Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Péče o přírodu a krajinu

190 let objevu Mladečských jeskyní

Péče o přírodu a krajinu

autorka: Drahomíra Coufalová

190 let objevu Mladečských jeskyní

Přijíždí-li se do CHKO Litovelské Pomoraví ze západu od Mohelnice, nebo z východu od Olomouce, vystupuje nad pravým břehem řeky Moravy nepřehlédnutelný, ve směru SZ–JV protažený, výrazný geomorfologický hřbet Třesín (345 m). Je největší vápencovou krou devonských vápenců Mladečského krasu. Již pouhý pohled na jeho strmý severní zlomový svah s vápencovými skalisky, prudce padající do údolí řeky Moravy je zcela jedinečný. Největší a nejvýznamnější přírodní bohatství však Třesín ukrývá ve svých hlubinách. Tvoří je rozsáhlý a členitý systém Mladečských jeskyní, jehož současná délka je 1250 m,
z toho je 380 m zpřístupněno pro veřejnost.

Ochrana přírody 5/2016 20. 12. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Výsledky částečné obnovy dvou jihomoravských slanisek a poznámky k péči

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Filip Lysák

Výsledky částečné obnovy dvou jihomoravských slanisek a poznámky k péči

Západně od Mikulova směrem k Dyji leží několik obcí v minulosti obklopených většími plochami pastvin. Bližší pohled na staré mapy dává v kontextu s historickými literárními prameny tušit, že z velké části šlo o slaniska. Výskyt slanomilné vegetace je větší či menší měrou doložen vědeckým bádáním z Březí, Dobrého Pole, Novosedel i Nového Přerova. Není to tak dávno, co tamní slaniska obsahovala biodiverzitu, o které si v ČR můžeme nechat už jenom zdát. Jaké procesy vedly k tak rozsáhlým změnám? Co ohrožuje biodiverzitu zbylých lokalit? Je vůbec možné zachovat alespoň tyto poslední enklávy? V reakci na tyto výzvy jsme se pustili do studia problematiky, pak do přípravy nevelkého projektu a na sklonku roku 2011 i do realizace revitalizačních zásahů. V roce 2015 proběhl průzkum a vyhodnocení, jehož výsledky jsou zde prezentovány.

Ochrana přírody 5/2016 20. 12. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Řízené vypalování porostů

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Pavel Pešout

Řízené vypalování porostů

Oheň byl součástí naší krajiny po mnoho tisíc let. V minulosti byl často používán při hospodaření – bezesporu ho lze považovat za nejstaršího pomocníka při správě pozemků. Dnes je úmyslné vypalování porostů u nás zakázáno. Přitom je zřejmé, že jeho využití je v některých případech odůvodnitelné. Jednoznačně u sekundárních vřesovišť, kde státní ochrana přírody potřebu pracovat s jejich cyklickým vypalováním prezentovala již v r. 1999. Proč dosud není vypalování až na experimenty využíváno a zda se tento stav změní, na to se snaží odpovědět tento příspěvek.

Ochrana přírody 5/2016 20. 12. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Hospodaření v lesích NPR Děvín v kontextu historických způsobů

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Vladan Riedl

Hospodaření v lesích NPR Děvín v kontextu historických způsobů

Kopec Děvín, nejsevernější část Pavlovských vrchů, patří mezi nejvyhledávanější místa v CHKO Pálava. Kromě jeho až mystického postavení v krajině si oblibu zasloužil pestrostí flóry a fauny, kterou na svých bedrech nese. Až doposud se návštěvníci zaměřovali především na květenu stepních lokalit, kde i průměrně zdatný botanik má problém všechny druhy správně pojmenovat.

Ochrana přírody 3/2016 4. 7. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Opravdu chceme hradit vodní toky v národních parcích?

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Václav Škarpich, Tomáš Galia, Jan Hradecký, Stanislav Ruman

Opravdu chceme hradit vodní toky v národních parcích?

Sucho posledních let vyvolává diskuse o adaptačních opatřeních. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka přichází s konceptem N-letých such, podobně jako v případě povodní. Hledáme nástroje, jak omezit vysychání krajiny, a zároveň ideální cestu pro naplňování směrnice o vodách v oblasti zlepšování hydromorfologického stavu našich toků. Lze tyto snahy skloubit, abychom v adaptačních opatřeních naopak nevytvářeli další protichůdné kroky, jež ve výsledku stav české krajiny dále zhorší?

Ochrana přírody 3/2016 4. 7. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Praktická opatření na podporu perlorodky

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Ivana Vaníčková, Bohumil  Dort, Michala  Kopečková

Praktická opatření na podporu perlorodky

Perlorodka říční, v minulosti ekonomicky významný druh, který se vyskytoval v mnoha vodních tocích a mlýnských náhonech ve statisícových koloniích. Dnes je to však druh se záchranným programem, jehož realizace je koordinována AOPK ČR. Kromě přímé početní podpory druhu záchranný program definuje rovněž okruhy péče o biotop. Co to znamená v praxi a co tedy lze dělat?

Ochrana přírody 3/2016 4. 7. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Revitalizace Jizery a Rakovského potoka

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Miroslav Holeček, Miroslav Pácl

Revitalizace Jizery a Rakovského potoka

Revitalizace vodních toků jsou aktuálně významným tématem vodního hospodářství, kdy je snahou navrátit tokům jejich přírodě blízký charakter. V intravilánech obcí musí revitalizace zohlednit i požadavky na protipovodňovou ochranu a rekreační funkci, často je proto třeba přistupovat ke kompromisním řešením. I v takových případech by měly být zohledněny požadavky ochrany přírody a krajiny. Předložený příspěvek popisuje dvě nové stavby, navržené a provedené přírodě blízkým způsobem.

Ochrana přírody 2/2016 30. 5. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Zeleň a historický urbanismus. Veřejná zeleň IV.

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Tomáš  Kučera

Zeleň a historický urbanismus. Veřejná zeleň IV.

Dnes se vrátíme k zeleni ve městech, ovšem z trochu odlišného pohledu než ve druhém díle seriálu. Ve městech se principy správy veřejné zeleně řídí nepříliš omezenými pravidly, jedině města s památkovou ochranou MPR nebo MPZ mají určené metodické principy obnovy zeleně a péče o ni.

Ochrana přírody 4/2016 30. 5. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Vesnice jsou součástí 
kulturní krajiny

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Tomáš  Kučera

Vesnice jsou součástí 
kulturní krajiny

Zatímco v prvním a druhém dílu seriálu jsme se zabývali převážně sídelní zelení ve městech, dnes se podíváme na problematiku zeleně na vesnicích a na to, jak sídelní zeleň souvisí s krajinným rázem. V tomto dílu se budeme opírat především o metodiky zaměřené na tradiční druhovou skladbu pěstovaných rostlin v kulturní krajině. Metodiky i praxe hodnocení krajinného rázu zatím vegetaci obecně dost opomíjejí, přestože významným způsobem obohacuje jak charakter krajiny, tak dotváří její identitu a individualitu.

Ochrana přírody 1/2016 18. 4. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Hádecké lomy – 15 let záchrany

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Jan Moravec, Lubomír Tichý

Hádecké lomy – 15 let záchrany

Řekněme rovnou, že snahy o ochranu jižního svahu Hádů jsou samozřejmě staršího data. Před patnácti lety však byl založen Pozemkový spolek Hády, organizace, která vznikla právě s cílem záchrany a trvalé ochrany této unikátní lokality.

Ochrana přírody 6/2015 4. 1. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf