THE NATURE CONSERVATION
JOURNAL

Vítejte na stránkách časopisu Ochrana přírody.

Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

 Vážení přátelé, milí čtenáři, kolegové,

 

prosincové číslo našeho časopisu připomíná v pěkném článku Pavla Hubeného padesáté výročí jednoho z našich vůbec nejvýznamnějších chráněných území – chráněné krajinné oblasti Šumava. Vznikla v roce 1963 na ploše skoro sedmnácti set kilometrů čtverečních.

Hubený P.: The Šumava/Bohemian Forest Mts. Protected Landscape Area Fifty Years Old!

The Šumava/Bohemian Forest Mts. Protected Landscape Area (PLA) was established in 1963 due to efforts made by enthusiastic amateur nature conservationists forming an informal non-governmental organization.

Chráněná krajinná oblast Šumava žije dnes v koexistenci s národním parkem Šumava a zároveň i v jeho stínu. Vyhlášením národního parku v roce 1991 se stala jakýmsi jeho ochranným pásmem. Přesto spravuje některé nejcennější části Šumavy, jako jsou Královský hvozd s Černým a Čertovým jezerem a Boubín, které se do národního parku Šumava nedostaly. Přestože obě instituce chrání v podstatě shodné ekosystémy a podobnou krajinu, rozdílnost v jejich přístupech je zřetelná.

Zajíček P.: The Výpustek Cave Reveals its Secret

The first written references to the Výpustek Cave formed by underground activities of the Křtinský potok Brook had been made by quacks in the early 17th century.

Kolik proměn se podílelo na tvářnosti podzemních prostor jeskynního systému nedaleko Křtin ve střední části Moravského krasu! V prvopočátku to bylo dlouhodobé působení ponorného toku, který postupně modeloval a rozšiřoval pukliny ve vrstvách devonských vápenců. Později se přidala činnost člověka, která místy nevratně poznamenala podstatnou část krasového labyrintu. Jeskyně Výpustek, která dosud skrývá mnohá tajemství, otevírá své nitro a poskytuje široké možnosti poznání. Na návštěvníky veřejnosti zpřístupněné jeskyně čeká každým rokem něco nového.

Jeřábková L., Krása A. & Svoboda A.: Amphibians in Danger

In the Czech Republic, the occurrence of 21 amphibian species, in various extents threatened by extinction, is confirmed at present. The fact has resulted, inter alia, from their amphibious way of life.

Žáby, čolci a mloci představují specifickou skupinu, která je svým vývojem spjata se sladkovodním i suchozemským prostředím. Od počátku 80. let 20. století byl na celém světě postupně zaznamenáván pokles jejich početnosti, což vedlo ke zvýšení zájmu o tyto živočichy. Z hlediska dlouhodobého monitoringu biodiverzity se však jedná spíše o skupinu opomíjenou, což se odráží i v nedostupnosti dlouhodobých kvantitativních údajů. Obojživelníci přitom jsou – vzhledem ke svému způsobu života – velmi vhodnými indikátory změn životního prostředí a významnými likvidátory různého hmyzu a dalších bezobratlých živočichů, které považujeme za škůdce.

Pešout P.: The New Years Eve Decree – Eighty Years after its Issuing

In what is now the Czech Republic, territorial protection has had more than 150-year tradition.

Jedním z nejdůležitějších počinů v ochraně přírody v minulém století zůstává výnos tehdejšího Ministerstva školství a národní osvěty z 31. 12. 1933 (tzv. Silvestrovský výnos). Po dlouhá desetiletí byl uváděn jako akt, kterým byla zřízena řada přírodních rezervací. Zřizovacím výnosem však není, jde o soupis do té doby existujících chráněných území. To však nesnižuje přínos Silvestrovského výnosu pro uchování většiny dnešních nejvýznamnějších chráněných území.

Klečková L. & Birklen P.: Threatened Gravel Habitat Management in the Ostravice Site of European Importance

Gravel bars deposited by fast flowing uncanalized water courses are among the globally most threatened habitats.

V roce 2008 byl zahájen pětiletý projekt, jehož cílem bylo komplexní monitorování situace štěrkových biotopů v EVL Ostravice a vytvoření vhodného managementu pro tuto specifickou lokalitu. Článek o projektu byl publikován v časopise Ochrana přírody 63 (6): 6-7. Projekt, který přinesl řadu zajímavých výsledků, letos končí.

Ježková M.: The Common Raven – a Despicable Bird Species?

Common Raven (Corvus corax), also known as the Northern Raven attacks on grazing livestock, particularly cattle kept outside building throughout the whole year, has been more and more reported from the Czech Republic.

Krkavec velký (Corvus corax) je zvláště chráněný druh, který minulosti v ČR zcela vymizel, a jehož početnost od 70. let minulého století neustále narůstá (Šťastný et al. 2006). Narůst početnosti krkavce vzbuzuje u nás, ale i v jiných evropských státech obavy, a to zvláště u myslivecké veřejnosti a u chovatelů hospodářských zvířat.

Havelková S. & Zatloukal P.: Civil Society Organizations Dissolving and Citizens Participation in Nature Conservation in the Czech Republic

On January 1, 2014, the new Civil Code and other related acts will come into force in the Czech Republic.

Zánik občanských sdružení

a účast občanů na ochraně přírody

Zákon o ochraně přírody a krajiny v § 70 upravuje účast občanů na ochraně přírody a krajiny prostřednictvím občanských sdružení. Ta mají právo za podmínek zákonem stanovených požadovat od příslušných orgánů státní správy informace a případně se zúčastnit rozhodovacích procesů, v nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. V důsledku rekodifikace soukromého práva však k 1. 1. 2014 všechna občanská sdružení zanikají. Na tuto změnu zákon o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) nezareagoval. Autoři v tomto článku uvádějí několik úvah o účasti občanů na rozhodovacích procesech, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny po zániku občanských sdružení.

Havelková S. & Šedina P.: Hunting and Fishing Rights in Specially Protected Areas

The article deals with legal nature conservation and landscape protection provisions in Specially Protected Areas (SPAs) related to hunting and fishing rights.

Vztahy mezi ochranou přírody a myslivostí, resp. mezi ochránci přírody a myslivci, jsou dlouhodobě vnímány jako konfliktní. Ani vzájemné vztahy právní úpravy obou oblastí nejsou vždy zcela jednoznačné, byť novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) z konce roku 2009 některé vztahy a problémy kompetencí vyjasnila. Cílem tohoto článku není řešit veškeré vazby právní úpravy ochrany přírody a krajiny a myslivosti, nýbrž pouze shrnout úpravu týkající se myslivosti ve zvláště chráněných územích. Zároveň článek pojednává o regulaci výkonu práva rybářství ve zvláště chráněných územích, protože tato úprava je podle ZOPK shodná.

Kosejk J.: Will the New Decree Contribute to Woody Plants Protection?

The decree on the protection of woody plants and on issuing permits for cutting them down had been issued by the Ministry of the Environment of the Czech Republic (MoE CR) in late June 2013.

Přispěje nová vyhláška

k ochraně dřevin?

S účinností od 15. 7. 2013 vydalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) koncem června 2013 dlouho připravovanou vyhlášku č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Oproti dřívějšímu stavu vymezuje některé pojmy a upravuje nedovolené zásahy do dřevin, velikost a charakteristiku dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení, náležitosti žádosti o povolování kácení dřevin a oznámení o kácení dřevin a upřesňuje období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí. Z dosavadních ohlasů je patrné, že většina odborné veřejnosti se shoduje v tom, že se nová vyhláška nepovedla.

Chobot K.: A Report on Habitat and Species Conservation Status for the Second Time – Assessment Report under the Habitats Directive

Assessment reports are a document assessing the conservation status in species and types of natural habitats of the European Union interest, i.e. those listed in Annex and Annex I to the European Unions Habitats Directive every six years.

Zpráva o stavu biotopů a druhů podruhé:

Hodnotící zprávy podle směrnice o stanovištích II (2013)

Hodnotící zprávy podle směrnice o stanovištích jsou jedním z nejvýznamnějších výstupů sledování stavu biotopů a druhů. Členské státy EU je podávají jednou za šest let. Poprvé se tak stalo v roce 2007, letos podruhé. Česká republika tak v obou případech učinila mezi prvními. Výsledky rozsáhlého sběru dat na celostátní úrovni přispívají k tvorbě jednoho z nejkompletnějších datových zdrojů o druhové rozmanitosti v evropském měřítku.

Vrška T. & Král K.: The Žofín Primeval Forest Goes Out into the World

The Žofín Primeval Forest in the Novohradské hory/Nové Hrady Mts. in South Bohemia is the oldest primeval forest-like protected area in the Czech Republic (since 1838).

Žofínský prales, naši nejstarší pralesovitou rezervaci (od 1838), bezpochyby není na stránkách Ochrany přírody nutno představovat. Zatímco jeho mladší, neméně významný bratr Boubínský prales (1858) je znám široké lesnické i ochranářské veřejnosti zejména v německy mluvících zemích (často pod alternativním názvem Kubani Urwald), Žofínský prales je mnohem šířeji znám např. ve Francii. Je-li to proto, že v něm tehdejší majitel hrabě Jiří L. Buquoy uskutečňoval myšlenky francouzského filozofa J. J. Rousseaua a chtěl zde zachovat „památník dob dávno minulých názornému požitku pravých přátel přírody“, už asi nezjistíme. Současnost však nabízí ještě další důvod pro jeho mezinárodní význam. V roce 2013 byl po dvouletém hodnocení zařazen do světové reprezentativní sítě výzkumných ploch zaměřených na studium dynamiky přirozených lesů a jejich projevů v globálním měřítku.

Hebelka J.: Lampenflora Removal and Eradication from the Moravský kras/Moravian Karst Show Caves

The author describes measures taken to remove and to eradicate lampenflora (a community consisting of various lower plant species occurring in close or remote proximity to artificial light sources, e.g. lamps) in four show caves in the Moravský Kras/Moravian Karst.

Likvidace lampenflory

v jeskyních Moravského krasu

Ve veřejnosti přístupných jeskyních s elektrickým osvětlením se na celém světě setkáváme s problémem výskytu a rozšiřování různých druhů převážně nižších rostlin v okolí osvětlovacích těles. Jedná se zejména o řasy, sinice, mechorosty, kapradiny a výjimečně o semenné rostliny. Porosty lampenflory mění habitus krápníkové výzdoby a produkují huminové kyseliny, které mohou tuto výzdobu nenávratně poškodit.

Bobek M.: The Way towards the Wandering Bus – The Prague Zoo Helps to Protect (Not only) Western Lowland Gorillas

In the article, Miroslav Bobek, the Prague Zoo Director describes activities conducted by the zoological garden in Central Africa aiming at Western lowland gorilla protection and tropical rainforest conservation.

Cesta k Toulavému autobusu

Zoo Praha pomáhá chránit (nejen) gorily nížinné

Pět tisíc kilometrů od vchodu do svého areálu provozuje Zoo Praha Toulavý autobus. Jeho základna se nachází v kamerunském městečku Somalomo u vstupu do biosférické rezervace Dja, na své cesty však vyjíždí z různých vesnic v okolí této rezervace. Se školními dětmi a jejich doprovodem pak míří do záchranných stanic pro primáty – do Mefou a do Limbe. Projekt je vyvrcholením dosavadních snah pražské zoo o ochranu goril nížinných a jejich prostředí ve střední Africe.

Stejskal J.: How Online Social Networking Services Can Be Used for Nature Conservation

The author analyses the power and impacts of online social networking services and he advices how the tools can be handled for nature conservation aims.

Možná jste si před lety kladli otázku, zda je opravdu nutné zakládat pro vaši organizaci internetové stránky. U institucí, které se snaží o širší společenský dopad, jde dnes v podstatě o nezbytnost. Podobná otázka visí ve vzduchu i v souvislosti se sociálními sítěmi.

Bureš J.: The Lužnice River – a River Axis of the Třeboň Basin Protected Landscape Area and an Important Natural and Tourist Phenomenon

The Lužnice River flows through the Třeboň Basin and its Protected Landscape Area (PLA) northward, being a natural axis of the region.

Lužnice – říční osa CHKO Třeboňsko

a významný přírodní i turistický fenomén

Lužnice patří k nejoblíbenějším vodáckým řekám v České republice, Mezi ostatními řekami má zvláštní postavení, protože je považována za kolébku českého vodáctví. Tato skutečnost klade velké nároky na orgány ochrany přírody, jejichž hlavním cílem je zde zachování biologických i krajinotvorných funkcí řeky a maximální eliminace negativních vlivů působících na kvalitu vodního prostředí i biotopy na ně vázané při využití rekreačního potenciálu toku. Téměř celý úsek přírodního toku Lužnice na území CHKO Třeboňsko je dnes chráněn soustavou maloplošných chráněných území v kategoriích přírodní rezervace (PR) a národní přírodní rezervace (NPR), přesto i nejcennější biotopy jsou z velké části zpřístupněny pro širokou veřejnost.

Dva nejčastější přívlastky přidávané k názvu ostrova naznačují, že  Bonaire je mnohem více než jen pouhý ostrůvek v Karibiku. Milovníky podmořského světa nenechá chladnými často používané označení, že je jedním z nejlepších míst k potápění na světě. Ještě zajímavější je skutečnost, že si získal uznávanou pověst nejekologičtějšího přístupu k ochraně přírody v celé karibské oblasti.

Flousek J., Jandová L., Chlapek J., Hošek M. & Kašpar J.: The Tusheti Area – The Edge of the World on Europes Frontiers

For the first time in Czech nature conservation history, the Nature Conservation Agency of the Czech Republic in co-operation with the Krkonoše/Giant Mts.

Česká ochrana přírody se poprvé zapojila do rozvojového projektu. Naše zkušenosti ze střední Evropy předáváme vzdálené zemi, která se rozprostírá od břehů Černého moře až po pětitisícové vrcholy Kavkazu. Sakartvelo, jak ji nazývají Gruzínci, je dosud nepříliš poškozeným přírodním klenotem, ale i jednou z nejstarších kolébek zemědělství. Právě do těchto míst směřujeme v rámci rozvojové spolupráce naši podporu.

Plesník J.: Vilm – An Isle Which Was and Somewhat Was Not

The Isle of Vilm is a marvellous example of the North German coastal landscape, situated near the Island of Rügen and extending over 2.5 km with a size of 94 hectares.

Vilm

– ostrov, který byl a tak trochu vlastně nebyl

Na mapách vydaných před rokem 1990 jej budete hledat jen s obtížemi. Pokud se vám to přece jen podaří, pravděpodobně bude chybět jeho název. Řeč je o ostrově či spíše ostrůvku Vilm, který leží nedaleko jižního pobřeží největšího německého ostrova Rujány oblíbeného cíle letních dovolenkářů z bývalého Československa.

Celkem deset workshopů na šest vybraných témat proběhlo v loňském a letošním roce v rámci projektu Rozvoj environmentální gramotnosti odborné i laické veřejnosti, zařazeného do operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Příroda a krajina Moravskoslezského kraje

– kniha pro všechny čtenáře

Publikace Příroda a krajina Moravskoslezského kraje je součástí rozsáhlého projektu Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko programu LIFE+, jehož jedním z partnerů je i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Publikace vyšla v rámci odborné řady publikací vydávaných o Šumavě, dokumentujících vznik, vývoj a přírodní fenomény za padesát let její ochrany. Vydavatelem je Správa NP a CHKO Šumava ve Vimperku, rozsah čítá 223 stran. V autorském kolektivu působili Mgr. P. Hubený (editor), Dipl. Ing. P. Bečka, RNDr. I. Bufková, Ph.D., Ing. V. Čada, RNDr. J. Hofmeister, Ing. J. Majer, Ing. D. Půbal a doc. Ing. M. Svoboda.

Boubínský prales

Za druhou nejstarší pralesovitou rezervací v Čechách

Když lesmistr Josef John nastoupil v první polovině 19. století do revíru Zátoň (Sattawa), ležícího na Šumavě v jihozápadních Čechách, byl fascinován dosud zachovalými rozlohami šumavských pralesů.

Vážení čtenáři,

v době úspor ve veřejných rozpočtech, tedy i v ochraně přírody a krajiny, se téma vytváření ekologické sítě může zdát neaktuální. Je tomu ale právě naopak.

Ekologická síť je již dlouhodobě nedílnou součástí strategie ochrany přírody a krajiny ve většině vyspělých a v mnoha rozvojových zemích. Může mít nejrůznější názvy a být různě široce pojatá. V některých evropských státech je jedním ze základních nástrojů územní ochrany přírody1. V České republice je doposud často vnímána jako synonymum územního systému ekologické stability. To je však zúžený pohled. Ekologickou síť v ČR je třeba vnímat celostně – se segmenty všech úrovní z hlediska biogeografického významu, ekosystémových funkcí a intenzity ochrany a péče.

Snahy o vytvoření celoevropské ekologické infrastruktury se objevily již začátkem 90. let 20. století po zásadních politických, hospodářských a sociálních změnách, k nimž došlo v bývalých komunistických zemích střední a východní Evropy. Jejich iniciátorem byla zpočátku vláda Nizozemského království, podporovaná některými významnými mezinárodními nevládními organizacemi na ochranu životního prostředí, jako je Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) nebo Světový fond na ochranu přírody (WWF International).

Cenu Josefa Vavrouška za rok 2012 obdrželi botanici a ekologové Ivana a Jan Willem Jongepierovi za přínos v teoretickém a zejména praktickém managementu lučních ekosystémů s vysokou biodiverzitou, za mimořádnou a dlouhodobou popularizační práci v oblasti ekologické výchovy v oblasti Bílých Karpat a v rámci celé ČR a za mezinárodní propagaci vědeckých i ochranářských výsledků.

Rozhovor s Petrem Gandalovičem

o ochraně přírody v Americe i u nás

Problematika životního prostředí je Petru Gandalovičovi blízká. Prakticky se s ní setkával v průběhu svého působení na řadě postů, ať už jako náměstek ministra životního prostředí v letech 1992–1994, na ministerských postech resortu místního rozvoje (2006–2007) a zemědělství (2007–2009) nebo jako primátor města Ústí nad Labem (2002–2006). Diplomatickou kariéru nastartoval jako vrchní ředitel na Ministerstvu zahraničí v roce 1994, později působil jako generální konzul ČR v New Yorku (1997–2002). Od roku 2011 je velvyslancem České republiky v USA. Pan velvyslanec poskytl rozhovor při příležitosti návštěvy delegace resortu Ministerstva životního prostředí v USA.

RNDr. Jan Pretel, CSc. se v uplynulých dvaceti letech aktivně věnuje problematice klimatické změny a do roku 2012 vedl stejnojmenné oddělení v Českém hydrometeorologickém ústavu. V letech 1996–2009 zastupoval ČR v Mezivládním panelu OSN o klimatické změně (IPCC) a v letech 1997–2002 byl i členem jeho výboru. Řadu let na tomto tématu spolupracoval i s Ministerstvem životního prostředí. V současnosti je vědeckým tajemníkem Českého hydrometeorologického ústavu.

Kůs E.: Ex situ or In situ? A Zoological Garden Dilemma in the 21st Century

The role of zoological gardens has changed drastically in recent years.

Ex situ, nebo in situ?

Dilema zoologických zahrad 21. století

Historie zoologických zahrad sahá do samých počátků lidské civilizace. Zvídavost a touha člověka objevovat a těšit se z krás přírody byly jedním z důvodů, proč člověk začal chovat různé druhy živočichů nejen pro obživu, ale i pro potěchu a poznání. Zoologické zahrady prošly dlouhým a složitým vývojem – od starověkých dvorů přes středověké zvěřince, renesanční menažerie plné živoucích kuriozit až po moderní zoologické zahrady přístupné všem občanům.

Číslo 6/2013

Číslo 6/2013 je již v prodeji.

 

FOTOGRAFICKÁ SOUTĚŽ - Nejlepší fotografie

JIŽ ZNÁME VÍTĚZE

fotografické soutěže
časopisu Ochrana přírody.

I. Krajina – 1. místo

Lukáš Vítek – Býkovický rybník

Býkovický rybník_L. Vítek

II Druhy – 1. místo

Tomáš Valenta - Rosnička

Rosnička_T. Valenta

Jména ostatních vítězů i jejich oceněné fotografie
najdete na stránce

Fotosoutěž Ochrany přírody 2010.

 Vítězům gratulujeme.