Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Z naší přírody

Polní cesty – ostrůvky biodiverzity uvnitř zemědělské pouště na příkladu CHKO Pálava

Z naší přírody

Autor: Pavel Dedek

Polní cesty – ostrůvky biodiverzity uvnitř zemědělské pouště na příkladu CHKO Pálava

Dopady industrializovaného zemědělství na biodiverzitu a „kondici“ krajiny jsou v současnosti častým tématem diskusí odborníků různých vědeckých odvětví a živě se o problematiku zajímají také média a veřejnost, zejména v souvislosti se suchem a obecně se schopností naší krajiny zadržovat to málo vláhy, kterou nás příroda v posledních letech obdařuje. Tento příspěvek se ovšem nebude zabývat lány řepky a kukuřice, ale tím, co jednotlivé bloky intenzivně obhospodařovaných polí odděluje (nebo by alespoň mělo oddělovat) – stále vzácnějšími polními cestami.

Ochrana přírody 5/2019 24. 10. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Sloupsko-šošůvské jeskyně,  unikátní přírodní i kulturní fenomén

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Sloupsko-šošůvské jeskyně,  unikátní přírodní i kulturní fenomén

Části podzemního krasového labyrintu u poutního místa Sloup v Moravském krasu byly známy od nepaměti. Sloužily jako útočiště pleistocenních zvířat a sídliště pravěkých lidí. Od 17. století se jeskyně vytvořené ponorným tokem Sloupského potoka stávaly předmětem zájmu učenců a badatelů. Dnes jsou nejdelší veřejnosti zpřístupněnou jeskyní v České republice a zároveň součástí nejrozsáhlejšího jeskynního systému u nás.

Ochrana přírody 5/2019 24. 10. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

70 let od objevení Hlinitých jeskyní

Z naší přírody

Autor: Martin Koudelka

70 let od objevení Hlinitých jeskyní

Hlinité jeskyně tvoří nejsouvislejší známou část nižšího, tzv. středního patra Javoříčských jeskyní. Na rozdíl od horní úrovně chodeb, tedy vlastních Javoříčských jeskyní a později objevených jeskyní Míru, nebyla Hlinitým jeskyním doposud věnována náležitá pozornost. Tato úroveň horizontálních chodeb leží asi o 25 metrů níže než velké, krápníky vyzdobené prostory, částečně zpřístupněné veřejnosti. Hlinité jeskyně byly objeveny přesně před sedmdesáti lety a od objevení vždy byly tak trochu stranou zájmu. Nelze se divit. Lze se do nich jen obtížně a namáhavě dostat úzkými puklinovými propastmi z horního patra Javoříčských jeskyní nebo těsnými plazivkami s periodicky zaplavovaným průlezem zvaným Vanička z jeskyně Ve stráni.

Ochrana přírody 4/2019 29. 8. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Půl století CHKO Jeseníky  aneb Jesenické proměny

Z naší přírody

Autor: Vít Slezák, Radek Štencl, Miroslav Havira

Půl století CHKO Jeseníky  aneb Jesenické proměny

Chráněná krajinná oblast Hrubého Jeseníku. Ano, tak se měla původně dnešní CHKO Jeseníky jmenovat. Nakonec však byl název změněn. Změnil se nejenom název, ale mění se i jesenická příroda a krajina a také přístup člověka k ní. Rovněž samotná ochrana přírody zastoupená správou CHKO prodělala několik změn, které však jen odrážely celospolečenské změny ve společnosti. Není bez zajímavosti, že autorem koncepce vyhlášení CHKO Jeseníky – a vlastně i autorem hranic – je sochař a malíř Vilém Kocych. Tehdy byla ochrana přírody hodně o pocitovém vnímání. Ne že by lidé neznali přírodovědné a biologické hodnoty oblasti, ale např. z oboru zoologie stačila v důvodové zprávě k vyhlášení CHKO jedna věta: „V živočišných druzích nejvýznamnější skupinu tvoří bohatství lovné zvěře.“

Ochrana přírody 4/2019 29. 8. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Moravský kras – nejstarší a nejmladší CHKO na Moravě

Z naší přírody

Autor: Leoš Štefka

Moravský kras – nejstarší a nejmladší CHKO na Moravě

Po půlnoci z neděle 31. 3. na pondělí 1. 4. 2019 se Moravský kras stal z nejstarší chráněné krajinné oblasti (CHKO) na Moravě nejmladší CHKO (podle data právního předpisu). 1. 4. 2019 nabylo účinnost nařízení vlády č. 83/2019 Sb., kterým byl Moravský kras nově vyhlášen CHKO.

Ochrana přírody 3/2019 22. 6. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Místa pro přírodu

Z naší přírody

Autor: Jan Moravec

Místa pro přírodu

V České republice je řada míst s výskytem zvláště chráněných druhů se zachovalými biotopy či jinak zajímavých z hlediska ochrany přírody, které však z různých důvodů stojí mimo síť maloplošných zvláště chráněných území. Mimo jiné i proto, že stát „z moci úřední“ nemůže chránit všechno. Zde pak nastupuje iniciativa vlastníků a zejména různých neziskových subjektů, které se na vyhledávání a ochranu takovýchto lokalit specializují (nejčastěji tzv. pozemkových spolků).

Ochrana přírody 3/2019 22. 6. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Přežijí krkonošští tetřívci rok 2040?

Z naší přírody

Autor: Jiří Flousek

Přežijí krkonošští tetřívci rok 2040?

V České republice patrně není ohroženějšího druhu nad tetřívka obecného. Hnízdí u nás celá řada ptáků, kteří také čelí nemalým problémům a jejichž početnost je výrazně nižší než u tetřívka, např. sýček obecný nebo raroh velký. Pro své přežití v naší republice ale mají nezanedbatelnou výhodu – v krajině dokážou přeletět desítky či stovky kilometrů, mají tak alespoň nějakou šanci si v blízkém či vzdálenějším okolí dohledat vhodná hnízdiště či nové partnery, a hlavně… jsou v „doletové“ vzdálenosti od svých příbuzných v sousedních státech.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Albis – Bílá řeka:  Labe jako středoevropský fenomén

Z naší přírody

Autor: Handrij Härtel

Albis – Bílá řeka:  Labe jako středoevropský fenomén

Římané nazývali řeku Labe Albis, bílá řeka, patrně díky rozsáhlým světlým písčitým plážím, ve kterých řeka tehdy mohla volně měnit svůj tok. Od té doby již uplynulo v řece Labi hodně vody a leckde se řeka výrazně změnila. Ve středoevropských podmínkách však platí Labe stále za výjimečnou řeku.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

10 let od objevu největšího zimoviště  netopýra hvízdavého na území České republiky

Z naší přírody

Autor: Vladimír Hanzal, Karel Kříž

10 let od objevu největšího zimoviště  netopýra hvízdavého na území České republiky

Rod Pipistrellus je na území České republiky zastoupen čtyřmi druhy. Přestože v posledních letech narůstá počet nových údajů o výskytu netopýra nejmenšího (Pipistrellus pygmaeus) a netopýra parkového (Pipistrellus nathusii), zůstává naším nejrozšířenějším druhem netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus). Posledním zástupcem rodu je pak netopýr jižní (Pipistrellus kuhlii), jehož výskyt byl na území České republiky prokázán teprve nedávno (2007) a jeho nálezy jsou stále vzácné. Údaje o výskytu všech uvedených druhů však pocházejí převážně z léta a z období podzimních migrací. Nečekané překvapení tak způsobil v roce 2010 nález masového zimoviště n. hvízdavého v obtokovém kanálu vodního díla Slapy.

Ochrana přírody 1/2019 19. 2. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Příspěvek k poznání vodních a mokřadních rostlin v západní části CHKO Lužické hory

Z naší přírody

Autor: Jan Rydlo

Příspěvek k poznání vodních a mokřadních rostlin v západní části CHKO Lužické hory

Vodní a mokřadní rostliny jsou velmi významnou skupinou organismů, která bývá bohužel velkou částí botaniků i dalších přírodovědců značně opomíjena. Mnoho oblastí je kvůli tomu z hlediska vodních rostlin velmi málo prozkoumáno. Vodní rostliny jsou přitom velmi důležitým bioindikátorem kvality a čistoty vody a indikátorem množství živin v ní rozpuštěných. Mnoho druhů vodních rostlin v minulosti vymizelo nebo je v současnosti na ústupu, zvláště kvůli změnám hospodaření a vodních poměrů v krajině. Na výskyt těchto rostlin se zaměřil výzkum v západní části Lužických hor.

Ochrana přírody 1/2019 18. 2. 2019 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf