Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Péče o přírodu a krajinu

Aktualizace Koncepce zprůchodnění  říční sítě České republiky

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Zdeněk Vogl

V letošním roce má být dokončena již druhá aktualizace Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR, důležitého podkladu pro plánování v oblasti vod. V současnosti je Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky zpracován návrh, který vymezuje vodní toky primárně určené k migračnímu zprůchodnění a přitom komplexně zohledňuje druhovou a územní ochranu. Z tohoto důvodu došlo k celkovému nárůstu délky koridorů oproti stávajícímu stavu. Tyto budou i nadále z důvodu priority zvýhodněny v rámci dotační politiky. Cílem aktualizované verze dokumentu je efektivně a systematicky realizovat opatření pro zajištění volné migrace ryb a dalších vodních živočichů, a to zejména na vodních tocích mezinárodního a národního významu.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Byla vypracována opravdu studie proveditelnosti kanálu Dunaj–Odra–Labe?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Petr Havel

Byla vypracována opravdu studie proveditelnosti kanálu Dunaj–Odra–Labe?

Příprava velkých infrastrukturních staveb je dlouhodobě kritizována jako časově náročná a neefektivní. Opakovaně jsou předkládány návrhy novel stavebního práva s cílem zkrátit a usnadnit schvalovací proces, aktuálně je předložen návrh na jeho komplexní rekodifikaci. Samotný proces správních řízení směřujících k realizaci stavby je však do značné míry až závěrečnou fází přípravy stavby. Snaze o systémové změny v povolování staveb by proto měla předcházet komplexní analýza deficitů již ve fázi povolovacímu procesu předcházející. Není nijak přehnaným tvrzením, že etapa projektové přípravy a upřesňování záměru v jednotlivých úrovních územně plánovací dokumentace mají o mnoho větší rezervy než etapa povolovací.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Evropsky významná lokalita  Louky u Přelouče

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Milan Růžička

Evropsky významná lokalita  Louky u Přelouče

Lokalita Louky u Přelouče ještě není zařazena do národního seznamu evropsky významných lokalit (EVL), přesto má za sebou dlouhou, komplikovanou a snad i zajímavou historii. V ochraně přírody panuje odborná shoda na nezbytnosti zařazení lokality na seznam EVL, doposud tomu ale bránil zájem na zplavnění přilehlého úseku Labe. Situace však pokročila; díky spolupráci AOPK ČR a ŘVC se snad konečně podařilo nalézt řešení. Předmětem ochrany je zde navržen modrásek bahenní (Phengaris nausithous, dříve Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Phengaris teleius, dříve Maculinea teleius). Jaká je tedy současná situace okolo této dosud nevyhlášené EVL na Pardubicku?

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Rohová – nová NPR  na českomoravském pomezí

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Eva Jetenská, Aleš Kopecký, Pavel Lustyk

Rohová – nová NPR  na českomoravském pomezí

Nově vyhlášená NPR Rohová v jihovýchodním cípu Pardubického kraje je přírodním klenotem Svitavska a Moravskotřebovska. Jedinečné geomorfologické a geologické podmínky a procesy umožňují na malé ploše současný výskyt druhů se zcela odlišnými nároky. Objevují se zde vedle sebe horské a nížinné druhy, zasahují sem prvky alpské, karpatské i pontické. Řada druhů tady dosahuje hranice areálu svého rozšíření. Roste zde kriticky ohrožený ploštičník evropský společně se starčkem skalním, považovaným donedávna za nezvěstný druh naší květeny. Kontinuální vývoj přirozených lesů dokládá výskyt významných indikačních druhů bezobratlých i obratlovců… Pestrý šťavnatý salát, který zde příroda mistrně namíchala, nemá v rámci ČR obdoby.

Ochrana přírody 1/2019 20. 2. 2019 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Hvozdík písečný český – poslední poznatky z populační biologie

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Barbora  Čepelová, Tomáš Dostálek

Hvozdík písečný český – poslední poznatky z populační biologie

Nezbytnou součástí každého záchranného programu je doplňování znalostí o druhu, pro který je realizován. Nové poznatky pak mohou být uplatněny v péči o biotop a druh. Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) je studován již řadu let a podrobné sledování jeho populace přináší řadu zajímavých výsledků. Hlavním cílem sledování je popsat populační dynamiku hvozdíku a zjistit, jak ji ovlivňuje postupující sukcese a přítomná herbivorie semen.

Ochrana přírody 6/2018 16. 12. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Ex situ aktivity  v záchranných programech

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Václav John, Ondřej Korábek, Jitka Větrovcová, Barbora  Čepelová, Eliška Blažejová

Ex situ aktivity  v záchranných programech

Záchranné programy se primárně zaměřují na ochranu druhu v místě přirozeného výskytu (ochrana in situ). Z různých důvodů to často nestačí a přechází se k ochraně ex situ, tj. mimo místo přirozeného výskytu. V mezinárodním měřítku jsou příkladem zoologické zahrady, které realizují záchranné chovy ohrožených živočichů. Tento článek ukazuje, že ex situ ochrana není využívána jen pro záchranu dobře známých druhů, jako jsou třeba koně Převalského, nosorožci nebo levharti mandžuští, ale že je tento přístup s úspěchem realizován i v záchranných programech zajišťovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Ochrana přírody 6/2018 16. 12. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Úvahy nad dalším směřováním  druhové ochrany v ČR

Péče o přírodu a krajinu

autoři: David Lacina, Pavel Pešout

Úvahy nad dalším směřováním  druhové ochrany v ČR

Současný systém druhové ochrany je v České republice nastaven od r. 1992 a za tu dobu se až na menší úpravy v souvislosti se vstupem do Evropské unie prakticky nezměnil. Čtvrtstoletí je dostatečně dlouhá doba k vyhodnocení jeho efektivnosti. I když uvážíme pokračující negativní vlivy, jako je opouštění krajiny, pokračující intenzifikace zemědělství, fragmentace krajiny, dopady změn klimatu ad., je zjevné, že účinnost legislativních, ekonomických a informačních nástrojů či jejich uplatňování jsou nedostatečné. Nedokážeme účinně čelit úbytku druhové diverzity.

Ochrana přírody 6/2018 16. 12. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Provozní bezpečnost stromů

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Jaroslav Kolařík

Provozní bezpečnost stromů

K základním problémům péče o stromy v prostředí obývaném lidmi patří možné narušení provozní bezpečnosti. Vznik škody či újmy na zdraví v důsledku pádu stromu není příliš častý, ovšem pokud k němu dojde, reakce veřejnosti bývá často extrémní, „provozní bezpečnost stromů“ má svou stránku psychologickou a odbornou. Článek pojednává o hlavních souvislostech a postupech využívaných při hodnocení provozní bezpečnosti v rámci dendrologických průzkumů. Pro profesionální pracovníky byl aktuálně zveřejněn oborový Standard péče o přírodu a krajinu A01 001 – Hodnocení stavu stromů
(www.standardy.nature.cz), ze kterého vychází i následující text.

Ochrana přírody 5/2018 21. 10. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Pichlavá cesta od kleče k alpínským trávníkům v Hrubém Jeseníku

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Miroslav  Zeidler, Marek Banaš

Pichlavá cesta od kleče k alpínským trávníkům v Hrubém Jeseníku

Na hřebenech Hrubého Jeseníku se už řadu let odehrává nerovný boj s rozsáhlými porosty uměle vysázené borovice kleče. Zvuky motorových pil střídá pohled výzkumníků. V nejvyšších polohách se zde během dlouhého vývoje  po skončení poslední doby ledové vyvinulo jedinečné alpínské bezlesí. Díky specifickému vývoji jesenické horské přírody se sem nedostala borovice kleč, která je jinak mezi hranicí lesa a alpínským bezlesím charakteristická ve většině středoevropských hor. Přirozenou absencí borovice kleče jsou tak Jeseníky, společně s Králickým Sněžníkem, unikátní v rámci celé střední Evropy.

Ochrana přírody 5/2018 21. 10. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Kam by se mohla ubírat agroenvironmentální politika z pohledu ochrany přírody?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Klára Čámská

Kam by se mohla ubírat agroenvironmentální politika z pohledu ochrany přírody?

Významná část polopřírodních biotopů je spojena se zemědělskou půdou a vznikla zemědělským způsobem hospodaření v minulosti. Zemědělství je však také jedním z nejvýznamnějších negativních faktorů ovlivňujících ekologickou stabilitu krajiny a její složky. Zemědělskou výrobu dlouhodobě ovlivňuje dotační politika, která by měla zajistit ochranu veřejných zájmů a vyvažovat působení trhu. Zachování druhové bohatosti a ekologické stability agroekosystémů je jeden z deklarovaných cílů současné i budoucí společné zemědělské politiky. Příprava společné zemědělské politiky pro období 2021–2027 právě začala a státní ochrana přírody se do procesu aktivně zapojuje.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf