Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Provozní bezpečnost stromů

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Jaroslav Kolařík

Provozní bezpečnost stromů

K základním problémům péče o stromy v prostředí obývaném lidmi patří možné narušení provozní bezpečnosti. Vznik škody či újmy na zdraví v důsledku pádu stromu není příliš častý, ovšem pokud k němu dojde, reakce veřejnosti bývá často extrémní, „provozní bezpečnost stromů“ má svou stránku psychologickou a odbornou. Článek pojednává o hlavních souvislostech a postupech využívaných při hodnocení provozní bezpečnosti v rámci dendrologických průzkumů. Pro profesionální pracovníky byl aktuálně zveřejněn oborový Standard péče o přírodu a krajinu A01 001 – Hodnocení stavu stromů
(www.standardy.nature.cz), ze kterého vychází i následující text.

Ochrana přírody 5/2018 21. 10. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Pichlavá cesta od kleče k alpínským trávníkům v Hrubém Jeseníku

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Miroslav  Zeidler, Marek Banaš

Pichlavá cesta od kleče k alpínským trávníkům v Hrubém Jeseníku

Na hřebenech Hrubého Jeseníku se už řadu let odehrává nerovný boj s rozsáhlými porosty uměle vysázené borovice kleče. Zvuky motorových pil střídá pohled výzkumníků. V nejvyšších polohách se zde během dlouhého vývoje  po skončení poslední doby ledové vyvinulo jedinečné alpínské bezlesí. Díky specifickému vývoji jesenické horské přírody se sem nedostala borovice kleč, která je jinak mezi hranicí lesa a alpínským bezlesím charakteristická ve většině středoevropských hor. Přirozenou absencí borovice kleče jsou tak Jeseníky, společně s Králickým Sněžníkem, unikátní v rámci celé střední Evropy.

Ochrana přírody 5/2018 21. 10. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Kam by se mohla ubírat agroenvironmentální politika z pohledu ochrany přírody?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Klára Čámská

Kam by se mohla ubírat agroenvironmentální politika z pohledu ochrany přírody?

Významná část polopřírodních biotopů je spojena se zemědělskou půdou a vznikla zemědělským způsobem hospodaření v minulosti. Zemědělství je však také jedním z nejvýznamnějších negativních faktorů ovlivňujících ekologickou stabilitu krajiny a její složky. Zemědělskou výrobu dlouhodobě ovlivňuje dotační politika, která by měla zajistit ochranu veřejných zájmů a vyvažovat působení trhu. Zachování druhové bohatosti a ekologické stability agroekosystémů je jeden z deklarovaných cílů současné i budoucí společné zemědělské politiky. Příprava společné zemědělské politiky pro období 2021–2027 právě začala a státní ochrana přírody se do procesu aktivně zapojuje.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Dvacet let  Asociace soukromého zemědělství ČR aneb jak se žije českým sedlákům?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Šárka Gorgoňová

Dvacet let  Asociace soukromého zemědělství ČR aneb jak se žije českým sedlákům?

Historicky nejstarší a plošně nejrozšířenější způsob obdělávání půdy a zemědělského hospodaření vůbec představují rodinné farmy. Je postavený na principu zodpovědnosti sedláka a jeho rodiny, a to odpovědnosti nejen k prostému ekonomickému postavení statku – farmy –, ale také odpovědnosti mezigenerační – jak k předkům, tak budoucím generacím. Na světě je více než 500 milionů rodinných farem, které hospodaří na 56  % zemědělské půdy a tvoří nejméně 56  % zemědělské produkce. V Asii či Střední Americe dokonce více než 80  %, v rámci Evropské unie 68  % a jsou základem Společné zemědělské politiky EU.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Masarykovo zdymadlo Střekov  – migrační bariéra i po roce 2020?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Pavel Marek, Jiří Musil

Masarykovo zdymadlo Střekov  – migrační bariéra i po roce 2020?

Víceúčelové vodní dílo ve Střekově – Masarykovo zdymadlo – bylo dokončeno již v roce 1936 dle návrhu arch. Františka Vahaly. Ihned po dokončení se stalo zásadním z pohledu plavby, energetiky a zásobování surovou vodou. Od roku 1958 je kulturní památkou ČR.
Z pohledu vodohospodářského jde o jednu z nej-významnějších staveb na území ČR. Příkladem některá fakta – plocha povodí více než 48,5 tis. km2 s průměrným ročním průtokem 239 m3/s, 4 jezová pole o délce 24 m a hrazené výšce 9,75  m, délka vzdutí 19,8  km a zadržený objem 15,9 mil. m3 při možnosti regulace cca 3 mil. m3.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Netradiční řešení při revitalizaci rašeliniště v PR Chvojnov

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Filip Lysák

Netradiční řešení při revitalizaci rašeliniště v PR Chvojnov

Projekt revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov začal vznikat v roce 2007. Protože šlo o aktivitu na Vysočině zcela novou a průkopnickou, příprava a zajištění financování zůstaly téměř zcela na bedrech místní pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině. Postupně se podařilo vykoupit a získat souhlasy k realizaci na většině důležitých pozemků nejen v rezervaci, ale i v souvisejícím okolí. V letech 2013 až 2015 proběhla revitalizace na ploše asi 12 ha za podpory OPŽP, zatím bohužel bez obnovy Jedlov-ského potoka. Realizace obsahuje několik inspirativních revitalizačních řešení, která snad stojí za pozornost.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Zhodnocení stavu trvalých bariér  pro obojživelníky

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Antonín  Krása

Zhodnocení stavu trvalých bariér  pro obojživelníky

V prvním letošním čísle byla publikována problematika kolizních úseků obojživelníků v obecné rovině, tedy kolik jich máme, jak významné či problematické jsou a co a jak u nich v rámci projektu AOPK ČR hodnotíme. Díky tomu reagovalo několik čtenářů s informacemi o nových, respektive dosud neznámých úsecích. Nyní navazujeme článkem o úsecích, které byly v minulosti opatřeny trvalými bariérami. Protože, jak z článku vyplývá, výstavba bariér sama o sobě nestačí. Tím hlavním je samozřejmě jejich funkčnost. Pokud totiž přestanou fungovat, pak mohou být tyto úseky opět řazeny mezi kritické, tedy ty nejhorší, o kterých víme a kde každoročně umírají stovky až tisíce obojživelníků.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Žebětínský rybník –  místo, kde podchody pro obojživelníky plní svůj účel

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Josef Ferenc, Mojmír Vlašín, Roman Zajíček

Žebětínský rybník –  místo, kde podchody pro obojživelníky plní svůj účel

V článku Petra Vlčka (Ochrana přírody 5/2017) se na konkrétním případě Těrlické vodní nádrže poukazuje na nefunkčnost některých opatření pro ochranu obojživelníků (migrační zábrany, podchody). Rádi bychom v tomto článku informovali čtenáře naopak o funkčních migračních opatřeních pro obojživelníky v Brně-Žebětíně a ukázali na některé příklady dobré praxe. Kde je na jiných lokalitách zakopaný pes (či žába), to ať posoudí každý sám.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Kůrovcová kalamita v podhůří Jeseníků pohledem ochrany přírody

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Jindřich  Chlapek, Michal Servus

Kůrovcová kalamita v podhůří Jeseníků pohledem ochrany přírody

Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s pojmem „chřadnutí smrku“, a to nejen na severní Moravě, ale i v sousedním Polsku a Slovensku. Příčiny jsou dnes již zřejmé a koncovým hráčem je kůrovec. Jeho gradaci v oblasti Nízkého Jeseníku podpořila i mimořádně suchá vegetační sezona roku 2015. Každoročně zde tak vzniká několik set hektarů holin, jen např. v roce 2016 se objem kůrovcového dříví přiblížil 2 milionům m3 a údaje za rok 2017 budou velmi podobné.

Ochrana přírody 2/2018 21. 4. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Kolizní úseky obojživelníků

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Antonín  Krása

Kolizní úseky obojživelníků

Silniční mortalita je problémem pro řadu živočichů, obojživelníci však patří mezi ty nejhůře zasažené. To platí zejména pro dva nejběžnější druhy, ropuchu obecnou (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaria). Proto jsou již řadu desetiletí realizována opatření, která mají negativní dopady silniční mortality zmírnit. K tomu přispívá i databáze a mapová vrstva kolizních úseků spravovaná AOPK ČR.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf