Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Nálezová databáze ochrany přírody otevřena veřejnosti

Z naší přírody

autoři: Karel Chobot, Zdeněk Kučera, Petr Duda, Jan Zárybnický

Nálezová databáze ochrany přírody otevřena veřejnosti

Poslední článek k danému tématu v Ochraně přírody (6/2012) nesl název Nálezová databáze ochrany přírody a služby veřejnosti. Popisoval veřejné karty druhů, síťové mapy rozšíření a otevřené číselníky. Tento text je vlastně jeho pokračováním, otevření databáze veřejnosti totiž v současnosti dosahuje svého maxima. Od vydání předchozího textu v roce 2012 se otevření databáze posunulo na další úroveň. Od října roku 2017 byla otevřena vlastní nálezová data u neohrožených a nechráněných druhů. Nyní nastává dlouho očekávané maximální otevření, neveřejné zůstanou pouze citlivé údaje.

19. 12. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Pastarček dlouholistý moravský  – vzácný československý endemit?

Z naší přírody

Autor: Eliška Blažejová, Karel Fajmon, Alena Šuráňová

Pastarček dlouholistý moravský  – vzácný československý endemit?

Pastarček dlouholistý moravský byl popsán v roce 1979 ze severní části Bílých Karpat botanikem Josefem Holubem. Areál poddruhu je omezen na několik lokalit v České republice a na Slovensku. Patří mezi kriticky ohrožené zvláště chráněné druhy České republiky a rovněž mezi evropsky chráněné druhy. Ohrožený a zákonem chráněný je i na Slovensku. Jak v České republice, tak na Slovensku lokalit i početnosti populací tohoto pastarčku za poslední století citelně ubylo. Proto je zachování jeho populací v moravských Bílých Karpatech zásadní také pro celosvětové přežití tohoto poddruhu.

16. 12. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Hlavní příčiny ohrožení  raka kamenáče na území ČR

Z naší přírody

Autor: David Fischer, Pavel Vlach

Hlavní příčiny ohrožení  raka kamenáče na území ČR

V roce 2018 se rak kamenáč ocitl ve „vybrané“ společnosti druhů, které jsme svou činností přivedli do situace, kdy balancují na pomyslné hraně propasti. Tuto skutečnost nezvrátil ani fakt, že se jedná o živočicha požívajícího dle naší legislativy maximální možné ochrany (dle vyhlášky 395/1992 Sb. figuruje v kategorii kriticky ohrožený, do stejné kategorie je zařazen i v národním červeném seznamu – Vlach et Fischer 2017). Podstatná část naší populace je navíc chráněna i formou vyhlášení evropsky významných lokalit. Ohrožení tohoto taxonu přesto dosáhlo takového významu, že v roce 2018 byly zahájeny práce na přípravě oficiálního záchranného programu.

16. 12. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Dantovo peklo, jeden z pólů  nedostupnosti v Moravském krasu

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Dantovo peklo, jeden z pólů  nedostupnosti v Moravském krasu

V naší největší krasové oblasti – Moravském krasu – je evidováno 1132 jeskyní, včetně dvou nejdelších jeskynních systémů. Přesto je zde ještě mnoho bílých míst; dosud neobjevených jeskyní, propastí nebo částí jeskyní již známých. Takové místo se nachází i pod předělem mezi Pustým a Suchým žlebem. Generace badatelů tuší, že se tu nachází volné prostory mezi propastí Macochou a Kateřinskou jeskyní. Klíčem k objevům by mohl být i dosud nepřekonaný zával na konci Kateřinské jeskyně „Dantovo peklo“.

Ochrana přírody 5/2018 21. 10. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Památné stromy – dřeviny  mimořádného významu

Z naší přírody

Autor: Libor Sedláček

Památné stromy – dřeviny  mimořádného významu

Mimořádně hodnotné stromy, jejich skupiny a stromořadí jsou v České republice chráněny nástrojem zvláštní ochrany přírody v kategorii památných stromů/památného stromu. I když zákon nedefinuje konkrétní hodnoty, kterými památný strom musí vynikat, v praxi se lze často setkat s mylným přesvědčením, že památný strom je vázaný výhradně na vysoký věk a nadstandardní vzrůst dřeviny. I když tyto atributy hrají prim, zdaleka nepředstavují jediné hodnoty, pro které se památné stromy vyhlašují.

Ochrana přírody 5/2018 21. 10. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Desáté výročí zpřístupnění  jeskyně Výpustek pro veřejnost

Z naší přírody

Autor: Robert Dvořáček

Desáté výročí zpřístupnění  jeskyně Výpustek pro veřejnost

Využívání veřejnosti zpřístupněných jeskyní je nedílnou součástí turistiky. Tento fenomén přírody je využíván nejen v oblasti rekreace a odpočinku, ale také v oblasti poznávací či vzdělávací. Na území Moravského krasu o rozloze kolem 90 km2 se nachází více než 1200 jeskyní, z nichž je pět veřejnosti přístupných. Tou pátou se stala v březnu 2008 jeskyně Výpustek, ve které se návštěvníci seznamují s dlouhou, bohatou a zároveň pohnutou historií tohoto významného jeskynního systému a obdivují jeho přínos vědě zvané paleontologie.

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Stále mizející polní plevele

Z naší přírody

Autor: Michal Štefánek

Stále mizející polní plevele

V šedesát let staré knize Deyla a Ušáka Plevele polí a zahrad (1956) nalezneme celou řadu poetických jmen plevelných rostlin – kravinec španělský, štětináč širolistý, šklebivec přímý, dejvorec velkoplodý, vochlice hřebenitá (též vochlice Venušin hřeben), sveřep stoklasa, vrabečnice roční, kokotice hubilen, chruplavník rolní, rohohlavec rovnorohý, myší ocásek nej-menší… Mnohé z těchto rostlin v naší flóře už nenajdeme, neboť z polí zcela zmizely. Co způsobilo jejich vymizení a jaká je, u dosud přítomných druhů, perspektiva jejich přežití?

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Mladečské jeskyně, naše nejstarší sídliště druhu Homo sapiens

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Mladečské jeskyně, naše nejstarší sídliště druhu Homo sapiens

Podzemní krasové dutiny pod vrchem Třesín byly v pravěku přístupné. Pak došlo v neznámé době k zavalení vchodů. Znovu objeveny byly až v 19. století. Lidé je navštěvovali a nacházeli zde kosti zvířat i lidí. Spolu s krápníky je prodávali na tržištích. Až od roku 1880 začaly v jeskyních u Mladče systematické archeologické a paleontologické výzkumy. V té době vznikla také první mapa tohoto labyrintu. V roce 1911 byly jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny veřejnosti. Teprve nedávné vědecké výzkumy dochovaných kosterních pozůstatků pravěkých lidí ukázaly mimořádný význam této lokality.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

404 m a dno stále nikde…

Z naší přírody

Autor: Jiří Šafář

404 m a dno stále nikde…

Hranický kras je nevelké území (přibližně 5,5 x 4 km) velkého významu. Tvoří ho devonské a spodno-karbonské vápence macošského a líšeňského sou-vrství uložené jižně a východně od města Hranice. Nejznámějšími krasovými jevy zde jsou na levém břehu Bečvy Zbrašovské aragonitové jeskyně a na pravém břehu v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic Hranická propast, která je vskutku velkou „dírou do světa“. Celkem je v Hranickém krasu zatím evidováno 29 jeskyní.

Ochrana přírody 2/2018 21. 4. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Nevyhnutelnost principu „3K“  v našich lesních rezervacích

Z naší přírody

Autor: Tomáš Vrška

Nevyhnutelnost principu „3K“  v našich lesních rezervacích

V letošním Roce českých pralesů si připomínáme výročí první deklarace ochrany pralesovitých porostů – Žofínského pralesa (1838) a Boubínského pralesa (1858), které i v celosvětovém měřítku patří k těm úplně nejstarším. S jejich ochranou a obecně s ochranou desítek dalších maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) pralesovitého charakteru bychom si měli připomenout i zásadní problém, resp. otázku: „Jakým způsobem je chceme dále chránit?“

Ochrana přírody 2/2018 21. 4. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf