Podrobné vyhledávání v článcích

Projekt revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov začal vznikat v roce 2007. Protože šlo o aktivitu na Vysočině zcela novou a průkopnickou, příprava a zajištění financování zůstaly téměř zcela na bedrech místní pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině. Postupně se podařilo vykoupit a získat souhlasy k realizaci na většině důležitých pozemků nejen v rezervaci, ale i v souvisejícím okolí. V letech 2013 až 2015 proběhla revitalizace na ploše asi 12 ha za podpory OPŽP, zatím bohužel bez obnovy Jedlov-ského potoka. Realizace obsahuje několik inspirativních revitalizačních řešení, která snad stojí za pozornost.

V prvním letošním čísle byla publikována problematika kolizních úseků obojživelníků v obecné rovině, tedy kolik jich máme, jak významné či problematické jsou a co a jak u nich v rámci projektu AOPK ČR hodnotíme. Díky tomu reagovalo několik čtenářů s informacemi o nových, respektive dosud neznámých úsecích. Nyní navazujeme článkem o úsecích, které byly v minulosti opatřeny trvalými bariérami. Protože, jak z článku vyplývá, výstavba bariér sama o sobě nestačí. Tím hlavním je samozřejmě jejich funkčnost. Pokud totiž přestanou fungovat, pak mohou být tyto úseky opět řazeny mezi kritické, tedy ty nejhorší, o kterých víme a kde každoročně umírají stovky až tisíce obojživelníků.

V článku Petra Vlčka (Ochrana přírody 5/2017) se na konkrétním případě Těrlické vodní nádrže poukazuje na nefunkčnost některých opatření pro ochranu obojživelníků (migrační zábrany, podchody). Rádi bychom v tomto článku informovali čtenáře naopak o funkčních migračních opatřeních pro obojživelníky v Brně-Žebětíně a ukázali na některé příklady dobré praxe. Kde je na jiných lokalitách zakopaný pes (či žába), to ať posoudí každý sám.