Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Péče o přírodu a krajinu

Revitalizace Sedlnice

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Radim Jarošek, Petra  Legindl

Revitalizace Sedlnice

1_attachmentChráněná krajinná oblast Poodří zahrnuje především nivu řeky Odry, která si zde na většině své délky zachovala přirozený charakter meandrujícího nížinného toku. Její přítoky byly naopak v minulosti až na výjimky různým způsobem vodohospodářsky upraveny. Není proto divu, že revitalizace některých přítoků Odry byla zařazena do Plánu dílčího povodí Horní Odry, který je postupně naplňován od roku 2010. Aktuálně je v povodí Odry navrhováno k revitalizaci 75 km toků, což s již provedenými revitalizacemi z prvního plánovacího období představuje kolem 100 km revitalizovaných úseků vodních toků.

Ochrana přírody 6/2016 28. 1. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Změny v lesních ekosystémech  v CHKO Slavkovský les v letech 1974–2015

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Tomáš Fiala, Jana Rolková

Změny v lesních ekosystémech  v CHKO Slavkovský les v letech 1974–2015

Lesní ekosystémy v CHKO Slavkovský les představují významný fenomén krajinného rázu, všechny NPR jsou zde tvořeny právě lesy. A nelze se divit – neprostupné lesní hvozdy tady bez přerušení existují už tisíce let. O kontinuitě zdejších lesních biotopů vypovídají nálezy indikačních druhů nosatcovitých brouků Acalles pyranaeus, A. hypocritaA. camelus v PR Podhorní vrch a PR Holina, a to i přes středověkou těžbu rud a následný rozvoj lázeňství. Dnes se samozřejmě o neprostupnosti a divočině už nedá hovořit. Přesto se dají nalézt části lesa, kde se zachovala původní tvář přírody s minimálními vlivy lidské činnosti.

Ochrana přírody 6/2016 28. 1. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Změna přístupu k péči o národní  přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Pavel Dedek

Změna přístupu k péči o národní  přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu

V posledních letech se zásadně změnila forma péče o národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu. Postupné zvyšování intenzity pastvy zvířat přináší očekávané výsledky. Při botanickém průzkumu byly v září loňského roku mimo jiné nalezeny dva druhy nenápadných slanomilných rostlin, které zde byly považovány za nezvěstné. V letošním roce k nim přibyl další „znovunalezenec“. V následujícím textu vám ve stručnosti přiblížíme samotný fenomén slanisk, pohnutou historii těch tuzemských a podrobněji vás seznámíme s novými přístupy v péči o nejcennější slanisko u nás.

Ochrana přírody 6/2016 28. 1. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

190 let objevu Mladečských jeskyní

Péče o přírodu a krajinu

autorka: Drahomíra Coufalová

190 let objevu Mladečských jeskyní

Přijíždí-li se do CHKO Litovelské Pomoraví ze západu od Mohelnice, nebo z východu od Olomouce, vystupuje nad pravým břehem řeky Moravy nepřehlédnutelný, ve směru SZ–JV protažený, výrazný geomorfologický hřbet Třesín (345 m). Je největší vápencovou krou devonských vápenců Mladečského krasu. Již pouhý pohled na jeho strmý severní zlomový svah s vápencovými skalisky, prudce padající do údolí řeky Moravy je zcela jedinečný. Největší a nejvýznamnější přírodní bohatství však Třesín ukrývá ve svých hlubinách. Tvoří je rozsáhlý a členitý systém Mladečských jeskyní, jehož současná délka je 1250 m,
z toho je 380 m zpřístupněno pro veřejnost.

Ochrana přírody 5/2016 20. 12. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Výsledky částečné obnovy dvou jihomoravských slanisek a poznámky k péči

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Filip Lysák

Výsledky částečné obnovy dvou jihomoravských slanisek a poznámky k péči

Západně od Mikulova směrem k Dyji leží několik obcí v minulosti obklopených většími plochami pastvin. Bližší pohled na staré mapy dává v kontextu s historickými literárními prameny tušit, že z velké části šlo o slaniska. Výskyt slanomilné vegetace je větší či menší měrou doložen vědeckým bádáním z Březí, Dobrého Pole, Novosedel i Nového Přerova. Není to tak dávno, co tamní slaniska obsahovala biodiverzitu, o které si v ČR můžeme nechat už jenom zdát. Jaké procesy vedly k tak rozsáhlým změnám? Co ohrožuje biodiverzitu zbylých lokalit? Je vůbec možné zachovat alespoň tyto poslední enklávy? V reakci na tyto výzvy jsme se pustili do studia problematiky, pak do přípravy nevelkého projektu a na sklonku roku 2011 i do realizace revitalizačních zásahů. V roce 2015 proběhl průzkum a vyhodnocení, jehož výsledky jsou zde prezentovány.

Ochrana přírody 5/2016 20. 12. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Řízené vypalování porostů

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Pavel Pešout

Řízené vypalování porostů

Oheň byl součástí naší krajiny po mnoho tisíc let. V minulosti byl často používán při hospodaření – bezesporu ho lze považovat za nejstaršího pomocníka při správě pozemků. Dnes je úmyslné vypalování porostů u nás zakázáno. Přitom je zřejmé, že jeho využití je v některých případech odůvodnitelné. Jednoznačně u sekundárních vřesovišť, kde státní ochrana přírody potřebu pracovat s jejich cyklickým vypalováním prezentovala již v r. 1999. Proč dosud není vypalování až na experimenty využíváno a zda se tento stav změní, na to se snaží odpovědět tento příspěvek.

Ochrana přírody 5/2016 20. 12. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Národní adaptační strategie shrnuje řešení projevů změny klimatu na území ČR

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Jakub Horecký, Vladimír Dolejský

Národní adaptační strategie shrnuje řešení projevů změny klimatu na území ČR

Změnou klimatu rozumíme jeho dlouhodobé změny, způsobené jak přirozenou variabilitou, tak i lidskou činností. V ČR je zejména po roce 1980 patrný trend vzestupu zimních i letních teplot, rostou počty letních a tropických dnů. Do souvislosti se změnou klimatu jsou dávány extrémní výkyvy počasí, častější přívalové deště, delší období sucha, vlny veder, teplejší a vlhčí zimy, doprovodné větrné jevy. Cílem národní adaptační strategie je nepříznivé dopady změny klimatu co nejvíce zmírnit, zachovat dobré životní podmínky, uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace. Zachování a obnova vodních, půdních a biologických složek přírody a krajiny a obnova fungujících ekosystémů přispějí i k širší prevenci přírodních katastrof.

Ochrana přírody 4/2016 1. 11. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Krajinné památkové zóny – území s kulturně-historickými hodnotami

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Karel  Kuča, Věra Kučová

Krajinné památkové zóny – území s kulturně-historickými hodnotami

Ochrana přírody i památková péče prohlašují významná území s přírodními, kulturně-historickými či kombinovanými hodnotami za plošně chráněná území již po řadu desetiletí. Od doby, kdy obory působí v oddělených resortech, není širší povědomí o těchto chráněných územích samozřejmostí ani u odborných pracovníků, i když oba obory sledují stejný cíl: zachránit dochované hodnoty pro příští generace.

Ochrana přírody 4/2016 1. 11. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Příroda dotváří obraz památek

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Tomáš Kučera

Příroda dotváří obraz památek

K napsání pátého dílu seriálu věnovaného veřejné zeleni mne inspirovala nová velmi reprezentativní a hodnotná publikace Krajinné památkové zóny České republiky, která v mnoha ohledech dotváří pohled na ochranu kulturního dědictví krajiny. Knihu vydal v roce 2015 Národní památkový ústav ve spolupráci s Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Mendelovou univerzitou a Českým vysokým učením technickým. Na pěti stech stránkách kniha ukazuje nedělitelnost kulturního a přírodního dědictví, popsanou např. v jiné podobně reprezentativní publikaci Krajina v ČR.

Ochrana přírody 4/2016 1. 11. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Hospodaření v lesích NPR Děvín v kontextu historických způsobů

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Vladan Riedl

Hospodaření v lesích NPR Děvín v kontextu historických způsobů

Kopec Děvín, nejsevernější část Pavlovských vrchů, patří mezi nejvyhledávanější místa v CHKO Pálava. Kromě jeho až mystického postavení v krajině si oblibu zasloužil pestrostí flóry a fauny, kterou na svých bedrech nese. Až doposud se návštěvníci zaměřovali především na květenu stepních lokalit, kde i průměrně zdatný botanik má problém všechny druhy správně pojmenovat.

Ochrana přírody 3/2016 4. 7. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf