Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Výzkum a dokumentace

Co také žije mezi ploty Žofínského pralesa?

Výzkum a dokumentace

autoři: Radim Plhal, Jakub Drimaj, Ondřej Mikulka

Co také žije mezi ploty Žofínského pralesa?

Informace o výskytu živočichů jsou cenné pro kohokoliv, kdo má o určité území zájem, ať jde o biologa, lesníka, či běžného turistu. Všechny tyto zájmy pak jsou umocněny v jedinečném prostředí, které je veřejnosti nepřístupné, je reprezentantem v celosvětové výzkumné síti CTFS-ForestGEO, jež požívá nejvyšší status ochrany, je obehnáno plotem proti poškození zvěří a již 178 let je víceméně ponecháno samovolnému vývoji. Za takovým územím přitom nemusíme ani opustit naši zemi, ale stačí navštívit Žofínský prales v Novohradských horách. O větších druzích živočichů, kteří se zde vyskytují, pojednává tento příspěvek.

Ochrana přírody 3/2016 4. 7. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Projekt Mapování evropsky významných druhů

Výzkum a dokumentace

autoři: Karel Chobot, Eva Vojtěchovská

Projekt Mapování evropsky významných druhů

V letech 2010-2015 Agentura ochrany přírody a krajiny řešila rozsáhlý projekt z Operačního programu Životní prostředí, který byl zaměřen na mapování evropsky významných druhů. Šlo o jeden z nejrozsáhlejších projektů v OPŽP, který doplnil  standardní sledování stavu biotopů a druhů a u řady skupin  významně rozšířil naše znalosti o nich. Po skončení projektu je na místě shrnutí včetně přehledu zajímavých poznatků, jak mezi skupinami  bezobratlých (níže), tak u obratlovců (v příštím čísle).

Ochrana přírody 2/2016 30. 5. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Seznam prioritních invazních druhů pro ČR

Výzkum a dokumentace

autoři: Jiří Sádlo, Jan Pergl, Adam Petrusek, Petr Pyšek

Seznam prioritních invazních druhů pro ČR

Tento příspěvek je souhrnem práce uveřejněné letos v časopise NeoBiota (Pergl et al. 2016), jehož cílem je zpřístupnit její výsledky širokému okruhu pracovníků v ochraně přírody. Uvádíme zde seznamy druhů a základní principy, jež vedly k jejich vytvoření. Zájemce o detailní popisy metod a výsledků odkazujeme na zmíněný článek, který je volně přístupný na webových stránkách časopisu NeoBiota. (http://neobiota.pensoft.net/articles.php?id=4824)

Ochrana přírody 2/2016 30. 5. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Monitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko

Výzkum a dokumentace

Autor: Jakub Šafránek

Monitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko

Svahové pohyby jsou přirozenou součástí Českosaského Švýcarska. Patří k nim zejména skalní řícení, která utvářela typickou krajinu této oblasti s útlými skalními věžemi a vysokými pískovcovými stěnami, tolik oblíbenou turisty i horolezci. Skalní řícení však mohou být velkou hrozbou pro obyvatele Labských pískovců i pro návštěvníky národního parku a je nutné se s tímto nebezpečím vypořádat. Proto existuje při Správě národního parku České Švýcarsko oddělení geologie – skalní četa, se sídlem v obci skalními říceními nejohroženější – ve Hřensku.

Ochrana přírody 1/2016 18. 4. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Bude v České republice
 více želv bahenních?

Výzkum a dokumentace

autoři: Lenka Jeřábková, Martin Šandera

Bude v České republice
 více želv bahenních?

Želvy jsou součástí české přírody od nepaměti. V současnosti se v naší přírodě můžeme nejčastěji setkat s želvou nádhernou, která je však u nás druhem nepůvodním, pocházejícím z USA. S velkou dávkou štěstí ale můžeme spatřit i druh původní – želvu bahenní. Její pozorování však není jednoduché, a tak je tento druh pro většinu Čechů neznámý až tajemný. Přestože se u řady populací jedná o vysazené jedince, otazníky o původu některých z nich přetrvávají a zůstává tedy možnost skrytého přežívání původních želv. Každopádně je důležité se tímto druhem zabývat a podniknout taková účinná opatření, aby želva bahenní zůstala i nadále součástí české fauny.

Ochrana přírody 1/2016 18. 4. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Využití satelitní telemetrie při ochraně chřástala polního

Výzkum a dokumentace

Autor: Jiří Vlček

Využití satelitní telemetrie při ochraně chřástala polního

Od roku 2012 probíhal společný česko-německý výzkumný projekt satelitní telemetrie chřástala polního (Crex crex). Oficiálně tříletý projekt pokračuje v satelitním sledování jednoho ptáka i v současné době. Výzkum byl financován z Programu přeshraniční spolupráce, CÍL 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013, nositelem projektu byla Zoologická a botanická zahrada města Plzně a LBV (Landesbund für Vogelschutz) Cham, finančním partnerem byl Plzeňský kraj. Projekt byl realizován na území Plzeňského kraje v Českém lese a na Šumavě, v Karlovarském kraji ve Slavkovském lese a v okrese Cham v Bavorsku.

Ochrana přírody 1/2016 18. 4. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Tesařík obrovský 
a páchník hnědý v Lánské oboře

Výzkum a dokumentace

autoři: Radek Hejda, Jaroslav Šreiber, Karel Lankaš

Tesařík obrovský 
a páchník hnědý v Lánské oboře

Evropsky významná lokalita Lánská obora patří z hlediska biodiverzity k nejvýznamnějším lokalitám nejenom v rámci Čech, ale i celé České republiky a střední Evropy. Předmětem ochrany je šest stanovišť a čtyři druhy – tesařík obrovský, páchník hnědý, kovařík fialový a velevrub tupý.

Ochrana přírody 1/2016 18. 4. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Bezzásahový režim

Výzkum a dokumentace

autoři: Jakub Hruška, Anna Lamačová, Tomáš Chuman

Bezzásahový režim

Je tradovaným mýtem, že odumření dospělého lesa vede ke vzniku povodní, či naopak k vyschnutí povodí a k úbytku vody v tocích. Argumentace se pak používá podle dané situace. Zatímco po sérii bleskových povodní v letech 2011–2012 posloužil částečně bezzásahový režim v NP Šumava jako zdůvodnění „povodní“, pak v letech 2014 a 2015 pro změnu ke zdůvodnění „katastrofálního sucha“. Jaká je ale realita? To se pokusíme ukázat na dlouhodobých datech měřených na Modravském potoce již od roku 1949.

Ochrana přírody 1/2016 18. 4. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Čtvrté mapování 
hnízdního rozšíření 
ptáků v České republice

Výzkum a dokumentace

autoři: Karel Šťastný, Vladimír Bejček

Čtvrté mapování 
hnízdního rozšíření 
ptáků v České republice

Čtvrté mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice, probíhající v období let 2014–2017, je v poločase. Podílejí se na něm opět stovky profesionálních i amatérských znalců ptactva. Kromě záznamů o aktuálním rozšíření hnízdících jsou shromažďována také kvantitativní data. Na základě dosavadních výsledků lze u řady druhů vidět trendy změn v jejich rozšíření a početnosti.

Ochrana přírody 6/2015 4. 1. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Kolik u nás žije vzácných šelem?

Výzkum a dokumentace

autoři: Miroslav Kutal, Martin Váňa

Kolik u nás žije vzácných šelem?

Rozvoj ve využívání fotopastí a molekulárně-genetických metod v ochraně přírody nám umožňuje pronikat hlouběji do života rysů a dalších vzácně se vyskytujících druhů šelem. V současné době jejich monitoring umožňuje podpora projektů z fondů EHP. Jaká jsou úskalí monitoringu vzácných druhů a co se podařilo zatím zjistit v Beskydech?

Ochrana přírody 5/2015 28. 12. 2015 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf