Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Václav Hlaváč

Nová metodika vymezování ÚSES  – promarněná příležitost

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Václav Hlaváč, Pavel Pešout

Nová metodika vymezování ÚSES  – promarněná příležitost

Územní systém ekologické stability (ÚSES) představuje jeden z pilířů ochrany přírody a krajiny České republiky. Vytváření ÚSES je již od roku 1992 zakotveno v zákoně o ochraně přírody a krajiny, dokonce je výslovně označeno za veřejný zájem, na kterém se společně podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Legislativně je stanoveno také začlenění ÚSES v územním plánování. Jestliže má ÚSES zajišťovat vzájemné propojení přírodních i pozměněných ekosystémů, pak by se mohlo zdát, že česká ochrana přírody má v rukou nejen jedinečný nástroj k podpoře zdravé přírody a krajiny, ale také pro řešení problému fragmentace prostředí, populací a společenstev, stejně jako pro zachování či obnovu konektivity.

Ochrana přírody 4/2017 26. 8. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Na sloupech elektrického vedení  stále hynou desetitisíce dravců

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Vlasta  Škorpíková, Václav Hlaváč, Zbyněk Janoška

Na sloupech elektrického vedení  stále hynou desetitisíce dravců

Již od osmdesátých let minulého století se organizace ochrany přírody zabývají problémem úrazů ptáků elektrickým proudem na linkách vysokého napětí. I přes vynaložené úsilí však počty zraněných a usmrcených ptáků dosud významněji neklesají. Historie řešení tohoto problému včetně dosud používaných metod zabezpečování sloupů byla v časopise Ochrana přírody již popsána (Hlaváč, Neuwirthová, Koubová, 2012). Poznatky minulých let ukazují, že hlavní překážkou při omezování počtu úrazů ptáků je absence systematického terénního monitoringu.

Ochrana přírody 2/2017 30. 4. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Migrační koridory velkých savců v ČR

Zvláštní číslo

autoři: Petr  Anděl, Václav Hlaváč, Tereza Mináriková, Martin Strnad, Ivana Gorčicová, Dušan Romportl, Anna Bláhová

Migrační koridory velkých savců v ČR

Dnešní krajina je stále více ovlivňována rychle postupující výstavbou silnic, dálnic, vysokorychlostních železničních koridorů, ale i rozvojem průmyslové a bytové zástavby. Krajina v důsledku těchto změn mění svůj obraz, ale také svou funkčnost. Liniové bariéry v kombinaci s rychlým rozvojem zástavby způsobují rozpad původně souvisle obývaných přírodních celků do jednotlivých vzájemně izolovaných ostrovů, které svou velikostí již často nevyhovují požadavkům na dlouhodobé přežívání populací mnoha druhů živočichů. Fragmentace prostředí dopravní infrastrukturou a rozšiřující se zástavbou se tak v celé Evropě stává hlavním limitem pro další přežívání řady živočišných druhů. Na uvedenou problematiku se zaměřil projekt VaV-SP2d4/36/08 „Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“, který se uskutečnil před dvěma lety. Jeho výsledky a doporučení shrnuje tento příspěvek.

Ochrana přírody 2012 21. 4. 2013 Zvláštní číslo Tištěná verze článku v pdf

Ochrana ptáků na linkách vysokého napětí

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Václav Hlaváč, Helena Neuwirthová, Martina Koubová

Ochrana ptáků na linkách vysokého napětí

Českou republiku křižuje přes 70 000 km vzdušných elektrických vedení vysokého napětí, součástí přenosové soustavy je také více než 750 000 stožárů a sloupů. Nevhodně zvolené konstrukce jsou častou příčinou poranění či úhynu ptáků. Článek se zabývá jednak popisem rizik jednotlivých technických zařízení, jednak rolí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR při zajišťování ochrany ptáků na linkách vedení vysokého napětí.

Ochrana přírody 5/2012 27. 2. 2013 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Opravdu potřebujeme v Čechách „mosty pro medvědy“?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Václav Hlaváč

Opravdu potřebujeme v Čechách „mosty pro medvědy“?

Zelené mosty, ekodukty, někdy též ironicky „mosty pro medvědy“ jsou poslední dobou v České republice bez nadsázky žhavým tématem. Často jsou označovány za hlavní příčinu neúměrné ceny našich dálnic. Smutnou skutečností je, že řada těchto staveb, která byla v minulosti realizována, svůj účel dnes neplní, což vyvolává oprávněnou kritiku. Paušalizování tohoto problému však vede k úplnému odmítání oprávněných ekologických požadavků při stavbách významné dopravní infrastruktury. Chybějící státní koncepce pro tuto oblast nahrává uplatňování krajních přístupů – na jedné straně vznikají nákladné stavby ekoduktů na zcela nesmyslných místech a naopak tam, kde je třeba průchodnost dálnic skutečně zajistit, jsou oprávněné požadavky odmítány.

Ochrana přírody 2/2012 23. 8. 2012 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Databáze údajů o uhynulých jedincích vydry říční v ČR

Výzkum a dokumentace

autoři: Václav Hlaváč, Jitka Větrovcová, Václav Beran, Kateřina Poledníková, Lukáš Poledník

Databáze údajů o uhynulých jedincích vydry říční v ČR

Vydra říční (Lutra lutra) patří v ČR k silně ohroženým zvláště chráněným živočichům, chráněna je i evropskou legislativou. Zároveň však patří k tzv. konfliktním druhům, neboť může způsobovat značné škody, zejména v rybničním hospodaření. Z tohoto důvodu byl v roce 2009 zahájen Program péče pro vydru říční v ČR, který se snaží řešit ochranu vydry komplexně včetně konfliktu se zájmy rybářů. Jeho realizace je plánována na 10 let. Nedílnou součástí programu jak z hlediska sledování stavu populace, tak z hlediska hodnocení účinnosti realizovaných opatření je i detailní monitoring druhu včetně sběru a analýz uhynulých jedinců.

Ochrana přírody 4/2011 3. 11. 2011 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Návrat sokola stěhovavého

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Václav Hlaváč, Václav Beran

Návrat sokola stěhovavého

Sokol stěhovavý je druhem, který se již od středověku těšil mimořádnému zájmu člověka. Jeho dokonalé letové vlastnosti, lovecké schopnosti a hrdý vzhled ho předurčovaly k tomu, aby byl častým námětem uměleckých děl, místních názvů nebo erbů šlechtických rodů. Od středověku byl také často využíván k sokolnictví, což mu na jedné straně přinášelo úctu, uznání a ochranu, ale na druhé straně i ohrožení populací vybíráním mláďat pro tyto účely. Díky svému postavení tzv. „vrcholového predátora“ se v posledních desetiletích sokol stěhovavý stal také symbolem mizející ohrožené přírody a následně symbolem její úspěšné ochrany. Velká pozornost byla ochraně sokola v minulých letech věnována i v České republice.

Ochrana přírody 1/2011 8. 4. 2011 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Automobilová doprava a mortalita obratlovců

Výzkum a dokumentace

autoři: Petr  Anděl, Václav Hlaváč

Automobilová doprava je významným fenoménem současnosti. Výstavba dopravní infrastruktury je podmínkou ekonomického rozvoje, který pak přináší rychlý růst přepravních výkonů a růst intenzity provozu na komunikacích. Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic ČR připadalo v roce 2005 v průměru na 1 km2 krajiny České republiky asi 700 m silnic a dálnic, na kterých se každý den ujelo 1 750 km. Každý čtvereční kilometr krajiny křižují tedy automobily tak, že na něm za den absolvují vzdálenost přibližně z Prahy do Bruselu a zpátky, což dokumentuje, jak významně doprava ovlivňuje ekologické poměry v krajině. Dopravní zátěž přitom neustále roste, například mezi roky 1980 a 2005 se zvýšila více než dvakrát (o 115 %) a tento vzrůstající trend stále pokračuje.

Ochrana přírody 5/2008 21. 10. 2008 Výzkum a dokumentace