Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Národní park České Švýcarsko za dvě dekády své existence evidoval do roku 2022 přes sedmdesát zahoření či požárů. Velký požár, který propukl 24. července 2022 a uhašen byl až v polovině srpna, nesl pořadové číslo 78. Všech předchozích sedmdesát sedm požárů se podařilo uhasit během jednoho až dvou dnů, odhlédneme-li od požáru na Jetřichovicku v roce 2006, jehož uhašení trvalo týden. Nedobrovolná zkušenost s požárem velkého rozsahu nutně vedla k úpravám přístupu k požární prevenci na území národního parku.

Vláda včera schválila jeho budoucí využití pro přírodu, rozvoj obcí i čistou energetiku.

Experti z chráněných území celého světa se koncem června sešli v Krkonošském národním parku a chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Navštívili světově unikátní krkonošskou tundru a také Jizerskohorské bučiny, které jsou pro svou výjimečnost součástí Světového dědictví UNESCO. Diskutovali mimo jiné o tom, jak dál postupovat v ochraně přírody v globálním i národním měřítku. Obdobné setkání se konalo již podvanácté, poslední se uskutečnilo v roce 2019 v Austrálii. České setkání WPALF [1]  bylo důležité také proto, že znamenalo restart setkávání této skupiny reprezentantů chráněných území celého světa po covidové pauze. 

Návrh nařízení o obnově přírody (NRL) je jedním z právních předpisů, které byly navrženy v rámci naplňování strategie pro biodiverzitu v rámci Evropské zelené dohody (EU Green Deal, GD). Jde o zcela nový a dá se říct průlomový návrh – neboť se poprvé v historii nesnaží biodiverzitu chránit tím, že ji nějakým způsobem oddělí, vymezí území, ve kterém se kvůli ochraně přírody omezí či upraví jiné činnosti a tím vznikne nějak definované území ochrany přírody – ať už je to přísná rezervace, národní park, nebo volněji chráněná území v rámci NATURA 2000. Obnova přírody je naopak především směřována do krajiny či do prostoru, které jsou člověkem primárně využívány – ať už zemědělsky, lesnicky, nebo třeba pro sídla a ekonomické aktivity.

Dohodu o způsobu hospodaření a péče o evropsky významnou lokalitu Niva Nemanického potoka podepsali ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc a většinový vlastník pozemků Štěpán Bečvář. Vlastník podpisem stvrdil dobrovolné dodržování konkrétních zemědělských postupů a Agentura ochrany přírody a krajiny se zavázala k finanční podpoře některých managementových opatření. Jde o první komplexní dohodu, která upravuje zemědělské hospodaření v chráněných územích ve správě AOPK ČR. 

Cenu AOPK ČR v soutěži Česká cena za architekturu v roce 2022 získal Lihovar s pěstitelskou tradicí ve Svijanském Újezdě od kanceláře OBJEKTOR ARCHITEKTI s. r. o. Moderní architektura tří objektů dokonale zapadá do prostoru a má vazbu k využívání okolní krajiny. A je kousek od hranic CHKO Český ráj.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody byla založena 12. května 1993 pod původním názvem Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor. Účastníci si přišli toto kulaté výročí připomenout na setkání, které se konalo 20. května na Jizerce. Místo nebylo zvoleno náhodou, právě ve zdejší horské osadě vlastní nadace objekt, který byl v minulosti zrekonstruován a je zde provozováno středisko ekologické výchovy. Hlavním cílem setkání bylo připomenout si, co se nadaci za oněch 30 let povedlo a s čím v ochraně přírody pomohla. Zároveň zde však byl prostor pro setkání osobností, které mají k nadaci blízko. Ať už jde o její zakladatele, členy správní a dozorčí rady, nebo dárce a další podporovatele.

Vztah dravec-kořist patří v ekologii k nejdéle a nejintenzivněji studovaným zákonitostem. Při jeho výzkumu se uplatňuje celá řada přístupů, od různě složitých matematických modelů přes pokusné manipulace až po víceleté sledování populací predátora a jeho kořisti obvykle v druhově chudších ekosystémech, kupř. v tundře či pouštích. Mnohem menší pozornost se věnuje mezidruhovým vazbám v gildě predátorů. Gildou neboli ekologickou či funkční skupinou máme na mysli skupinu druhů se společným výskytem, vymezeným podmínkami prostředí, jako je teplota nebo vlhkost (beta-gilda, kupř. živočichové svrchní půdní vrstvy). Častěji se ale setkáme s gildou představovanou skupinou druhů obvykle z různých taxonů, které shodně využívají určité zdroje, kupř. potravní: v tomto případě hovoříme o alfa-gildě. Jinak řečeno, označujeme tak skupinu organismů, které shodně ovlivňují vlastnosti a procesy v ekosystému nebo které shodně reagují na změny v prostředí.