Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 3/2019 — 23. 6. 2019 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Základní organizace ČSOP Hořepník se sídlem v Prostějově se v rámci své činnosti věnuje mimo jiné terénní mapovací práci. Je zaměřena především na botaniku a pracuje převážně v oblasti střední a jižní Moravy. Za dobu své patnáctileté činnosti realizovala celou řadu akcí. K víceletým projektům patří šestileté sledování monitorovacích čtverců v rámci výzkumu generativní reprodukce koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) v okolí Plumlova (2008–2013), včetně zkoumání vlivu vypalování travního porostu, a pětileté sledování populací tořiče včelonosného (Ophrys apifera) na lokalitách Ždánice a PP Zouvalka (2008–2012), při němž byly zkoumány dopady různých druhů managementu na generativní reprodukci této orchideje.
Další jsou mapovací projekty zaměřené na rozšíření vzácných a ohrožených druhů.
Během mapování NPR Vývěry Punkvy bylo lokalizováno několik nových míst
výskytu okrotice červené. Foto Jaroslav Podhorný
Velké mapovací projekty
Postupně se ČSOP Hořepník dopracoval k mapování botanických lokalit prostřednictvím hromadných akcí pro odbornou veřejnost formou floristických exkurzí. Do samotné exkurzní činnosti je začleňována ochranářská tematika jako posuzování dalšího vývoje lokalit včetně populací významných druhů, zjišťování negativních vlivů na lokalitu, soupisy nalezených druhů a vytváření komentovaných závěrečných zpráv. Akce probíhají ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Brno. Vždy se pracuje v několika pracovních skupinách, zpravidla tři dny. Jelikož členská základna ČSOP Hořepník není pro takovéto mapovací akce dostatečně velká, jsou do mapování zapojováni i další kolegové, kteří dokážou obětovat část svého osobního volna. Na těchto akcích se potkávají amatérští botanici, pracovníci a studenti univerzit, profesionální botanici pracující na soukromé bázi, botanici z muzeí i pracovníci státní ochrany přírody z krajských úřadů a AOPK ČR. Účastníkům bývá poskytováno zdarma zázemí ― ubytování a strava.
Kromě mapování NPR Vývěry Punkvy, kterému je věnován podrobněji následující text, na této bázi zatím proběhlo:
Nově nalezené výskyty kriticky ohrožených druhů při mapování: merlík městský (Chenopodium urbicum), lněnka Dollinerova (Thesium dollineri), ibišek rolní (Hibiscus trionium), merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides) 2x, sítina Gerardova (Juncus gerardii) 2x, solenka Valerandova (Samolus valerandi), blešník úplavičný (Pulicaria disenterica). Nově nalezené výskyty silně ohrožených druhů: sléz nizounký (Malva pusilla) 2x, šťovík úzkolistý (Rumex stenophyllus) 3x, ostřice žitná (Carex secalina) 4x, komonice zubatá (Melilotus dentatus) 3x, mléč bahenní (Sonchus palustris), pryšec srpovitý (Euphorbia falcata), buřina jablečníkovitá (Leonurus marubiastrum), kyprej prutnatá (Lythrum virgatum).
První velký mapovací projekt ČSOP Hořepník byl zaměřen na tořič včelonosný
ve Ždánickém lese. Foto Jaroslav Podhorný
Ochranářské mapování národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy v Moravském krasu
Cílem akce bylo získání co největšího množství aktuálních floristických dat z vybraných částí NPR Vývěry Punkvy použitelných pro zlepšení další ochranářské práce. Iniciátorem akce bylo vedení Správy CHKO Moravský kras. Vývěry Punkvy se staly zvláště chráněným územím již 31. 12. 1933 a nyní se rozprostírají na rozloze více než 555 hektarů. Jádrová část NPR Vývěry Punkvy je velmi členitá. Zahrnuje suťové lesy, svahové bučiny a dubohabřiny, lesní lemy, škrapové stráně a skalní ostrožny, strže a reliktní bezlesí skalních plošek. Významná je reliktnost bezlesých stanovišť na skalních hranách. Je potvrzena druhy, které mají areál více na jihu Moravy ― žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica), kavyl Ivanův (Stipa pennata), ostřice Micheliho (Carex michelii), kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea), růže bedrníkolistá (Rosa spinossisima).
Jelení jazyk celolistý v NPR Vývěry Punkvy. Foto Jaroslav Podhorný
Mapování NPR vývěry Punkvy, proběhlo ve dvouletém období, účastnilo se ho průběžně třicet účastníků, tři pracovní skupiny 2017, jedna 2018. Mapovalo se v 26 segmentech a podsegmentech shodných se segmenty Natura 2000. Do nálezové databáze NDOP se uložilo téměř 3500 zápisů s poznámkami o početnosti populací jednotlivých rostlinných druhů v rámci vymapovaného segmentu. Bylo nalezeno pro národní přírodní rezervaci 79 nových rostlinných druhů. Z významnějších nálezů např. růže drobnokvětá (Rosa micrantha), růže Sherardova (Rosa sherardii) nebo výskyt lípy velkolisté červenavé (Tilia platyphyllos subsp. pseudorubra) rostoucí výhradně na vápenci teplých oblastí. Nalezena byla také nová populace endemitu Moravského krasu jeřábu moravského (Sorbus moravica). Posunuta byla hranice výskytu ostřice Micheliho (Carex michelii) na samý sever Moravského krasu, objevena byla nová populace sasanky lesní (Anemone sylvestris) a v pořadí druhá populace kociánku dvoudomého (Antennaria dioica) pro Moravský kras. Lokalizovala se další místa výskytu orchideje okrotice červené (Cephalanthera rubra). Analyzovaly se sběry jeřábů (Sorbus sp.) a sleziníků (Asplenium sp.). Zkoumání plevelné vegetace na okraji pole u Nových Dvorů přineslo překvapení v podobě nálezu nepatrnce rolního (Aphanes arvensis), kozlíčku zubatého pravého (Valerianella dentata subsp. dentata), a rozrazilu polního (Veronica agresis).
Lilie zlatohlávek. Foto Jaroslav Podhorný
Více než půldruhého století navštěvují botanici území NPR Vývěry Punkvy. Z minulosti bylo odtud uváděno mnoho zajímavých floristických nálezů. V roce 1980 proběhl v Moravském krasu floristický kurz České botanické společnosti; NPR Vývěry Punkvy však územně zahrnul jen z menší části. Proběhlo mapování Natura 2000 včetně jeho aktualizací. V té souvislosti je 79 nově zaznamenaných druhů zajímavých. Dokládá to obtížnost botanického mapování takto členitého a rozlehlého území. Další možností je i migrace a zavlékání nových druhů rostlin.
V letech 2009―2010 byl pořízen aktuální soupis všech lokalit lýkovce vonného
v České republice. Foto Jaroslav Podhorný
Hlavní zkušeností z hromadných mapovacích akcí je jejich účinnost. Za krátkou dobu několika dní lze prozkoumat a zdokumentovat velký prostor terénu a nasbírat objemný soubor aktuálních dat. Je to cesta, jak se v některých případech vyhnout dlouhotrvajícímu, drahému mapování velkých přírodních rezervací. Větší skupina lidí obsáhne daleko větší plochu terénu. Dalším poznatkem je, že i na přes sto let botaniky navštěvovaných místech, jako jsou Pálava nebo Moravský kras, lze nalézt nové, pro lokality dosud neuvedené rostlinné druhy.
Nález nové populace violky nejmenší na Martince na Pálavě. Foto Jaroslav Podhorný
O financování závěrem i především
Většina z výše uvedených projektů byla financována či spolufinancována z programu Českého svazu ochránců přírody Ochrany biodiverzity. Tento program je významným příspěvkem pro podchycení problematiky ochrany přírody v celé šíři. Umožňuje žadatelům z menších organizací získat finanční prostředky k financování nákladů na monitorovací, propagační a publikační projekty menšího rozsahu v rámci problematiky ochrany přírody. V menší míře se zde najdou i prostředky na zrealizování drobných managementových zásahů na přírodních lokalitách. Program Ochrana biodiverzity je finančně podporován Ministerstvem životního prostředí a Lesy České republiky.