Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Bilance sedimentů v NPP Skalická Morávka a návrh managementu

Výzkum a dokumentace

Autor: Václav Škarpich, Tomáš Galia, Stanislav Ruman, Tereza Macurová, Jan Hradecký

Bilance sedimentů v NPP Skalická Morávka a návrh managementu

Národní přírodní památka Skalická Morávka (NPP) na řece Morávce v předpolí Moravskoslezských Beskyd představuje v současnosti jeden z posledních úseků v ČR s relativně zachovalým, technicky málo upraveným korytem s projevy větvení koryta. V průběhu posledních let lze vysledovat postupující transformaci tohoto typu říčního vzoru v jednoduché zahlubující se koryto. Důvodem je především omezení posunu štěrků z horních částí povodí vybudováním celé řady bariér, které omezily funkčnost fluviálního kontinua.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

80 let od objevení Javoříčských jeskyní

Výzkum a dokumentace

Autor: Martin Koudelka

80 let od objevení Javoříčských jeskyní

Kopec Špraněk. Výrazná krajinná dominanta. Nejrozsáhlejší kra devonských vápenců v oblasti Javoříčsko-mladečského krasu. Pitoreskní skalní brána Zkamenělého zámku. Území se vzácnou květenou a s výskytem mnoha zvláště chráněných druhů živočichů. Pestrá krajinná mozaika. Od skalních stepí, přes vápencové bučiny až po zachovalé suťové lesy. Plošně malé území s vysokou bio i geodiverzitou. A to nejcennější se skrývá pod zemí. 14. dubna 2018 uplynulo přesně 80 let od okamžiku, kdy lidé poprvé vstoupili do velkých podzemních dómů a podívali se na krásy kopce Špraňku i „z druhé strany“.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Krajinná struktura – klíč k ochraně biologické rozmanitosti a půdy

Výzkum a dokumentace

Autor: Bořivoj Šarapatka, Marek Bednář, Monika Mazalová, Ivan H. Tuf, Tomáš Kuras

Krajinná struktura – klíč k ochraně biologické rozmanitosti a půdy

V první části (Ochrana přírody 6/2017) jsme se zaměřili na problematiku zemědělské krajiny z pohledu ochrany bezobratlých jako významné složky biologické rozmanitosti. Klíčem k podpoře biologické rozmanitosti je krajinná heterogenita. Ta je v našich podmínkách zajišťována především prostřednictvím navrhované sítě územních systémů ekologické stability. Nastínili jsme možnosti řešení prostřednictvím podpory konektivity ohrožených stanovišť. Konektivita ale může mít význam i pro další složky životního prostředí a hrát roli například při ochraně půdního fondu.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Lýkožrout smrkový v horských smrčinách  – hrozba, nebo příležitost?

Výzkum a dokumentace

Autor: Miroslav Havira, Vojtěch Čada

Lýkožrout smrkový v horských smrčinách  – hrozba, nebo příležitost?

Článek předkládá důležitá fakta související s managementem kůrovce v přirozených horských smrčinách Jeseníků, jež jsou dnes většinou chráněny nejvyšším stupněm ochrany, a také reakce na obavy z jejich ztráty v případě gradace lýkožrouta smrkového. Pro lepší zasazení role kůrovců ve fungování přirozených horských smrčin do kontextu managementu uvádíme rovněž několik teoretických východisek.

Ochrana přírody 2/2018 21. 4. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Výsledky posledního celostátního mapování vydry říční a dlouhodobého sledování vybraných oblastí pom

Výzkum a dokumentace

Autor: Jitka Větrovcová

Výsledky posledního celostátního mapování vydry říční a dlouhodobého sledování vybraných oblastí pom

Populace vydry říční (Lutra lutra) v České republice je dle schváleného Programu péče pro tento druh (Poledník et al. 2009) monitorována hned několika různými metodami, z nichž každá poskytuje odlišná data využitelná k různým účelům. V tomto článku se zaměříme na výsledky celostátního mapování a odhadů početnosti pomocí zimního stopování a tato data se na závěr pokusíme prezentovat i v kontextu často zmiňované problematiky predace vydry na pstruhových vodách.

Ochrana přírody 2/2018 21. 4. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Klimatické změny a hospodaření se smrkem

Výzkum a dokumentace

Autor: Petr Čermák, Tomáš Mikita, Jan Kadavý

Klimatické změny a hospodaření se smrkem

Výzkumy změn klimatických charakteristik po roce 1990 a jejich dopady na rostliny (Možný et al. 2009; Brázdil et al. 2009; Hlavinka et al. 2009; Pretel 2012) ukazují, že vyšší teploty a zvýšená evapotranspirace spolu s dřívějším začátkem vegetační doby vedou k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě (Trnka et al. 2015). Jarní a letní epizody sucha jsou prokazatelně limitujícím faktorem růstu rostlin, ale také jsou významným predispozičním stresorem ohrožujícím stabilitu lesa. K nejzranitelnějším patří smrkové porosty. O možném budoucím vývoji napovídá predikce klimatických podmínek pro pěstování dřevin provedená metodou vícerozměrné statistické analýzy Random Forest.

Ochrana přírody 2/2018 21. 4. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Možnosti posílení vodních zdrojů – alternativy uvažované nádrže Pěčín

Výzkum a dokumentace

autoři: Magdalena Nesládková, Linda Franková

Možnosti posílení vodních zdrojů – alternativy uvažované nádrže Pěčín

Sucho v letech 2015 až 2017 znovu otevřelo diskusi nad výstavbou vodních nádrží a oživen byl i záměr výstavby nádrže Pěčín v chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Neexistuje však jiná, méně rozporuplná možnost, jak výhledový nedostatek vodních zdrojů ve východních Čechách řešit? Odpověď byla hledána v rámci úkolu zadaného Ministerstvem životního prostředí Výzkumnému ústavu vodohospodářskému T. G. Masaryka, v.v.i. Článek vysvětluje, že výběr varianty řešení s nejmenšími vlivy na životní prostředí je jediný postup, který je v souladu s platnými právními předpisy a bez kterého se nelze obejít.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

O mapách a mapování jeskyní

Výzkum a dokumentace

Autor: Vratislav Ouhrabka

O mapách a mapování jeskyní

Základní součástí dokumentace jeskyní je jejich grafické vyobrazení. Bez mapy, plánků či náčrtu je téměř nemožné v tomto často velmi členitém a na prostorovou orientaci komplikovaném podzemí lokalizovat zájmová místa. O rozsahu prostor, jejich morfologii, vzájemné poloze podzemních dutin vůči sobě či vůči povrchu dokáže vypovídat rovněž pouze mapa, případně model jeskyně. Bez mapové dokumentace nelze zajistit ani účinnou a efektivní ochranu jeskyní. Z těchto důvodů je kvalitní mapová dokumentace jeskyní (zákonem chráněných přírodních objektů viz § 10 zákona 114/1992 Sb.), důležitým podkladem pro další speleologický průzkum, pro hodnocení jejich prostředí, mikroklimatu, bioty a dalších prvků.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Rtuť v prostředí lesních ekosystémů  CHKO Brdy

Výzkum a dokumentace

Autor: Tereza Nováková, Tomáš Navrátil, Jan Rohovec

Rtuť v prostředí lesních ekosystémů  CHKO Brdy

Rtuť a její sloučeniny patří mezi velmi toxické látky, jež jsou často neobyčejně mobilní a vykazují vysokou schopnost akumulace. Celoplošné mapování území České republiky prokázalo zvýšenou úroveň kontaminace životního prostředí rtutí. Z mapování se poněkud vymykala oblast dnešní CHKO Brdy, do nedávné doby pro výzkum obtížně přístupná. Lesní ekosystémy zde nabízejí pohled na rozsah zasažení rtutí průmyslově nevyužívaného území, vstupu rtuti do ekosystému, distribuci rtuti v různých složkách lesního ekosystému, vyhodnocení průchodu rtuti biosférou, vstupu do pedosféry a hydrosféry. Právě proto bylo jednou z úvodních studií nově vzniklé CHKO zjištění aktuální distribuce rtuti v lesních ekosystémech.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Výskyt pesticidních látek ve vybraných lokalitách CHKO Moravský kras s dopadem na skapové vody

Výzkum a dokumentace

Autor: Taťána Halešová, Marie Kotyzová

Výskyt pesticidních látek ve vybraných lokalitách CHKO Moravský kras s dopadem na skapové vody

Ve skapových vodách Harbešské a Amatérské jeskyně v CHKO Moravský kras byly opakovaně zjištěny obsahy především triazinových, chloracetanilidových a azolových pesticidů. Tyto skupiny pesticidů mohou představovat potenciální nebezpečí pro necílové organismy, ale také pro zdraví člověka. Pesticidní látky jsou zde sledovány od roku 2015 a podrobnější výsledky přinesla studie financovaná z Programu péče o krajinu. Jejím účelem bylo zjistit, zda a v jaké míře dochází k transportu pesticidů z povrchu do jeskynních systémů.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf