Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Jakub Šafránek

Havarijní shoz balvanu nad Gabrielinou stezkou v Českém Švýcarsku

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jakub Šafránek

Havarijní shoz balvanu nad Gabrielinou stezkou v Českém Švýcarsku

V úterý 27. června byl v brzkých ranních hodinách nad Gabrielinou stezkou vedoucí z Mezní Louky na Pravčickou bránu, v místě zvaném Lovecká trubka, shozen nebezpečný pískovcový balvan, který ohrožoval bezpečnost turistů na této trase.

Ochrana přírody 4/2017 27. 8. 2017 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Pravčická brána – nejsledovanější skalní brána

Výzkum a dokumentace

Autor: Jakub Šafránek

Pravčická brána – nejsledovanější skalní brána

Skalní brány na sebe odjakživa poutaly značnou pozornost. Některé skýtaly přístřeší a ochranu, jiné utvářely orientační body v krajině a některé mohly zdánlivě sloužit jako vstupní brány nebo průzory do jiných světů. Někdy jsou brány monumentální, jako bylo například nedávno zřícené Azurové okno na ostrově Gozo. Jindy jsou skoro zanedbatelné a jde spíše o skalní okna než brány, kterých je i v české krajině nepočítaně. Není tedy divu, že se o tyto skalní útvary člověk zajímal a že je důkladně zkoumal. A zkoumá i dnes. Asi nejznámější skalní branou v Česku je Pravčická brána, pojďme se na ni tedy podívat zblízka.

Ochrana přírody 4/2017 26. 8. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Monitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko

Výzkum a dokumentace

Autor: Jakub Šafránek

Monitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko

Svahové pohyby jsou přirozenou součástí Českosaského Švýcarska. Patří k nim zejména skalní řícení, která utvářela typickou krajinu této oblasti s útlými skalními věžemi a vysokými pískovcovými stěnami, tolik oblíbenou turisty i horolezci. Skalní řícení však mohou být velkou hrozbou pro obyvatele Labských pískovců i pro návštěvníky národního parku a je nutné se s tímto nebezpečím vypořádat. Proto existuje při Správě národního parku České Švýcarsko oddělení geologie – skalní četa, se sídlem v obci skalními říceními nejohroženější – ve Hřensku.

Ochrana přírody 1/2016 18. 4. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Skalní řícení v Českém Švýcarsku a jejich řešení

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jakub Šafránek

Skalní řícení v Českém Švýcarsku a jejich řešení

Českosaského Švýcarska je tvořena především křídovými pískovci, které byly vlivem eroze sníženy až o několik stovek metrů. Na začátku byla pískovcová deska, v jejímž podloží byly staré horniny porušené množstvím zlomů. Vlivem oživení podložních zlomů v průběhu saxonské tektoniky došlo k tektonickému porušení pískovcové desky. To se projevilo zejména vytvořením komplikované sítě puklin, vzniklé v závislosti na zlomové stavbě podloží. Typickým výsledkem tohoto procesu jsou kvádrové pískovce. Tektonický režim oblasti spolu s erozními činiteli utvářely fenomén krajiny labských pískovců. Typickými útvary takovéto krajiny jsou vysoké skalní stěny, skalní brány a branky, ale také hluboké rokle, soutěsky a kaňony. Údolí Labe je díky svému specifickému vývoji a geologické stavbě rizikové ke vznikání skalních řícení. Opakovaný výskyt skalních řícení je přirozený geologický proces, který na jedné straně zdejší krajinu obohacuje o její rozmanitost, na stranu druhou přestavuje velké ohrožení bezpečnosti obyvatel a návštěvníků.

Ochrana přírody 4/2015 12. 10. 2015 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf