Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Kam by se mohla ubírat agroenvironmentální politika z pohledu ochrany přírody?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Klára Čámská

Kam by se mohla ubírat agroenvironmentální politika z pohledu ochrany přírody?

Významná část polopřírodních biotopů je spojena se zemědělskou půdou a vznikla zemědělským způsobem hospodaření v minulosti. Zemědělství je však také jedním z nejvýznamnějších negativních faktorů ovlivňujících ekologickou stabilitu krajiny a její složky. Zemědělskou výrobu dlouhodobě ovlivňuje dotační politika, která by měla zajistit ochranu veřejných zájmů a vyvažovat působení trhu. Zachování druhové bohatosti a ekologické stability agroekosystémů je jeden z deklarovaných cílů současné i budoucí společné zemědělské politiky. Příprava společné zemědělské politiky pro období 2021–2027 právě začala a státní ochrana přírody se do procesu aktivně zapojuje.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Dvacet let  Asociace soukromého zemědělství ČR aneb jak se žije českým sedlákům?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Šárka Gorgoňová

Dvacet let  Asociace soukromého zemědělství ČR aneb jak se žije českým sedlákům?

Historicky nejstarší a plošně nejrozšířenější způsob obdělávání půdy a zemědělského hospodaření vůbec představují rodinné farmy. Je postavený na principu zodpovědnosti sedláka a jeho rodiny, a to odpovědnosti nejen k prostému ekonomickému postavení statku – farmy –, ale také odpovědnosti mezigenerační – jak k předkům, tak budoucím generacím. Na světě je více než 500 milionů rodinných farem, které hospodaří na 56  % zemědělské půdy a tvoří nejméně 56  % zemědělské produkce. V Asii či Střední Americe dokonce více než 80  %, v rámci Evropské unie 68  % a jsou základem Společné zemědělské politiky EU.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Masarykovo zdymadlo Střekov  – migrační bariéra i po roce 2020?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Pavel Marek, Jiří Musil

Masarykovo zdymadlo Střekov  – migrační bariéra i po roce 2020?

Víceúčelové vodní dílo ve Střekově – Masarykovo zdymadlo – bylo dokončeno již v roce 1936 dle návrhu arch. Františka Vahaly. Ihned po dokončení se stalo zásadním z pohledu plavby, energetiky a zásobování surovou vodou. Od roku 1958 je kulturní památkou ČR.
Z pohledu vodohospodářského jde o jednu z nej-významnějších staveb na území ČR. Příkladem některá fakta – plocha povodí více než 48,5 tis. km2 s průměrným ročním průtokem 239 m3/s, 4 jezová pole o délce 24 m a hrazené výšce 9,75  m, délka vzdutí 19,8  km a zadržený objem 15,9 mil. m3 při možnosti regulace cca 3 mil. m3.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Netradiční řešení při revitalizaci rašeliniště v PR Chvojnov

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Filip Lysák

Netradiční řešení při revitalizaci rašeliniště v PR Chvojnov

Projekt revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov začal vznikat v roce 2007. Protože šlo o aktivitu na Vysočině zcela novou a průkopnickou, příprava a zajištění financování zůstaly téměř zcela na bedrech místní pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině. Postupně se podařilo vykoupit a získat souhlasy k realizaci na většině důležitých pozemků nejen v rezervaci, ale i v souvisejícím okolí. V letech 2013 až 2015 proběhla revitalizace na ploše asi 12 ha za podpory OPŽP, zatím bohužel bez obnovy Jedlov-ského potoka. Realizace obsahuje několik inspirativních revitalizačních řešení, která snad stojí za pozornost.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Zhodnocení stavu trvalých bariér  pro obojživelníky

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Antonín  Krása

Zhodnocení stavu trvalých bariér  pro obojživelníky

V prvním letošním čísle byla publikována problematika kolizních úseků obojživelníků v obecné rovině, tedy kolik jich máme, jak významné či problematické jsou a co a jak u nich v rámci projektu AOPK ČR hodnotíme. Díky tomu reagovalo několik čtenářů s informacemi o nových, respektive dosud neznámých úsecích. Nyní navazujeme článkem o úsecích, které byly v minulosti opatřeny trvalými bariérami. Protože, jak z článku vyplývá, výstavba bariér sama o sobě nestačí. Tím hlavním je samozřejmě jejich funkčnost. Pokud totiž přestanou fungovat, pak mohou být tyto úseky opět řazeny mezi kritické, tedy ty nejhorší, o kterých víme a kde každoročně umírají stovky až tisíce obojživelníků.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Žebětínský rybník –  místo, kde podchody pro obojživelníky plní svůj účel

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Josef Ferenc, Mojmír Vlašín, Roman Zajíček

Žebětínský rybník –  místo, kde podchody pro obojživelníky plní svůj účel

V článku Petra Vlčka (Ochrana přírody 5/2017) se na konkrétním případě Těrlické vodní nádrže poukazuje na nefunkčnost některých opatření pro ochranu obojživelníků (migrační zábrany, podchody). Rádi bychom v tomto článku informovali čtenáře naopak o funkčních migračních opatřeních pro obojživelníky v Brně-Žebětíně a ukázali na některé příklady dobré praxe. Kde je na jiných lokalitách zakopaný pes (či žába), to ať posoudí každý sám.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Kůrovcová kalamita v podhůří Jeseníků pohledem ochrany přírody

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Jindřich  Chlapek, Michal Servus

Kůrovcová kalamita v podhůří Jeseníků pohledem ochrany přírody

Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s pojmem „chřadnutí smrku“, a to nejen na severní Moravě, ale i v sousedním Polsku a Slovensku. Příčiny jsou dnes již zřejmé a koncovým hráčem je kůrovec. Jeho gradaci v oblasti Nízkého Jeseníku podpořila i mimořádně suchá vegetační sezona roku 2015. Každoročně zde tak vzniká několik set hektarů holin, jen např. v roce 2016 se objem kůrovcového dříví přiblížil 2 milionům m3 a údaje za rok 2017 budou velmi podobné.

Ochrana přírody 2/2018 21. 4. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Kolizní úseky obojživelníků

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Antonín  Krása

Kolizní úseky obojživelníků

Silniční mortalita je problémem pro řadu živočichů, obojživelníci však patří mezi ty nejhůře zasažené. To platí zejména pro dva nejběžnější druhy, ropuchu obecnou (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaria). Proto jsou již řadu desetiletí realizována opatření, která mají negativní dopady silniční mortality zmírnit. K tomu přispívá i databáze a mapová vrstva kolizních úseků spravovaná AOPK ČR.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf