Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Monitoring letounů v Javoříčském krasu probíhá souvisle již 30 let

Výzkum a dokumentace

Autor: Martin Koudelka, Jiří Šafář

Monitoring letounů v Javoříčském krasu probíhá souvisle již 30 let

Javoříčské jeskyně jsou jednou z nejdéle sledovaných chiropterologických lokalit v České republice. První zmínka o netopýrech „z jeskyně u Bouzova“ pochází již z poloviny devatenáctého století. Od této doby byl podzemní systém několikrát intenzivně sledován. Nejdříve ihned po objevení jeskyní, poté po jejich zpřístupnění a opakovaně i v následujících obdobích. Od roku 1989 je průběžně monitorován počet zimujících letounů (Chiroptera). Postupně v celém, téměř šest kilometrů dlouhém podzemním systému chodeb a také ve všech známých jeskyních v nedalekém okolí. Za uplynulých třicet let se podařilo získat značné množství údajů o druhovém složení a vývoji početnosti zimující populace letounů. Pro poznání skutečné druhové bohatosti lokality byla zimní sčítání doplněna kontrolními odchyty před vchody do podzemních prostor mimo zimní období.

Ochrana přírody 5/2019 25. 10. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

25 let sčítání zimujících netopýrů v přírodní památce Loupežnická jeskyně v CHKO České středohoří

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr Chvátal

25 let sčítání zimujících netopýrů v přírodní památce Loupežnická jeskyně v CHKO České středohoří

V neovulkanitech CHKO České středohoří se nachází několik desítek jeskyní, většinou nepříliš rozsáhlých s délkou do 10 metrů. O to více mezi nimi vyniká Loupežnická jeskyně u Velkého Března s délkou hlavní chodby necelých 100 metrů. Celková délka jeskyně včetně odboček je kolem 130 metrů. Jedná se o nejdelší jeskyni v neovulkanitech České republiky. Lokalita je zároveň jedním z nejvýznamnějších zimovišť netopýrů a vrápenců v Českém středohoří, a tak je pochopitelné, že byla v roce 2001 vyhlášena přírodní památkou.

Ochrana přírody 5/2019 25. 10. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Monitoring kruhatky Matthioliho v propasti Macocha

Výzkum a dokumentace

Autor: Karin Hustáková, Bohuslav Koutecký, Zdeněk Musil

Monitoring kruhatky Matthioliho v propasti Macocha

Kruhatka Matthioliho moravská (Cortusa matthioli subsp. moravica (Podp.) Soják) patří nesporně k nejznámějším rostlinám Moravského krasu, a to i přesto, že ji na vlastní oči viděl jen málokdo. Nachází se totiž v propasti Macocha, a sice vysoko na svislých skalních stěnách. Přístup k místům výskytu je velmi obtížný a je možný výhradně s pomocí lana, a to jen pro osoby fyzicky zdatné a s potřebnými zkušenostmi. Dříve se část populace kruhatky vyskytovala i na suťovém kuželu na dně propasti, odkud byla poprvé popsána. Zde však nyní přežívají pouze tři exempláře.

Ochrana přírody 5/2019 25. 10. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Červenohorské sedlo: historie a současnost sledování (nejen) ptačí migrace na našich horách

Výzkum a dokumentace

Autor: Radek K. Lučan, Anna Lučanová, Martin Vavřík

Červenohorské sedlo: historie a současnost sledování (nejen) ptačí migrace na našich horách

Západovýchodně orientovaný hlavní hřeben Jeseníků představuje významnou migrační bariéru pro létající živočichy. Zdálky viditelná výrazná sníženina Červenohorského sedla jim umožňuje tuto bariéru překonat s menším úsilím, než kdyby letěli přes výše položené jesenické hřebeny, a není tedy divu, že zejména v období podzimní migrace je do poměrně úzkého koridoru sedla kanalizováno obrovské množství táhnoucích ptáků, netopýrů i různých skupin tažného hmyzu. Toho je od roku 2010 využíváno k monitoringu táhnoucích ptáků, ke kterému se v posledních letech postupně přidalo i sledování průtahu netopýrů a vybraných skupin tažného hmyzu. Zejména v souvislosti s ptačí migrací jde v současnosti o největší takto zaměřený výzkumný projekt na území České republiky a zároveň o jedinou lokalitu, kde lze za vhodných podmínek táhnoucí ptáky sledovat přímo v průběhu nejen denní, ale i noční migrace.

Ochrana přírody 4/2019 29. 8. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Periglaciální fenomén   a problematika jeho ochrany

Výzkum a dokumentace

Autor: Marek Křížek, Tomáš Uxa, David Krause

Periglaciální fenomén   a problematika jeho ochrany

Přestože během kvartéru byla naše pohoří převážně modelována periglaciálními procesy, jež po sobě zanechaly rozsáhlý soubor specifických tvarů reliéfu, je jim věnována menší pozornost než reliktům horského pleistocenního zalednění. Cílem předkládaného textu je představit hlavní periglaciální tvary vyskytující se v našich nejvyšších pohořích a charakterizovat jejich morfologii, vývoj, paleoenvironmentální význam a důvody, proč tyto unikátní formy reliéfu chránit.

Ochrana přírody 4/2019 29. 8. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Sokol stěhovavý v Jeseníkách  a moderní technologie k jeho ochraně

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr Šaj

Sokol stěhovavý v Jeseníkách  a moderní technologie k jeho ochraně

Sokol stěhovavý patří k nejatraktivnějším druhům, kterými se Jeseníky mohou pochlubit. Nebylo tomu tak ale vždy. Kvůli nadměrnému používání herbicidu DDT v zemědělství i z důvodu pronásledování ze strany holubářů, sokolníků a myslivců zmizel sokol v 2. polovině 20. století nejen z Jeseníků, ale prakticky ze všech lokalit v České republice. Novodobé hnízdění sokola v Jeseníkách se datuje od roku 2001 a od té doby jeho zdejší populace i v blízkém okolí1 roste. Tak jako při návratu sokola do přírody sehrál důležitou roli člověk, i do posilování jesenické populace se člověk nadále zapojuje – pravidelným monitoringem, smysluplnou úpravou hnízdišť a jejich ochranou. Jeseníky se svým okolím jsou tak dnes jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí v naší republice.

Ochrana přírody 4/2019 29. 8. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Evidence zvířat přijímaných do Národní sítě záchranných stanic a co z ní lze vyčíst

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr N. Stýblo

Evidence zvířat přijímaných do Národní sítě záchranných stanic a co z ní lze vyčíst

Projekt Národní sítě záchranných stanic přináší kromě tisíců zachráněných životů volně žijících živočichů a účinné osvěty a výchovy obyvatel také zajímavé statistické údaje. Centrální evidence všech přijímaných zvířat umožňuje sledovat nejenom počty druhů a jedinců handicapovaných zvířat a data a místa jejich nálezu, ale také jejich osudy – příčiny, proč k handicapu došlo, období příjmu, počty dní strávených ve stanici apod. O každém přijatém zvířeti může být v evidenci zaznamenáno až 57 údajů. Dlouhodobě jednotná metodika evidence rovněž umožňuje sledování těchto parametrů během let.

Ochrana přírody 3/2019 23. 6. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Ochranářská botanika ČSOP Hořepník

Výzkum a dokumentace

Autor: Jaroslav Podhorný

Ochranářská botanika ČSOP Hořepník

Základní organizace ČSOP Hořepník se sídlem v Prostějově se v rámci své činnosti věnuje mimo jiné terénní mapovací práci. Je zaměřena především na botaniku a pracuje převážně v oblasti střední a jižní Moravy. Za dobu své patnáctileté činnosti realizovala celou řadu akcí. K víceletým projektům patří šestileté sledování monitorovacích čtverců v rámci výzkumu generativní reprodukce koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) v okolí Plumlova (2008–2013), včetně zkoumání vlivu vypalování travního porostu, a pětileté sledování populací tořiče včelonosného (Ophrys apifera) na lokalitách Ždánice a PP Zouvalka (2008–2012), při němž byly zkoumány dopady různých druhů managementu na generativní reprodukci této orchideje.

Ochrana přírody 3/2019 23. 6. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Bozkovské dolomitové jeskyně  – 50 let od zpřístupnění veřejnosti

Výzkum a dokumentace

Autor: Dušan Milka

Bozkovské dolomitové jeskyně  – 50 let od zpřístupnění veřejnosti

Před padesáti lety, 2. května 1969, byly pro veřejnost otevřeny Bozkovské dolomitové jeskyně. Dodnes jediné zpřístupněné jeskyně v severní části Čech a jediné dolomitové jeskyně v celé republice otevřené veřejnosti. Jsou to jediné jeskyně, jejichž charakteristickou a převládající výzdobou jsou křemenné síťovité, nitkovité a lištovité struktury na stěnách i stropech, vytvořené procesem selektivní koroze. Spodní patro Bozkovských dolomitových jeskyní je zvodnělé, a tak vás návštěvní okruh zavede nejen k Labutím jezírkům, ale i k největšímu podzemnímu jezeru v Čechách.

Ochrana přírody 3/2019 22. 6. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Výzkumný ústav vodohospodářský  T. G. Masaryka slaví 100 let

Výzkum a dokumentace

Autor: Tomáš Hrdinka

Výzkumný ústav vodohospodářský  T. G. Masaryka slaví 100 let

Letos je tomu přesně 100 let, co byl usnesením ministerské rady založen Státní ústav hydrologický, dnešní Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Za těch 100 let si naše vodní hospodářství prošlo turbulentním vývojem, vznikaly velké vodní nádrže, systémy meliorací, byla modernizována vodárenská infrastruktura. Dnes je naopak kladen důraz na zadržování vody v krajině, efektivní hospodaření s vodními zdroji a posilování zásob vody nejen v podobě výstavby nádrží, ale např. i prostřednictvím umělé infiltrace vody. U všech těchto událostí a činností VÚV TGM stál nebo participoval. Pojďme se spolu podívat na vodohospodářská témata, která obvykle nejvíce jitří společenskou debatu.

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf