Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Václav Hlaváč

Ochrana biotopů ohrožených druhů  v územním plánování

Právo v ochraně přírody

Autor: Pavel Pešout, Václav Hlaváč, Karel Chobot

Ochrana biotopů ohrožených druhů  v územním plánování

Druhová ochrana v České republice je tradičně založena převážně na ochraně jedinců a na ochraně omezených výskytů v chráněných územích. Dlouhodobou existenci většiny ohrožených druhů nelze pouze s využitím soustavy chráněných území zajistit a ochrana jedinců těchto druhů na ostatním území není efektivním nástrojem k zajištění dlouhodobé existence druhů v naší krajině. Mnoho let trvají snahy o legislativní změny a posun směrem k biotopové ochraně, opakovaně se tento úkol objevuje v různých koncepcích a strategiích, naposledy v aktualizované Strategii ochrany biodiverzity (2016). Potřebná legislativní změna v druhové ochraně však bude ještě dlouhá cesta. Proto je potřebné účinně využívat i nástroje obecné ochrany přírody, nastavení pozitivně stimulujících ekonomických nástrojů (především v rámci společné zemědělské politiky) a nástroje určující využití krajiny. Základním nástrojem pro regulaci využití území je proces územního plánování.

Ochrana přírody 2/2018 21. 4. 2018 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Nelegální zalesňování v CHKO Žďárské vrchy

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Aneta Dvořáková, Luděk Čech, Václav Hlaváč

Nelegální zalesňování v CHKO Žďárské vrchy

Zalesňování zemědělských pozemků je veřejností většinou považováno za činnost pro přírodu a krajinu přínosnou. Realita je však často přímo opačná. K zalesňování jsou totiž přednostně vybírány hospodářsky obtížně využitelné plochy, které v okolní intenzivně využívané krajině představují poslední ostrůvky biodiverzity. Zalesněním se tyto plochy mění nejčastěji na kulturní smrčinu s minimální ekologickou hodnotou a výrazně sníženou biodiverzitou.

Ochrana přírody 6/2017 29. 12. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

V Salt Lake City proběhla devátá  Mezinárodní konference o ekologii a dopravě

Mezinárodní ochrana přírody

Autor: Václav Hlaváč

V Salt Lake City proběhla devátá  Mezinárodní konference o ekologii a dopravě

Již tradiční setkání specialistů v oblasti ekologie a dopravy (šířeji chápaná road ecology) se tentokrát konalo v hlavním městě Utahu na březích Velkého Solného jezera. Pořadatelem bylo ministerstvo dopravy států Utah a Wyoming s podporou Americké federální dálniční správy. Mezinárodní konference o ekologii a dopravě ICOET má, podobně jako evropská IENE (Infra Eco Network Europe), mezioborový základ – jde o společné setkávání specialistů na dopravu a ekologů s cílem hledat nové postupy směřující k tvorbě bezpečné a udržitelné dopravy s respektováním současných ekologických požadavků. Připomeňme, že konference ICOET a IENE se každoročně střídají.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Mezinárodní ochrana přírody Tištěná verze článku v pdf

Hynutí jasanů a projekt podpory přirozených a přírodě blízkých lesů v NPR Ransko

Z naší přírody

autoři: Václav Hlaváč, Aneta Dvořáková

Hynutí jasanů a projekt podpory přirozených a přírodě blízkých lesů v NPR Ransko

Národní přírodní rezervace Ransko se nachází asi 1 km od města Ždírec nad Doubravou. Byla vyhlášena v roce 1997 a svojí rozlohou 695,4 ha představuje největší maloplošné zvláště chráněné území v CHKO Žďárské vrchy. V letech 2013 a 2014 zde bylo zaznamenáno rozsáhlé hynutí jasanů vlivem nákazy houbovým patogenem Hymenoscyphus fraxineus a následným plošným odumíráním celých porostních skupin. Orgány ochrany přírody a vlastníci tak stojí před těžkým úkolem situaci stabilizovat a zabezpečit tak příznivý stav předmětů ochrany NPR Ransko.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Nová metodika vymezování ÚSES  – promarněná příležitost

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Václav Hlaváč, Pavel Pešout

Nová metodika vymezování ÚSES  – promarněná příležitost

Územní systém ekologické stability (ÚSES) představuje jeden z pilířů ochrany přírody a krajiny České republiky. Vytváření ÚSES je již od roku 1992 zakotveno v zákoně o ochraně přírody a krajiny, dokonce je výslovně označeno za veřejný zájem, na kterém se společně podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Legislativně je stanoveno také začlenění ÚSES v územním plánování. Jestliže má ÚSES zajišťovat vzájemné propojení přírodních i pozměněných ekosystémů, pak by se mohlo zdát, že česká ochrana přírody má v rukou nejen jedinečný nástroj k podpoře zdravé přírody a krajiny, ale také pro řešení problému fragmentace prostředí, populací a společenstev, stejně jako pro zachování či obnovu konektivity.

Ochrana přírody 4/2017 26. 8. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Na sloupech elektrického vedení  stále hynou desetitisíce dravců

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Václav Hlaváč, Vlasta  Škorpíková, Zbyněk Janoška

Na sloupech elektrického vedení  stále hynou desetitisíce dravců

Již od osmdesátých let minulého století se organizace ochrany přírody zabývají problémem úrazů ptáků elektrickým proudem na linkách vysokého napětí. I přes vynaložené úsilí však počty zraněných a usmrcených ptáků dosud významněji neklesají. Historie řešení tohoto problému včetně dosud používaných metod zabezpečování sloupů byla v časopise Ochrana přírody již popsána (Hlaváč, Neuwirthová, Koubová, 2012). Poznatky minulých let ukazují, že hlavní překážkou při omezování počtu úrazů ptáků je absence systematického terénního monitoringu.

Ochrana přírody 2/2017 30. 4. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Migrační koridory velkých savců v ČR

Zvláštní číslo

autoři: Martin Strnad, Tereza Mináriková, Václav Hlaváč, Petr  Anděl, Ivana Gorčicová, Dušan Romportl, Anna Bláhová

Migrační koridory velkých savců v ČR

Dnešní krajina je stále více ovlivňována rychle postupující výstavbou silnic, dálnic, vysokorychlostních železničních koridorů, ale i rozvojem průmyslové a bytové zástavby. Krajina v důsledku těchto změn mění svůj obraz, ale také svou funkčnost. Liniové bariéry v kombinaci s rychlým rozvojem zástavby způsobují rozpad původně souvisle obývaných přírodních celků do jednotlivých vzájemně izolovaných ostrovů, které svou velikostí již často nevyhovují požadavkům na dlouhodobé přežívání populací mnoha druhů živočichů. Fragmentace prostředí dopravní infrastrukturou a rozšiřující se zástavbou se tak v celé Evropě stává hlavním limitem pro další přežívání řady živočišných druhů. Na uvedenou problematiku se zaměřil projekt VaV-SP2d4/36/08 „Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“, který se uskutečnil před dvěma lety. Jeho výsledky a doporučení shrnuje tento příspěvek.

Ochrana přírody 2012 21. 4. 2013 Zvláštní číslo Tištěná verze článku v pdf

Ochrana ptáků na linkách vysokého napětí

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Václav Hlaváč, Martina Koubová, Helena Neuwirthová

Ochrana ptáků na linkách vysokého napětí

Českou republiku křižuje přes 70 000 km vzdušných elektrických vedení vysokého napětí, součástí přenosové soustavy je také více než 750 000 stožárů a sloupů. Nevhodně zvolené konstrukce jsou častou příčinou poranění či úhynu ptáků. Článek se zabývá jednak popisem rizik jednotlivých technických zařízení, jednak rolí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR při zajišťování ochrany ptáků na linkách vedení vysokého napětí.

Ochrana přírody 5/2012 27. 2. 2013 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Opravdu potřebujeme v Čechách „mosty pro medvědy“?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Václav Hlaváč

Opravdu potřebujeme v Čechách „mosty pro medvědy“?

Zelené mosty, ekodukty, někdy též ironicky „mosty pro medvědy“ jsou poslední dobou v České republice bez nadsázky žhavým tématem. Často jsou označovány za hlavní příčinu neúměrné ceny našich dálnic. Smutnou skutečností je, že řada těchto staveb, která byla v minulosti realizována, svůj účel dnes neplní, což vyvolává oprávněnou kritiku. Paušalizování tohoto problému však vede k úplnému odmítání oprávněných ekologických požadavků při stavbách významné dopravní infrastruktury. Chybějící státní koncepce pro tuto oblast nahrává uplatňování krajních přístupů – na jedné straně vznikají nákladné stavby ekoduktů na zcela nesmyslných místech a naopak tam, kde je třeba průchodnost dálnic skutečně zajistit, jsou oprávněné požadavky odmítány.

Ochrana přírody 2/2012 23. 8. 2012 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Databáze údajů o uhynulých jedincích vydry říční v ČR

Výzkum a dokumentace

autoři: Jitka Větrovcová, Kateřina Poledníková, Lukáš Poledník, Václav Beran, Václav Hlaváč

Databáze údajů o uhynulých jedincích vydry říční v ČR

Vydra říční (Lutra lutra) patří v ČR k silně ohroženým zvláště chráněným živočichům, chráněna je i evropskou legislativou. Zároveň však patří k tzv. konfliktním druhům, neboť může způsobovat značné škody, zejména v rybničním hospodaření. Z tohoto důvodu byl v roce 2009 zahájen Program péče pro vydru říční v ČR, který se snaží řešit ochranu vydry komplexně včetně konfliktu se zájmy rybářů. Jeho realizace je plánována na 10 let. Nedílnou součástí programu jak z hlediska sledování stavu populace, tak z hlediska hodnocení účinnosti realizovaných opatření je i detailní monitoring druhu včetně sběru a analýz uhynulých jedinců.

Ochrana přírody 4/2011 3. 11. 2011 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf