ruku v ruce s tím jde zvyšující se tlak na zbývající přírodu, která samozřejmě trpí. Při naší loňské cestě do této země jsme ale měli možnost nahlédnout trošku pod pokličku zpravodajských klišé a na několika příkladech se přesvědčit, že to s tamní ochranou přírody není vždy úplně špatné.

Chráněná území v jižní a východní Africe neproslavila ani tak krása tamější krajiny, jako pestrá a stále ještě početná společenstva volně žijících živočichů. Jména jako Serengeti, Masai Mara nebo Kruger dobře znají milovníci přírody doslova po celém světě. Oblast kolem řeky Tsavo v jihovýchodní Keni představuje z tohoto pohledu výjimku. Návštěvníkům může nabídnout nezapomenutelné scenérie, doplněné překvapivě pestrou mozaikou rozmanitého prostředí. Tsavo se ale do povědomí veřejnosti dostalo také díky zvířatům, i když nejdříve ne úplně žádoucím způsobem. 

Situace nosorožců ve volné přírodě je nejhorší za poslední desítky let. V Jihoafrické republice jich bylo jen za loňský rok upytlačeno víc než tisíc a desítky dalších byly zavražděny v ostatních afrických zemích. Asijští nosorožci jsou na tom podobně - i oni jsou častým terčem pytláků. Ve snahách o záchranu nosorožců se angažují i české instituce, především ZOO Dvůr Králové nad Labem.

Když se zhruba před čtvrt stoletím začala na půdě OSN připravovat Rámcová úmluva o změně klimatu (přijata v roce 1992 v Rio de Janeiru), zdůrazňovalo se zejména vysoké riziko nárůstu globálních teplot v dalších desetiletích s téměř katastrofickými důsledky pro celou planetu. Ten měl podle tehdejších odhadů kulminovat v druhé polovině 21. století. To byl hlavní důvod, proč se následně přistoupilo k přípravě Kjótského protokolu, jehož hlavním cílem bylo snížení emisí skleníkových plynů na takovou úroveň, která by rizika důsledků výrazně snížila a předpokládaný nárůst teplot třeba i zastavila.

V úterý 11. února nás zastihla smutná zpráva o náhlém úmrtí bývalého ředitele Správy Krkonošského národního parku Jiřího Nováka.

Celkem deset workshopů na šest vybraných témat proběhlo v loňském a letošním roce v rámci projektu Rozvoj environmentální gramotnosti odborné i laické veřejnosti, zařazeného do operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Pro čápa černého je příznačný mimo jiné skrytý způsob života, obrovský areál rozšíření a také rychlé změny rozšíření. K nám se čáp černý začal vracet koncem 40. let minulého století na severovýchodní Moravu, koncem padesátých let již hnízdil na více místech i v Čechách a poměrně rychle znovuosídlil celé území státu.

Vážení čtenáři,

v době úspor ve veřejných rozpočtech, tedy i v ochraně přírody a krajiny, se téma vytváření ekologické sítě může zdát neaktuální. Je tomu ale právě naopak.

Ekologická síť je již dlouhodobě nedílnou součástí strategie ochrany přírody a krajiny ve většině vyspělých a v mnoha rozvojových zemích. Může mít nejrůznější názvy a být různě široce pojatá. V některých evropských státech je jedním ze základních nástrojů územní ochrany přírody1. V České republice je doposud často vnímána jako synonymum územního systému ekologické stability. To je však zúžený pohled. Ekologickou síť v ČR je třeba vnímat celostně – se segmenty všech úrovní z hlediska biogeografického významu, ekosystémových funkcí a intenzity ochrany a péče.

Snahy o vytvoření celoevropské ekologické infrastruktury se objevily již začátkem 90. let 20. století po zásadních politických, hospodářských a sociálních změnách, k nimž došlo v bývalých komunistických zemích střední a východní Evropy. Jejich iniciátorem byla zpočátku vláda Nizozemského království, podporovaná některými významnými mezinárodními nevládními organizacemi na ochranu životního prostředí, jako je Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) nebo Světový fond na ochranu přírody (WWF International).

Cenu Josefa Vavrouška za rok 2012 obdrželi botanici a ekologové Ivana a Jan Willem Jongepierovi za přínos v teoretickém a zejména praktickém managementu lučních ekosystémů s vysokou biodiverzitou, za mimořádnou a dlouhodobou popularizační práci v oblasti ekologické výchovy v oblasti Bílých Karpat a v rámci celé ČR a za mezinárodní propagaci vědeckých i ochranářských výsledků.

Rozhovor s Petrem Gandalovičem

o ochraně přírody v Americe i u nás

Problematika životního prostředí je Petru Gandalovičovi blízká. Prakticky se s ní setkával v průběhu svého působení na řadě postů, ať už jako náměstek ministra životního prostředí v letech 1992–1994, na ministerských postech resortu místního rozvoje (2006–2007) a zemědělství (2007–2009) nebo jako primátor města Ústí nad Labem (2002–2006). Diplomatickou kariéru nastartoval jako vrchní ředitel na Ministerstvu zahraničí v roce 1994, později působil jako generální konzul ČR v New Yorku (1997–2002). Od roku 2011 je velvyslancem České republiky v USA. Pan velvyslanec poskytl rozhovor při příležitosti návštěvy delegace resortu Ministerstva životního prostředí v USA.

Kůs E.: Ex situ or In situ? A Zoological Garden Dilemma in the 21st Century

The role of zoological gardens has changed drastically in recent years.

Ex situ, nebo in situ?

Dilema zoologických zahrad 21. století

Historie zoologických zahrad sahá do samých počátků lidské civilizace. Zvídavost a touha člověka objevovat a těšit se z krás přírody byly jedním z důvodů, proč člověk začal chovat různé druhy živočichů nejen pro obživu, ale i pro potěchu a poznání. Zoologické zahrady prošly dlouhým a složitým vývojem – od starověkých dvorů přes středověké zvěřince, renesanční menažerie plné živoucích kuriozit až po moderní zoologické zahrady přístupné všem občanům.

Číslo 2/2014

Číslo 2/2014 je již v prodeji.

 

FOTOGRAFICKÁ SOUTĚŽ - Nejlepší fotografie

JIŽ ZNÁME VÍTĚZE

fotografické soutěže
časopisu Ochrana přírody.

I. Krajina – 1. místo

Lukáš Vítek – Býkovický rybník

Býkovický rybník_L. Vítek

II Druhy – 1. místo

Tomáš Valenta - Rosnička

Rosnička_T. Valenta

Jména ostatních vítězů i jejich oceněné fotografie
najdete na stránce

Fotosoutěž Ochrany přírody 2010.

 Vítězům gratulujeme.