Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Nepasečné hospodaření v lesích a ochrana přírody.

Výzkum a dokumentace

Autor: Vladislav Ferkl

Nepasečné hospodaření v lesích a ochrana přírody.

Bylo by nepatřičné objevovat v tomto časopise význam lesa pro kvalitu životního prostředí jako celku. A je vcelku jedno, máme-li na mysli např. funkce rekreační, zdravotní, ekosystémové, hydrologické, protierozní či mnohé další. O tom všem nepochybují ani současné zákony o hospodaření v lesích a ochraně přírody a krajiny. Dokladem je skutečnost, že lesům přiznávají hodnotu „národního bohatství tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí“ a hodnotu „významného krajinného prvku“. Doba, resp. klima, se ale mění a čím dál častěji se dnes nabízí otázka: Pečujeme o lesy tím nejvhodnějším způsobem?

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Chiropterologický a speleologický odkaz Karla Kostroně

Výzkum a dokumentace

Autor: Martin Koudelka

Chiropterologický a speleologický odkaz Karla Kostroně

Cílem tohoto příspěvku je připomenout relativně krátké, méně známé, ale významné období života Karla Kostroně, ve kterém za sebou zanechal nesmazatelnou stopu. Jedná se o rozmezí let 1939 až 1943, kdy aktivně působil v oblasti nynějšího Javoříčsko-mladečského krasu. On sám toto čtyřleté období později nazývá výstižně jako svoje „jeskynní intermezzo“. Nikdy později se totiž ani k jeskyním, ani k netopýrům již ve svém životě zpět nevrátil.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Ichthyofauna v menilitových vrstvách  vrchu Turold v Mikulově

Výzkum a dokumentace

Autor: Jiří Kolařík

Ichthyofauna v menilitových vrstvách  vrchu Turold v Mikulově

Přírodní rezervace vrchu Turold, která je známá především svými krasovými jevy, se nachází na severním okraji města Mikulova a je součástí Pavlovských vrchů. Ty se táhnou na jihu Moravy od Pavlova dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státní hranici s Rakouskem. Přestože nedosahují velké nadmořské výšky (Děvín 554 m n. m.), vystupují monumentálně nad okolní krajinu a tvoří přírodní dominantu jihu Moravy.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Bozkovské dolomitové jeskyně – 70 let speleologických průzkumů

Výzkum a dokumentace

Autor: Vratislav Ouhrabka

Bozkovské dolomitové jeskyně – 70 let speleologických průzkumů

Krajina na pomezí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš tvořená k severu mírně stoupajícími plošinami je rozbrázděna hlubokými údolími Jizery, Kamenice a jejich přítoků. Na svahu jedné z takových plošin, nazývané Na Vápenci, severně od obce Bozkov, se skrývají dodnes jediné veřejnosti zpřístupněné jeskyně v severních Čechách – Bozkovské dolomitové jeskyně. Jeskyně na rozdíl od jiných přírodních útvarů bývají většinou skutečně skryté a bez přispění člověka, ať už náhodného, či speciálně cíleného bychom se o řadě z nich nikdy nedozvěděli. A přesně takový je i 70 let starý příběh, kterým začíná historie objevování bozkovského podzemí.

Ochrana přírody 4/2017 26. 8. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Ptáci Krkonoš po 20 letech

Výzkum a dokumentace

Autor: Jiří Flousek

Ptáci Krkonoš po 20 letech

V letech 2012–2014 byl v Krkonoších řešen česko-polský projekt Fauna Krkonoš, podpořený z Operačního programu pro přeshraniční spolupráci mezi ČR a Polskem. Podílely se na něm, kromě obou správ národních parků, i univerzity v Českých Budějovicích a ve Wrocławi a Česká společnost pro ochranu netopýrů. Hlavním cílem bylo získat podklady k aktuálnímu rozšíření a početnosti tří skupin živočichů – denních motýlů, ptáků a netopýrů – a k prostorovým přesunům krkonošských jelenů. V případě ptáků projekt opakoval mapování z let 1991–1994 a nabídl tak cenné podklady k hodnocení dlouhodobého vývoje jejich populací.

Ochrana přírody 4/2017 26. 8. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Pravčická brána – nejsledovanější skalní brána

Výzkum a dokumentace

Autor: Jakub Šafránek

Pravčická brána – nejsledovanější skalní brána

Skalní brány na sebe odjakživa poutaly značnou pozornost. Některé skýtaly přístřeší a ochranu, jiné utvářely orientační body v krajině a některé mohly zdánlivě sloužit jako vstupní brány nebo průzory do jiných světů. Někdy jsou brány monumentální, jako bylo například nedávno zřícené Azurové okno na ostrově Gozo. Jindy jsou skoro zanedbatelné a jde spíše o skalní okna než brány, kterých je i v české krajině nepočítaně. Není tedy divu, že se o tyto skalní útvary člověk zajímal a že je důkladně zkoumal. A zkoumá i dnes. Asi nejznámější skalní branou v Česku je Pravčická brána, pojďme se na ni tedy podívat zblízka.

Ochrana přírody 4/2017 26. 8. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Geologický základ rybníků Máchova kraje

Výzkum a dokumentace

Autor: Jiří Adamovič

Geologický základ rybníků Máchova kraje

Od 1. září 2014 se chráněná krajinná oblast Kokořínsko rozšířila o „Máchův kraj“. Zahrnuje okolí Doks i hrad Bezděz, na východě sahá až k Bělé pod Bezdězem a na severu téměř k Mimoni. Dostaly se tak do ní tři velké vodní nádrže, založené na pískovcovém podloží. V pramenné oblasti Břehyňského potoka je to Břehyňský rybník (90,3 ha), na soutoku Břehyňského a Okenského potoka Máchovo jezero (284 ha) a níže na Robečském potoce Novozámecký rybník (128,3 ha). Všechny tyto rybníky lemují rašeliniště a slatiniště s typickou mokřadní květenou a významnými hnízdišti vodního ptactva, pro která byly již dříve vyhlášeny maloplošnými chráněnými územími národního významu.

Ochrana přírody 3/2017 27. 6. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Vydry na silnici –  problém, který můžeme řešit

Výzkum a dokumentace

Autor: Tereza Mináriková, Václav Beran, Kateřina Poledníková, Lukáš Poledník

Vydry na silnici –  problém, který můžeme řešit

Vydra říční se v současnosti vyskytuje na téměř celém území České republiky. Stále však existují významné faktory, které mohou populaci ohrozit. Jedním z nich je vysoký provoz na silnicích, který způsobuje mortalitu jedinců (zejména dospělých). Dlouhodobý výzkum ukázal, že je možné nepříznivý vliv tohoto faktoru velmi výrazně snížit. Identifikovat riziková místa je možné a existují technická řešení, jak zajistit bezpečný průchod pod silnicí. Opatření umožňující průchod pro vydru jsou vhodná pro celou řadu malých až středně velkých živočichů, kteří putují krajinou podél toků.

Ochrana přírody 3/2017 27. 6. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Třicet let výzkumu  v národní přírodní rezervaci Čertoryje

Výzkum a dokumentace

Autor: Ivana Jongepierová

Třicet let výzkumu  v národní přírodní rezervaci Čertoryje

Milovníkům Bílých Karpat asi není třeba NPR Čertoryje představovat. Z hlediska druhové rozmanitosti je jedním z nejcennějších maloplošných chráněných území nejen Bílých Karpat, ale i Evropy. V celosvětovém přehledu nejvyšších zjištěných počtů cévnatých rostlin na různě velkých plochách (Wilson et al. 2012) bylo pět světových rekordů hlášeno právě z luk v NPR Čertoryje: 13, 44, 105, 116 a 131 druhů na plochách 0,004, 0,25, 16, 25 a 49 m². V roce 2014 byl na stejné lokalitě vyrovnán dosavadní světový rekord 43 druhů na 0,1 m2 (Chytrý et al. 2015).

Ochrana přírody 2/2017 1. 5. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Některé aspekty návštěvnosti jeskyní  v NPR Kaňon Labe

Výzkum a dokumentace

Autor: Jaroslav Kukla

Některé aspekty návštěvnosti jeskyní  v NPR Kaňon Labe

Kaňon Labe v úseku od Děčína ke státní hranici tvoří významný a monumentální krajinný celek, který je výjimečný i na evropské poměry. Řeka Labe a její přítoky se v těchto místech zařízly hluboko do pískovcové kry a pomohla tak vytvořit morfologicky velice zajímavé prvky, jako jsou vysoké skalní věže a stěny, suťová pole, ale i pískovcové jeskyně, které bývají hojně navštěvovány amatérskými speleology. Odrazem atraktivity těchto míst je jejich návštěvnost. Provedená studie objasňuje některé aspekty návštěvnosti vybraných jeskyní nacházejících se na území NPR Kaňon Labe. Data byla publikována v rámci diplomové práce (Kukla 2013).

Ochrana přírody 2/2017 1. 5. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf