Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Z naší přírody

Desáté výročí zpřístupnění  jeskyně Výpustek pro veřejnost

Z naší přírody

Autor: Robert Dvořáček

Desáté výročí zpřístupnění  jeskyně Výpustek pro veřejnost

Využívání veřejnosti zpřístupněných jeskyní je nedílnou součástí turistiky. Tento fenomén přírody je využíván nejen v oblasti rekreace a odpočinku, ale také v oblasti poznávací či vzdělávací. Na území Moravského krasu o rozloze kolem 90 km2 se nachází více než 1200 jeskyní, z nichž je pět veřejnosti přístupných. Tou pátou se stala v březnu 2008 jeskyně Výpustek, ve které se návštěvníci seznamují s dlouhou, bohatou a zároveň pohnutou historií tohoto významného jeskynního systému a obdivují jeho přínos vědě zvané paleontologie.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Stále mizející polní plevele

Z naší přírody

Autor: Michal Štefánek

Stále mizející polní plevele

V šedesát let staré knize Deyla a Ušáka Plevele polí a zahrad (1956) nalezneme celou řadu poetických jmen plevelných rostlin – kravinec španělský, štětináč širolistý, šklebivec přímý, dejvorec velkoplodý, vochlice hřebenitá (též vochlice Venušin hřeben), sveřep stoklasa, vrabečnice roční, kokotice hubilen, chruplavník rolní, rohohlavec rovnorohý, myší ocásek nej-menší… Mnohé z těchto rostlin v naší flóře už nenajdeme, neboť z polí zcela zmizely. Co způsobilo jejich vymizení a jaká je, u dosud přítomných druhů, perspektiva jejich přežití?

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Mladečské jeskyně, naše nejstarší sídliště druhu Homo sapiens

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Mladečské jeskyně, naše nejstarší sídliště druhu Homo sapiens

Podzemní krasové dutiny pod vrchem Třesín byly v pravěku přístupné. Pak došlo v neznámé době k zavalení vchodů. Znovu objeveny byly až v 19. století. Lidé je navštěvovali a nacházeli zde kosti zvířat i lidí. Spolu s krápníky je prodávali na tržištích. Až od roku 1880 začaly v jeskyních u Mladče systematické archeologické a paleontologické výzkumy. V té době vznikla také první mapa tohoto labyrintu. V roce 1911 byly jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny veřejnosti. Teprve nedávné vědecké výzkumy dochovaných kosterních pozůstatků pravěkých lidí ukázaly mimořádný význam této lokality.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

404 m a dno stále nikde…

Z naší přírody

Autor: Jiří Šafář

404 m a dno stále nikde…

Hranický kras je nevelké území (přibližně 5,5 x 4 km) velkého významu. Tvoří ho devonské a spodno-karbonské vápence macošského a líšeňského sou-vrství uložené jižně a východně od města Hranice. Nejznámějšími krasovými jevy zde jsou na levém břehu Bečvy Zbrašovské aragonitové jeskyně a na pravém břehu v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic Hranická propast, která je vskutku velkou „dírou do světa“. Celkem je v Hranickém krasu zatím evidováno 29 jeskyní.

Ochrana přírody 2/2018 21. 4. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Nevyhnutelnost principu „3K“  v našich lesních rezervacích

Z naší přírody

Autor: Tomáš Vrška

Nevyhnutelnost principu „3K“  v našich lesních rezervacích

V letošním Roce českých pralesů si připomínáme výročí první deklarace ochrany pralesovitých porostů – Žofínského pralesa (1838) a Boubínského pralesa (1858), které i v celosvětovém měřítku patří k těm úplně nejstarším. S jejich ochranou a obecně s ochranou desítek dalších maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) pralesovitého charakteru bychom si měli připomenout i zásadní problém, resp. otázku: „Jakým způsobem je chceme dále chránit?“

Ochrana přírody 2/2018 21. 4. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Známé i neznámé pralesy Šumavy

Z naší přírody

Autor: Pavel Hubený

Známé i neznámé pralesy Šumavy

Před dvěma stoletími to byla země plná pralesů. Rostly na obrovských souvislých plochách. Některé nedotčené, jiné už pozměněné občasnou pastvou dobytka, smolařením či pálením dřevěného uhlí. Během 19. století byly pralesy téměř vymazány z map. Systematické a efektivní lesnické hospodaření se podle dobových záznamů rovnalo bezohledným těžbám. Snahy o snížení ročních těžeb plánované tehdejšími lesnickými experty nebyly vyslyšeny. Zdálo by se, že v té době pralesy zcela zmizely…

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory – 50 let

Z naší přírody

Autor: Jiří Hušek

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory – 50 let

Letošní rok je ve znamení „osmičkových“ výročí, která vesměs připomínají události s mimořádným významem pro život české společnosti. Rok 1968 je tak spojen s okupací vojsky Varšavské smlouvy a jen málokdo si jej spojí s jinou, velmi významnou skutečností. První leden 1968 je totiž dnem, kdy vešla v účinnost Vyhláška Ministerstva kultury a informací (č. 13853/67), kterou byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Jizerské hory. V letošním roce si proto tuto událost připomínáme již po padesáté.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Výročí bělokarpatských národek

Z naší přírody

Autor: Libor Ambrozek

Výročí bělokarpatských národek

Trojka patří mezi čísla s nejsilnější symbolikou.
Ani dobrý film by neměl mít víc než tři díly, ani atlet nemá víc než tři pokusy. Prostě do třetice všeho dobrého. Překračování této hranice je poněkud opovážlivé a vyžaduje dobré důvody. Lze se ovšem domnívat, že v případě představení nejcennějších chráněných území Bílých Karpat je tato podmínka splněna měrou vrchovatou.

Ochrana přírody 6/2017 28. 12. 2017 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Bělokarpatská zahrádka třicetiletá

Z naší přírody

autoři: Karel Fajmon, Tomáš E. Vondřejc

Bělokarpatská zahrádka třicetiletá

Národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem v Bílých Karpatech je jedním z nejvýstižnějších vyjádření myšlenky harmonického spolupůsobení přírody a člověka. Lidské a přírodní vlivy se tu na různých místech prolínají v rozličných vzájemných poměrech a podobách. I sám název odkazuje na zvláštní kulturně-přírodní prostředí, na němž se výrazně podílí člověk. Je až absurdní, jak jsou zde kulturní hodnoty, které stářím přesahují většinu českých architektonických památek, viditelné skrze jedinečnost a půvab drahocenné přírody tohoto území. Opěvované území o celkové rozloze 162 ha najdeme na západních úbočích kopce Háj (573 m) nad obcí Velká nad Veličkou, v nadmořské výšce 300–480 m n. m. Jako státní přírodní rezervace bylo vyhlášeno v roce 1987.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Hynutí jasanů a projekt podpory přirozených a přírodě blízkých lesů v NPR Ransko

Z naší přírody

autoři: Václav Hlaváč, Aneta Dvořáková

Hynutí jasanů a projekt podpory přirozených a přírodě blízkých lesů v NPR Ransko

Národní přírodní rezervace Ransko se nachází asi 1 km od města Ždírec nad Doubravou. Byla vyhlášena v roce 1997 a svojí rozlohou 695,4 ha představuje největší maloplošné zvláště chráněné území v CHKO Žďárské vrchy. V letech 2013 a 2014 zde bylo zaznamenáno rozsáhlé hynutí jasanů vlivem nákazy houbovým patogenem Hymenoscyphus fraxineus a následným plošným odumíráním celých porostních skupin. Orgány ochrany přírody a vlastníci tak stojí před těžkým úkolem situaci stabilizovat a zabezpečit tak příznivý stav předmětů ochrany NPR Ransko.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf