Problémy s mineralizací organických substrátů při revitalizaci
Organické sedimenty a půdy s vysokým podílem organické hmoty typicky provázejí nivy, prameniště, rašeliniště v nejširším slova smyslu a vůbec mokřady všeho druhu. Vznik horizontů s vysokým zastoupením organické hmoty je dlouhodobým procesem odehrávajícím se v řádu staletí až tisíciletí, kdy docházelo k postupnému, pomalému hromadění převážně rostlinných zbytků v anaerobních podmínkách. Organická hmota v trvale zamokřených horizontech tak poutá vysoké množství živin a potažmo i uhlíku. Jakmile dojde k antropické změně vodního režimu, resp. k poklesu či sezonnímu rozkolísání (do té doby víceméně stabilní) hladiny spodní vody, dochází k prokysličení substrátů a zrychlené mineralizaci čili k uvolňování živin a CO2.
Ochrana přírody 1/2020 — 24. 2. 2020 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Netradiční řešení při revitalizaci rašeliniště v PR Chvojnov
Projekt revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov začal vznikat v roce 2007. Protože šlo o aktivitu na Vysočině zcela novou a průkopnickou, příprava a zajištění financování zůstaly téměř zcela na bedrech místní pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině. Postupně se podařilo vykoupit a získat souhlasy k realizaci na většině důležitých pozemků nejen v rezervaci, ale i v souvisejícím okolí. V letech 2013 až 2015 proběhla revitalizace na ploše asi 12 ha za podpory OPŽP, zatím bohužel bez obnovy Jedlov-ského potoka. Realizace obsahuje několik inspirativních revitalizačních řešení, která snad stojí za pozornost.
Ochrana přírody 3/2018 — 28. 6. 2018 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Výsledky částečné obnovy dvou jihomoravských slanisek a poznámky k péči
Západně od Mikulova směrem k Dyji leží několik obcí v minulosti obklopených většími plochami pastvin. Bližší pohled na staré mapy dává v kontextu s historickými literárními prameny tušit, že z velké části šlo o slaniska. Výskyt slanomilné vegetace je větší či menší měrou doložen vědeckým bádáním z Březí, Dobrého Pole, Novosedel i Nového Přerova. Není to tak dávno, co tamní slaniska obsahovala biodiverzitu, o které si v ČR můžeme nechat už jenom zdát. Jaké procesy vedly k tak rozsáhlým změnám? Co ohrožuje biodiverzitu zbylých lokalit? Je vůbec možné zachovat alespoň tyto poslední enklávy? V reakci na tyto výzvy jsme se pustili do studia problematiky, pak do přípravy nevelkého projektu a na sklonku roku 2011 i do realizace revitalizačních zásahů. V roce 2015 proběhl průzkum a vyhodnocení, jehož výsledky jsou zde prezentovány.
Ochrana přírody 5/2016 — 20. 12. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Revitalizace slatinných biotopů v evropsky významné lokalitě Loučeňské rybníčky
Slatiniště v evropsky významné lokalitě (EVL) Loučeňské rybníčky patří k málo známým lokalitám, nicméně dnes se řadí k těm nejvýznamnějším svého druhu v České republice. Důvodem mimořádného významu je relativní zachovalost biotopu. Zatímco jinde byla nížinná slatiniště přímo zničena či narušena odvodněním, rozoráním, jímáním vody, eutrofizací atd., zde ostřicovomechové slatiniště vytrvalo v původní podobě až do našich dnů. Tak se zde zachovala biodiverzita, která i na lokalitách s přísnou ochranou už dávno vzala za své. V roce 2004 však došlo k drastické melioraci, a tím se zdál být osud lokality zpečetěn.
Ochrana přírody 6/2014 — 1. 5. 2015 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf