Naplní nařízení o obnově přírody nenaplněné ambice Rámcové směrnice o vodách?
Rámcová směrnice o vodách (2000/60/ES, dále jen RSV) je v ČR prostřednictvím procesu plánování v oblasti vod uplatňována již více než 20 let (Pozn. RSV byla transponována do vodního zákona již v r. 2001 a aktuálně vstupujeme do 4. cyklu plánování.) Cíle RSV se zdály ambiciózní, nicméně jejich naplňování se (nejen na území ČR) ukazuje jako velmi pomalé a s minimálními efekty na zlepšování stavu vod jako celku. Evropská komise (2019) konstatuje, že provádění RSV zaostává,
a proto prosazování právního rámce EU v oblastí týkající se sladkovodních ekosystémů musí být posíleno; konkrétně pak v roce 2020 uvádí: „Je třeba vyvinout větší úsilí k obnovení sladkovodních ekosystémů a přirozených funkcí řek za účelem dosažení cílů RSV.“ Návrh nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law), zveřejněný Evropskou komisí 22. 6. 2022, tak představuje v rámci obnovy volně tekoucích řek příležitost k reálnému naplňování konkrétních cílů.
Ochrana přírody 6/2022 — 22. 12. 2022 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Co znamená evropské nařízení o obnově přírody pro české lesy?
Nařízení o obnově přírody si klade náročný – v případě naplnění ovšem pravděpodobně účinný – cíl provést opatření pro zlepšení stavu přírodních stanovišť do roku 2050 všude, kde je to potřeba, do roku 2030 pak alespoň na 20 % rozlohy EU. Ke skutečnému zlepšení stavu lesních stanovišť a populací divoce žijících organismů na ně vázaných nepostačí formální realizace zavedených (technických) postupů obnovy lesních stanovišť, jen aplikovaná v předepsaném územním rozsahu. Máme-li dosáhnout skutečné obnovy přírody, pak bude velmi záležet na způsobu naplňování Nařízení o obnově přírody. Nejen v případě lesů – ale zde zvláště – bychom měli významně zapojit tvořivé síly samotné přírody a zároveň rozumně využívat aktivní managementový přístup.
Ochrana přírody 6/2022 — 22. 12. 2022 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Bude třeba upravit novou zemědělskou politiku?
Společná zemědělská politika je klíčovým nástrojem pro zajištění udržitelné péče o krajinu a pro biodiverzitu vázanou na zemědělskou půdu. Právě dokončený návrh politiky na období 2023–2027 je konfrontován s návrhem zákona o obnově přírody. Návrh zákona vychází z konkrétních cílů pro travní stanoviště, která spadají do oblasti působnosti směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Požaduje zavedení takových opatření na agroekosystémech, aby se projevila změnou trendu stavu hmyzu, ptáků a půdy z negativního na pozitivní.
Ochrana přírody 6/2022 — 22. 12. 2022 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Národní závazek navýšení rozlohy a zlepšení stavu chráněných území
Česká republika by stejně jako ostatní státy EU měla do konce roku přijít s konkrétním návrhem na zvýšení rozlohy a intenzity ochrany a péče o chráněná území. Vyplývá to ze Strategie EU v oblasti ochrany biologické rozmanitosti do roku 2030 (dále jen Strategie), která účinně spravovaná chráněná území považuje za jeden z klíčových nástrojů k zastavení úbytku biodiverzity a počítá mimo jiné s ochranou 30 % rozlohy pevniny, z toho jedné třetiny přísně. Příspěvky jednotlivých členských států by měly přihlížet k odlišným podmínkám a odrážet jejich skutečný význam pro ochranu biodiverzity. Co můžeme reálně v daném časovém horizontu nabídnout my? To je stále předmětem odborné diskuse. Tento článek si klade za cíl shrnout východiska, sou- časný stav, kvantifikovat možné závazky a přispět tak do této diskuse.
Ochrana přírody 6/2022 — 22. 12. 2022 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Co znamená nařízení Evropské unie na obnovu přírody pro Českou republiku
Evropská komise zveřejnila 22. června 2022 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody. Přináší tím legislativní nástroj k naplňování Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti 2030 přijaté před dvěma lety, která obsahuje plán na obnovu přírody a je jedním z pilířů „Zelené dohody pro Evropu“ (The European Green Deal). Evropská komise tím plní svůj úkol vyplývající ze strategie předložit právně závazný návrh cílů v oblasti obnovy přírody (obnovy narušených ekosystémů). Dramatický nárůst extrémních projevů počasí, rizik a hrozeb v oblasti životní úrovně, bezpečnosti a sociálního smíru významně umocňuje naléhavost realizace opatření zacílených na obnovu ekosystémů jako předpokladu zajištění dlouhodobé potravinové a energetické soběstačnosti a kvality života.
Ochrana přírody 6/2022 — 22. 12. 2022 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Management dusíku v nelesních společenstvech
V době, kdy se naše pozornost zaměřuje na problematiku dopadů klimatické změny, se zapomíná na řadu antropogenních problémů, které ze světa nezmizely a v synergii s oteplováním mohou jejich dopady na přírodní společenstva zesilovat. Jedním z nich je depozice dusíku. Dávno už není novinkou, že světová depozice tohoto prvku se během posledních let 20. století zdvojnásobila především jako důsledek intenzifikace zemědělství a spalování fosilních paliv v dopravě a průmyslu. Jeho globální depozice stále narůstá a změna tohoto trendu se v nejbližších dekádách neočekává. Způsobů, jak vliv tohoto prvku v nelesních biotopech omezit, je několik, ale liší se svou efektivitou a dopady.
Ochrana přírody 4/2022 — 25. 8. 2022 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Revitalizace Sedmihorských mokřadů
Minerotrofní rašeliniště (slatiniště) jsou nejčastějším typem rašelinišť na našem území, někdy však možná unikají pozornosti. Přestože řada lokalit v minulosti prošla razantními negativními změnami a jejich charakter se zásadně změnil, potenciál těchto lokalit je stále obrovský. Jednou z takových lokalit jsou i Sedmihorské mokřady v CHKO Český ráj. Území si nese výrazné šrámy z dob socialistického hospodaření, dlouhou dobu bylo ponecháno sukcesi a pro svoji složitou vlastnickou strukturu je zdánlivě neřešitelné. Příspěvek představuje projekt revitalizace území, úspěšně realizovaný v letech 2021–2022. Použitý způsob realizace a vypořádání se s komplikovanou projektovou přípravou mohou být inspirací pro podobné projekty.
Ochrana přírody 4/2022 — 25. 8. 2022 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Nevítané umělecké výtvory v Národním parku České Švýcarsko
Vandalismus se bohužel nevyhýbá ani národním parkům a nejinak tomu je i v Českém Švýcarsku. Nedisciplinovaní návštěvníci ryjí do skal různé vzkazy a nápisy. Vandalové také zbytečně ničí infrastrukturu nebo turistické instalace, jako informační cedule a rozcestníky, nebo malují na všechny možné plochy, včetně skal. Posledním obzvláště dobře viditelným příkladem je série graffiti, které neznámý „umělec“ vytvořil na několika místech ve Hřensku a také přímo v Národním parku České Švýcarsko. Běžnému návštěvníkovi byl nejviditelnější podivný nápis, který vznikl na skalní stěně u turistické stezky vedoucí soutěskou řeky Kamenice.
Ochrana přírody 3/2022 — 23. 6. 2022 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Krajina Českého Švýcarska a Labských pískovců v proměnách času
Labské pískovce, do kterých regionálně patří i České Švýcarsko, jsou krajinou, která se geologicky utvářela miliony let, a současně s geologickou složkou se vyvíjela i její složka živá. Tato krajiny byla původně pokryta, až na extrémní prostředí skal, celá lesem, jehož podoba a rozsah byly přímo určovány přírodními podmínkami. Později se však na utváření její podoby začal stále více podílet člověk, a jeho vliv byl a je jedním z nejsilnějších faktorů, který iniciuje v čase velké změny. Pokud vliv člověka oslabuje, je pak přírodními procesy stírán a příroda si bere své území zase zpět. Takové změny je možné číst i v historickém kontextu. Chceme-li se dozvědět více o přírodě, která nás obklopuje, a lépe ji pochopit, je třeba se zaměřit na dějiny novodobé, a to je zejména poslední století, bohaté na zásadní historické události. Změny iniciované politickou situací, socioekonomickými faktory i stavem společnosti se do značné míry odrážejí ve struktuře krajiny a stavu přírodních hodnot. Tyto změny lze dnes již pokročilými geoinformačními metodami analyticky hodnotit. Taková zjištění pak mohou být nástrojem pro hodnocení přírodních struktur a lze je používat při odborném plánování využití krajiny či pracovat s nimi v ochraně přírody.
Ochrana přírody 3/2022 — 23. 6. 2022 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Jednotné environmentální stanovisko
Koncept jednotného environmentálního povolení (dále jen „JEP“) není novou myšlenkou. Poprvé byl diskutován před několika lety [1] v rámci mezirezortního připomínkového řízení věcného záměru tzv. rekodifikace veřejného stavebního práva. Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) jej tehdy navrhovalo jako alternativu k maximalistickým představám o velmi široké integraci správních úřadů do nové soustavy státní stavební správy. Tehdejší koncept JEP byl postaven na návrhu vyčlenění oblasti ochrany veřejných zájmů do samostatného správního řízení, jehož výsledkem by bylo jedno správní rozhodnutí obsahující posouzení vlivu konkrétního záměru na relevantní složky životního prostředí. Legislativní řešení bylo na MŽP navrhováno v podobě nahrazení současného zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „zákon EIA“) [2].
[1] Věcný záměr k rekodifikaci veřejného stavebního práva byl v připomínkovém řízení
na přelomu let 2018 a 2019.
[2] Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Ochrana přírody 2/2022 — 21. 4. 2022 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf