Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2018 — 19. 8. 2018 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Dvacet let Asociace soukromého zemědělství ČR aneb jak se žije českým sedlákům?
Historicky nejstarší a plošně nejrozšířenější způsob obdělávání půdy a zemědělského hospodaření vůbec představují rodinné farmy. Je postavený na principu zodpovědnosti sedláka a jeho rodiny, a to odpovědnosti nejen k prostému ekonomickému postavení statku – farmy –, ale také odpovědnosti mezigenerační – jak k předkům, tak budoucím generacím. Na světě je více než 500 milionů rodinných farem, které hospodaří na 56 % zemědělské půdy a tvoří nejméně 56 % zemědělské produkce. V Asii či Střední Americe dokonce více než 80 %, v rámci Evropské unie 68 % a jsou základem Společné zemědělské politiky EU.
Česká republika versus zbytek světa
Výrazně odlišná situace je ovšem v České republice, kde došlo vinou násilné kolektivizace venkova k likvidaci soukromého hospodaření. To mělo za následek rozvrácení venkova, rozsáhlé sociální změny ve společnosti, tisíce zničených životů a lidských tragédií, neblahé změny v krajině a celkovém rázu českého a moravského venkova. Jednalo se o asi nejsmutnější kapitolu éry komunismu, jejíž následky pociťujeme dodnes (viz box).
Ačkoliv náprava způsobených křivd se po změně režimu příliš nepovedla a o vyrovnání majetkových podílů z transformace zemědělských družstev si mnozí mohou nechat pouze zdát, i přesto se našla celá řada těch, kteří se rozhodli po čtyřiceti letech navázat na rodinnou tradici a začít znovu hospodařit. Na počátku 90. let minulého století nebyla v České republice v soukromých rukou téměř žádná půda, dnes obhospodařují soukromí zemědělci 38 % z celkových 3,5 mil. ha zemědělské půdy u nás, a z 30 000 aktivních zemědělců v ČR tvoří výrazně početnější skupinu než nástupci bývalých zemědělských družstev, a to v poměru 26 000 fyzických osob oproti čtyřem tisícům osob právnických.
Násilná kolektivizace český venkov značně poznamenala. Potomci původních
hospodářů museli prokázat notnou dávku odhodlání, když na zdevastovaných
usedlostech začali po čtyřiceti letech znovu hospodařit. Na snímku statek rodiny
Vodňanských v Blíževedlech na Českolipsku na počátku 90. let minulého století.
Foto archiv ASZ ČR
Dnes jsou z dříve notně zničených statků členů ASZ ČR ukázková
hospodářství, na nichž se široká veřejnost seznamuje s životem
na farmě a rodinným hospodařením. Foto archiv ASZ ČR
Navzdory jasně daným evropským trendům má duální struktura českého zemědělství na podporu rodinných farem neblahý vliv (viz box).
Sedláci a jejich stavovská organizace
Potřebnou obhajobou ekonomických, sociálních a odborných zájmů českých soukromých zemědělců se již 20 let zabývá dobrovolná stavovská a profesní organizace – Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) se zhruba 7500 členy sdruženými v 41 regionálních a osmi členských organizacích. Veškerá činnost tohoto sdružení vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova.
Zástupci ASZ ČR se snaží chránit a prosazovat zájmy sedláků při tvorbě legislativy i na všech úrovních řízení státu, spolupracují při tom s akademickou sférou.
Jedním z důležitých poslání této stavovské organizace je také prezentace významu a činnosti rodinných farem napříč širokou veřejností.
Včelí farma Cihlářovi, která v loňském roce zvítězila v soutěži ASZ ČR
Farma roku, před a po. Snímky dělí rovné čtvrtstoletí. Co se zde odehrálo
v druhé polovině minulého století, už připomínají pouze fotografie
umístěné na tabuli vedle brány – jako memento, aby se nikdy nezapomnělo...
Foto archiv ASZ ČR
Spolupráce sedláků a ochránců přírody
V rámci prosazování zájmů svých členů se Asociace snaží spolupracovat s řadou partnerských organizací, s nimiž sdílí podobné postoje. Aktuálně uzavřela smlouvu o vzájemné spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, jejíž hlavní náplní je podpora a propagace šetrného zemědělského hospodaření důležitého pro ochranu a péči o přírodu a krajinu při zohlednění hospodařících subjektů a vlastníků zemědělské půdy.
Rodinné farmy představují historicky nejstarší a plošně nejrozšířenější
způsob obdělávání půdy a zemědělského hospodaření vůbec, který je
postavený na principu zodpovědnosti sedláka a jeho rodiny. Foto archiv ASZ ČR
Vzhledem k tomu, že dlouhodobou prioritou ASZ ČR a jejích členů jsou opatření, která pomáhají obnovit původní přirozené prvky ve venkovské krajině, jakými jsou např. remízky, aleje či drobné vodní nádrže, je tak spolupráce s ochránci přírody nasnadě.
Mnozí členové Asociace poskytují na svých statcích také velmi pestré
agroturistické služby, které pomáhají oživovat český venkov.
Foto archiv ASZ ČR
Zástupce AOPK ČR byl zapojen i do příprav a je členem hodnotitelské komise nového programu pro členy Asociace Pestrá krajina, jehož cílem je propagovat výše uvedená zrealizovaná opatření a motivovat další sedláky, aby se o něco podobného pokusili i na svých pozemcích.
Asociace slaví dvacet let své existence
V letošním roce slaví Asociace soukromého zemědělství ČR dvacet let své existence. Je tak ideální příležitost ohlédnout se za uplynulými dvěma desetiletími této stavovské organizace, která vznikla zezdola, z přirozené potřeby sedláků mít možnost uplatnit svůj hlas, v čemž byla od počátku její síla. Díky ní se ze sdružení, které začínalo zcela bez prostředků, bez profesionálního aparátu, bez regionální struktury a zejména proti vůli těch, kteří tehdy řídili naše zemědělství jak na vládní úrovni, tak v profesních spolcích, stala potřebná a životaschopná organizace s velmi širokou škálou činností a působením.
U příležitosti oslav dvaceti let Asociace soukromého
zemědělství ČR, které proběhly na počátku května
na pražském Vyšehradě, byla vydána kniha
„Selská historie pokračuje“, která obsahuje více
než dvě stovky příběhů selských rodin napříč celou republikou.
Foto archiv ASZ ČR
Jak řekl předseda ASZ ČR Josef Stehlík: „Po letech zpochybňování a dehonestace těch, co se rozhodli na troskách opět postavit bývalé rodové grunty až po různé zásahy státní byrokracie do hospodářství fyzických osob s pokusy různě znevýhodňovat a znesnadňovat jejich snahu stát se plnohodnotnými zemědělskými podniky, je nutno zkonstatovat – nepovedlo se. Ba naopak, čeští sedláci jsou dnes bez urážky hybnou silou ve všech oblastech zemědělské politiky, kterou se může náš stát chlubit jako přínosnou pro zlepšení postavení spotřebitele potravin, účinné ochrany krajiny a především půdy, smysluplných změn v byrokracii a požadavcích na zemědělce jako takové, až po pozitivní změny ve vnímání ̦sedlačiny‘ jako uznávaného způsobu lidské činnosti v současné společnosti.“