Kdo uplave, přežije: Působení těžké techniky na život v řekách
Úpravy vodních toků jsou všední realitou na většině území České republiky. Mnohdy se jedná pouze o zásahy lokálního charakteru, ale nejednou jsme svědky souvislých úprav o délce mnoha stovek metrů. Co přesně se děje s rybami a jejich životním prostředím během bagrování či pojezdu těžké techniky zůstávalo donedávna skryto našemu poznání. Tento příspěvek si klade za cíl představit čtenářům výsledky projektu „Vliv technických úprav na rybí společenstva malých vodních toků“ a uvést na pravou míru řadu tradovaných domněnek. Kromě informací o vlivu úprav toků na mortalitu a pohyb ryb zde budou diskutovány informace o vlivu zásahů na dnové bezobratlé živočichy (makrozoobentos), zákal vody (turbiditu) a morfologii břehů a toků.
Ochrana přírody 2/2020 — 23. 4. 2020 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Štěrky, štěrky, štěrky… (ne)valící se kameny po Labi
Labský úsek Střekov – státní hranice vykazuje deficit sedimentů a antropogenní ovlivnění jejich zrnitostní kvality. Sedimenty přitom představují zcela zásadní komponentu fluviálního systému. Dlouhodobé omezení pohybu sedimentů vede k negativní bilanci a zásadnímu ovlivnění jejich distribuce v podélném profilu, což limituje vznik a dynamiku říčních náplavů. Ty přitom představují významná a velmi cenná stanoviště řady kriticky ohrožených druhů fauny a flóry a jsou krajinným fenoménem labského údolí. V rámci prezentované studie byla analyzována zrnitostní stavba sedimentárních příbřežních forem Labe a jejich stav byl interpretován s ohledem na vodohospodářské a plavební aktivity a byl nastíněn možný vývoj.
Ochrana přírody 2/2019 — 26. 4. 2019 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Bilance sedimentů v NPP Skalická Morávka a návrh managementu
Národní přírodní památka Skalická Morávka (NPP) na řece Morávce v předpolí Moravskoslezských Beskyd představuje v současnosti jeden z posledních úseků v ČR s relativně zachovalým, technicky málo upraveným korytem s projevy větvení koryta. V průběhu posledních let lze vysledovat postupující transformaci tohoto typu říčního vzoru v jednoduché zahlubující se koryto. Důvodem je především omezení posunu štěrků z horních částí povodí vybudováním celé řady bariér, které omezily funkčnost fluviálního kontinua.
Ochrana přírody 3/2018 — 28. 6. 2018 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Štěrkonosná řeka Morávka – mizející fenomén naší krajiny
Morávka dnes patří k posledním štěrkonosným řekám v předpolí Moravskoslezských Beskyd se zachovalým úsekem tzv. větvícího se říčního vzoru. Tento typ koryta je charakteristický rozdělením proudnice do několika protékaných, dynamicky se vyvíjejících ramen. Na přelomu 19. a 20. století byl tento typ říčních korytv české části Karpat typický pro většinu podhorských úseků i některá širší mezihorská údolní dna. Dlouhodobé působení člověka vyústilo v jejich zásadní přeměnu.
Ochrana přírody 6/2016 — 28. 1. 2017 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Opravdu chceme hradit vodní toky v národních parcích?
Sucho posledních let vyvolává diskuse o adaptačních opatřeních. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka přichází s konceptem N-letých such, podobně jako v případě povodní. Hledáme nástroje, jak omezit vysychání krajiny, a zároveň ideální cestu pro naplňování směrnice o vodách v oblasti zlepšování hydromorfologického stavu našich toků. Lze tyto snahy skloubit, abychom v adaptačních opatřeních naopak nevytvářeli další protichůdné kroky, jež ve výsledku stav české krajiny dále zhorší?
Ochrana přírody 3/2016 — 4. 7. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf