THE NATURE CONSERVATION
JOURNAL

Vítejte na stránkách časopisu Ochrana přírody.

Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

Od záměru k realizaci velkých projektů bývá cesta vesměs dlouhá a klikatá. Nejinak tomu bylo i s rozšířením chráněné krajinné oblasti Kokořínsko o oblast Dokeska.

Pořízek L.: The New and Old Kokořínsko-Máchův kraj/Mácha´s Country Protected Landscape Area

It took quite long eight years to re-declare and extensively enlarge the Kokořínsko Protected Landscape Areas (PLA) by the so-called Mácha´s country (Liberec Region, northern Bohemia).

Osm dlouhých roků trvala cesta přehlášení a podstatného rozšíření chráněné krajinné oblasti Kokořínsko o tzv. Máchův kraj. Přírodovědná charakteristika i historie byly obsahem článku v časopise Ochrana přírody
č.5/2012, ten se však téměř nezabýval „úřední“ stránkou celého procesu. A protože mohu říci, že jsem celou dobu stál přímo v centru dění jako vedoucí Správy CHKO, dovolím si udělat určitou rekapitulaci a podělit se o poznatky ze svého pravděpodobně životního úkolu v ochraně přírody.

Už jste někdy navštívili jeskyně v korálovém útesu nebo alespoň korálový útes? Nemusíte kvůli tomu někam daleko do Tichomoří. Postačí se projít našimi Koněpruskými jeskyněmi a porozhlédnout se i po okolí. Pokud byste se však dokázali i s touto oblastí přenést přibližně o 410 miliónů let zpět, ocitli byste se ve stupni prag spodního devonu starších prvohor někde na jižní polokouli. Ano, na jižní polokouli. 
To není překlep.

K posuzování kvality biotopů, indikaci jejich změn i argumentaci v ochraně přírody jsou obvykle využívány nápadnější a snadno rozeznatelné druhy organismů, z hmyzu často např. střevlíkovití (Carabidae), včely (Apoidea) nebo denní motýli (Papilionoidea). Velmi cenné informace o stavu prostředí a podklady pro jeho management nám ovšem poskytují i mnohé další, spíše nenápadné a méně atraktivní skupiny hmyzu.

Horodyská E. & Zmeškalová J.: The Marsh Angelica – Assessment of Implementing its Action Plan after Twelve Years

In the past, the Marsh angelica (Angelica palustris) had occurred in what is now the Czech Republic at seven sites. Moreover, from most of them, the vascular plant species disappeared by the 1950s.

V roce 2013 bylo dokončeno vyhodnocení záchranného programu matizny bahenní. Záchranný program byl schválen v roce 2000, a patří tak mezi nejstarší záchranné programy u nás. Aktivity na podporu a záchranu matizny bahenní však začaly již daleko dříve. Nebýt Dr. Slavíka, který předpokládal vyhynutí druhu na poslední lokalitě v ČR, a proto sebral z posledních plodících jedinců v 80. letech nažky a založil kultivaci druhu, neměli bychom už pravděpodobně co zachraňovat.

Trnka P., Hausvaterová M. & Vojtěchovská E.: The Kojetín Fishpond Restoration in the Polabí/Elbe River Basin

The Kojetín Fishpond is a part of the Nature Monument of the same name (District of Jičín, eastern Bohemia), established in 1999.

Rybník Kojetín je součástí stejnojmenné přírodní památky vyhlášené v roce 1999 o celkové rozloze 12,2ha v k.ú. Cholenice, okres Jičín, v západní části Královéhradeckého kraje. Je velmi cenným biotopem zejména pro vodní ptactvo a obojživelníky v intenzivně zemědělsky využívané krajině Polabí. Zároveň je součástí ptačí oblasti soustavy NATURA 2000, SPA Rožďalovické rybníky (CZ20211010), vyhlášené pro ochranu motáka pochopa a jeřába popelavého.

Vlastní rybník je nyní majetkem státu s příslušností hospodaření pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR a na základě nájemní smlouvy jej rybářsky obhospodařuje Rybářství Chlumec nad Cidlinou a.s.

Oceňování dřevin 
rostoucích mimo les

Metodika AOPK ČR v aktualizované verzi 2013

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se jako znalecký ústav v oborech ochrana přírody a ekonomika dlouhodobě věnuje vývoji v oblasti oceňování vybraných složek přírody a krajiny. Vedle metodiky oceňování dřevin rostoucích mimo les je pozornost věnována oceňování biotopů a v poslední době byly zahájeny práce i na oceňování zvláště chráněných druhů organismů. Tento článek je věnován metodice oceňování dřevin rostoucích mimo les, která je v tomto směru nejdále a je prakticky využívána. AOPK ČR metodiku na konci roku 2013 vydala v aktualizované verzi.

Pešout P., Hůlková J. & Tomášková L.: Ten Years of Payments for Compensation for Complication in Agricultural, Forest and Fishpond Management

In 2004, an amendment to Act No. 114/1992 Gazette on Nature Conservation and Landscape Protection introduced payments for compensation for complication in agricultural, forest or fishpond management caused by nature conservation measures.

Před deseti lety, v roce 2004, byl novelou zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) zaveden institut vyplácení finanční náhrady hospodářům (vlastníkům či nájemcům zemědělské půdy, lesních pozemků nebo rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže) za ztížení hospodaření v důsledku omezení z důvodu ochrany přírody (tzv. újma). Újmu přiznává a vyplácí ze státního rozpočtu AOPK ČR (s výjimkou území národních parků a jejich ochranných pásem, kde jsou kompetentní příslušné správy národních parků).

Nejčastějšími případy, kterými se zabývají správní soudy v rámci přezkoumávání zákonnosti správních rozhodnutí v oblasti ochrany přírody a krajiny, jsou rozhodnutí, kterými orgány ochrany přírody uložily pokutu za protiprávní jednání právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti podle § 88 ZOPK. V důsledku neexistence obecné právní úpravy správního trestání není pro orgány ochrany přírody snadné se v řadě otázek spojených s rozhodováním o odpovědností za protiprávní jednání a ukládání pokut orientovat.

Počínaje prvním lednem letošního roku vstoupila v účinnost rozsáhlá novela slovenského zákona o ochraně přírody a krajiny („zákon o ochrane prírody a krajiny č. 543/2002 Z. z. z 25. Júna 2002“). Novela nově definuje, mění či doplňuje celou řadu ustanovení zákona. Z důvodu zmírnění ochrany dřevin rostoucích mimo les, nedostatečné implementace evropského práva, neúplného postavení Státní ochrany přírody a zejména z důvodu přenesení kompetencí k vyhlašování a rušení chráněných území až na úroveň vlády, byla novela kritizována ze strany odborné veřejnosti a nevládních organizací.

P. Lustyk, V. Oušková, L. Kratochvílová & K. Chobot: 2013 Report on the Conservation Status of Natural Habitats. Assessment of State of and Trends in Natural Habitats of European Importance in the Czech Republic.  

In 2013, pursuant to Council Directive 92/43/EEC on the conservation of natural habitats and of wild fauna and flora, as amended later, commonly known as the Habitats Directive, the Czech Republic as a European Union Member State submitted an assessment report on natural habitats.

Zpráva o stavu biotopů

Hodnocení stavu a trendů evropsky významných typů přírodních stanovišť

Hodnotící zprávy pro přírodní stanoviště podle směrnice o stanovištích, podávané členskými státy EU v šestiletých cyklech, shrnuly výsledky aktualizace mapování biotopů, jedné z nejrozsáhlejších odborných aktivit ochrany přírody. Je možné je považovat za shrnující zprávu o jejich stavu z hlediska ochrany (jak zní i právní pojem ze směrnice). Tento stav je vyhodnocen na základě komplexních dat, která považujeme za zajímavé přiblížit alespoň touto stručnou formou.

Z třinácti evropských druhů sov hnízdí na území České republiky deset druhů (z toho dva nepravidelně). Ti, kdo chtějí vidět ve volné přírodě některý ze zbylých tří druhů, musejí obvykle počítat s delším výletem na sever, případně východ Evropy. To ale v letošní zimě neplatilo, protože jedním z nejvýraznějších ornitologických fenoménů zimy 2013/2014 
byla invaze a výskyt obou druhů „sovic“ v prostoru střední a západní Evropy – 
tedy sovice krahujové (Surnia ulula) i sovice sněžní (Bubo scandiacus).

Území CHKO Blanský les je okrajovou oblastí stálého výskytu rysa ostrovida v rámci izolované populace přežívající na území Šumavy, Bavorského lesa, Českého lesa a Novohradských hor. Rys ostrovid je také předmětem ochrany vyhlášené Evropsky významné lokality Blanský les. Díky dlouhodobému monitoringu výskytu rysa nejen na Šumavě, ale i v celých jižních a západních Čechách, máme dnes k dispozici řadu údajů také z tohoto chráněného území.

Bartošová D. & Kutal M.: A Difficult Comeback of Grey Wolves to the Czech Republic

The Grey wolf (Canis lupus), similarly to the other Central European large carnivores (i.e., the Brown Bear Ursus arctos and the Eurasian lynx Lynx lynx) had been severely persecuted in Bohemia and Moravia for centuries.

Vlk, stejně jako další velké šelmy (rys, medvěd), byl v minulých staletích v Čechách a na Moravě krutě pronásledován a nakonec úplně vyhuben. Nejdéle se udržel v horách severovýchodní Moravy. Poslední původní „beskydský“ vlk byl podle historických údajů uloven v roce 1914 nedaleko obce Hrčava, kde má pomníček. Díky přísnější ochraně velkých šelem v Evropě v posledních desetiletích se po rysech a medvědech začali také vlci přirozeně vracet do původních území. Novodobý výskyt vlků na Moravě byl poprvé prokázán v roce 1994 v obci Bílá v CHKO Beskydy. Od té doby se tyto šelmy v oblasti Beskyd vyskytují pravidelně, i když na rozdíl od rysů stále poměrně vzácně. Při svých toulkách se mohou dostat i do podhorské krajiny, kde jejich výskyt lidé nepředpokládají. Vlk je totiž velmi přizpůsobivý – jeho původní prostředí tvořila široká škála biotopů od arktické tundry, přes lesy všeho druhu, po stepi a lesostepi v jižní Evropě.

Projekt Domů přírody v České republice, jehož realizátorem je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, si klade za cíl vybudovat ve vybraných chráněných územích moderní informační střediska. V posledních letech pracovníci agentury uskutečnili několik cest s cílem seznámit se jak s výstavbou, tak i s provozem takovýchto zařízení. V září loňského roku to byla cesta do Švédska.

V letech 2003 až 2005 jsem pracoval na realizaci projektu, který byl zaměřen na zvyšování povědomí o soustavě Natura 2000. Jeho hlavními součástmi bylo značení místních výrobků v územích Natura 2000 a ekologická výchova. Značení regionálních produktů si nekladlo za cíl nahrazovat žádné dosud zavedené certifikáty (např. kvality, ekologické šetrnosti), jeho hlavním smyslem bylo a je zdůraznění a garance původu výrobků ve velkoplošném chráněném území. I přes prvotní nezájem se podařilo vybudovat systém regionálních značek, které dnes používá 24 regionů po celé republice.

Vaněk S.: Altiplano in Bolivia –A Region of Hard Life

In Bolivia, both life-form and habitat diversity includes Amazonian lowlands as well as the high Andes, cloud forests (yungas) as well as the puna, a high elevation montane grassland.

Bolivijské altiplano

- kraj drsného života

Pestrost životních forem a prostředí jakoby se v Bolívii utrhla z řetězu. Sahá od amazonských nížin po andské velehory, z dusného pralesa po dechberoucí punu. Nedostupnost mnoha unikátních oblastí zůstává skvělým nástrojem jejich ochrany. Zatím. Návštěvnost sice stoupá, ale poutníka trochu překvapí, že v řídkých příbytcích chladného altiplana zcela chybí izolace i topení. Navíc k charakteru krajiny patří prašné silnice průjezdné jen terénními vozy, a to pouze po část roku. Bolívie však nespoléhá jen na tuto přirozenou ochranu a o národní parky, rezervace a další chráněná území pečuje. Stačí nahlédnout na stránky SERNAP – Servicio Nacional de Areas Protegidas.

Obrázky z jihozápadní Číny

- ochrana přírody v Říši středu

Čína je zemí mnoha nej. Rozlohou je sice až čtvrtá největší, ale pokud jde o počet obyvatel, jednoznačně vede a první místo zřejmě brzy obsadí, i pokud jde o absolutní velikost hospodářství vyjádřenou hrubým domácím produktem. Přímo před očima se mění z rozvojové země v planetární velmoc, protože tempo výstavby celých městských čtvrtí, dálnic a železnic nemá jinde obdobu. Zvedá se i životní úroveň obyvatel, ale ruku v ruce s tím jde zvyšující se tlak na zbývající přírodu, která samozřejmě trpí. Při naší loňské cestě do této země jsme ale měli možnost nahlédnout trošku pod pokličku zpravodajských klišé a na několika příkladech se přesvědčit, že to s tamní ochranou přírody není vždy úplně špatné.

Chráněná území v jižní a východní Africe neproslavila ani tak krása tamější krajiny, jako pestrá a stále ještě početná společenstva volně žijících živočichů. Jména jako Serengeti, Masai Mara nebo Kruger dobře znají milovníci přírody doslova po celém světě. Oblast kolem řeky Tsavo v jihovýchodní Keni představuje z tohoto pohledu výjimku. Návštěvníkům může nabídnout nezapomenutelné scenérie, doplněné překvapivě pestrou mozaikou rozmanitého prostředí. Tsavo se ale do povědomí veřejnosti dostalo také díky zvířatům, i když nejdříve ne úplně žádoucím způsobem. 

Prestižní celoevropská Cena Natury 2000 je udělována za úspěchy v ochraně evropského přírodního dědictví v soustavě území Natura 2000.

Další z Domů přírody – tentokrát věnovaný CHKO Poodří, otevřeli v půli května hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

Propast Macocha patří k nejvýznamnějším krasovým jevům ve střední Evropě. Byla známa odnepaměti a její dno bylo v dřívějších dobách přístupné pouze shora, po lanech či žebřících.

Boubínský prales

Za druhou nejstarší pralesovitou rezervací v Čechách

Když lesmistr Josef John nastoupil v první polovině 19. století do revíru Zátoň (Sattawa), ležícího na Šumavě v jihozápadních Čechách, byl fascinován dosud zachovalými rozlohami šumavských pralesů.

Vážení čtenáři,

v době úspor ve veřejných rozpočtech, tedy i v ochraně přírody a krajiny, se téma vytváření ekologické sítě může zdát neaktuální. Je tomu ale právě naopak.

Ekologická síť je již dlouhodobě nedílnou součástí strategie ochrany přírody a krajiny ve většině vyspělých a v mnoha rozvojových zemích. Může mít nejrůznější názvy a být různě široce pojatá. V některých evropských státech je jedním ze základních nástrojů územní ochrany přírody1. V České republice je doposud často vnímána jako synonymum územního systému ekologické stability. To je však zúžený pohled. Ekologickou síť v ČR je třeba vnímat celostně – se segmenty všech úrovní z hlediska biogeografického významu, ekosystémových funkcí a intenzity ochrany a péče.

Snahy o vytvoření celoevropské ekologické infrastruktury se objevily již začátkem 90. let 20. století po zásadních politických, hospodářských a sociálních změnách, k nimž došlo v bývalých komunistických zemích střední a východní Evropy. Jejich iniciátorem byla zpočátku vláda Nizozemského království, podporovaná některými významnými mezinárodními nevládními organizacemi na ochranu životního prostředí, jako je Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) nebo Světový fond na ochranu přírody (WWF International).

Koncem dubna byl ministrem životního prostředí ČR Richardem Brabcem odvolán z funkce ředitele Národního parku Šumava Jiří Mánek. Nový konkurz na místo ředitele by měl být vyhlášen do jednoho roku. Dočasným ředitelem byl pověřen vedoucí Chráněné krajinné oblasti Šumava Pavel Hubený.

Cenu Josefa Vavrouška za rok 2012 obdrželi botanici a ekologové Ivana a Jan Willem Jongepierovi za přínos v teoretickém a zejména praktickém managementu lučních ekosystémů s vysokou biodiverzitou, za mimořádnou a dlouhodobou popularizační práci v oblasti ekologické výchovy v oblasti Bílých Karpat a v rámci celé ČR a za mezinárodní propagaci vědeckých i ochranářských výsledků.

Kůs E.: Ex situ or In situ? A Zoological Garden Dilemma in the 21st Century

The role of zoological gardens has changed drastically in recent years.

Ex situ, nebo in situ?

Dilema zoologických zahrad 21. století

Historie zoologických zahrad sahá do samých počátků lidské civilizace. Zvídavost a touha člověka objevovat a těšit se z krás přírody byly jedním z důvodů, proč člověk začal chovat různé druhy živočichů nejen pro obživu, ale i pro potěchu a poznání. Zoologické zahrady prošly dlouhým a složitým vývojem – od starověkých dvorů přes středověké zvěřince, renesanční menažerie plné živoucích kuriozit až po moderní zoologické zahrady přístupné všem občanům.

Číslo 2/2014

Číslo 3/2014 je již v prodeji.

 

FOTOGRAFICKÁ SOUTĚŽ - Nejlepší fotografie

JIŽ ZNÁME VÍTĚZE

fotografické soutěže
časopisu Ochrana přírody.

I. Krajina – 1. místo

Lukáš Vítek – Býkovický rybník

Býkovický rybník_L. Vítek

II Druhy – 1. místo

Tomáš Valenta - Rosnička

Rosnička_T. Valenta

Jména ostatních vítězů i jejich oceněné fotografie
najdete na stránce

Fotosoutěž Ochrany přírody 2010.

 Vítězům gratulujeme.