Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Z naší přírody

Přežijí krkonošští tetřívci rok 2040?

Z naší přírody

Autor: Jiří Flousek

Přežijí krkonošští tetřívci rok 2040?

V České republice patrně není ohroženějšího druhu nad tetřívka obecného. Hnízdí u nás celá řada ptáků, kteří také čelí nemalým problémům a jejichž početnost je výrazně nižší než u tetřívka, např. sýček obecný nebo raroh velký. Pro své přežití v naší republice ale mají nezanedbatelnou výhodu – v krajině dokážou přeletět desítky či stovky kilometrů, mají tak alespoň nějakou šanci si v blízkém či vzdálenějším okolí dohledat vhodná hnízdiště či nové partnery, a hlavně… jsou v „doletové“ vzdálenosti od svých příbuzných v sousedních státech.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Albis – Bílá řeka:  Labe jako středoevropský fenomén

Z naší přírody

Autor: Handrij Härtel

Albis – Bílá řeka:  Labe jako středoevropský fenomén

Římané nazývali řeku Labe Albis, bílá řeka, patrně díky rozsáhlým světlým písčitým plážím, ve kterých řeka tehdy mohla volně měnit svůj tok. Od té doby již uplynulo v řece Labi hodně vody a leckde se řeka výrazně změnila. Ve středoevropských podmínkách však platí Labe stále za výjimečnou řeku.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

10 let od objevu největšího zimoviště  netopýra hvízdavého na území České republiky

Z naší přírody

Autor: Vladimír Hanzal, Karel Kříž

10 let od objevu největšího zimoviště  netopýra hvízdavého na území České republiky

Rod Pipistrellus je na území České republiky zastoupen čtyřmi druhy. Přestože v posledních letech narůstá počet nových údajů o výskytu netopýra nejmenšího (Pipistrellus pygmaeus) a netopýra parkového (Pipistrellus nathusii), zůstává naším nejrozšířenějším druhem netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus). Posledním zástupcem rodu je pak netopýr jižní (Pipistrellus kuhlii), jehož výskyt byl na území České republiky prokázán teprve nedávno (2007) a jeho nálezy jsou stále vzácné. Údaje o výskytu všech uvedených druhů však pocházejí převážně z léta a z období podzimních migrací. Nečekané překvapení tak způsobil v roce 2010 nález masového zimoviště n. hvízdavého v obtokovém kanálu vodního díla Slapy.

Ochrana přírody 1/2019 19. 2. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Příspěvek k poznání vodních a mokřadních rostlin v západní části CHKO Lužické hory

Z naší přírody

Autor: Jan Rydlo

Příspěvek k poznání vodních a mokřadních rostlin v západní části CHKO Lužické hory

Vodní a mokřadní rostliny jsou velmi významnou skupinou organismů, která bývá bohužel velkou částí botaniků i dalších přírodovědců značně opomíjena. Mnoho oblastí je kvůli tomu z hlediska vodních rostlin velmi málo prozkoumáno. Vodní rostliny jsou přitom velmi důležitým bioindikátorem kvality a čistoty vody a indikátorem množství živin v ní rozpuštěných. Mnoho druhů vodních rostlin v minulosti vymizelo nebo je v současnosti na ústupu, zvláště kvůli změnám hospodaření a vodních poměrů v krajině. Na výskyt těchto rostlin se zaměřil výzkum v západní části Lužických hor.

Ochrana přírody 1/2019 18. 2. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Nálezová databáze ochrany přírody otevřena veřejnosti

Z naší přírody

autoři: Karel Chobot, Zdeněk Kučera, Petr Duda, Jan Zárybnický

Nálezová databáze ochrany přírody otevřena veřejnosti

Poslední článek k danému tématu v Ochraně přírody (6/2012) nesl název Nálezová databáze ochrany přírody a služby veřejnosti. Popisoval veřejné karty druhů, síťové mapy rozšíření a otevřené číselníky. Tento text je vlastně jeho pokračováním, otevření databáze veřejnosti totiž v současnosti dosahuje svého maxima. Od vydání předchozího textu v roce 2012 se otevření databáze posunulo na další úroveň. Od října roku 2017 byla otevřena vlastní nálezová data u neohrožených a nechráněných druhů. Nyní nastává dlouho očekávané maximální otevření, neveřejné zůstanou pouze citlivé údaje.

Ochrana přírody 6/2018 19. 12. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Pastarček dlouholistý moravský  – vzácný československý endemit?

Z naší přírody

Autor: Eliška Blažejová, Karel Fajmon, Alena Šuráňová

Pastarček dlouholistý moravský  – vzácný československý endemit?

Pastarček dlouholistý moravský byl popsán v roce 1979 ze severní části Bílých Karpat botanikem Josefem Holubem. Areál poddruhu je omezen na několik lokalit v České republice a na Slovensku. Patří mezi kriticky ohrožené zvláště chráněné druhy České republiky a rovněž mezi evropsky chráněné druhy. Ohrožený a zákonem chráněný je i na Slovensku. Jak v České republice, tak na Slovensku lokalit i početnosti populací tohoto pastarčku za poslední století citelně ubylo. Proto je zachování jeho populací v moravských Bílých Karpatech zásadní také pro celosvětové přežití tohoto poddruhu.

Ochrana přírody 6/2018 16. 12. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Hlavní příčiny ohrožení  raka kamenáče na území ČR

Z naší přírody

Autor: David Fischer, Pavel Vlach

Hlavní příčiny ohrožení  raka kamenáče na území ČR

V roce 2018 se rak kamenáč ocitl ve „vybrané“ společnosti druhů, které jsme svou činností přivedli do situace, kdy balancují na pomyslné hraně propasti. Tuto skutečnost nezvrátil ani fakt, že se jedná o živočicha požívajícího dle naší legislativy maximální možné ochrany (dle vyhlášky 395/1992 Sb. figuruje v kategorii kriticky ohrožený, do stejné kategorie je zařazen i v národním červeném seznamu – Vlach et Fischer 2017). Podstatná část naší populace je navíc chráněna i formou vyhlášení evropsky významných lokalit. Ohrožení tohoto taxonu přesto dosáhlo takového významu, že v roce 2018 byly zahájeny práce na přípravě oficiálního záchranného programu.

Ochrana přírody 6/2018 16. 12. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Dantovo peklo, jeden z pólů  nedostupnosti v Moravském krasu

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Dantovo peklo, jeden z pólů  nedostupnosti v Moravském krasu

V naší největší krasové oblasti – Moravském krasu – je evidováno 1132 jeskyní, včetně dvou nejdelších jeskynních systémů. Přesto je zde ještě mnoho bílých míst; dosud neobjevených jeskyní, propastí nebo částí jeskyní již známých. Takové místo se nachází i pod předělem mezi Pustým a Suchým žlebem. Generace badatelů tuší, že se tu nachází volné prostory mezi propastí Macochou a Kateřinskou jeskyní. Klíčem k objevům by mohl být i dosud nepřekonaný zával na konci Kateřinské jeskyně „Dantovo peklo“.

Ochrana přírody 5/2018 21. 10. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Památné stromy – dřeviny  mimořádného významu

Z naší přírody

Autor: Libor Sedláček

Památné stromy – dřeviny  mimořádného významu

Mimořádně hodnotné stromy, jejich skupiny a stromořadí jsou v České republice chráněny nástrojem zvláštní ochrany přírody v kategorii památných stromů/památného stromu. I když zákon nedefinuje konkrétní hodnoty, kterými památný strom musí vynikat, v praxi se lze často setkat s mylným přesvědčením, že památný strom je vázaný výhradně na vysoký věk a nadstandardní vzrůst dřeviny. I když tyto atributy hrají prim, zdaleka nepředstavují jediné hodnoty, pro které se památné stromy vyhlašují.

Ochrana přírody 5/2018 21. 10. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Desáté výročí zpřístupnění  jeskyně Výpustek pro veřejnost

Z naší přírody

Autor: Robert Dvořáček

Desáté výročí zpřístupnění  jeskyně Výpustek pro veřejnost

Využívání veřejnosti zpřístupněných jeskyní je nedílnou součástí turistiky. Tento fenomén přírody je využíván nejen v oblasti rekreace a odpočinku, ale také v oblasti poznávací či vzdělávací. Na území Moravského krasu o rozloze kolem 90 km2 se nachází více než 1200 jeskyní, z nichž je pět veřejnosti přístupných. Tou pátou se stala v březnu 2008 jeskyně Výpustek, ve které se návštěvníci seznamují s dlouhou, bohatou a zároveň pohnutou historií tohoto významného jeskynního systému a obdivují jeho přínos vědě zvané paleontologie.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf