Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Marek Bednář

Krajinná struktura – klíč k ochraně biologické rozmanitosti a půdy

Výzkum a dokumentace

Autor: Bořivoj Šarapatka, Marek Bednář, Monika Mazalová, Ivan H. Tuf, Tomáš Kuras

Krajinná struktura – klíč k ochraně biologické rozmanitosti a půdy

V první části (Ochrana přírody 6/2017) jsme se zaměřili na problematiku zemědělské krajiny z pohledu ochrany bezobratlých jako významné složky biologické rozmanitosti. Klíčem k podpoře biologické rozmanitosti je krajinná heterogenita. Ta je v našich podmínkách zajišťována především prostřednictvím navrhované sítě územních systémů ekologické stability. Nastínili jsme možnosti řešení prostřednictvím podpory konektivity ohrožených stanovišť. Konektivita ale může mít význam i pro další složky životního prostředí a hrát roli například při ochraně půdního fondu.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Krajinná struktura, Část I – Ochrana biodiverzity

Výzkum a dokumentace

Autor: Tomáš Kuras, Bořivoj Šarapatka, Monika Mazalová, Ivan H. Tuf, Marek Bednář

Krajinná struktura, Část I – Ochrana biodiverzity

Změny ve struktuře a hospodářském využívání krajiny, od poválečného období do současnosti, vedou ke značnému ovlivnění většiny složek životního prostředí. V našem dvoudílném článku se zaměříme na problematiku ochrany biodiverzity a široce diskutovanou ochranu půdy.

Ochrana přírody 6/2017 29. 12. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Sjezdová trať – spása, nebo prokletí?

Výzkum a dokumentace

autoři: Miroslav  Zeidler, Marek Bednář

Sjezdová trať – spása, nebo prokletí?

Několik posledních lyžařských sezon ukazuje, že ani zasněžovací technika není všemocná a člověk mnohdy musí kapitulovat před rozmary počasí. Důležitou roli proto stále sehrává nadmořská výška lyžařských areálů, která se odráží v příznivějším klimatu a delší lyžařské sezoně výše položených středisek. Nejvýše položené lyžařské areály u nás ovšem zpravidla požívají nejvyššího stupně ochrany přírody a dochází tak k zákonitému střetu mezi snahou o ochranu jedinečných přírodních hodnot a sportovním vyžitím. Jak se konkrétně projevuje provoz sjezdové tratě bez používání umělého zasněžování v životním cyklu horské vegetace, ukazuje následující pojednání.

Ochrana přírody 4/2016 1. 11. 2016 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Důsledky sjezdového lyžování nejen pro dekompozici

Výzkum a dokumentace

autoři: Miroslav  Zeidler, Marek Bednář

Důsledky sjezdového lyžování nejen pro dekompozici

Rozklad odumřelých částí rostlin je proces, který probíhá skrytě našim zrakům. Přesto patří k procesům, které jsou v přírodě velmi rozšířené a pro existenci živých jedinců zásadní. Proces dekompozice, podobně jako mnoho jiných přírodních dějů, je ovlivňován řadou faktorů, které jsou určující pro jeho průběh. Mezi významné činitele, jež přímo či nepřímo ovlivňují podmínky prostředí a tím i dekompozici, patří poslední dobou čím dál více lidské aktivity. Překvapující však je, že se dopadům lidských aktivit na dekompozici v odborné literatuře doposud věnuje jen málo pozornosti.

Ochrana přírody 6/2014 1. 5. 2015 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf